Co čtu, když nemůžu spát

ANKU!


Píše s lehkostí a vtipem. Sem tam nějaké její DIY. A co mě na ní dost baví, nebojí se barev a mixování zdánlivě nekombinovatelných věcí.

Najdete tam třeba 10 tipů na to, jak být doma tak trochu hipster .
Něco o kaktusech .
Jak si vyrobit světelný nápis . Ten chci teda taky.

Ančina vlastnoručně polstrovaná postel.

Proti šedi

                                                                ( z PROTI ŠEDI )

 Když je na Marsu noc, Země je nejsvětlejším bodem na noční obloze.

.......

Na stránkách Proti šedi vždycky najdete něco, co by Vás mohlo zajímat.
tipy na koncerty ZDE
módu TUTAJ
nebo věci, co by stály za KUP
........

ještě jeden paralen pro Borka....dobrou noc....hezké sny

Rok s Davidem Macháčkem

Mohlo by se zdát, že  blogů je příliš. Podle mě jich pořád není dost...teda těch dobrých.
Fotky Davida Macháčka a jeho  komentáře  by vás mohly nadchnout.

Tady se schod s vkusem shod.
Pavel Moravec a Tomáš Pražák, 1932.

Když pilot nemůže k obloze, sestoupí obloha k pilotovi. Praha – Vršovice.

Dnes v nemocnici. Aspoň že tu máme VODOJEM KRÁLOVSKÉHO KOMORNÍHO MĚSTA PARDUBICE. František Sander, 1907. Secese s nemocí snese se.

DC pokračování

hezký blog a její dokreslované fotky....
zalaminovaný řetěz taky úžasný
............
zítra u nás bude 12 dospělých 5 dětí. naštěstí 6 z nich se  dokolíbá domů...nevím, kam bych je uložila
píšu seznamy, povlíkám peřiny a plánuju menu

Bára Růžičková a Maštal

Jak jsem k ní došla...už ani nevím. Znáte to, někde sjíždíte blog a ten blog má odkaz na jiný blog... tam byla BÁRA , její fotky a koláže.

Mohla jsem jí najít dříve, kdybych si prohlídla pořádně poslední Maštal.

Na straně 36, bezva muzika...všechno o lásce:-)

Výběr hudby podle Michaely Lesayové

Kdybych bydlela v Českém Těšíně....

....dala bych oba své syny na výtvarku k Pavle.

Pavlu jsem nakopla, aby si založila web. A teď už má i svůj blog.
                                                                                 

                                                                               

S Pavlou se známe z Chalupaje hra. Jo a taky jsem její grafiky použila v jednom díle Bydlení je hra.

A bydlí taky v Suché!!!

O bytech a lidech

Na FB u Maaristaana jsem našla nový blog O bytech a lidech.
Berte to tak, že začínat se nějak musí, takže u některých interiérů přemýšlíte, proč tam jsou.
Ale fotí moc dobře a když už není co, tak se tomu NIC šikovně vyhnou záběrem na dekorace.

Pokud vydrží, určitě se dočkáme i zajímavějších bytů.
Každému se hned vybaví THE SELBY a jejich krásně nafocené čurbesy umělců, které jen stěží český  web trumfne.

,,O bytech a lidech" může být přínosem v  tom, že se člověk dozví o českých umělcích úplně jinou cestou.

Takhle jsem narazila na Michala Škapu. Nejhezčí nafocený prostor na blogu, skvělý grafik. ( z Vidlosuché je pořád čemu se divit).
Vy ho jistě už znáte, když vystavoval na Expu 2010 v Šanghaji. 
No nic, už jsem si zvykla, že nosím dříví do lesa.

 Ale ještě se vrátím k autorům blogu. Další jejich projekt je PRGA a to vám mozek nebere, jak nádherně umí vytunit Favoritku.

Když píšu o tom mozku, vzpomněla jsem
si na to , že jsem byla dnes u neurochirurga. CD s mým mozkem nešlo otevřít, tak jsme si půl hodiny povídali o všech možných výstavách, které jsme oba viděli. Vyprávěl mi o Zrzavém docela zajímavé věci. Taky byl na Malichovi. Tak nějak si představuju návštěvu u lékaře.


Hezký den to byl.

Blog:1000 věcí co mě ...

Nedávno jsem narazila na tenhle  BLOG.
Od té doby si přečtu aspoň jeden hate na dobrou noc.




Ta část čtenářů , která byla pohoršena, že se mi líbí články od Ady pekelné, asi nebude nadšená ani dnes. (zajímavé, že oba blogy si něco vypůjčili z duchovní terminologie)

.............................................................................................................................................................

Ok. Jdu spát . Jsem KO ze surfovacího dne.
Celou pracovní dobu jsem hledala lampu a překližku na skříň.
Jestli se budu se vším tak drbat, tak se můžu rovnou postavit do fronty s bezdomovci u Kauflandu.
Večer , když už jsem projela všechny lampárny světa, jsem vybrala 4 lampy v Polsku. Ok, aspoň nebudu mít pocit promarněného dne.

Nechápu, proč si v Anglii člověk může vybrat ze tří jakostí spárovky  a u nás je spárovka předmět utajení. Zrovna taková suková by se mi hodila.

Tak dobrou.

Pozorně čtu

Pozorně čtu Vaše komentáře u posledních příspěvků a je  velmi zajímavé, jak se různíte v názorech na jednu věc.( nemám nastavené upozorňování na nové komentáře u starších příspěvků, takže ti, co napíšou zpětně , většinou nezaregistruju)

Nejenom čtu, ale taky koukám, co píšete za blog. Bloguje už skoro celý národ, ale některým to jde lépe a nebo aspoň moc hezky fotí.

Bílá ponožko, nevím, kolik ti je let, ale vypadáš moc dobře a způsob focení je taky bezva.

 white socks black mind

PONDĚLÍ - více fotek než textu, převážně z domácího prostředí, ale bydlenka to není.
To by mě zajímalo, co je v obálce napsáno.

rosa mitnik - píše svižně a evidentně jí mateřství nevzalo touhu zajímat se i o jiné věci

Mé prodlevy

Mejly selektuju  na životně důležité, mí klienti, kamarádky, někdo cizí a pokud má někdo úplně cizí jméno,  propadá se tutově do propadliště spamů. Jako třeba Debora z Francie.
Ale když si Debora něco usmyslí, tak se nevzdá, takže po několika urgencích z její strany jsem odepsala.
Kickcan and Conkers mi do té doby vůbec nic neříkalo, ale asi to lidi čtou. Více o mém nábytku se můžete dočíst na jejím blogu.

(kus smazáno, takže teď to vůbec nenavazuje)

......A to je oslí můstek k mé oslavě narozenin.

Jeden z dárků byl sešit na vizitky od Silvy. Originální balení spáchala za Silvu Hanele. Nechápu, kde to vystřihla. Ještě přibalila  regenerační krém a make up v jednom + krásné kulaté zrcátko (těžko říct, co je to za zvíře). Řasenka od Gabky .....a je vymalováno.... na mém obličeji.

Na dvakrát

Prostě na některé weby jdu, až když mi o nich řekne nezávisle druhá nebo až třetí osoba. Je toho tolik, že by člověk mohl koukat na  monitor  do zblbnutí. I když  doporučení zní skvěle, tak stejně si radši vezmu večer knížku a čtu.
Poslední dva dny jsem ale udělala výjimku. Ležím s iPadem , nalepená na silver-rocket

Včera jsem Alici předčítala úryvky . Přece jenom se směje lépe ve dvou. I když já se nahlas směju často  i sama.

Pokud jsem to správně chytla, tak Silver Rocket je parta lidí, co sami hrajou v nějakých kapelách a zároveň pořádají  koncerty i jiným kapelám.
Kromě výborných recenzí ( výborné jsou proto, že nejsou nikým placení , můžou si psát co chtějí a je to vtipné)  stojí za čtení Nejchytřejší kecy a Inkvizice.U mě vede ve psaní jednoznačně ARAN.
Čtení není vhodné pro  - děti (okamžitě to Davide a Mikuláši zavři!!!!)
                                  - pro něžná stvoření, která nesnesou sprostá slova
                               ( já to taky extra nemusím, ale v některých textech mi to nevadí )
                                  - pro maminky, co si fotí sušiny na stole  a u toho poslouchají folk
Ukázka z Inkvizice:

Jan Kraus

ÚV SRR, 5. 1. 2012


Bojovník proti korupci, kterej se ale zamiloval do Babiše (kterej do boje proti korupci vytáhnul, až když ho nasralo, že už není u lizu). Nepřítel bulváru, kterýmu ale nevadí, když bulvár informuje o jeho aktivitách (pravidelný promo na jeho show na revue.idnes.cz). Odpůrce klientelismu, kterej ale debilní kapele svýho synátora zařídil v podstatě doživotní angažmá. Tazatel "nepříjemnejch" otázek, kterej ale z rozhovoru nasraně utíká, když se někdo "nepříjemně" ptá jeho. Češi se zamilovali do dalšího bojovníka za pravdu, kterej si tak trochu sere do huby. Kdyby byl aspoň vtipnej... Jenže Kraus? Ten - jak říkají Zutro - bude vtipnej, až my budeme trapný.
...............................................................................................................................................................


Nikdy se mi nechce vymýšlet oslí můstek, aby jsem mohla nenápadně přejít na úplně jiné téma.Tečky to vyřeší.

Nápadně přecházím na téma : Soňa za barem v rodinném centru na karnevale.
Po dlouhé době mezi kojícími, pečujícími a zdrobněle mluvícími matkami. Snědla jsem spoustu chlebíčků, prolila se dostatečně kávou  a vesele švitořila na téma těhotenství. Mám prolitý i mozek. ( v tom dobrém slova smyslu) Báječná akce. Příští týden pořádáme burzu oblečení.

A Borek do třetice všeho dobrého.
Paní učitelka včera prohlásila, že budou děti psát tak dlouho test, až budou mít všichni jedničky. (špatné známky se nezapisují). Borka zřejmě představa psaní každou hodinu test. tak vyděsila, že  pro jistotu dnes  napsal test na 1*.
Šťastný den.

Kulturní mix

Komentář na youtube: She means give up the shit we are doing that is bringing us down and that is making us miserable. She IS NOT! telling us to end our lives or commit suicide you Dumbwits!. We can be abused as a child or the world might have been freaking cruel to us but we still have choices and we can take charge of our lives instead of sinking in depression and jus live with it. She is telling us to turn things around. You either wake up and do something now or never do it...either ways Its Not Going To Stop.

Díky za  krásné odkazy na hudbu, knihy, blogy a kulturní akce. Těžké vybírat. Obzvláště, když přesně víte, co by se mohlo líbit mně i čtenářům blogu.
Dnes tedy mix Vašich tipů a mix mých.

Na hudbu obvykle narazím tak, že mi někdo něco pošle a já si ještě projedu pravý list. SAVE ME mě upoutala  svým názvem. Všichni potřebujeme v určitém období zachránit  ( z hlediska věčnosti nejenom v určitém období). Přikládám i komentář, který vložil neznámý posluchač.

(za série fotek hand, tentokrát autorky)

 KNIHA:


Autorky projektu Andrea Tachezy a Petra L. Staňková se nechaly inspirovat dobou kolem roku 1930, kdy pánové ještě chodívali do práce v klouboucích, a dámy po kavárnách popíjely horkou vodu s citrónem. "Nečekáme, že se ze všech malých čtenářů našich omalovánek stanou historici umění nebo přímo umělci, jen si skromně přejeme inspirovat krásou a hledat oduševnělost světa v jednoduchosti," vyznávají se autorky v předmluvě netradičně elegantních omalovánek.
omalovánky

 BLOG:

Na  Šťastný blog mě upozorňovali z vícero stran, ale až minulý týden jsem začala číst. Novinářka  Barbora Štastná se narodila s vlohami formulovat to, co všichni známe , ale neumíme to sepsat do bodů . Usmívám se nad článkem

Nejjistější způsob, jak něco nestihnout? Mít na to spoustu času.

(to mi připomíná, že za měsíc točím dva díly a nevím zatím vůbec nic)

nebo

Jasně, jít za svým snem je prima. Ale někdy se prostě musíme naučit mít rádi tu práci, kterou právě děláme.

S chutí pročítám články zpětně. 

                            

MÍSTO: 

(dopíšu večer, protože  už za 5 minut mě vyzvedne kamarádka  a jdeme do hospody)

BLOG Petra a OPEN HOUSE

Občas musím připomínat sama sobě blogy, které rozhodně stojí za sledování. Večerní  čtení knih jsem na chvíli vyměnila za pročítání blogů. Pročítám zpětně. Hodně zpětně. Poslední měsíce jsem záměrně vytěsňovala design druhých, protože jsem neměla v mozku ani trochu místa na nějakou hezkou věc navíc.To se těžko vysvětluje.
Ale dnes jsem si s chutí znova pročítala blog Petra.
http://wwwhuzacz.blogspot.com/ a prohlédla jeho krásné porcelánové věci http://www.fler.cz/zbozi?uid=114070



Díky blogu jsem našla i OPEN HOUSE http://www.open-house.cz/ a jejich tužky, cestovní polštář,


pokladničky.

Na cestě

http://www.skalak.cz/stranky/kontakt.html

Jestli Vám chybí, tak jako mně, vyrazit někam do neznáma, tak se můžete vydat Na cestu s Filipem Skalákem a jeho fotografiemi  napříč USA, Čínou, Indií, Mongolskem, Izraelem.......

Tahle fotka se mi děsně líbí. Nevím, jestli je to Filip před patnácti lety nebo jeho spolucestující, ale zachycuje přesně to, co mladý člověk cítí na cestě. Rozepjaté ruce. Tady jsem. Jsem  _Kerouac  a kdo je víc. 


Šťastnou cestu!!

Feri Macfrickins - DESIGN ALIVE !!

http://vimeo.com/31054119

 Feri Macfrickins

O některých lidech můžu psát každý rok a pořád bude co. Feri, jak jsem na tebe mohla zapomenout!!
Musím si tě vložit do mých oblíbených odkazů.
Nešlo vložit přímo VIMEO, tak doufám, že všechny napadne spustit video linkem úplně nahoře.Určitě jo.
Moji čtenáři, Feri,  jsou totiž daleko lépe technicky vybavení než já . Video je povedené a vychytané, stejně jako tvoje stránky. Takový posun!! Já tě žeru. Měj se moc dobře a těším se, co vytvoříš ve svém novém bytě.

http://tototu.sk/

Happy Christmas :-))

K této fotce,, ukrajinské" šťastné rodinky je třeba přidat komentář. Už tři dny muž naléhal, abychom se společně vyfotili (foto potřeboval jako poděkování všem sponzorům, kteří podporují preventivní práci na školách) .Nebyl ovšem nikdo v dosahu, kdo by nás blejsknul dohromady. Nakonec jsme odchytili kamarádku a v rychlosti na sebe natáhli košile.Mega zubící úsměv u mě vyvolává vědomí, že sice máme na sobě košile , ale na nohou máme tepláky .(Mirko, hlavně foť do pasu!!!) A  vůbec,.... to by jste museli u toho být. Jediné štěstí je, že se dá transformovat barevně neladící oblečení do neutrální šedé. Přání Happy Christmas letí do Ameriky a my díky sponzorům máme zase po roce jednu  společnou fotku.

Neladící oblečení je oslí můstek k blogu Módní peklo, který už tři dny zpětně pročítám.

Už si ani nepamatuju, kdy bych se při čtení smála tak, že by mi tekly slzy.O webu se zmínila Jana takovým způsobem, že snad už všichni přece ví, co je Módní peklo. Já tedy  ne a od první chvíle mě zajímalo, kdo může psát tak drsně, ale zároveň vtipně a odborně na téma ,,česká móda ".Čtení nedoporučuju pro citlivé a jemné duše.

Stránky obsahují mé kritické, nekorektní a netolerantní názory, podávané jízlivě a bez obalu. Pokud vás to pohoršuje, tak je prosím nečtěte. Nepište mi poučné komentáře, ve kterých se mě budete snažit napravit a vysvětlit mi, co je tolerance a že by život byl bez protivů jako jsem já mnohem hezčí. Vím to.

Svými recenzemi české módní tvorby chci upozornit na její tristní stav; proti autorkám recenzovaných modelů nemám osobně vůbec nic. Hnusnou a zlomyslnou kritikou oblečení z ulice chci oznámit čtenářům, že už mě nebaví apatie a strach z pozornosti, které poznamenávají vzhled lidstva v našich ulicích. Sem tam si při tom samozřejmě přeléčím nějaký komplex. Protože sama nejsem dokonalá a strašlivě mě to rozčiluje. Moje představa ideálního světa vypadá jinak a nedám pokoj, dokud ho nepředělám!

(tolik sama autorka k webu.)

Večer jsem se snažila číst mému muži v posteli jeden příspěvek, ale moc mi  to nešlo.Půl věty, smích, půl věty , smích.
 Však on mě přejde, až mě jednou Ada  vyfotí.

Otcovství

http://handyman-maaristaan.blogspot.com/2011/10/ufouni-maji-radi-zabicky.html



Na tento blog jsem narazila nedávno. Taky nedávno vznikl. Přesto...po pár příspěvcích se mám tendenci vracet.Blogů , které píšou ženy o mateřství, je nespočet. .Ne tak je to u mužů.

Píše o těch hezkých drobnostech, které nám mohou uniknout ( otcům  i matkám ), pokud se necháme zahltit jen svými povinnostmi, sobectvím a  zájmy.

Hezké čtení.