Focení

Nedočkaví vyhlíželi na blogu, kdy už budou trika ,,NO A"  k prodeji  a já úplně zapomněla na slib, že o tom napíšu.  Napravuji. Naštěstí Pavla (slečna, žena??) mě dokopala k tomu, aby jsem tričko nafotila a poslala fotku. Původně jsem myslela,  že bych si zase  najala Jardu  na focení, ale ještě pořád mám v živé paměti, jak to posledně dopadlo. ( ne jeho vinou) Zde pozůstatek po demoličním focení.

Takových ,,dírek" tam bylo asi 6. Stříbrná fólie je z autolékárničky a kdyby jste to nevěděli, balí se do ní zranění, aby neprochladli. A nebo.... tím můžete zalepit díry . Sekundové lepidlo se jmenuje sekundové, protože je schopné do sekundy zcela znecitlivět prsty na rukou a do druhé sekundy se vytočíte, protože to, co lepíte , nedrží..

 Dnes Jana dorazila na pracovní poradu a hádejte, co jsme dělaly ? Co fotka, to Jana krásná. Už po druhé se mi stalo, že při focení jsem zapomněla, že fotím produkt a  spíš jsem myslela na to, aby lidé byli krásní. Pak se  stane, že není vyfocená sedačka, kvůli které jsme pronajímali studio a nebo že triko není vidět celé. Za to krásné oči Jany ano:-))
Výsledek můžete vidět zde http://www.malinadesign.com/katalog.php?pmi=99

Nechala jsem natisknout taky pár pánských triček Beating for design.Tak mě napadlo, že by to mohla být hezká cena pro vítěze dalšího kvízu na téma design. Promyslím otázky a brzy soutěž vyhlásím.

Don´t be scared

Don't be scared,
don't believe you're all alone."

Notesy

moleskine:
O Moleskine je už snad trapné psát, ale možná nevíte, že v Praze byl otevřený první obchod s Moleskine.Všechno dohledáte, když kliknete na odkaz. Za posledních 10 let jsem vyzkoušela různé formáty diářů a rozvržení.A ještě pořád se hledám:-)

Tarakan
Tarakan jsme objevili na Fashion crossroad. Nejvíc nás uchvátily notesy s přebalem  z vinylových desek a malé diáře z beden od banánovek.

 Tarakan je ručně vyráběný a originální zápisník, diář nebo skicák. Uprostřed je papír a okolo recyklovaný obal. Tím jsou znovu k životu probuzené noviny, časopisy, knihy, mapy, encyklopedie, gramofonové desky nebo třeba igelitové tašky.

papelote
Papelote se slušně rozrůstá. Jsem  trochu konzerva a preferuju spíše přebaly černé  nebo přírodní, takže veselé barvy mě až zas tak neberou, ale obálky s kovovým zapínáním se mi líbí moc.
Díky mejlům přicházíme o dopisy jako je třeba tento:,, Milá Pavlo, asi se divíš, že ti píšu...."
Má to hrozně vtipnou pointu, kterou mi vyprávěl vtipný bankovní úředník cestou do Prahy.

Nejlepší den mého života

 ,,Mami, to je nejlepší den mého života".

Už týden byl tak urputný, že jsem ho nakonec dnes vzala do ateliéru a posadila za kruh. .Přemýšlím, co jsem celé 4 roky na škole dělala, když můj 11 let starý syn vytočí hned na poprvé misku. Možná je to tím, že ještě v osmém měsíci těhotenství jsem  točila hrnky a chtě nechtě u toho musel být.

Byl tak šťastný!

Jdeme utrácet

.
Na noční rozpravy stačila jedna láhev vína, abychom probraly s Hanele úúúúplně všechno.Ve tři ráno jsme si   vzpomněly, že teď někdy by měl být Fashion crossroad. A fakt. Ještě dnes  a zítra.Tak jdeme. Pojďte taky.

Už troubějí, už troubějí , na horách jééééleni.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1124601187-bydleni-je-hra/

Naštěstí se ty největší trapárny vystřihly . Hrozně mě pobavilo, že David (režisér) tam dal hudbu ,,Už troubějí, už troubějí, na horách jéééleníííí" a v pozadí růžový jelen. Nejlepší bod dílu:-)

Zpátky doma

Za posledních 54 hodin jsem naspala dohromady asi 7 hodin, takže by nebylo úplně rozumné se ještě teď nějak rozepisovat. Zajímavé je, že když člověk přešvihne určitou hranici, najednou už se mu spát nechce.

Ale!!Taky by nebylo fér, nenapsat ani řádek.Tak tedy jen úvod k mému tripu.

10 minut před odjezdem vlaku v 5:00 na parkovišti před nádražím jsem zaparkovala za jedním autem Vylezla, zamkla, ruční brzda povolila a  auto pomalu dojelo k dalšímu autu. Řidič vylezl a já jsem v tu chvíli děkovala Bohu, že v tom autě seděl anděl (musel to být anděl:-)), protože  on se jen usmál a řekl, ať si auto klidně nechám ,,opřené" o to jeho a běžím na vlak. V tomto duchu pokračoval celý den. Milí lidé, klienti, přátelé. Já vím, že to může někoho nakrnout, že jsem měla tak báječný den, ale můžu Vás uklidnit, že mám dny , kdy od rána jde všechno úplně blbě.

Dnes jsem se vrátila  a mé auto stálo v pohodě na stejném místě, jen anděl se svým vozem už tam nebyl.

Trochu s předstihem

......, ale radši už teď, protože na to pak zapomenu. (blog začíná být pro mě diář i databanka).
Víte jak mi Jarda nafotil fotky nábytku SYSAL  pro PKNO? Tak to je on . Pár fotek pro výstavu jsem už viděla a fakt moc hezký.A to neříkám proto, že se známe. My se zas tak moc neznáme.

A víte vy vůbec , že PKNO bude už brzy i v Ostravě ? A tam rozhodně budu. Tedy, pokud seženu lístek.
 http://www.pkno.cz/
Ještě dám bližší echo, až se kluci vzpamatují a vypíšou, kdo tam všechno bude mít prezentaci Ale pokud se nepletu, tak  NAJBRT  http://www.najbrt.cz/  a  Qubus http://www.qubus.cz/index.php/cs

Asi se divíte, proč na blogu nevyužívám ikonku na vkládání odkazu a do textu jen nenapíšu název .Není to tím, že jsem blond, ale protože jsem zjistila, že to některé nenapadne kliknou jen na slovo a já moc stojím o to, aby jste se podívali i na jiné stránky.Proto celé linky i když to nevypadá tak hezky.

Tak a to je pro dnešek všechno.Děti chtějí něco přečíst, musím namočit hrnky do glazury, sbalit se a taky bych ráda někdy spala.

Dobrou

Těžká volba

http://www.pechakucha.cz/

Tohle se prostě může stát jen v Praze.
23.11. je tolik příležitostí, kam vyrazit , že se mi chtělo  skoro  hodit kostkou.
Výběr : výstava (Czech Press Photo)
            vernisáž v galerii Laboratorio
            koncert
            Pecha Kucha Night
            kino

Ve čtvrtek napíšu, co vyhrálo.Díky za všechna pozvání. Kdybych mohla, rozčtvrtím se.

Po dlouhé době se uvidím s   http://www.andrea-tachezy.com/. Těším.Těším.

Dopoledne ticho a hlína.

Odpoledne interiéry, hluk , mejly a telefony.

Hrnky a perníky.

Letos ten největší stres mám z toho, že jsem ještě nevyrobila všem slíbenou keramiku.Točím, peču hrnky a taky perníky . Vždycky, když na něco myslím, tvářím se smrtelně vážně. Neposlouchám.Nevnímám.To říká můj muž. A asi je to pravda.

Design v rytmu srdce

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1124601187-bydleni-je-hra/411236100081028/

  Nejsem si jistá, jestli tentokrát budu schopná shlédnout díl až do konce, protože jsme s moderátorem dělali děsný trapárny. A pokud režiséra ve střižně neosvítilo a nevystřihl polovinu, ztratíte o mně veškeré iluze, které jste doposud měli.( některým to prospěje  ) .Povedená scéna byla, když jsme levitovali v pokoji. Zkuste půl hodiny ležet na zemi, mírně zvednutý  trup jako při sklapovačkách ( okamžitě  Vám naskočí všechny žíly na krku) a do toho nenuceně konverzujte. Samozřejmě jsem text mamlasila jen já. Za půl hodiny úplně mokří. Reflektory krásně hřejí:-))

 V tištěné podobě můžete interiér vidět už teď v časopise Můj dům. Ani jsem nevěděla, že časopis vyhrál titul Časopis roku 2010. Fotka, kterou mi syn pořídil ve stylu :,,Mami, usměj se!" blik, už byla otištěna v tolika časopisech, že by zasloužila honorář.Teď mi došlo, že se dívat vlastně nebudu, protože jsem příští týden v Praze.Pracovně a za kulturou.Od té doby, co pracovní cesty spojuju s koncerty, výstavami a jinými kulturními požitky, je cestování opět příjemné.

Design z východu

  Když mi bylo kolem 22 , cestovali jsme s bráchou po Pobaltských republikách. Litva, Lotyšsko, Estonsko. Snažili jsme se vždy zapadnout do místní hospody a dát se do řeči s místními. Výběr z nápojového lístku byl jednoduchý. Vodka nebo káva. Ještě lepší bylo, když před mýma očima barmanka smetla zbytky kávy ze stolu do hrnku a zalila MOJI kávu. Na dotaz , kde mají lžičky, jen kývla hlavou směrem k lžičce uvázané hrubým silonem k baru. (Pán přede mnou si svou kávu nejen zamíchal, ale lžičku i olízl).
Dnes už bych těžko hledala lžičku na silonu. Stejně tak bych horko těžko hledala, v čem designéři z východu pokulhávají za západem.

Minulý rok muž rozsekal spoustu takových koláčů dřeva. Letos si aspoň jeden schovám.


Stool from Vladislav Zhukovets | DESIGNEAST.EU:

http://dopludo.com/


                     Hezká fotka designérů. Klid.

                             

I trička se dají nafotit zajímavě.

David Eugene Edwards

Vydržte  pasáž ukázky z koncertu, pokud to není styl, který milujete a dočkáte se skvělé výpovědi o jeho rodině, o skládání.

Funkční zeleň

http://functionalgreen.blogspot.com/
Design Week ve Vídni od 30. září do 9. října 2011


Projekt Funkční zeleň vytvořil Standtpark v rámci Design Week. Výborný je článek, jak takový projekt vůbec zorganizovat. (Př: Hlavně dejte profi fotky, i když tomu nerozumíte, musí to vypadat,že jo) Celé to bylo o městském zemědělství , zahradnictví , podpora regionální produkce potravin.
Některé módní vlny jako třeba džíny mrkváče je lepší nechat jít, než si hyzdit postavu. Módní vlna eko, bio je vlna užitečná a je mi celkem jedno, z jakých pohnutek to někteří lidi dělají. Klidně ať to dělají pro image ( prostě některé matky to tak mají, že potřebují sdělit celému světu, jak jsou bio od plen až po domácí přesnídávky), jiné to dělají léta a zjistila jsem to až teď. Zástupce té druhé skupiny převzala u nás projekt Komunitního kompostování .
Myslím, že nebude trvat dlouho a i u nás, kdo nebude třídit odpad, bude stejně divnej jako ten, kdo si neholí nohy.Klidně.
Pokud můžu poradit, jak zlanařit lidi, jako jsem já pro ekologicky šetrný způsob života , dejte jim k tomu hezké pomůcky. Krásné holínky, bedničky na odpady , brožury, vystřihovánky, domácí skleníky, co mají vlastní zavlažování, vychytávky, heblátka. Protože sebelepší myšlenka, ať je to evangelium a nebo ekologie, ve špatném obalu lidi odrazuje.
Minulý týden (asi pod dojmem slavnostního otevření projektu Komunitní kompostování) jsem neodolala a koupila dětem skleník.Uvidíme, jestli to byl dárek pro děti a nebo pro maminku.

Čím víc čtu

tím víc zjišťuju, že nic nevím.Úúúúúplně blbá.

Knihu o designu musím číst s notebookem, protože co druhý odkaz neznám, nevím, neviděla, neslyšela.

Feri Macfrickins - DESIGN ALIVE !!

http://vimeo.com/31054119

 Feri Macfrickins

O některých lidech můžu psát každý rok a pořád bude co. Feri, jak jsem na tebe mohla zapomenout!!
Musím si tě vložit do mých oblíbených odkazů.
Nešlo vložit přímo VIMEO, tak doufám, že všechny napadne spustit video linkem úplně nahoře.Určitě jo.
Moji čtenáři, Feri,  jsou totiž daleko lépe technicky vybavení než já . Video je povedené a vychytané, stejně jako tvoje stránky. Takový posun!! Já tě žeru. Měj se moc dobře a těším se, co vytvoříš ve svém novém bytě.

http://tototu.sk/

Hudba ke sněhu

Minulý rok jsem dostala toto CD k Vánocům. Co se týká hudby, muž se vždycky trefí.
 Už dva dny se probouzím se Stingem, do toho pískot konvice. Muž je skřivan.Já sova.
Nikdo nic neříká, každý ví, co má dělat. Jeden mlčky maže svačiny, druhý snídani., glo, glo, glo (čištění zubů, kdyby to někdo nechytl) , pusu, mávám.Kluci, nezlobte !!!Jo, mami.
 K mlze a chladu je tahle píseň jako dělaná. (napsaná)

Komu se zajídá :,,Ježíšku , panáčku..., tak tady klik, klik, klik.

To mi připomnělo Nedělní přílohy, které jsme psaly s Hanele minulý rok. S lítostí musím říct, že letos víc než kdy jindy, jsem v běžném životě  radám Zmarchroba naslouchala.

Kdo přišel na blog až v poslední době, doporučuji číst  Nedělní přílohy  skutečně od začátku.
Tento dopis se váže k Vánocům.
http://www.malinovasona.com/2010/12/zmarchrob-pise-tasemnikovi-cas-vanocni.html
S velmi malou pravděpodobností dopisy budou pokračovat. Třeba za rok, za dva, až třeba  nebudu dělat interiéry, ale něco úplně jiného a Hanele  bude mít děti tak velké, že jí ráno uvaří snídani.

Mějte se moc hezky..... Vážně.... Moc hezky.

Pro Šárku

 Uvnitř jsou zásuvky a led pásky.

Tak kterou ? Hořčice nakonec byla moc divoko. 

Co se týká kuchyní ,IKEA by měla být  naprostá nouzovka. Hrany a pojezdy dostávají zabrat a aby linka nevypadala odrbaně už za dva roky, je lepší trochu zainvestovat.
Moc díky za Vaše podněty, komentáře.

Vitra nebo IKEA ?

Původně jsem si jela koupit ELLE decoration, protože mě zajímalo, jak nafotili lampy od Moniky Brauntsch (malinadesign  je tam zmíněná jako prodejce , jupíí), ale nakonec se ukázalo, že časopis mají týden v předstihu jen vyvolení,  jako třeba Lenka. (mašle ve vlasech je poznávací znamení:-) ).

Když už jsem v tom stánku stála a prodavač byl strašně milej, koupila jsme si Reflex. Za 39 ká čé a tolik dobrých článků ! 

Velmi zajímavý rozhovor s designérem Petrem Novague. Nadhodil téma rivalita mezi designéry, kopírování, rozdávání cen mezi designéry navzájem ...chi, taky se mi hned něco vybavilo.Snad jen jedna věc mě trochu nadzdvihla. Názor, že designér by neměl mít doma vůbec nic z IKEA. Například on má většinu věcí od VITRA.

IKEA je podle něj novodobý komunismus ( levný , všude přítomný nábytek) 

Podle mě, mít celý byt od VITRA, není taky nic extra originálního.Vždyť, když designér neví jakou dát židli, dá od VITRA, protože tím nikdy nic  nezkazí a je to na úrovni. .

To ovšem není žádný designový rozlet. Spíš muzeum ikon (ááá, už se těším, až se do mě pustíte).

Jsem pro IKEA i pro VITRA. Ostatně, tady je doklad , že Eamsovy židle mám moc ráda a klienti si je taky moc pochvalují ( nakoupeno ve slevě v Dnech Mariannne bydlení ).
Kuchyňská linka byla tak originální, až se nám stala skoro osudnou. Spodní dvířka se zvednou nahoru a rázem vznikne nedělená pracovní plocha o hloubce 90 cm.Všechny věci, jako varná konev, presovar, držák na nože a jiné často používané kuchyňské nezbytnosti, jsou hned při ruce a zároveň nejsou vidět. No jo, ale sežeňte speciální kování, propočítejte, aby majitelka dosáhla úplně všude a požadavky na úložné prostory nenarušovaly proporce linky! Nakonec jsme v truhlárně simulovali linku  ze starých korpusů , krátili, prodlužovali, chtěli to vzdát a pak jsme si zas řekli, že by to byla škoda. Po dlouhých peripetiích linka stojí. Ještě vymalovat ( nic jiného než tyrkys mě nenapadá ) , lampy FLY a finíto.

Do třetice všeho dobrého, ve schránce ART nad Decoration.
80% fotky z interiéru zámků - tak to mi je na prd. I když jeden zámek vlastní můj bratr ,  tak preferuju inspirace spíš pro běžné smrtelníky .No nic. Příští rok si k Vánocům budeme přát něco jiného.

PS: Můj bratr už je zadanej.

Dárkování

Vybírat dárek k narozeninám v neděli večer v supermarketu pro rodinného přítele, který kromě počítačů nežije ničím jiným, není zas taková legrace. Nakonec jsem koupila krásnou proužkovanou košili, protože mu košile moc sluší (víc než trika- kdyby to náhodou nevěděl ).

Letos poprvé mě přepadá pocit, že bych Vánoce nejraději posunula. Která žena není zaúkolována širokým příbuzenstvem , aby nakoupila dárky za ně ? A když je nakoupí, přemýšlí, co koupí za sebe.
Když už máme tak náročný úkol, je dobré si ho ulehčit.
- nakupujte on-line
- nechte se inspirovat jinými (sonduju u kamarádek), popřípadě je požádejte, aby dárek koupily dvakrát
- udělejte s dětmi linoryt , natiskněte x krát a rozdejte všem babičkám, tetičkám...budou nadšení a dětem ulehčíte přemýšlení a peníze
- ulehčete svému svědomí . Když už utrácíme tolik peněz , utrácejme u designérů , výtvarníků , ekovýrobců.

11.11.2011  Jeve  a Andy (obě mám v kolonce Stojí za čtení) otevřely svůj obchod s izolepami z rýžového papíru. K tomu napsaly krásný text. Kdo by odolal?!





http://www.fler.cz/zbozi/lepitko-sede-hvezdy-2165570



Tohle by se mohlo líbit mužům, co mají rádi všechno v životě zorganizované.

http://www.designbuy.cz/sortiment/technika/strana,2.html

http://www.zrni.eu/
Minulý rok jsem si koupila v Zrní náramek z lega .Nosím ho téměř denně a stále slaví úspěch.
I letos určitě něco v Zrní nakoupím.

http://www.tchibo.cz/Zupanek-p200021360.html

Župan  jsem si objednala už teď, protože žádný nemám. Je to ten, který mi kamarádka zapůjčila do nemocnice. Je to kolekce z minulého roku, takže jsem ani po něm nepátrala, ale ona ano a včera mi poslala link na výprodej. Moc díky, Evi.
Pokud i vy máte nějaký dobrý tip, sem s ním.

Přišel mi ,,balíček"

Ráno píšu Alici.
,,Jestli jsi ještě nachlazená, tak pracuj doma z postele ."
,,Nééé, já přijdu."

Za hodinu přivezli půl tuny hlíny.
,,Já jsem ti říkala, že máš radši zůstat doma" :-)

Stejné jméno - Jacobsen - 3 různí tvůrci

Vypadá to, že kdo má příjmení Jacobsen, je aspoň z poloviny předurčen k úspěchu. Samozřejmě , že toto příjmení nejvíce proslavil architekt a designér Arne Jacobsen se svým křeslem Egg a židlí Ant, kterou navrhl v roce 1952. Ant připomíná tvarem mravence a má tři nohy. Nemůžete si jí splést s žádnou jinou židlí.

Už před rokem jsme s mým klientem řešili, že Egg by byl pro něho krásný dárek ke 40 narozeninám. Vážně by byl, ale během roku se událo tolik věcí a dům stavěli nekonečně dlouho, pak ho během týdne vyplavili tak, že se musel stavět znovu a do toho narozené dítě a milión peripetií, že nakonec mu zbylo jen jediné přání - nastěhovat rodinu do Vánoc. Priority se mění. To moc dobře znám.
http://www.arne-jacobsen.com/en/arne-jacobsen.aspx



Druhý v pořadí je norský spisovatel Roy Jacobsen 




Knihu jsem ještě nečetla, ale hodila jsem jí do nakresleného košíku  a doufám, že  už příští týden u mě bude.



Vnitřním napětím nabitý a skvělými dialogy oživený příběh nelehkého dospívání, protkaný prvky nečekané komiky.

Vypravěčem je dnes již dospělý Finn, který se rozpomíná na své dětství na počátku 60. let dvacátého století. Pamatuje si, co a jak bylo, ale smysl dřívějších událostí se mu vyjevuje až nyní. Jeho rozvedená matka se snažila zvládnout nelehkou ekonomickou situaci a pro desetiletého Finna byl život v neúplné rodině sice náročný, ale přehledný a osobou matky pevně ukotvený. Vše se však změní, když se v jejich rodině objeví malé děvče, Finnova nevlastní sestra Linda. Přijede náhle, vybavena pouze malým kufříkem, obsahujícím manuál, jak s ní zacházet, napsaný její matkou, jež se už o ni nedokáže starat. Téměř nemluví a nijak nezapadá do obecně sdílených společenských konvencí. Je opožděná, má potíže se školou a Finn ji musí chránit před vrstevníky i dospělými. Díky jeho kamarádství a péči Finovy matky, jež v Lindě poznává stopy vlastních dětských traumat, se Lindě daří handicup

Třetí Jacobsen je český designér Martin
Kde k tomu jménu přišel, těžko říct, protože na jeho stránkách se nedozvíte z jeho života.prakticky nic. Ono je to celkem jedno. Důležité je, že najdete fotku této důmyslné, krásné sklenice na víno.

http://www.jakobsendesign.com/

Happy Christmas :-))

K této fotce,, ukrajinské" šťastné rodinky je třeba přidat komentář. Už tři dny muž naléhal, abychom se společně vyfotili (foto potřeboval jako poděkování všem sponzorům, kteří podporují preventivní práci na školách) .Nebyl ovšem nikdo v dosahu, kdo by nás blejsknul dohromady. Nakonec jsme odchytili kamarádku a v rychlosti na sebe natáhli košile.Mega zubící úsměv u mě vyvolává vědomí, že sice máme na sobě košile , ale na nohou máme tepláky .(Mirko, hlavně foť do pasu!!!) A  vůbec,.... to by jste museli u toho být. Jediné štěstí je, že se dá transformovat barevně neladící oblečení do neutrální šedé. Přání Happy Christmas letí do Ameriky a my díky sponzorům máme zase po roce jednu  společnou fotku.

Neladící oblečení je oslí můstek k blogu Módní peklo, který už tři dny zpětně pročítám.

Už si ani nepamatuju, kdy bych se při čtení smála tak, že by mi tekly slzy.O webu se zmínila Jana takovým způsobem, že snad už všichni přece ví, co je Módní peklo. Já tedy  ne a od první chvíle mě zajímalo, kdo může psát tak drsně, ale zároveň vtipně a odborně na téma ,,česká móda ".Čtení nedoporučuju pro citlivé a jemné duše.

Stránky obsahují mé kritické, nekorektní a netolerantní názory, podávané jízlivě a bez obalu. Pokud vás to pohoršuje, tak je prosím nečtěte. Nepište mi poučné komentáře, ve kterých se mě budete snažit napravit a vysvětlit mi, co je tolerance a že by život byl bez protivů jako jsem já mnohem hezčí. Vím to.

Svými recenzemi české módní tvorby chci upozornit na její tristní stav; proti autorkám recenzovaných modelů nemám osobně vůbec nic. Hnusnou a zlomyslnou kritikou oblečení z ulice chci oznámit čtenářům, že už mě nebaví apatie a strach z pozornosti, které poznamenávají vzhled lidstva v našich ulicích. Sem tam si při tom samozřejmě přeléčím nějaký komplex. Protože sama nejsem dokonalá a strašlivě mě to rozčiluje. Moje představa ideálního světa vypadá jinak a nedám pokoj, dokud ho nepředělám!

(tolik sama autorka k webu.)

Večer jsem se snažila číst mému muži v posteli jeden příspěvek, ale moc mi  to nešlo.Půl věty, smích, půl věty , smích.
 Však on mě přejde, až mě jednou Ada  vyfotí.

Výherkyně

 Moc díky, že jste se zapojili do hry a jako hru jste to i pojali. Nejeden z Vás hned v úvodu mejlu napsal, že mu nejde o výhru, ale že ho kvízy baví. A nejenom , že Vás baví, ale jste extra osvícení čtenáři. Musím pochválit Pavla, který poslal odpovědi 5 minut po zveřejnění. Možná i dřív (než to těmi drátky doputuje do mého PC).Jen tak z hlavy napsal odpovědi. Nicméně vloudila se mu tam drobná chybička ( napsal výrobce lampy Artemide a ne název Tolomeo). O 5 minut později poslala odpovědi Hanka N, ale také s jednou chybou. Než jsem stačila odpovědět, poslala opravu a tentokrát měla vše správně. Ještě další hodinu jste posílali správné odpovědi a taky jen tak pozdravy. Bezva.Baví mě to s Vámi.
Tak a ještě něco k té knize. Je v polštině .....tududum. Autor a ilustrátoři viz nahoře.

 Kromě veleznámých děl tam najdete lidi jako je Maarten Baas. Včera jsem to překládala dětem. Hodně se divili, že se někdo může proslavit tím, že pálí nábytek a dokonce židli, která byla v kvízu. To i mě rozum nebere, ale popisek , jak se takový nábytek vyrábí, mě pobavil.

Hance zítra posílám plakát. A moc zdravím a  gratuluji.