Oslava

 I když jsme slavili 17 let Davida, středem pozornosti byla Ema. Nový přírustek do rodiny.
Davidova přítelkyně Káča( tak jí David říká) Kačce ( neteř - maminka Emy)zvládla upravit během oslavy i obočí.
Jako vždy jsem trochu jídlo pokazila. Dort pro jistotu koupila.

Kačka má 30. To jenom aby jste si nemysleli, že má dítě v osmnácti.

                                                                   Globus to jistí.

V neděli na otočku

Taky nic nevydržím.

Po dlouhé době manuální práce.

Ve velkoskladu pro instalatéry  byly paní prodavačky hrozně milé a ochotné . Půjčily mi speciální ruční řezačku, kterou se ukroutí délka tyče. ( čti: každé uříznutí nejméně dvacetkrát otočit kolem trubky tak, by řezák byl na pevno, ale zároveň se dal ještě otočit). Všechno moje ochablé svalstvo se hlásí o pozornost. Asi mi upadne celá levá ruka i s ramenem.

Po dvou hodinách pižlání jsem usoudila, že řezačku koupím a budu pokračovat doma.

Zítra z trubek lampy. Tyhle hand made pro klinety mě moc baví, ale jsem opět ve skluzu se vším ostatním.

 

Do prodejny jsem vyrazila stylově v holínkách z Tchiba.  Na fotce je vidět jen špička.

Večer dorazila Silva s filmem MÍSTO U MOŘE .
Velmi reálný film. Se všemi reakcemi, rozhovory. Pokud je dítě už v určitém  věku a má sociální vazby i jinde než v rodině, nese smrt, ztrátu, cokoliv, mnohem lépe. Skoro by se zdálo, že se ho věci nedotýkají.
Kromě synovce měli všichni nějaké kila navíc. Muži trochu břicho, holky oplácané. Realita se vším všudy.

.....
Zjistila jsem , že mi zplesnivěly zadní sedačky. Nechápu jak, ale před měsícem mi do auta natekla voda na podlahu. Tak zákeřně, že 5 litrů vody bylo pod kobercem karosérie.
Na celé odpoledne jsem strčila do auta elektrické topení a zdá se, že sedačky zachráněny.



Dnešní den byl v duchu : Urob si sám

Čím jsem vlastně to volno zabila?

Tolik volna a já si nemůžu vzpomenout, co jsem vlastně dělala.( kromě práce)
Párkrát jsem byla běhat. Zdá se, že jsem prolomila zimní ztuhlost a kondice se vrací.
Mám pocit, že je to furt do kola. Na jaře po třech kilometrech úplně vyřízená. V dubnu se to zlomí , v létě desítky a v zimě zase lemra. Už čtvrtý rok za sebou.
........
V pátek jsem spala do jedné odpoledne ( vzbudila jsem se jen na snídani). Kdysi bych z toho byla úplně na nervy.( takhle promrhaný den ! )

V sobotu jsme šli otestovat novou restauraci v Havířově. Všichni chválí interiér.
Za mě interiér nic moc, ale jídlo výborné.
Nechápu, co se lidem líbí na umělém kameni, židlích z Tonu s fialovými potahy, dekoru dřeva připomínající devadesátky. Kdyby hudební produkci vypli, bylo by to rozhodně lepší.

V neděli scuk s Natálkou.
Večer dávali na ČT2  Big Lebowski . Viděla jsem poprvé ( jsem filmový barbar) a dost dobré.

Jinak, kdybyste se zítra nudili, v Olomouci je vernisáž  FASCINACE SKUTEČNOSTÍ  Vystavuje tam i Jan Mikulka a Michal Ožibko, oba vyhráli v Británii velmi prestiží cenu za autoportrét a portrét.

Na co jsem natrefila.

Na Instagramu je tolik zajímavých lidí , podniků a věcí. Hrozný  žrout času, ale zábavný.

Třeba  HAENKE   Shromáždili víc než 60 léčivých rostlin a semo tamo dělají workshopy  a výměnný obchod s rostlinami. Takže zase trochu závidím Pražákům . Ale jenom trochu, protože jak se znám, strašně bych se styděla přijít.



Výborné jsou ručně přešívané věci ze sekáče. WIN WIN LOVE  Taky pořád něco přešívám, ale nemám tak zdařilé výsledky jako oni.

Brno

V neděli pracovně na otočku. Mám z toho všeho dobrý pocit. Šindelová nástěnka vypadá  líp, než jsem si představovala. Ještě pár detailů a máme hotovo.
Z Brna jsem viděla jen skvělý Hostinec U Seminárů . Porcelánové podtácky, bílé nažehlené obrusy, hostinský jak vystřižený z Hrabalova filmu, jídlo výborné, Plzeň. Mně tohle stačí ke štěstí.

Večer příprava na písemku z lichoběžku.
Pernamentně bojuju s únavou a přitom během učení musím působit  svěže a motivačně.

Včera další hodinu přípravy . Zjistila jsem, že B. nerozpozná čtverec od obdélníku , přitom obsah a obvod lichoběžníku už vypočítá během chvilky.

Obdéééélník...délka .
ČTverec...jako ČTyři strany stejné.

Strašně si přeji, aby to napsal dobře. Potřebuju občas vidět výsledek snažení.
Na druhou stranu vím, že se nemůžu zlobit, když to dobře nedopadne. Oba jsme se snažili.
Učitelky se snaží.

Tak hlavně, že jsme všichni zdraví.

Pokaždé se divím, jak se hlíny smíchají.

Fotoreport od Venduly Smutkové

( David  a Ela )

Ela mi teď pomáhá s e-shopy.

Borek 

                                                 Anička od Ely a Marka
                                                              Máma v novém klobouku

Tadeáš ( Kabinet architektury), David vysmátý, kolega Tadeáše.

Holky přespolní.

                                                                          Ria  a Alice. Čemu se smějete?!

                                                Vůbec neznám, ale těší mě , že dorazili.

Potřebuju dělat i něco jiného než interiéry.

Čas od času  jen tak zírat do blba. A to se při točení sto hrnků dá dělat docela dobře.

Už to v galerii nevypadá jako u snědeného krámu.
A i když objednávky vyřizujeme lehce ve skluzu, je to pořád v normě.

                           S touto objednávkou bylo spoustu peripetií, ale už se blížíme k odeslání.
                                          Nemohli by JYSK  a  IKEA sjednotit velikosti?
                                                     

Mně se zdálo, že štítky není třeba, ale holkám to přišlo škoda nedávat. Tak když tak si je klidně odstřihněte.

Na vernisáži jsem dostala nádhernou květinu. To zežvané vedle je ubrus. Mně se to tak líbí, ale naše babičky by z toho zešílely.

Drobnost , která pozdvihne.

Jedu teď na vlně překližky a kožených madel.

Je vlastně jedno, jaká madla na skříni jsou, jen mám ráda, když je tam něčeho trochu přírodního. Nebo aspoň hezké výřezy. 

Už i v módním průmyslu zaznamenali hit kaktusů a retro květin.

Tyhle trochu prdlé věci můžu, i když bych se asi vzhledem k věku měla  oblékat seriózněji.

Květináče na objednávku. Nějak jsem neutrafila velikost. Hrozně se smrskly , jiné zešišatěly.

Tak znova za kruh.

......

Ráno dorazil technik od firmy, pro kterou navrhuju budovu. Vyměnil mi router a to je teda  fičák. 

Víkend jak má být

 Tuto sobotu jsem poslouchala  příběh Miloše, který v patnácti emigroval z Československa tak, že se schoval mezi zavazadla do kubánského letadla , které startovalo v Praze. Nesmírně odvážný a šílený počin. Poslech Příběhy 20.stolení určitě stojí za to.
Sobota úklidová, trochu pracovního vyřizování, ale stihla jsem se  vyplácnout i  na slunce.
Chci tohle počasí celý rok!

V neděli běhání, snídaně, spánek, sorbet v MIURA  , výborné čtení FOTO  ( poprvé, co jsem přečetla od začátku do konce).