Tři dny po po Sardinii přijela Dana Sahánková se svojí manželkou Ivou. Obě velmi inspirativní. Iva pracuje v sociálních službách a při tom si dělá terapeutický kurz. Probíraly jsem víc život než umění.
Obraz od Dany Sahánkové jsem poprvé viděla v GASK a pak v soukromé galerii v Litomyšli. Obojí velkoformátové kresby. Udělaly na mě velký dojem.
Po vernisáži jsem si dala předsevzetí, že nebudu nějakou dobu vycházet z komfortní zóny (vernisáž byla skvělá, ale přece jen to stojí trochu duševní síly ).
Než se ochladilo, byli jsem párkrát k večeru u Karvinského moře. Plavání mi dělá dobře. Voda nádherně čistá. Až na to, že ,,moře" objevili naši polští sousedé a tím pádem přes den poměrně dost lidí.
Trochu jsme s pár věcmi v Cukřence popojeli.
Až když majitelé objednali z e-shopu postele, napadlo mě, že by je mohli vyrobit bez povrchové úpravy. Zuzka naštěstí umí všechno vyřídit. Manžel natřít. Navrhla jsem ještě do vejminku ( který je za domem ) pidi kuchyň.
Souběžně se pohlo na rekonstrukci roubenky v Krásné. ( o tom příště ) .
K tomu mám návrh ložnice v Praze a obývák s předsíní u Kroměříže. To je tak akorát, aby jsem mohla přecházet od jednoho projektu k druhému a majitelé stíhali odpovídat. Práce mi dělá taky dobře. Musím, ale myslet na to, abych se přes den protáhla a šla se projít.
Minulý víkend jsem natahovala ratan do rámů pro klienty. Tentokrát jsem se u toho dost trápila. Že já jsem takový angažovaný blbec! Malá drážka na montáž a kvalitní ultra tvrdé dřevo, takže čalounické sponky do toho nešly zatlouct. Ještě pár krytů na topení a vychytám mouchy:)
Dělo se toho více, ale už to postuju, jinak zas uběhne měsíc.
