Tak něco i o práci.

 Mám rozdělaných několik místností, ale i když je jich hodně, tak v pohodě stíhám. To je tak úlevné, když mi na záda nedýchá stavební firma. Mám dost času všechno promyslet.

Na seznamu je několik klientů, pro které jsem dřív už něco navrhovala a teď po letech chtějí další místnosti. S některými si už tykám.

Cukřenka má nový plot. Majitel ukoval, manželka natřela. Je toto možné, že umí všechno, na co sáhnout?!

Natřená další postel. Jsem tak ráda, že jsme šli do barev.

Tady už se spí. 

                                                                Vyměněný lustr. 

Původně měl být v obýváku, ale těžko se mi k němu hledalo další osvětlení. 

Na okna jsme objednali římské rolety. Ta podlaha je tak krásná! Postel z IKEA. 

V koupelně pro pejska se už taky svítí.

Jak jsem měla jít na operaci ramene a nešla

Termín 18.8. Vyběhaná všechna předoperační vyšetření. 

V pátek jsme jeli na dlouho předem domluvenou schůzku s fyzioterapeutem do Hranic. Ten mi operaci rozmlouval. Že to na operaci není. Zároveň, ať řeším svou psychickou stránku, že na mně vidí, jak jsem rozložená. Tu řeším, ale když už rok chodím mezi neurologem, ortopedem, rehabilitací, psychiatrem, fyzioterapeutem a ruka se mi zhoršuje, těžké se dát psychicky dohromady. Volám ortopedovi, co si o názoru fyzioterapeuta myslí. Čekala jsem všechno, jen ne souhlas se zrušením operace - nejistý výsledek, zbytečný zásah.

Tak jsem tam, kde jsem byla:)

.......

Hranice krásné. Pokaždé se rozplýváme nad vilkami. Procházka do Lipníka nad Bečvou, oběd Na střelnici. Cestou do Lipníka jsem míjeli sad s letními jablky. Evidentně majitel o jablka neměl zájem. Obsypané stromy a na zemi hromady shnilých. 

V sobotu jsme koupili další borůvkové keře, nádobu na dešťovou vodu a konečně zvonek k brance. Byli jsme nedobytní. 

Z deníčku hypochondra

V pátek u ortopeda. Po rehabilitacích a pravidelném cvičení se mi ruka ještě víc zhoršila. Už se s ní ani nenajím. Na počítači jsem se naučila pracovat levačkou. V noci nevím jak si lehnout. Ale psychicky se cítím mnohem lépe. Přece jen diagnoza bursitita a artróza ramene je lepší než ALS nebo Parkinson, na který mě vyšetřovali několik měsíců. Že já nešla za ortopedem hned! Půl roku zbytečné nervy. V září na operaci ramene.

Začala jsem brát bioidentickou hormonální substituční léčbu. Doplnění estrogenu. Mimochodem jeden z důsledků klesajícího estrogenu jsou svalové a kloubní potíže. Příznaků  je mnohem více. Tady seznam 

Poku máte nad 45 a vidíte se v tom, vítejte v klubu. Já jsem  si do nedávna naivně myslela, že když mám pravidelný cyklus a žádné návaly, tak se mě perimenopauza netýká. 

......

Nevím jak vy, ale já mám spojenou hormonální substituční léčbu  s   rakovinou prsu a přibíráním. Celkově jsem měla vždycky k hormonální léčbě negativní postoj. Nikdy jsem nebrala antikoncepci. 

Ale tak jak se medicína vyvíjí, tak i v substituci.

Před dvaceti lety se hormon estrogen vyráběl z koňské moči a studie zahrnovala starší ženy, které by správně zahrnuty být neměly. Skutečně se objevily zvýšená zdravotní rizika. Na několik let HRT dostalo stigma. O dvacet let později je HRT úplně někde jinde. Existuje bioidentická hormonální substituční léčba. Podává se přes kůži formou sprejů, náplastí nebo krému v kombinaci s progesteronem v tabletkách.

To neznamená, že jsou „přírodní“ v tom smyslu, že by se přímo získávaly z rostlin. Obvykle se vyrábějí farmaceuticky z rostlinných prekurzorů (například ze sóji nebo jamu), ale výsledná molekula je chemicky totožná s lidským hormonem.

Určitě není vhodná pro ty, co mají žilní trombózu nebo karcinom prsu. Je důležité probrat se svým gynekologem svůj zdravotní stav. Pokud máte pocit, že zrovna perimenopauza není jeho parketa, změňte lékaře. Perimenopauza je  dlouhé období a je třeba, aby o vás někdo skutečně pečoval a naslouchal. 

Vřele doporučuji knihu Žena v ohni. Napsala ji gynekoložka a srozumitelně, čtivě popisuje, co se s námi děje  a jaká jsou řešení, včetně přírodních preparátů, bylin atd.

                                                              Kruh od neteře.

Budu ráda za každý názor, zkušenost, doplnění. 

Nevím, jestli jste zaregistrovali...

...že se Lucii vrátila rakovina. Kdo jste jí četli, víte, jak inspirativní je její blog, který píše už 15 let. Určitě by jí v této situaci potěšilo, kdybychom ji podpořili nejen slovem, ale i finančně. V záhlaví má odkaz ,,Na kávu"  a QR kódy. 

Obdivuji Lucii, že je schopná se pohnout z místa, vztahu, pokud se v tom necítí dobře (teď se bude se svými třemi dětmi stěhovat po čtvrté ), i přesto, že jí to bude stát  hodně úsilí a nejistoty. 

.......

Dočetla jsem Český snář . Za mě skvělá kniha plná úvah. To neznamená, že souhlasím s jeho způsobem života. 

Český snář (1981) můžeme číst jako autentickou výpověď o krizovém stavu české společnosti, deformované totalitními normami. Vaculík v Českém snáři přetváří formu pravidelných deníkových zápisů vedených od 22. ledna 1979 do 2. února 1980 do originálního románového tvaru, v němž hraje podstatnou roli napětí mezi faktografií a fikcí. Tematicky text zahrnuje každodenní život disidenta — jeho práci pro samizdatovou Edici Petlice, represe a výslechy StB, rodinné, přátelské i milostné vztahy, diskuse, odchody přátel ze země, pozorování přírody a úvahy o literatuře i reflexe vlastního dětství a mládí. 

Poctivě cvičím SM systém. A dokonce mě to i baví.

Co jsem ten měsíc dělala.

Tři dny po po Sardinii přijela Dana Sahánková se svojí manželkou Ivou. Obě velmi inspirativní. Iva pracuje v sociálních službách  a při tom si dělá terapeutický kurz.  Probíraly jsem víc život než umění. 

Obraz od Dany Sahánkové jsem poprvé viděla  v GASK a pak v soukromé galerii v Litomyšli. Obojí velkoformátové kresby. Udělaly na mě velký dojem.

Po vernisáži jsem si dala předsevzetí, že nebudu nějakou dobu vycházet z komfortní zóny (vernisáž byla skvělá, ale přece jen to stojí trochu duševní síly ). 

Než se ochladilo, byli jsem párkrát k večeru u Karvinského moře. Plavání mi dělá dobře. Voda nádherně čistá. Až na to, že ,,moře" objevili naši polští sousedé a tím pádem přes den poměrně dost lidí. 

Trochu jsme  s pár věcmi v Cukřence popojeli.

Až když majitelé objednali z e-shopu postele, napadlo mě, že by je mohli vyrobit bez povrchové úpravy. Zuzka naštěstí umí všechno vyřídit. Manžel natřít. Navrhla jsem ještě do vejminku ( který je za domem ) pidi kuchyň. 

Souběžně se pohlo na rekonstrukci roubenky v Krásné. ( o tom příště ) .

K tomu mám návrh ložnice v Praze a obývák s předsíní u Kroměříže. To je tak akorát, aby jsem mohla přecházet od jednoho projektu k druhému a majitelé stíhali odpovídat. Práce mi dělá taky dobře. Musím, ale myslet na to, abych  se přes den protáhla a šla se projít. 

Minulý víkend jsem natahovala ratan do rámů pro klienty. Tentokrát jsem se u toho dost trápila. Že já jsem takový angažovaný blbec! Malá drážka na montáž  a kvalitní ultra tvrdé dřevo, takže čalounické sponky do toho nešly zatlouct. Ještě pár krytů na topení a vychytám mouchy:) 

Dělo se toho více, ale už to postuju, jinak zas uběhne měsíc.

 

Sardinie

 Přemýšlela jsem nad tím, jestli  o ,,dovolené" napsat s odstupem času. Přece jen bych mohla získat větší nadhled, ale jak se znám, už bych nenapsala vůbec nic. Budu kout železo, dokud je žhavé. 

Pár dní před odjezdem mě začaly bolet více svaly, hybnost ruky se taky zhoršovala ( zhoršuje se od září ), takže jsem sama sebe solidně vystresovala. Den před odjezdem jsem měla pocit, že bych raději zůstala doma, ať jede D. s Borkem sám. A to jsem ještě netušila, co mě čeká. I s trajektem 32 hodin na cestě. ( jeli jsme autem, protože kola ) . Po příjezdu jsem se několikrát rozbrečela. Druhý den šel D. s Borkem na registraci Iron man, k večeru jsme zašli na krásnou pláž. Dost se mi tam ulevilo. Ještě jsem zapomněla říct, že Dan dostal zánět průdušek. Vypadalo spíš na antibiotika a klid na lůžku než závody. Druhý den šel Borek na kolo, já na pláž. Být sama mi nevadí, ale na této cestě mi došlo, že nazývat toto dovolenou není úplně přesné. Před závodem D. potřebuje klidový režim, po závodě taky a pokud cestujeme takovou dálku, tak na cestování po ostrově není energie.

V neděli závody. Má můj velký obdiv. 

Po závodech jsme vydrželi další dva dny a přebookovali trajekt o dva dny dříve. Kolikrát ještě musíme jet k moři, abychom si ujasnili, že nejsme plážoví typy? Borek se rozhodl zůstat až do konce a zpátky letět.

.....

A teď ta pozitiva. Pokud uvažujete nad Sardinii, tak rozhodně doporučuji. Letecky. Nádherná země s nádhernými plážemi. My jsme byli v historickém městě Alghero. Na letišti si můžete půjčit auto a cestovat křížem krážem. 

Výběr apartmánu se mi povedl. Dvacet minut do centra. Klidná část. Kousek Lidl. Dvě ložnice, dvě koupelny. Vlastní garáž. Majitel nesmírně milý, ochotný. Dostali jsme seznam restaurací v okolí .

Italové jsou strašně na pohodu. Italky nádherné. Jsem rozhodnutá vnést do svého šatníku trochu víc elegance. 

I když jsem  byla trochu labil, dost jsme se všichni nasmáli. 

D. vpravo

Borek

O víkendu v Budapešti

 Hned na začátek chci napsat, že Silva je nejlepší společnice na cestování. Nic není problém, nikam se nežene, ale ráda se městem prochází ( jako já), nic nehrotí. Jediný problém, který vždycky řešíme, jak se dostat z bodu A do bodu B. Mně se zdálo mnohem lepší jet po dálnici přes Brno a Bratislavu, Silva má asi silný vztah ke Slovensku, takže jsem se táhly po zrychlených komunikacích osm hodin a bez klimatizace. Zpátky naštěstí už mojí trasou. Jestli něco na S. opravdu obdivuju, tak je to její pozitivní přístup k životu. Málokdy si na něco stěžuje. Raduje se z drobností, dobrého jídla, hezkých výhledů. Vzácný člověk.

Tady jsme se vyštrachaly na Citadelu a pak na hrad. Obě utahané, ale večer jsme si ještě zašly na víno.

Nejhezčí apartmán, co jsem kdy zažila. Krásný nábytek, originální grafiky, fotografické knihy. Parkety, které miluju. Krásně zrepasované dveře.

V sekáčích se dá utratit majlant. Jen jsem zrovna nebyla naladěná něco kupovat.

Vždycky něco rozepíšu....

 ...a pak se přes to převalí další věci. 

Byli jsme na Smrku s tchýní ( 65 ) a tchánem. Oba v pohodě zdolali druhou nejvyšší horu Beskyd. Aspoň vím, že má D. dobré geny.

Minulý víkend s D. okruh 14 km na Hukvaldech a 14 km se Silvou ke hrázi Žermanické přehrady a zpět. Na běhání se pořád necítím, ale ono to časem přijde.

.......

Na víkend vyjíždím se Silvou do Budapeště. Dan s Borkem si naplánovali víkendové soustředění ( kolo, běh, plavání ). Myslím, že D. truchlit nebude. Přikoupil druhý ovladač na playstion. Konečně si s někým zahraje.

Konečně jsem  pověsila talíř od Michala Bačáka. Trvalo mi rok a čtvrt. Tímto tempem se u nás děje většina věcí :) 

Na Vltavě  zas tolik zajímavého k poslechu, že ani nebudu vypisovat.

U Markéty...

...to bylo krásné už předtím, jen potřebovala vyřešit lépe spaní dětí, stůl pro Almu. Přání bylo mít dvě ne moc vysoké postele, to ale znamenalo, že se ubere hodně z herní plochy. Udělala jsem několik verzí, vyhrála patrová vysoká postel, i když nebyla v původním zadání.  Větší zašívárna, oddělenění sourozenců, víc prostoru.  Alma do teď spí dole vedle mladšího bratra, ale vrchní část je hojně využívaná ( i rodiči ). 

A pak nastoupila Markéta se svým citem pro barvy. U marmolea se přiklonila k výraznější barvě a vybrala skvěle. Borovicové skříňky IVAR jsme  využily nad stolem. Do rohu si vybrala mini sofa. Hodně dělá i výstavka dětských prací. Talent po mamince. Víc o M. tady

Několik verzí se motalo kolem toho

tadáá

            

                                                Oblečení ve schodech . Zábrana na schody se ještě řeší.