Víkend

Já bych klidně doma hnila, ale jen co dojedeme do hor, jsem nadšená.

Klasicky mlží o množství kilometrů. 

Na horách nasněženo a ani noha. Asi už lidi nakupují dárky. 

V neděli obhlídka bytu staronových klientů. Už se mi párkrát stalo, že jsem někomu navrhovala byt a po letech mě oslovili na návrh většího bytu nebo domu. Tentokrát z rekonstrukce 2 + 1 do rekonstrukce 4 + 1. Moc se těším.

Dnes na rychlo blejsknuté černé mikiny s Cohenem na pláži. Velikost pánská S, L, XL..všechno po dvou kusech.

Uutěrky dotiskli i  bílé mikiny. 

Jsou S, M. Všechny TADY na e-shopu.

Víkend

Nedávno jsem nadhodila, že bychom měli vymalovat. Borek s D. mě hned přehlasovali, že je to ještě dobré. DOBRÉ je pro muže většina věcí v domácnosti. Jim se zdá každá domácí činnost ( vrtání, malování) jako obrovský projekt, na který je třeba si vyčlenit dostatek času, který samozřejmě postrádají a nebo ho chtějí využít jinak .

Máme vymalovanou chodbu až do prvního patra, koupelnu a část Borkového pokoje. Ti dva mezi sebou provozují zvláštní humor, díky tomu to nebyla taková hrůza.

V neděli výlet směr Vodní náhon v Žimrovicích  Hladina zasypaná listím, co vypadá jako cesta. Počasí dokonalé a ta  domácí bábovka, co se prodávala za 8,- kč v mini bufetu, taky.

A ještě tip na rozhlasový program o Jack Kerouac . Skvělý pořad.

Co v práci

Už několik týdnů za sebou  sedím u počítače a řeším technické věci. Mám pocit, že studuju jen  výkresy, měřím, propočítávám, kreslím podklady pro řemeslníky a na samotný design mi zbývá minimum času. Většina staveb je na několik měsíců, takže dělám na několika souběžně.

Dům v Malenovicích. 

Shodou okolností o pár set metrů od tohoto domu předělávám kuchyň a koupelnu v jiném domě.

                                                              střešní byt v Hradci Králové

rekonstrukce bytu v Ostravě 

pracovna pro pastora Církev Bratrské 

A  nový projekt -  kanceláře v Kofole.

Poprvé v životě mě začaly bolet záda. Trochu cvičím, ale stejně mi nejvíce pomáhá chůze.
Nechápu, jak můžou lidi celý život jen sedět v kanceláři.

...........

V pátek jsem si udělala volno a jela s Danem rozvážet pneumatiky směr Zlín. Cestou zpátky jsme to vzali přes Přerov, dali si oběd  (i s jeho dědou)  a rychle zpátky.
Odpoledne D. odjel do školy. Nakonec se rozhodl, že bakalářku přece jen napíše a připraví se na  státnice. Vzal si s sebou i kolo. Myslím, že těm přednáškám moc nedá.


Borek v sobotu na zápas do Příbrami. V jednu ráno zpátky. Dnes hraje doma.

A já budu vařit. Večer se všichni slezeme včetně Davida a jeho přítelkyně. Moc se těším.

V pondělí papučový den

V mém případě by papuče doma neměly efekt, tak aspoň krátké připomenutí   přes blog.  Psala jsem  loni a budu psát i příští rok.  Peněz v oblasti hospicové péče  nikdy není  dost.

Již 3. ročník kampaně "DOMA. Týden pro mobilní hospice" proběhne opět druhý říjnový týden, a to 7. - 13. října 2019. Zapojí se do něj 21 mobilních hospiců po celé ČR. Cílem nás všech je šířit myšlenku umírání doma. Chceme, aby lidé věděli, že mají možnost vybrat si, kde chtějí strávit závěr svého života. Že existují organizace, které pomůžou i nevyléčitelně nemocným dospělým a dětem zemřít důstojně a doma. Pomozte nám šířit tuto informaci, aby i ostatní věděli.

Pokud jste letos nic nepodpořili a máte pocit, že bez nějaké té stovky přežijete, věřte, že to budou dobře využité peníze.
Darovanou částkou si můžete snížit základ daně. 

.....

Tolik štěstí najednou

Borkův tým porazil Slávii 2:1

Hrají celorepublikovou ligu  mladší dorost.

D. jel  na otočku do Frankfurtu na zápas  Frankfurt  Arsenal  0: 3

( konečně jsem pochopila čí góly se píšou první)

Kačka ( přítelkyně od Davida ) vyhrála výběrové řízení do Queensu.

No a já  jsem dostala od úplně cizí paní fungl nové kožené sandály Ecco, protože jí jsou malé a mě by mohly pasovat. I kdybych mrzla, letos v nich ještě vyrazím.

Už jsem se vyšplhala na 11 párů bot + 2 tenisky + 1 gumáky.

Chtělo by to nějaký hezký botník. Taky novou podlahu a celkově by předsíň chtěla dát do pucu.

Ale kdy, to fakt nevím.

Pořád někomu něco předělávám, přejíždím od stavby ke stavbě. To si pak doma chci dát nohy na stůl, pít víno, číst nebo koukat na film. Dnes všichni tři do kina.

Moje první sukňokalhoty ( ze second handu) . Nerada nosím šaty, sukni vezmu na milost párkrát do roka, ale tenhle hybrid sukně s kalhotami jsem si zamilovala. 

Kamera Oko Ostrava

 Každý rok si říkám, že půjdu ( když máme ty Vary tak daleko, že ), ale vždycky na to zapomenu.

Kamera Oko

Předběžně jsem si vybrala film z české sekce a  krátkometrážní . Zahájení v GONGU ( bývalý plynojem) film  La Gomera v úterý 24.9. Ve čtvrtek dávají Nabarvené ptáče.
Určitě je z čeho vybírat.

Plakát druhý zleva mám zarámovaný a dělá velkou parádu.

D. hrozně nerad chodí mezi lidi. Zvlášť kde je velká koncentrace intelektuálů, kteří to i svým zevnějškem potřebují potvrdit. Což u této akce trochu hrozí. Naštěstí většina filmů, na které mám zálusk jsou v minikinu a tam se vejde mini počet lidí.

                                                                     ( Gong )

.............
sobota

Výlet do Olomouce.
Vzali jsme to přes Galerii Caesar, na oběd k Drápalovi ( tam se vždycky dobře najíme  a Plzeň vynikající), na kafe a zákusek s Adélou Janskou a Jakubem do Longstory .

Už jsem dlouho neviděla tak ošuntělou galerii. Špinavé stěny, kupa nějakých věcí, nábytku, divné osvětlení. Celkově to působilo jako před rekonstrukcí.
Ale i takové zážitky jsou přínosné. Taky mám v galerii nasysleno pár věcí , které tam nemají co dělat. Příští týden poletí pryč.

To mi připomíná, že máme zkrácenou otevírací dobu út-čt. , než najdeme náhradu za Marka, který věrně jednou týdně hlídal galerii. Pokud jste z okolí a rádi byste jednou týdně pracovali mimo domov a byli v hezké prostředí s vysokorychlostní wifi, ozvěte se. ( info@malinadesign.com)

Zpátky do normálu

V Kunštátu nádherné počasí. Opravdu jsem se  v pátek zvetila .
Se Silvou jsme tři dny v kuse žvanily.

Od Marianky jsem si koupila hrnek. A pokud je někomu povědomá tak ano, s Mariankou jsme natáčeli před deseti lety jeden díl Chalupa je hra. ( mimochodem zrovna v pátek  dávali reprízu)

Průzkum

Od pondělí marod. Zajímalo by mě, jestli ještě někdo jiný mívá tuhle simulantskou nemoc.  Bez teploty, rýmy, kašle, ale  několik dní bolest svalů jak při chřipce.  Naopak výjimečně mívám nemoci klasické . Vlastně už ani nepamatuju kdy naposled.

Dnes kontrola na stavbě .

U téhle stavby je trochu nezvyklé to, že se spoustu věcí řeší za pochodu, protože neexistuje pořádná projektová dokumentace. Zatím se vždycky všechno vyřešilo, ale jen díky tomu, že všichni jsou pružní.

Naštěstí ostatní realizace s velkým předstihem. Těším se, až se zas budu věnovat jen tomu.

Zítra odjíždím na víkend do Kunštátu na keramické trhy. Doufám, že se do zítra zázračně uzdravím.
Najdete nás se Silvou opět na stejném místě viz mapka.

Den off

Občas si tělo řekne, že by chtělo odpočívat. 

......

Včera za rodiči. Cestou zastávka  na Spálov, kde D. trávil dětství. 

Jeho nejoblíbenější počasí . Pro bytí i focení.

( hned jsem se objednala ke kadeřnici) 

...........

V sobotu návštěva Natálka. Letos končí na Fakultě umění ( obor malba) . Nedávno byla na základce a už je z ní dospělý člověk, s kterým se skvěle mluví o životě, umění, přerodech...

Zrovna mi ukazuje cviky z jógy.

Překvapení

Přišel mi balík od Jitky - čtenářky blogu .
V antikvariátu si na mě vzpomněla, koupila mi desky, pečlivě zabalila a poslala do  galerie. Jen tak pro radost. Mám z desek i dopisu obrovskou radost.

Víkend /y/

Našla jsem rozepsaný příspěvek z minulého víkendu a už je tady další .
Koukám, jak se některé činnosti opakují.
V sobotu obvykle na nákup, pak pracuju ( většinou v dílně , protože přes týden dělám návrhy), u toho vařím a končím odpoledne.
D. na kole a Borek na zápase ( tento víkend v Mladé Boleslavi). Večer film.

Neděle.
Dopoledne D. vymaloval galerii.
Odpoledne  Borek s Danem  do hospody na fotbal.


...................
tohle je z minulého víkendu


Dopoledne vaření . Povedl se mi výborný segedín z kuřecího masa. Oléé. ( u mě výsledky vždy nejisté, o to větší radost, když se to povede).
D. si jel svých sto kilometrů na kole přes hory a doly.

Odpoledne D. s Borkem do hospody na fotbal, já německý film Vakuum. Velmi civilní film o starším , ale stále velmi aktivním páru ( manžel aktivní tím nesprávným směrem), který se chystá oslavit 35 let od svatby.

.....

Oba jsme rádi, když máme čas na své věci. Ale sem tam někam vyrazíme.
V pátek  na slavnostní otevření psychologické poradny . Seznámili jsme se  mladým párem ( oba architekti), kteří se podíleli na stavbě poradny. Dali mi tip na galerii Saigon. Už jen to místo naznačuje, že to bude hodně punk.Výstavy jsou jednodenní.

( galerie Saigon)

Neděle:
Společnými silami jsme vyměnili vodovodní baterii.
Celé dopoledne v dílně  ( Kunštát se blíží) .
Večer  do kina . Film  od Tarantina Tenkrát v Hollywoodu .

Škatulata

 Tento týden jsem zrušila dřevěné rakve ( jak tomu říká D.) a vrátila se k čistému prostoru, tak jak to bylo   před čtyřmi lety. Navrtala dlouhé police s knihami na prohlížení  a na inspiraci( ne na prodej)  .  Ráda bych časem zaplnila celou zeď.

Přidala další díl Stringu na věšáky. S Vendy jsme přesunuly přebytečný nábytek do skladu.

Křesla věnované galerii konečně našly důstojné místo a užití. Ještě jednou moc děkuji.

Vendy 

Trochu váhání...

...jestli souhlasit se článkem v Blesku, ale musím říct, že tohle byla moc příjemná spolupráce.
Mohla jsem dodat své fotky, redaktorka napsala výstižný  a milý text. Všechno vyřízeno za 10 minut. Děkuji.

Jen jsem si nevšimla popisku, jak vařím ve své světlé kuchyni. Ta je Viktorova,  moje bude na pořadu dne snad už brzy.

Co na to instagram ?

Před pár lety jsem si zablokovala instagram kvůli žroutství času, po roce obnovení jsem tam, kde jsem byla. Vlastně hůř. Začala jsem mít pocit, že okruh lidí, které sleduju, je centrum dění. A pokud  JIM se budou líbit moje věci, jsem na dobré cestě. A přitom zrovna instagram je zářný příklad toho, že  množství označení nebo počet sledujících nic nevypovídá o hodnotě tvorby. Vždyť vím! Víme! A stejně...

....

Chci dělat věci ( interiéry, keramiku, galerii), kterým věřím hlavně já.

Ve kterých se cítím dobře. Víc se ponořit do svých věcí, víc číst, kutit. Být velkorysejší, laskavější. K druhým, ale i k sobě. 

( Dripper pasuje jak na konvičku, tak i na hrnek. 

Je to u nás doma hit. )

,, Veliké sochy se dovolávají obdivu, vyjadřujíce svrchovaným způsobem krásu i mocnost světa a života. Umění nejskromnější, o němž chci mluvit, též se vás dovolává; chce vám čistě znázorniti věci prospěšné, potřebné člověku; je prodchnuto pietou k práci a k životu a zná i nutnosti i radosti mezi oběma; neklade si vysokých met, ale uskutečňuje svou skromnost způsobem ryzím  a dojímavým, a to není malá zásluha. Chce býti jen prostředníkem mezi věcmi denní spotřeby a člověkem, ale jeho řeč, byť chudá a beznáročná, nebývá bez vzácné líbeznosti a tiché vroucnosti, je přirozená a pravdivá; milost, jíž často pozbývají ti, kdo se velmi najedli ze stromu akademického poznání."

                                                                                                   Josef Čapek / Umění nejskromnější