čtvrtek 30. srpna 2018

Co na sebe

K nakupování  mívám dva důvody.
Buď se jdu mihnout před kameru a nechci být za vidláka a nebo když si uklidím skříň a zjistím, že moje oblečení zaplní s bídou tři poličky.
Trochu impulzivní nákup díky prvnímu důvodu ( příští středu v Dobrém ránu ) , ale nelituju. Prozřetelně jsem si koupila velikost 36, protože  firma číslováním záměrně  zvyšuje sebevědomí zákaznic. 


miluju popelín

D. nemá rád tuhle délku šatů a sukní.


Když mě se tak líbily....
Hlavně ten lodičkový střih u krku, který nám ( s protáhlým obličejem a nosem) sedí.





úterý 28. srpna 2018

Tak jak?

David na obor architektura /design přijat.
Tak snad to bude změna k lepšímu.

Borek dneska vyrazil do  Olomouce. Jen tak.. na odpoledne. Prý Olomouc nádherná a skate park libový. Pryč jsou všechny ty jeho strachy, nejistota. Už je velký. Fyzicky i duševně.

D. chodí poslední týdny z práce hrozně unavený. Jde běhat, večeře, povídáme si a spí.

A já?

Myslím na profesora  Martina Hilského
Zmínil v dokumentu jednu hezkou věc na otázku, jaké je jeho životní krédo.
,,Být pro druhé užitečný a případně jim udělat i radost tím, že jste jim užitečný.To je pro mě alfa i omega."








pondělí 27. srpna 2018

Nedělní kutilství



Rozhodla jsem se zakrýt bednu s aušusy, papíry a pracovní obuví. Přece jen občas lidi chodí pro keramiku osobně , tak  trochu kultury při nakupování neuškodí.

Pokud nevlastníte pilu jako já, je třeba vycházet z materiálu, který nabízí market. Předem si rozmyslet řezný plán a hned si to tam taky nechat nařezat. Já si vybrala borovicovou desku 250x60 cm . To, že dvířka nejsou až k zemi je jednak z toho důvodu, že širší desku neměli a jednat se to bude lépe vytírat. Naproti regálu mám hrnčířský kruh a dost na zem cákám. 

K tomu jsem přibrala panty a šroubky.

Bez čeho se rozhodně neobejte je vrtačka. Pokud to jde, používám akuvrtačku. Je lehká, všude se s ní dostanu. Na panty jsem si předvrtala díry . Akuvrtačka je skvělá investice.




Pohled do dílny z chodby: Prostě bordel.








Miluju naši uklizenou garáž. Místo na kutilství.



Dvířka jsem ještě zezadu vyztužila, aby se časem nekroutily. Ano, zkušený stolař hned vidí, že léta na desce  jsou opačně. V bytě bych použila silnější překližku, ale na dílnu borovicová spárovka  stačí. i kdyby se to přece jen časem trochu vyhlo.


Celá tahle akce zabere půl dne i s nákupem, pokud si mezi tím neodskočíte do restaurace a potom neusnete.












sobota 25. srpna 2018

Módní Bible


Máme doma tři. Překlad kralický, ekumenický a ten nejnovější, ale módní bibli jsem ještě nikdy nečetla.

Jak říká D. ,,nesuďme něco,  čemu nerozumíme", vyzdvihnu jen články, které se mi  líbily.
Vytvořit fashion story nebo nenápadně zakomponovat reklamu značce, která sponzoruje časopis, je velké umění. 
VOGUE vytvořil nažehlovačky. Klidně bych si nažehlovačku  s práškem PERSIL z fleku koupila.Všechny retro  a rozhodně s nimi v davu nezapadnete.



Karolínu Kurkovou v roli Olgy Havlové jsem si s chutí prohlédla a dokonce se podívala na módní značky, které měla na sobě. 

Velké plus  za prezentaci mladých neznámých návrhářů.


Hezký článek ,,Na samotě u lesa" o víkendovém domu francouzského dekoratéra a architekta Maxima Olda. Poprvé v životě jsme četla  slovo ,,utilitární".
Jen se trochu obávám, že přesně tohle klasické čtenářky VOGUE vůbec nezajímá.
Tím nemyslím, že by je nezajímala architektura, ale od modní bible se asi očekává jiný obsah.

Co se hezky protlo ( móda a osvěta) je text o tričkách .

A co mě dostalo nejvíc, je příběh Zika Aschera a jeho ženy. Výrobci hedvábných látek. Češi, kteří prorazili ve světě módy.

Fotky inspirované českými a slovenskými filmy taky stojí za to. 





čtvrtek 23. srpna 2018

Pracovně trochu husto..


...nemám čas na čtení, psaní, ale ke kadeřnici jsem se trhla.


Původně jsem chtěla jet do knihovny materiálů  materio prague, ale studium doma taky není k zahození. 







David dodělal druhý úkol. Zástavbu daného území. Jisté je, že v reálu by developer umělou vodní nádrž zatrhl. Ale papír snese všechno. I hezké ideály.







sobota 18. srpna 2018

Nová dílna

Čekám, kdy nám komunální odpad v Havířově zakáže vstup. Loni D. a kluci odvezli několik dodávek věcí ze zahrady. Dnes tři dodávky čehosi z garáže. Mám volný ponk, svěrák a konečně místo na pilku. Našla jsem pájku. 
Těším se, až si dokoupím nářadí. Třeba ten upínák na vrtačku, kolem kterého jsem posledně v OBi kroužila.














Ještě chvíli a  břečťan doleze až k našemu obýváku.


úterý 14. srpna 2018

Nosní sprcha


Jednou za čas mám tendenci řešit ty moje úporné bolesti obličeje. 
Napadlo mě , že bych si mohla  dutiny proplachovat nosní sprchou. Na internetu jsem našla dva druhy. Keramický výlisek za pětset  a pak plastový .

Raději jsem si jednu vytočila na kruhu.
Problém je, že přes moji vychýlenou nosní přepážku to nefunguje. Nevadí! Mám konvičku na zalévání pidi květin.

neděle 12. srpna 2018

Koberce

Pokaždé, když najdu nový obchod pro klienty, zajásám. Najít hezký koberec z vlny nebo bavlny, tkaný a za rozumnou cenu, to je skoro zázrak.

vsuvka:Tento ani žádný jiný příspěvek není placená reklama. Píšu si o čem chci. Pro dobrý pocit, že i jiní díky blogu mohou mít doma něco hezkého. Jedinou firmu, kterou bych neodmítla je Hornbach. Miluju všechny jejich vtipné reklamy, regály nářadí a umím si představit, že bych s nimi mohla udělat divy. Dokonce jsem podle jejich letáku ,,S námi to dokážete" položila v celém domě dlažbu. No, ale zrovna oni mi nepíšou. Takže nic:)


( vlna , ruční tkaní)

 Tenhle mají poslední a slevněný. Prosím vás kupte si ho někdo, nebo si ho koupím já a to už fakt nevím, kam bych ho dala. Krásný do holčičího pokoje nebo vlastně úplně všude.




Klasika, ale hodí se ke všemu.

Mají tam toho celkem dost. Koukněte TADY . 

No a pak jsem natrefila ještě na obchod TERVE . To kdybyste preferovali evropského výrobce. V tomto případě Finsko. Většina jednobarevná s drobným vzorem. Směs bavlny a papírového vlákna.
Za mě moc krásné. 











sobota 11. srpna 2018

Večer velké plány kam vyrazíme





Nakonec než jsme vstali, D. si šel zaběhat a já se dala do gala, byl čas na oběd.
Šli jsme na jistotu . 
D. si mě v restauracích solidně vykrmil, což se teď horko těžko zhazuje dolů, ale stejně jsem neodolala jejich štrůdlu s pudinkem. 


Cestou jsme to vzali přes Dům umění. Mají nové logo a celkový nový vizuál. K tomu vydali krásné poznámkové bloky, gumy a serepetičky, které miluju.


D. je maniak přes knihy. Pořád něco čte. Občas mi vysvětluje slova jako fokální ( to si pamatuju jen proto, že je to podobné slovu fekální) , jaký je rozdíl mezi Monetem a Manetem . Hezky se u toho usíná. Tohle si koupil během mého nakupování svetru.


Původně jsem si jela koupit něco úplně jiného, ale tenhle svetr je prostě tak příjemný, že jsem neodolala. A teď přemýšlím, jestli přiznat obchod H&M. Protože stejně jako matky s šátky kamenují matky s kočárkem, tak eko bio teroristky kamenují ty, co si koupí něco v obchodním řetězci. 
Asi jsem do toho vnitřně nedozrála. Nebo si naivně myslím, že po tak velké aféře si obchody dávají větší pozor. Ale o čem jsem si jistá, že kdybychom všichni kupovali lokální modu, lidé z třetího světa umřou hladem.
Co mě děsí, že ti stejní lidé, kteří propagují fér módu, vůbec netrápí, kde a jak se vyrobila jejich elektronika, mobil, auto, počítač, který taky používají. Sem tam  někde letí letadlem. ( jeden let udělá větší ekologickou stopu, než paní z Horní Dolní, co si donese každý den z obchodu jeden plastový sáček), ale paradoxně se hrdě distancují od plastových brček. Zkrátka a dobře, než zvedneme ten šutr a první hodíme kamenem, zkusme přemýšlet, jak to s tím přesvědčením doopravdy máme. A i kdybychom z toho vyšli jako andělé, nechte nás ( mě ) dojít k vnitřní proměně ve svém čase.

No a teď přemýšlím, jestli to celé nesmazat. Jako ostatně spoustu jiných příspěvků, které jsou uložené v konceptech.
Jestli mi to stojí za to. 
Nebylo by lepší psát o tom, jak jsem perfektní, děti úžasné, všechno zářivé, pár fotek s vyceněnými zuby. Mohla bych se přihlásit do nějaké soutěže blog roku...Tak třeba příště.



pátek 10. srpna 2018

Tak nakonec i na ty rolety došlo.


Rolety z JYSKU za stopade se dají zkracovat i na šířku. V garáži jsem našla jednu zrezlou pilku.
Podařilo se mi vyměnit plátek a pak už to šlo celkem hladce.





Konečně nemáme v koupelně prověšený kus látky.



čtvrtek 9. srpna 2018

Rodinný workshop





Jedno ze zádání na přestupové zkoušky bylo : model domu v měřídku 1:50
David jede pořád ve svém modu. U všeho strávit co nejméně času. Takže návrh včetně vnitřního uspořádání 30 minut  a samotná výroba další čtyři hodiny. Zpracování i návrh má svoje mouchy( musí ještě vyříznout dveře na terasu a nadstavba by mohla být víc zakousnutá do spodní části) , ale na poprvé dobrý. Snažím se do toho nezasahovat . Řezala jsem  jen okna a sázela stromy.


materiál : kapa, dřevěná dýha, dřevitá vlna, drát, polypropylen na okna ( rozstříhaná složka) 




Tuhle skvělou knihu jsem si koupila před čtyřmi lety v Berlíně.
Najdete v ní spousta tipů na výrobu.


My máme doma hromadu věcí. Stohy dýhy, drátů, papírů, nářadí. Stačilo zjistit, kde jsem to zašantročila.



Jednoduchý stromek. Zmuchlaný papír a drát.
Pokud se někdo snaží barevně a materiálově přiblížit co nejvíce realitě, obvykle to vyzní jako kýč nebo hra na dětské pokojíčky. Daleko lepší je náznak, materiálová čistota.
















neděle 5. srpna 2018

Některé opravy spočívají v tom...




...že prostě jen vezmete kladivo a pořádně do toho praštíte.

Jako třeba do kování u dveří do garáže.
Levé dveře se nám o pár milimetrů sesunuly, tím pádem nešlo oko prostrčit. Zamknout.

Jedna pořádná rána ( ok, trochu jsem to vyhla), ale jak to jde hladce zavřít!

.............

Taky máte doma tisíc věcí, co vás točí?

U mě to je tak, že největší problém je, že si všechny ty drobné opravy a úpravy nesepíšu. Podvědomě tuším, že by bylo skvělé mít rolety v ložnici, ale ani tenhle požadavek nevznesu.

A co je nehorší, zuby nehty se bráním faktu, že jsem technicky zdatnější, takže bych se mohla na tom aspoň po organizační stránce podílet.


Nakonec to dopadne tak, že kolem věcí chodím a neřeším. Jako třeba ta vylomená laťka v podlaze. Hádejte kolik let to tak je ? Nejméně pět!
A víte co je nejšílenější, že mi oprava zabrala necelou hodinu.
Zaměřit, dojet do OBI, nechat rovnou uříznout a položit.
Když se mi bude chtít, možná i vrtnu a celou podlahu natřu.









S D. jsme si ujasnili, že si o věci musím jasně říct a technicky to zkoordinovat.
On pak milerád něco zorá, poseká, přitluče.