Přemýšlela jsem nad tím, jestli o ,,dovolené" napsat s odstupem času. Přece jen bych mohla získat větší nadhled, ale jak se znám, už bych nenapsala vůbec nic. Budu kout železo, dokud je žhavé.
Pár dní před odjezdem mě začaly bolet více svaly, hybnost ruky se taky zhoršovala ( zhoršuje se od září ), takže jsem sama sebe solidně vystresovala. Den před odjezdem jsem měla pocit, že bych raději zůstala doma, ať jede D. s Borkem sám. A to jsem ještě netušila, co mě čeká. I s trajektem 32 hodin na cestě. ( jeli jsme autem, protože kola ) . Po příjezdu jsem se několikrát rozbrečela. Druhý den šel D. s Borkem na registraci Iron man, k večeru jsme zašli na krásnou pláž. Dost se mi tam ulevilo. Ještě jsem zapomněla říct, že Dan dostal zánět průdušek. Vypadalo spíš na antibiotika a klid na lůžku než závody. Druhý den šel Borek na kolo, já na pláž. Být sama mi nevadí, ale na této cestě mi došlo, že nazývat toto dovolenou není úplně přesné. Před závodem D. potřebuje klidový režim, po závodě taky a pokud cestujeme takovou dálku, tak na cestování po ostrově není energie.
V neděli závody. Má můj velký obdiv.
Po závodech jsme vydrželi další dva dny a přebookovali trajekt o dva dny dříve. Kolikrát ještě musíme jet k moři, abychom si ujasnili, že nejsme plážoví typy? Borek se rozhodl zůstat až do konce a zpátky letět.
.....
A teď ta pozitiva. Pokud uvažujete nad Sardinii, tak rozhodně doporučuji. Letecky. Nádherná země s nádhernými plážemi. My jsme byli v historickém městě Alghero. Na letišti si můžete půjčit auto a cestovat křížem krážem.
Výběr apartmánu se mi povedl. Dvacet minut do centra. Klidná část. Kousek Lidl. Dvě ložnice, dvě koupelny. Vlastní garáž. Majitel nesmírně milý, ochotný. Dostali jsme seznam restaurací v okolí .
Italové jsou strašně na pohodu. Italky nádherné. Jsem rozhodnutá vnést do svého šatníku trochu víc elegance.
I když jsem byla trochu labil, dost jsme se všichni nasmáli.
