Sepie milosrdná ke stáří

Začátkem osmdesátých let 19. století byla na fotografický pozitiv nanesena sépiová barva získaná z pigmentu hlavonožce sépie obecné  žijící v Lamanšském průlivu.

Sépiový Limonádový Joe :-)

V příštích volbách je třeba pít Kolaloku. 

Frida po druhé

Když jsem byla malá, měli jsme doktora, který k nám chodil domů. Byl to tátův kamarád, stejný ročník.
Úplně si vybavuju jak ležím v posteli a on říká:,,Tak co, princezno, jak to s tebou vypadá?"
Byl hrozně milej. A pořád milý je. O 40 let později chodíme k němu s našimi dětmi. Kluci ho milují. Pořád je s ním legrace.
Jak může být někdo 83 let  konstantně v tak dobré náladě?(podotýkám, že někteří šedesátníci by mu mohli svižnou chůzi a bystrý mozek závidět)
V pondělí jsem s D. zaskočila na výtěr a když mě doktor viděl, odebral vzorek i mých bacilů.

Dnes mi volá:,, Tak, jakpak se má maminka?"(bravurně se několik let vyhýbá tykání nebo vykání)
,, Ujde to, ležím". (usmívám se, protože se mi vybavuje moje dětství.)
,, Je to spálová angína jako hrom, antibiotika necháme na recepci."

Hned lepší pocit, že ležím oprávněně:-)
Pavla mi dnes dovezla knížky o Fridě (moc děkuji).
 iPad na plno využitý. Střídám navrhování dětského pokoje s rekonstrukcí paláce. Dvě diametrálně rozdílné práce, aspoň se mi to neplete.

Včera jsem načetla všechno o výtahových kabinách, postahovala všechny krásné výtahy v Evropě, aby jsem se ujistila, že to, co jsem si vysnila, opravdu existuje.

Trochu jsem se uklidnila, když jsem našla historickou budovu v Madridu, která má taky moderní výtah přilepený k fasádě. To by mohlo  památkáře nalomit:-)

Na výtah v Paříži bych se mohla podívat na živo v květnu. Je krásný.

Klidová neděle

Muž odjel na celý den kázat do Ostravy , Borek na fotbalovém zápase a já s Davidem jsem se hodili trochu marod. Dopoledne jsem ještě nadopovaná paralenem zvládla uklidit dům, ale pak jsem padla do postele  s Fridou. Naopak David odpoledne ožil a rozhodl se, že nám upeče cookies. Našel si recept na netu, zašel do obchodu a upekl vrchovatý talíř sušenek s čokoládou.(už teď otevíráme pořadník na nevěsty:-)

,,Frida Kahlo prožila bouřlivý život, plný bolesti i lásky, skandální milostné aféry i fatální vztah s  Diegem Riverou."

Fatální vztah je docela trefný popis. Film nebyl ani tak o malování, jako o vztahu mezi ní a Diegem. Kolikrát se rozešli a  zase sešli, protože zjistili, že bez sebe nemůžou žít ? 

Krásný film. Už teď se cítím lépe.

Co vidíš?

Ráno ( cestou na zápas s Borkem) byla obloha červánková.  B.zajímalo jak vzniká .

Dost zjednodušeně: Když je vítr, zvedá se prach. Ten se spojí s vodními parami, které  se při poklesu teploty mění na krystalky. Na krystalech  se pak lomí světlo, které při nízké poloze slunce má delší vlnovou délku a tím dochází k rozkladu spíše červeného světla.

Van Goghovi byla asi úplně ukradená nauka o meteorologii,  
přesto dokázal skvěle zachytit to, co se na obloze děje. Film o Van Goghovi (tu starou verzi ) jsem viděla asi ve dvaceti. Totál retro  snímek, ale i tak mě to tehdy dost vzalo.
Jdu hledat verzi novou.

(díky Jankovi za odkaz...přednášející mluvil dost zmateně , ale obsah moc dobrý)

Paříž

Jen pro upřesnění. Vladen znamená Vlaďka. Během dvou dnů jsme přibraly další dvě kamarádky. Už jsem vybrala i hotel:-)

DPB

Za poslední dva roky jsem se seznámila  více s lidmi z Ostravy . Řekla bych , že trotl k trotlovi sedá, což v praxi znamená , že se kolem zajímavého projektu sejdou lidi, co pak pracují skoro zadarmo.

Někdo mě doporučil divadlu Petra Bezruče.  Chvíli trvalo , než jsme našli společný termín, ale dnes to konečně klaplo. Odpoledne proběhl skvělý brainstorming s grafikem, manažerem divadla, PR slečnou a majitelkou divadelního klubu. V životě jsme  se  neviděli, přesto každý byl svobodný plácnou jakoukoliv blbost. Nakonec jsme za dvě hodiny měli hotový návrh na  vzhled klubu. (slovo vizuál mi jde na nervy).

Divadlo provozují asi fajn lidi, protože jinak si nedovedu představit, že by bylo tolik lidí ochotno pro ně dělat takovou charitu. Petr Hrubeš pro ně skvěle fotí a konečně taky už vím, kdo stojí za tak hezkou grafikou webu a plakátů.

Slušné, vkusné, korespondující, neurazí, ale taky nenadchne.

Včera jsem odevzdala předběžný návrh dispozice dětských pokojů. Tak moc jsem myslela na zařízení zbývající části bytu, na styl majitelů a částečné využití původního nábytku, že jsem úplně zapomněla, že mě oslovili ne proto, abych navázala na jejich styl, ale vnesla tam sebe. Dostala jsem kartáč - citlivě sdělený. Ani jsem nestihla navrhnout hernu.

Do příručky pro designéry bych měla tedy dopsat: ,,Prodejte v návrhu to, co si na Vás klienti nejvíce cení."

Nemohla jsem usnout . Do tří do rána jsem předělávala návrh (koláž) .
Jaký pokoj bych udělala svým dětem, kdyby byli menší?
Takový:

Dnes se v klidu vyspím.

Telefon v jednu ráno?

Obvykle chodím spát po půlnoci, takže mě telefon v jednu ráno trochu vykolejil. Nejdřív jsem si myslela , že to je nějaký úchyl, ale pak jsem si vzpomněla, že ráno David odjel na lyžák a mohl volat z jiného telefonu. A fakt, že jo. Trochu se mu třásl hlas...že má horečku, je mu blbě a neví, co má dělat, protože areál je velký a on netuší ve kterém bungalovu je zdravotnice.

Nakonec se zdravotnice našla. Usla jsem ve tři.

Za chvíli ho muž přiveze domů. Ubohý. Tak se těšil, jak s kámošema propojí PSP s dataprojektorem a  budou v noci sjíždět filmy, hrát karty a CELÝ týden lyžovat.

Chystám se na další ,,noční", protože prý sálá jako topení. Vidím to na filmový zátah.

Constantin Brancusi

Děláme teď kromě jiného na secesním bytě a barokním paláci.

Mám doma pár knížek o secesi i baroku, ale je jasné, že žádný z mých klientů neočekává muzeum. Na to si mohou pozvat památkáře.
Poslední dobou čtu o umělcích na přelomu století, kteří přinesli nové směry zjednodušením formy.
Včera o rumunském sochaři Constantinu Brancusi.(1876 –  1957)

Jedno z jeho nejslavnějších děl Sleeping Muse je přesně to, co historické budovy v interiéru potřebují. Zjednodušit a přitom zachovat ladnost.

Kdo se dokáže přesunout z karpatské vesnice z rodiny pastýře až do francouzského ateliéru Augusta Rodina, má určité předpoklady k tomu, aby i umění posunul vpřed. 

Po půl roce čtení mám pocit, že až teď začínám vidět souvislosti. Ještě tak deset let a bude to dobrý:-)

What's Happening With You and Him

Ane Brun má zajímavý způsob zpěvu. Hlas  jí chvílemi trochu kmitá jako u orientální hudby, ale zatím co u orientální hudby šílím, v jejím podání  to zní absolutně skvěle. (Učitelka hudby by určitě věděla, jak se tomu říká odborně.)

Ane Brun pro R.

What's happening with you and him
Do you believe you can find a way to begin again
Is it still there, do you really care
Do you need this, is this the love that you missed

What's happening with you and him
Are you looking for each other
Around your old selves again
Walking on old paths inhaling the dust
Is this the love that got lost
What if you don't know
What if you just let time show
Is it worth it, is it sane, when love goes away again
Can you get yourself together then

What's happening with you and him
Do you believe you can find a way to begin again
Can you trust him, can you take his word
Can you really really give him yours

What's happening with you and him
Are you looking for each other
Around your old selves again
Walking on old paths inhaling the dust
Is this the love that got lost
What if you don't know
What if you just let time show
Is it worth it, is it sane, when love goes away again
Can you get yourself together then

When love goes away again
Can you get yourself together then

Let love show its own face
Let love show our faith

It All Starts With One (2011)

Šťastné období rodičovství

Tentokrát jsme se rozdělili. Muž šel na červenou sjezdovku (na délce 1200 m převýšení 500m ), my na modrou .
Trochu jsem se v tom chumlu Davidových kamarádů ztrácela. Ještě, že mě oslovovali dost nahlas - teto. Už tak se lidi zkoumavě dívali,kde jsem k nim přišla.

Šťastné období rodičovství, než začne puberta.

Film : Hořící keř

                                                             rozhovor    ZDE

Rozhovor Petra Viziny se scénáristou Štěpánem Hulíkem mě docela dostal. Jsem měkota, takže chvílema se mi i chtělo brečet.A to pouštěli jen krátké záběry.  To dělá to mateřství.

Štěpán Hulík  s režisérkou Agnieszkou Hollandovou natočili film o Janu Palachovi s názvem ,,Hořící keř" trochu z jiného pohledu.
S moderátorem se trochu znám (díky za svezení metrem :-), proto je mi trochu hloupé ho tak veřejně chválit... aby si nemyslel, že šplhám.  Ale tentokrát výjimka, protože tento rozhovor se mu vážně povedl a byla by škoda, kdybyste se o filmu nedozvěděli.
Kdo kouká o půlnoci na bednu?

Smrt Václava Moravce?

Sleduju Václava Moravce několik let a mám pocit, že to jde k lepšímu.
Kdo je Markéta Lukášková?
Nepotřebuji agresivní rozhovory, chci slyšet odpovědi a ty slyším.

(pozn. Carl Bernstein a Bob Woodward odhalili svými otázkami nečisté jednání prezidenta Nixona)

Jiří Kolář & Béatrice Bizot Korespondáž

( Beatrice zakomponovaná do fotografie)

• Celé to zní jako románový příběh. Jiří Kolář, který emigroval do Francie, se seznámil s mladou Francouzkou Beatrice.  Uzavřeli mezi sebou smlouvu, že si budou rok dopisovat každý den. V té době měl J.Kolář 72 let.
• Smlouva s pravidly korespondence je součástí výstavy , kterou pořádá NG ve Veletržním paláci.  Jak se můžete dočíst v textu pod fotkou, oba se navzájem ovlivnili natolik, že stopy korespondence se pak promítly u obou do další tvorby.
• Těším se ukrutně.
• 
  

• Místo: Veletržní palác 
• Datum konání: 07.12.2012 - 17.03.2013

kurátoři: Anna Pravdová, Petr Přibyl

Výstava Korespondáž, nazvaná po vzoru jmen, která Jiří Kolář vymýšlel pro své výtvarné techniky (roláž, proláž, muchláž...) představuje soubor dosud nevystavených koláží Jiřího Koláře, které vznikly z velké části mezi létem 1986 a podzimem 1987; po celou tu dobu je každodenně vytvářel a posílal dvacetileté Francouzce Béatrice Bizot za to, že mu dennodenně psala dopisy, „jejichž obsah věrně odrážel její život".

Jiří Kolář žil od roku 1980 v emigraci ve Francii a s Béatrice se seznámil v normandském Etretat koncem léta 1986. Poté co se mu svěřila se svým přáním stát se novinářkou, zmínil se o velkých pokrocích, jakých v psaní dosáhla jeho žena Běla, když mu v době jejich nuceného odloučení v prvních letech jeho života v exilu den co den posílala dopis. Ve snaze mladou studentku povzbudit a motivovat ji navrhl, aby mu také den co den napsala třeba jen krátkou zprávu, a na oplátku pokaždé nalezne ve své schránce koláž vytvořenou speciálně pro ni. Úmluvu dokonce stvrdili smlouvou, upřesňující jasná pravidla této korespondence mezi „velmi mladou dívkou a velmi starým mužem". Tak vznikl soubor téměř čtyř stovek koláží, z nichž výstava prezentuje bohatý výběr, doprovázený ukázkami z dopisů, které českému básníku a výtvarníkovi psala Béatrice Bizot.

Vedle této originální vzájemné poštovní výměny mezi oběma protagonisty ovšem Korespondáž vyjadřuje i ozvěny a korespondence v jejich tvorbě a dialog, který spolu jejich díla vedou. Béatrice se totiž místo novinářky stala sochařkou a v její tvorbě můžeme rozpoznat hru analogií a poetiku připomínající Kolářovy práce. Vystavený výběr z její sochařské práce tvoří tedy přirozenou součást výstavy.

V obecnější rovině je Korespondáž poctou Kolářově výjimečné schopnosti probouzet v mladých adeptech tvůrčí potenciál a dohlížet na jeho rozvoj, stejně jako pomoci z tvůrčí krize již zavedeným autorům. Vyžadoval po nich sobě vlastní systematickou pravidelnost, aby neměli možnost ustrnout a od svého cíle ustoupit. Podobně jako v případě Béatricině poskytoval Kolář ostatním podporu nejen duševní, ale s velkorysostí sobě vlastní je motivoval i hmotně a obdarovával je svými díly.

Stejnou velkorysost prokázal i při založení Společnosti přátel Národní galerie v Praze, jejíž dvacetileté výročí si výstavou také připomínáme. Jiří Kolář byl totiž jejím prvním mecenášem.

Lektorské oddělení Sbírky moderního a současného umění připravuje celou řadu doprovodných programů.

K výstavě vychází výpravný katalog Jiří Kolář & Béatrice Bizot Korespondáž.

• 
  

Když se názor stane atributem našeho já

Minulé Vánoce jsem poprvé četla Kunderu: ,,Nesnesitelná lehkost bytí". Bylo to jako číst encyklopedii o životě čtyřicátníků, průřez osobnostmi, odhalování skutečných motivů, do morku kostí, do středu srdce. Vlastně jsem ráda, že jsem knihu nečetla dřív.

Letošní Vánoce jsem dostala Nesmrtelnost (začíná to být tradice:-) a s opatrností ( není možné, aby to bylo taky tak dobré) čtu. Čtu pomalu s pozorností čtenáře Bible - co si z toho mám odnést?

Je to víc než dobré.

Na cestě

Směr Praha - Znojmo - zpět do vidlákova.
Ráno - v poledne - večer
Kundera - Lidovky - WiFi
Croissant - kafe - jablečný řez

Pokud uvidím cestou něco hezkého, pošlu foto, ano?

Cestou na nádráží jsem neviděla vůbec nic. Mlha byla tak hustá, že jsem občas sjížděla do protisměru.
Z vlaku jsem viděla nádhernou zasněženou krajinu. Taky jsem ,, viděla " spoustu krásného textu v knížce .(Musím Vám o tom napsat, ale až zítra.)
Ve Znojmě Althánský palác.
,, Práce jak na kostele". Těším se.

Domů si vezu víno.Pro mého muže, protože dnes to měl s kluky obzvláště logisticky složité a pro kamarádky, páč máme dnes večer scuk.

Hezky a svižně

Máme tady pondělí a s ním i odpružování náporu e-mailů, platebních příkazů, objednávek. Pondělí prostě není o navrhování.
Tak hezky svižně.

Roos Jonker

Roos Jonker

Chápu, že to na Vás může být moc popové, ale tohle je přesně hudba, která mě při práci neruší a zároveň ve mě vyvolává pozitivní náladu. Nedávno jsem narazila na blog, který mapuje britskou jazzovou scénu a nemůžu si ho vynachválit.

Hezký večer

Lyže - volby - abrakadabra

Letošní zahájení lyžařské sezóny bylo tak, jak jsem si představovala. Slunce, mírně pod nulou, sníh křupavý a na sjezdovce žádné ledové plotny. Trochu nejistá, jestli jsem to za ty roky plužení za dětmi nezapomněla. Odměna za roky odříkání souvislé jízdy je, že kluci si už na svahu poradí sami. Bylo to vážně, vážně skvělé.

Domů jsme přijeli tak akorát, abychom mohli sledovat volby. Ke K.S. mám hodně výhrad, ale v druhém kole určitě dostane můj hlas.

Z čeho jsem hodně rozčarovaná je způsob, jakým lidé vyjadřovali své názory. Povýšenost, zesměšňování druhého názoru primitivními způsoby, neschopnost diskuse s úctou k druhému. 

Test lidství, přátelství a charakteru výborný. 

I já si musím sáhnout do svědomí  a omluvit se  Sašovi, když napsal na FB, že volí Karla. Bylo to den po Zlatém slavíkovi a mě nic jiného v tu chvílí nenapadlo, než napsat, že už je pozdě. Tehdy mi to přišlo vtipné, ale jemu asi ne. Tak vážně sorry.

Závěr dne je moc hezký. Do svítícího stolu jsme tentokrát zabudovali senzorické čidlo, takže když se v určitém bodě nad stolem máchne, tak zhasne a nebo se rozsvítí. Je to takové abrakadabra, které bude budoucí majitelku určitě bavit. Je to překvapení:-))

Za jedna

B. donesl z písemky (neživá příroda) za jedna.
Jedna  jediná chyba. Proč je den a  noc? Protože se Země otáčí kolem vlastního slunce. Aha.

Muž obvykle tuhle událost komentuje:,,Ááááá, maminka dostala jedničku."

Rodiče, kterým děti nosí běžně jedničky , nikdy nemůžou zažít takovou euforii, jako ti, co jim děti nosí jedničky výjimečně jako medajle.

Návod na složení

Včera jsme se s Alicí pokoušely natočit návod na složení pro jednu paní. Je pravda, že se asi lidi trochu při skládání trápí, ale na druhou stranu to může být hezký program na večer.
Pro ty, co mají chuť lampu při skládání vzteky roztrhnout, je video ZDE

Video je v pořadí páté. U prvních jsem dostávala záchvat smíchu já nebo Alice.

Asi se divíte, proč se směju, když říkám název lampy Orbital. To proto, že když jsme natočily jakž takž normální video, zjistila jsem, že jsem řekla úplně jiný název lampy.

Soňo, soustřeď se!

Mami, hele, Bílkova vila

Ani nevím, jak jsem došla na webovky eateliér. V rychlosti jsem rolovala a najednou D. vykřikl:,, Jé, Bílkova vila!".

O Bílkovi jsme mluvili před rokem a to jen v té souvislosti, že svou víru v Boha promítal do tvorby.
Člověk si myslí, že většinu věcí děti nevnímají, ale asi jde opravdu o to, jak se o tom s nimi mluví.

Včera  jsem Borka postavila do středu jako slunce a obíhala kolem něho a ještě se točila kolem svojí vlastní osy(jen si to někdy zkuste). Ve chvíli, kdy jsme byli tvářemi k sobě jsme si řekli: ,,A je den " a zády ,,A je noc".
Pak jsme shazovali ze stolu věci a zjišťovali, jestli to jádro vážně funguje a nakonec jsme jako kosmonauti překonali zemskou přitažlivost.

Jen aby Borek nenapsal v písemce, že den je tehdy, když se na něho mamka dívá:-)

Hůůůů

Souvislosti a události , které nás ovlivňují

V neděli jsem si koupila v Domě umění v Ostravě publikaci ,,Polský konstruktivismus".

Tolik radosti za 80,-kč!  Díky ní jsem objevila Henryka . Plochy, struktury a geometrické tvary. Dnes tedy navrhování knihovny v duchu tohoto směru.

 Vysunuté boxy už tolik lidí vymyslelo, že se to nedá považovat za něco autorského. Ale má to souvislost s prostorem, který je navrhován do určité doby. A o to jde.

(fotografie, kterou mi klienti poslali pro představu, kolik mají polic - nepřipomíná Vám to něco?)

Úložné prostory

Někdy svým klientům tiše závidím. V tomto případě množství úložného prostoru i způsob otvírání.

Firma na nábytek ,,miluje" , když jim pošleme kování, s kterým nemají zkušenosti.

Většina domácností má buď dveře posuvné do strany a nebo klasické.

,,Autobusový" způsob otvírání se mi zdá skvělý v tom, že na podlaze nejsou žádné lišty, jen pokračuje podlaha . 

Co se mi osvědčilo : použít aspoň trochu masivního dřeva. Stačí madla nebo čela šuplíků . Z bílého laminátového monstra se stane hezký kus nábytku.

add manuál pro designéry/ peníze: Nezapomněla jsem... Určitě se k tomu vrátím, jen bych o nich chtěla mluvit trochu jinak, než čekáte a musím to promyslet.

Manuál pro designéry

Manuál pro kritiky mě přivedl k zamyšlení, čím se při navrhování řídím já.
Ok. Pár postřehů, které by se mohly hodit jiným designérům. Pár bodů pro kohokoliv, kdo pracuje v oblasti služeb.


1. Asi ta nejzásadnější věc, která bohužel nejde nacvičit . Buď to v sobě máte a nebo ne.
  Je to úcta ke klientovi a vědomí, že on je zadavatel a investor .
    Lidi nejsou blbí. I když se na ně budete usmívat sebevíc, vycítí, zda si jich vážíte a nebo ne.

2. Druhý bod se pojí s prvním. Dejte na svou intuici a pokud na první schůzce cítíte, že se vaše názory a představy diametrálně liší, běžte od toho. Navrhování je obvykle na několik měsíců a je škoda, aby jste se vzájemně trápili.

3. Pozorně čtěte první kontaktní mejl. Pokud se někdo odkazuje na mojí dřívější práci, je to velké plus.
    S velkou pravděpodobností si budeme,,sedět" .
    Naopak mejl poptávkový ve stylu - zjistím, který designér vyjde nejlevněji, se ode mne dočká zamítavé odpovědi.

4. Na první schůzce se snažte rozklíčit skutečné potřeby klienta. Ne všichni na začátku opravdu vědí, co chtějí. A nebo nemají dostatečný nadhled, aby se dokázali správně rozhodnout. Vyhraďte si dostatek  času na schůzku.

Příklad: Nedávno jsme dodělali pokoj pro mladého muže. Původní zadání bylo, předělat  pokoj na studentský. Probrali jsme životní rytmus rodiny , záliby a životní etapu, ve které se nacházeli jak rodiče, tak dospívající syn.
Nakonec jsem navrhla, aby syna odstěhovali do samostatného bytu, který měli o patro výše. Celkem radikální řešení, ale z mého pohledu ideální s výhledem do budoucnosti.
Moc dobře se nám pro ně pracovalo.
 Těsně před Vánocemi paní majitelka dovezla vlastnoručně vyrobené perníky. Taková drobnost, ale dost mě to dojalo. Komu by se chtělo jet do cizího města, v takové zimě  a jen tak ve dveřích popřát hezké Vánoce?


Jiný příklad: Původně chtěla majitelka vyrovnat stěny a zútulnit obývací pokoj.
         Zbourali jsme celý byt:-)))

Př III: Majitelé chtěli koupit nemovitost, kterou bych jim pak zařídila. Celé jsem jim to rozmluvila. Přišla jsem sice o zakázku, ale rozhodování nesmí být na základě osobního prospěchu.

Peníze, to je jedno velké téma. Napíšu příště.

5. Lidé mají někdy fakt šílené nápady. A je na vás, aby jste jim s dostatečnou pokorou a moudrostí vysvětlili, že tohle řešení  interiéru uškodí, popřípadě zničí celý koncept.
Vyhněte se zkratkovitým odpovědím, že to prostě nejde.
Důležité je vysvětlit, proč jste dali zrovna tento stolek a ne jiný. Mluvit o souvislostech, aby i majitel získal celkovou vizi o interiéru.

Pozor. Jeden můj klient má tak šílené nápady, že mě nejdřív úplně vyděsí, pak si to nechám uležet v hlavě, profiltruju a pak pár věcí skutečně realizujeme.

Klient by se nikdy neměl cítit trapně vyslovit nesouhlas nebo říct svůj nápad. Buďte v tomto směru vstřícní a sami je vybízejte, aby se k projektům směle vyjadřovali.

6. Pokud nemáte totálně otupělé svědomí a pořád ještě uvnitř cítíte ten hlas ( když není výsledek tak, jak by jste si představovali) zkuste to předělat, i kdyby to bylo několikrát za sebou . Tady asi nejvíc trpí Alice, protože často měním věci a ona pak musí modelovat nové tvary ve 3D.(máme obrovskou databázi 3D  nábytku, který jsme nikdy nepoužily:-))

7. Jedna osobní schůzka  nebo telefon vydá za 50 mejlů. U třetího e-mailu, kdy mám pocit, že se nehýbeme z místa, zvedám telefon a mluvíme . Každý měsíc protelefonuju jedny luxusní boty.
Není se čemu divit. Probíráme i knihy, dovolenou, přírůstky a jiné ,,interiérové" záležitosti.

8. Nejde to vždy, ale občas je fajn připsat do mejlu něco osobního. V tomto je jednoznačně lepší Alice. Nejenom, že neopomene klienta pochválit, ale připíše něco vtipného a odlehčujícího. Dělá to zcela přirozeně a nezištně. Občas jí nad hlavou probleskne svatozář.
Funguje to tedy tak, že já v bodech řeknu Alici, jak se co má řešit a ona pak napíše krásný mejl. Já jsem chrlič , ona ladič.

Pro dnešek stačí. Potěší mě, pokud se podělíte i vy o své postřehy.

(pracujte  s lidmi, kteří Vás inspirují)

               

Dar po Vánocích

Během svátků muž vyměnil trámy a udělal podlahu. Tato část půdy navazuje na moji pracovnu. A jak už to tak bývá, hned jsme tam dali nábytek, který je nám líto vyhodit, ale v domě ho nechceme.
Pozor ale! Stolek z cívky na kolečkách se nám ohromně osvědčil na Silvestra. Ve spodní části jsme si udělali bar.

                               (foto po ránu a to už jsem naplnila dvakrát myčku:-)

MAKEDO

 Makedo je kreativní hra pro děti a i pro dospělé. Nebo aspoň já se těším na skládání. Jen musím počkat, až se kluci nabaží svých cool dárků.

MAKEDO je spojovací systém, který umožní spojit snadno materiály jako papír, kartón, plasty a vytvořit z nich nové věci. Když vás model nebaví, jednoduše se může vše rozebrat a použít znovu a znovu.

Možnosti stavebnice MAKEDO jsou omezeny pouze tím, jaký materiál najdete.

Na internetu se vyrojilo dost e-shopů, kde se to dá sehnat. Já jsem na Makedo náhodou narazila v obchodě v Polsku. 

......................................................................................................................................................
Po 16 dnech volna poprvé,, v práci".
Včera jsem ráno dvě hodiny  jen tak ležela v posteli. Během toho mě napadlo spousta věci. Zjištění, že bych navrhování měla věnovat více než 15 minut je převratné:-)

Ej chu chu

( 1.1.2013 u nás doma - snídaně: já s brýlemi od Mucháčka, Indián, Marcela, Denisa a malá Lujsa, Mucháček, Hanele a její muž Jakub - můj muž fotí)

Letos jsme se sešli v počtu dvanáct. Někteří zůstali až do pozdního odpoledne následujícího dne. Siesta po obědě.

Přijeďte se nadýchat čerstvého smogu

Ne , vážně. Krátký pobyt tady na Ostravsku vám neuškodí, naopak budete nadšeni a překvapeni, že to zas takový vidlákov není.

Konečně průvodcovská mapa , kde najdete všechno důležité. Od památek, galerií, kulturních center po dobré hospody a kavárny.

Pokud vám někdo řekne,, Chuj s tym", není to nic hanlivého, ba naopak. Chce jen říci, že to nevadí.

Naopak, pokud vám někdo řekne, že jste chuj, tvařte se uraženě.

Mapu si můžete vyzvednout zdarma ZDE a nebo si o ní napište, třeba vám jí pošlou.

Dovětek: Aha, tak mapa se dá stáhnout TADY

Tady to tiskárně krapet uskočilo:-)