neděle 30. září 2018

Těhotenské fotky

 Moc nerozumím fotkám typu: muž klečí, líbá holé břicho, u toho drží dětské botičky, popřípadě je břicho převázané mašlí. Mně ty holé pupky nepřijdou nijak roztomilé.
Ale proti gustu, žádný dišputát.




Aňu znám od jejích patnácti let.
Je to přírodní úkaz. Bude mít čtyřicet, ale podle mě vypadá, že má o deset míň.



Daly jsme si snídani, řekly si nejnovější drby, blejskly pár fotek.




Vidím všechny chyby, ale popravdě...ani jsem neměla ambice udělat kvalitní uměleckou fotku. Nejsem fotograf, jsem kamarádka.





Na horu Ostrý to jde pěkně z vostra...

Ale byla tam hospoda. Pivo a jídlo. A i když předpovídali déšť, střídala se mlha se sluncem.

Večer na návštěvu a pak jsme měli názorovou výměnu.(ani jeden z nás nerad zvedá hlas ) U nás je to událost roku, takže je třeba zaznamenat.

Hrozně těžké se navzájem na sebe zlobit.





pátek 28. září 2018

Kratší a s kapsami


Prý mnohem lepší.


Ze zbytku látky mi švadlena našila naložené kapsy. Myslím, že na eleganci to neubralo.



Úplnou náhodou jsem objevila v časopise Bydlení odkazy na můj e-shop. Ani mi nedali vědět. Prostě jen tak. Moc děkuju. 




Tapeta z Bella Rose do herny . 




A pár zvířat od INKE  ala Noemova archa, když už je to v církevní budově.

......

Na státní svátek jsem to moc s prací nehrotila. Odpolene jsme se scukly s holkama u Silvy. Domů jsem to vzala přes pole.  Mám to tady čím dál víc radši. Víc si vážím klidu, který tady je. Nikdo neřeší kdo jak bydlí, co kdo má, kde byl, jaký je módní trend letošního podzimu.

úterý 25. září 2018

Litr a Rozlomená doba


 V neděli blaho. I když bylo na Litru z 30 vystavujících nakonec sotva polovina, stejně jsem si našla svoje favority.



Potkali jsme tam Natálku ( malířku)  za ArtMap. Moc jí to sluší. Je celá nějaká hubená a s ofinou.





Nakoupila jsem od taketaketake pohlednice, které si zarámuju. Mají i krásné plakáty a knihy. Pokud nevíte co na zeď, tak třeba u nich něco najdete.



Galerie Na shledanou  , která se zabydlela v nevyužívané smuteční síni, vydává časopis o umění. Moc hezký rozhovor s Norbertem Schmidtem o smrti, obřadech a umění.




Norbert Schmidt (* 1975) je český architekt , redaktor a vedoucí centra teologie a umění  pro KTF UK . 

Ještě jsem nakoupila výhodně starý a nový výtisk HOST.

..........

Hezky se to sešlo. Ve stejnou dobu v Muzeu umění Olomouc nová výstava Rozlomená doba .
Obrazy krásné, jen ta výmalba mě nějak nechytla za srdce.


zdroj Deník/ Jiří Kropáč

...
výborný oběd U Mořice


Z Olomouce do Brna pracovně . Dovezli jsme klientům plné auto Stringu . Vybrali si černé bočnice a dubové desky a komody. Nemůžu se dočkat, až to uvidím seskládané.





neděle 23. září 2018

Zcela neprozřetelně...

...jsem v sobotu ráno nadhodila, co budeme dnes dělat, když jsme přesunuli výlet do Olomouce a Brna na neděli.
D. se toho hned chytil . Že si projdeme trasu , kterou chce příští týden běžet.
Na Smrk! Na Smrk, na který nikdo nechodí, protože nahoře není žádná horská chata, kde by si člověk mohl dát zaslouženě pivo. A prý jen 8 km nahoru.

Aha. Tak  20 km okruh. Chůze a běh.






( na chvíli jsem si myslela, že by to mohla být horská chata) 






Ale jo. Za ten výhled to stálo.



Na Smrku to vypadá trochu děsivě, ale zároveň hezky. Jak si tam příroda dělá co chce a nikdo do toho nezasahuje.


Cestou zpátky jsme šli kolem ,,domečku" . Pozemek o rozloze nejméně 5 tisíc m2 obehnaný dřevěným plotem. To by byla vatra!



Smrk je druhá nejvyšší hora v Beskydech.




původní stav






Cestou zpátky jsme to vzali přes hospodu Maralák.( Kunčice pod Ondřejníkem)
Krásná ukázka toho, jak málo ( změnit barvu a přidat okno), udělá z průměrné hospody restauraci na úrovni.
Totálně jsme se zmrtvili obědovečeří. ( mami, tam si zajeďte...skvělý poměr ceny a chuti)
V sedm usli.






sobota 22. září 2018

Jak dlouho zírám do telefonu



S novou aktualizací operačního systému přišla novinka - možnost sledovat kolik času strávíme na jednotlivých sociálních sítích, mejlech( to je pod složkou produktivita) a nebo zábava ( focení) .
U mě vede naprosto jednoznačně instagram . Včera 1hodina 9 minut, vyřizování mejů 27 minut , 4 minuty focení nebo úprava fotek.




Možnost nastavení limitu pro jednotlivé aplikace je slušný masochistický nápad. Ale pro dnešní dobu asi hodně důležitý. Zkuste se podívat na statistiky do telefonu svým dětem. 

Pro mě osobně hodina na instagramu je dost, ale ne zas tolik, abych si už dávala limit.
Beru to tak, že se vůbec nedívám na televizi. Sem tam na nějaký dokument na počítači . A i když výzkumníci se mnou asi nebudou souhlasit, u instagramu opravdu odpočívám.S nikým se nesrovnávám , nikomu nic nezávidím . Naopak, mám radost, kdy vidím, jak se lidi mají dobře. 


D. nemá FB ani instagram. Za to kouká na různá videa. O cyklistech, běžcích , rozhovory  s lidmi nebo momentálně seriál MOST  , na který samozřejmě nekoukám, protože bych většinu času strávila pod peřinou.

.........
Včera jsme vyrazili na vernisáž do vedlejšího města. Trochu nás to neumětelství vyčerpalo. 
Skončili jsme na gauči u svých ,,miláčků".






pátek 21. září 2018

Agneša Kalinová

V archivu ČT jsem našla rozhovor s Agnešou Kalinovou. Slovenská novinářka, překladatelka, židovka. Při rozhovoru ( tehdy měla 85 let)  pořád vidíte tu jiskru v oku , radost ze života , bystrý mozek. Má to dva díly. PRVNÍ a DRUHÝ


středa 19. září 2018

Výloha - co dům dal

String bočnice a zbytky překližky. Vzala jsem to dopoledne přes truhlářství. Fik mik. Odpoledne jsem během směny v galerii ,,výlohu" přivrtala.



No abyste si nemysleli, že se zas poflakuju:
- rekonstrukce církevní budovy graduje, kreslím výkresy pro truhlře, rozkresluju osvětlení pro elektrikáře. Stavbu vede neuvěřitelně schopný mladý kluk. Jestli se někdy vrátím k realizacím rekonstrukcí, tak určitě s ním.
- za měsíc mám odevzdat návrh na přestavbu celého bytu v Ostravě 
- návrh přestavby bytu taky v Ostravě ( budou škatulata škatulata pokojů, na to se moc těším)
- částečný návrh interiéru v domě ( Brno)
- dotahujeme psychologickou poradnu

V hlavě mám přihrádky. Ukládám si obrázky, co by se ke komu hodilo. Je to příjemný přetlak, takže jen co zasednu k počítači, ztrácím se v čase.






Nákup Macbooku bylo skvělé rozhodnutí. Chvíli mi trvalo, než jsem si ujasnila, jaký že to adapter potřebuju k propojení  s HP monitorem.  Už vím co je HDMi, jak vypadá konektor lightning a jaký potřebuju vstup na USB. S Applem rozhodně člověk nezakrní.
.......
Jo a šaty už se zkracujou. Ze zbytku látky mi švadlena ušije naložené kapsy.

To je zas chaotický příspěvek.



pondělí 17. září 2018

Co mi v hlavě utkvělo.

Je asi zbytečné rozepisovat, jak bylo v Kunštátu. Každý rok svižně, milí lidi a tentokrát i báječné počasí.
Co mi v hlavě utkvělo, byly příběhy mých kamarádek. Všechny jak přes kopírák.
To, že se starají o úklid, vaření , příprava do školy s dětmi   ( samozřejmě k tomu chodí do práce ) berou jako samozřejmost. Stačilo by jim jen to málo. Aby s nimi chlap mluvil hezky, dal najevo, jak je rád, že je má, pochválil, byl gentleman, sem tam jim s něčím pomohl...jenže i to je mužům za těžko.

Hrozně mě pobavilo  video ENOUGH, které nedávno sdílela Andrea.
Je to ten stav, kdy máte chuť zakřičet nebo do něčeho kopnout.
Ale úplně nejvíc si prostě jen lehnout a nic.












pondělí 10. září 2018

Každý rok..

...na stejném místě.
Každý rok se už od prázdnin se Silvou těšíme. Tento tandem mi úplně vyhovuje. Silva nestresuje, všechno odřídí , pořád si máme co říct nebo se něčemu smějeme.

Kdybyste přišli náhodou ve chvíli, kdy jsem pryč, vydržte, brzy se vrátím. Někde drbu s kamarádkami nebo nakupuju u Petra .


Samozřejmě největší dilema, co si vezmeme letos na sebe :)




sobota 8. září 2018

Konečně víkend

Celý týden jsem jela podle plánu( vymalovat galerii, instalace , vernisáž),  a hlavně vytočit seznam věcí, které  povezu na  keramické trhy do Kunštátu . Ve čtvrtek jsem ztratila raznici na kolekci flower. Náhradní nemám. Klasika. Tak se to nějak vyřešilo samo, protože jak se znám, točila bych skoro až do odjezdu. Pokud se na trhy chystáte, určitě mi udělá radost, když se zastavíte. 
..........
V pátek se mi do galerie hrozně nechtělo. Hromada práce i bez keramiky, domácnost děs  a ještě  každý den nějaká jobovka. 
Ale jen co tam dolezu, je mi tam hezky. 

A zrovna tohle dpoledne lidi chodili. Tím jsem se jen ujistila, že dodržovat otevírací dobu má smysl, i když jsou dny, kdy nikdo nepřijde.













Víkend s D. , jídlem, spánkem , vínem. Trochu pracuju, ale v leže s notebooku.







čtvrtek 6. září 2018

Jak bylo...

...v Dobrém ránu.

Mezi vstupy jsme s Janou a Kamilou probraly všechno možné.  Taky druhou řadu Bydlet jako, a i když mě natáčení v první řadě bavilo, tak to bylo natolik náročné z různých důvodů, že v druhé řadě hrát nebudu.
Holky obdivuju. Několik let  ze sebe sypou úspěšné pořady a pořád jsou jak vrtule. Budu jim do smrti vděčná za příležitost s nimi pracovat.

.......
Ráno byla hrozná kosa. Šaty jsem nechala doma. Vezmu si je dneska na vernisáž. Kdybyste jeli kolem Havířova,  od 17 hod začínáme. Simona prezentuje kromě svých ilustrací výsledky jejího včelaření - med a medovinu.( bude k prodeji) Menu vernisáže : vánočka s medem , káva a čaj.




Výstava je k pripravovanej obrázkovej knižke, ktorá vyjde vo vydavateľstve IKAR na jar 2019.
,,Prvá autorská knižka Simony Čechovej je ilustrovaný príbeh o smutnom Jožkovi, malom tvorovi, ktorý dlhé roky žije celkom sám v pustej krajine, kde nič nie je a nič nerastie. 
Jeho samotu naruší zatúlaný roj včiel a Jožko zisťuje aké je to krásne sa o niekoho starať a aké dôležité je začať od seba ak chceme aby sa niečo zmenilo. 
Detský čitateľ sa spolu s Jožkom dozvie základné informácie o včelách, ako sa vytáča med, ako sa robí medovina a hlavne aké dôležité sú včely pre životné prostredie.
Simona Čechová je ilustrátorka a včelárka. Pri včelách vyrastala a tomuto remeslu sa priučila od svojho otca, ktorý sa učil od svojho otca a ten od svojho otca... Je tomu už vyše 120 rokov čo sa v rodine Čechových včelári."













neděle 2. září 2018

Po půlročním váhání ...








...jsem si koupila Macbook Pro.
Do teď jsem každý týden v úterý a v pátek balila stolní Mac do deky, tašky IKEA a vyrážela do galerie. Pokaždé jsem trnula, kde s tím majznu. ( iMac má všechno zabudované jen v monitoru, ale i tak se pronese
Samozřejmě mám zálohu jen na Time Machine a pár věcí na Dropboxu.

Každý rozumný člověk si zálohuje na cloudu, ale já jsem v tomhle hrozně přízemní. Jak nemám v ruce hardware, mám pocit, že to nemám pod kontrolou. Dilema jaký zálohový disk vybrat. 

Mac book krásný, jen nevím, jak přenést data z iMacu. Připojená ke stejné síti, nastavení přenášení dat správně a stejně se nenašli. Možná iMac žárlí a nechce se dělit.