pondělí 20. července 2026

Nevím, jestli jste zaregistrovali...

...že se Lucii vrátila rakovina. Kdo jste jí četli, víte, jak inspirativní je její blog, který píše už 15 let. Určitě by jí v této situaci potěšilo, kdybychom ji podpořili nejen slovem, ale i finančně. V záhlaví má odkaz ,,Na kávu"  a QR kódy. 

Obdivuji Lucii, že je schopná se pohnout z místa, vztahu, pokud se v tom necítí dobře (teď se bude se svými třemi dětmi stěhovat po čtvrté ), i přesto, že jí to bude stát  hodně úsilí a nejistoty. 

.......

Dočetla jsem Český snář . Za mě skvělá kniha plná úvah. To neznamená, že souhlasím s jeho způsobem života. 

Český snář (1981) můžeme číst jako autentickou výpověď o krizovém stavu české společnosti, deformované totalitními normami. Vaculík v Českém snáři přetváří formu pravidelných deníkových zápisů vedených od 22. ledna 1979 do 2. února 1980 do originálního románového tvaru, v němž hraje podstatnou roli napětí mezi faktografií a fikcí. Tematicky text zahrnuje každodenní život disidenta — jeho práci pro samizdatovou Edici Petlice, represe a výslechy StB, rodinné, přátelské i milostné vztahy, diskuse, odchody přátel ze země, pozorování přírody a úvahy o literatuře i reflexe vlastního dětství a mládí. 


Poctivě cvičím SM systém. A dokonce mě to i baví.



neděle 12. července 2026

Co jsem ten měsíc dělala.

Tři dny po po Sardinii přijela Dana Sahánková se svojí manželkou Ivou. Obě velmi inspirativní. Iva pracuje v sociálních službách  a při tom si dělá terapeutický kurz.  Probíraly jsem víc život než umění. 

Obraz od Dany Sahánkové jsem poprvé viděla  v GASK a pak v soukromé galerii v Litomyšli. Obojí velkoformátové kresby. Udělaly na mě velký dojem.









Po vernisáži jsem si dala předsevzetí, že nebudu nějakou dobu vycházet z komfortní zóny (vernisáž byla skvělá, ale přece jen to stojí trochu duševní síly ). 
Než se ochladilo, byli jsem párkrát k večeru u Karvinského moře. Plavání mi dělá dobře. Voda nádherně čistá. Až na to, že ,,moře" objevili naši polští sousedé a tím pádem přes den poměrně dost lidí. 



Trochu jsme  s pár věcmi v Cukřence popojeli.


Až když majitelé objednali z e-shopu postele, napadlo mě, že by je mohli vyrobit bez povrchové úpravy. Zuzka naštěstí umí všechno vyřídit. Manžel natřít. Navrhla jsem ještě do vejminku ( který je za domem ) pidi kuchyň. 




Souběžně se pohlo na rekonstrukci roubenky v Krásné. ( o tom příště ) .
K tomu mám návrh ložnice v Praze a obývák s předsíní u Kroměříže. To je tak akorát, aby jsem mohla přecházet od jednoho projektu k druhému a majitelé stíhali odpovídat. Práce mi dělá taky dobře. Musím, ale myslet na to, abych  se přes den protáhla a šla se projít. 

Minulý víkend jsem natahovala ratan do rámů pro klienty. Tentokrát jsem se u toho dost trápila. Že já jsem takový angažovaný blbec! Malá drážka na montáž  a kvalitní ultra tvrdé dřevo, takže čalounické sponky do toho nešly zatlouct. Ještě pár krytů na topení a vychytám mouchy:) 






Dělo se toho více, ale už to postuju, jinak zas uběhne měsíc.