úterý 20. srpna 2019

neděle 18. srpna 2019

Cestou na horu

...ostružiny a borůvky. Na vrcholu pivo. Dole koupání v řece. Hezká neděle to byla.

Mé nové já

Navzdory velmi špatnému hodnocení na ČSFD  musím říct, že mě tenhle seriál docela nadchl.
Je to o touze změnit svoje ustálené chování, být lepší, být lepší pro druhé a i když hlavní hrdinka si někdy svými dobrými úmysly dláždí cestu do pekla, je to nesmírně povzbuzující.


Je jenom jeden život.
Je toho tolik, čemu nerozumím.
Ale tohle vím.
Můžete se vzbudit do svého lepšího já.
Můžete být trpěliví. A můžete být laskaví.
Můžete být moudří. A téměř celiství.
Můžete vyjít z pekla do jasného světla.
Nemusíte utíkat od života.
Můžete opravdu žít.
A můžete se změnit.

úterý 13. srpna 2019

Cestou do ateliéru...



Josefa Sudka jsme se vydali špatným směrem. K našemu překvapení v Novém Světě ani noha.



Boty a kabelku nosím každý den.


( foto D.)





Ze všeho nejvíc na mě nadchla Kasárna Karlín . 
Najdete tam letním kino, bar , hřiště pro děti, beach volejbal, galerie. A taky pivo:)







pondělí 12. srpna 2019

Ještě jsem ani nedopsala...

...zážitky z Budapešti  a už se vracíme z Prahy.
Cesta tam byla očistec. Nebudu rozebírat.

Hned jsme si přerezervovali lístky na cestu zpátky do business tichého kupé.

Naštěstí všechno od této jízdy bylo moc fajn.

Měli jsme půjčený byt v Dejvicích od Hanele a Jakuba, zatímco oni okupovali rodnou Moravu. Člověk by si v tak krásném bytě rychle zvykl na bydlení v Praze.
Večer jsme si zašli na večeři a padli do postele.

Sobota nahuštěná.

Šílený hedvábník ( D. čekal dole v hale, na hedvábné šátky ho neužije).
Oslovit známé malíře, aby jim vymysleli vzory na šátky, byl geniální nápad.




Cestou do Leica gallery jsme to vzali přes Mansfelský palác ( měli tam tři výstavy)


Lukáš Machalický


Michaela Vélová



Nakonec na Alžbětu Skálovou do Villa Pelle . Jak já bych jí ráda vystavovala!







Hned vedle vily bydlí moje kamarádka Eva. ( kdo čte můj blog déle než šest let ví, že jsme spolu byly v Paříži ).

Hezký večer to byl.
O neděli jindy, ale nevím kdy.

Dnes nám praskl kotel. Trochu jsem plašila. Plynový, zapojený do elektřiny a z něho tryskala voda.
Přišla jsem na to úplně náhodou ( je totiž  ve sklepě) .
A i když je to nepříjemnost a mega výdaj navíc, zároveň jsem vděčná, že se to stalo ve chvíli, kdy jsme se vrátili domů a Borek nebyl sám doma.

Ode dneška otužování.

....
K dekoracím a bydlení se ještě taky vrátím.




čtvrtek 8. srpna 2019

Soňo, neboj se toho!

V navrhování interiérů jsem  za těch deset let prošla různými fázemi .
Znám své slabiny a taky v čem jsem opravdu dobrá.


Co se mi osvědčilo, jsou nadčasové materiály na velkých plochách, které jen tak nevyměníte. Podlahy, dveře , obklady. Zároveň  není dobré být  připosraný v dekoracích a barvách.


Poslední dobou se v interiérech objevil velký nešvar. No name dekorace. Je to všechno krásně bílé, šedé, proutěné, dřevěné ( dovezené odkudsi v kontejneru přes moře), ale absolutně nepoznáte, kdo v  bytě  bydlí. Říká se tomu severský styl, ale není v tom duch ani nápad.
Jsem totálně alergická na černé siluety postav a tváří. Pak tu máme různé šmouhy, tlusté čáry  a obloučky.
I když zrovna kobercem  od christabelbalfour bych nepohrdla.

Minulý týden jsem dostala od Marianne Bydlení speciál NORDIC  ( děkuju) a v něj je krásná ukázka toho, jak to může být krásné, když se toho člověk nebojí. Chápu, že ne každému to sedne, ne každý potřebuje mít kolem sebe tisíc duperelí, ale rozhodně se shodneme na tom, že byt je rozpoznatelný.
Ať jste minimalista nebo rádi sbíráte tretky, kupujte si, prosím, dekorace, které mají autora nebo něco repasujte.
Váš byt pak i s bílou kuchyňskou linkou , šedou sedačkou bude originální.







Seznamy obchodů jsou k nezaplacení.




V tomhle bytě bydlí Ruska. Tak ta je jasná. Šílené, ale baví mě to.




.....a barevné škály, když nevíte , co se k čemu hodí. 

...
Přidávám ilustrační foto siluety. Plakát z Háemka. 
 Ta zkratka je hezká, jen kdyby toho nebylo najednou tolik.










úterý 6. srpna 2019

Víkend


Šla jsem se podívat na Borkův zápas. Uvařili jsme si oběd, pudink, hráli ping pong ( lepším se) .
Ráda bych si připsala zásluhy za to, jak je Borek hodný a ochotný, ale on se tak prostě narodil.

David se včera vrátil z festivalu s horečkou 39,7
Tak jsem si ho převezla z jejich podnájmu domů. Ne že bych nevěřila , že se o něj jeho přítelkyně nepostará, ale zrovna měla práci do desíti večer.
Ráno k doktorovi a nakonec ještě večer na pohotovost, protože ho celý den bodalo na prsou. EKG a krevní testy.

Ta starost o dítě je stejná, ať má rok nebo devatenáct. Je to na furt.
.........
Dnes tedy nic osvětového, kromě toho, že jsem narazila  na cvičitelku jógy , která má  moc příjemný hlas. Podle mě zrovna u tohoto cvičení není důležité, jak moc má cvičitelka vysekané břicho, ale jaká je  osobnost. Srozumitelně cvik vysvětlí, nic nehrotí, s ní má člověk pocit, že by i to šlo.
Koukněte třeba na video, jak si během 6 minut uvolnit krční páteř.

Že by klidně mohla pracovat v televizi a namlouvat pořady pro děti. Ta intonace a barva hlasu!













pátek 2. srpna 2019

Slaměná vdova

D. odjel hlídat psa ( a ten hezký bazén)  já dobrovolně zůstala doma protože:
-  toho víc stihnu
- po pár dnech si tam připadám  jako ve zlaté kleci

Pocity smíšené. Smutno, ale od úterý jsem stihla tolik práce, viděla  dokumentů, přečetla textu, jako jindy ne.

Dlouho do noci svítím, koukám na filmy, ráno nezvoní budík, ale to jsou tak asi všechny výhody slaměné vdovy.



Přišly mi knížky.
Socioložka Jiřina Šikolová píše dopisy svým téměř dospělým dětem z vězení ( za komunismu ).
Tolik moudra, úvah a nadhledu. Snaha věci zlehčovat a být veselá, aby se děti netrápily.
Když jí přepadne pláč, dělá dechová cvičení, cvičí jógu.


Na knihu jsem narazila blogu ARISU, mladé psychiatričky a psycholožky. Skvělý blog.



..........

Dostala jsem skvělý tip od Terezy na DOKUMENT  o řediteli Guggenheimova muzea Thomasi Messer ( původem Čech)

Krásně mluví o sbírce muzea, o jednotlivých obrazech. Velký elegán a gentleman.
A k tomu ten krásnej barák od Frank Lloyd Wrighta ...
Mimochodem na další  svoje ,,pobočky muzea " si najali architekta Franka Gehry, který navrhoval i Tančící dům v Praze. Evidentně má rodina průmyslníka Guggenheima vkus.


.....

Rozhovor s Onřejem Kobzou člověka nakopne se ještě trochu víc zajímat o veřejný prostor. Už jste se byli podívat na střechu Lucerny ?


                                     střecha Lucerny otevřená do října každý pá, so neděli