Něco na zeď

 Krystal shop má nové tapety od holanské firmy INKE. Co se týká eshopů, všechno mi hrozně trvá. Rok si říkám, že bych jim mohla napsat o zastoupení, ale až teď jsem se rozhoupala. Pravda je, že od první chvíle jsem byla do tapet blázen. 

Mají nejméně 50 tvarů, odstínů , tvarů. Každou fotku ořezat, zmenšit, vložit, napsat text, vložit možnosti volby rozměrů a ceny do redakčního systému. Pokud máte nějakou od INKE oblíbenou, vyhlížejte, postupně vkládám.

Pokud podnikáte, nebojte se oslovit zahraniční firmy, které se Vám líbí. Pokud máte hezký a vkusný eshop, spolupráci se nebrání. Dokonce jim nevadí příšerná angličtina . 

Naopak, pokud vyrábíte něco, o čem jste přesvědčeni že zapadá do konceptu nějakého obchodu, nabalte, napište průvodní dopis a pošlete in natura.

Proces

Celý život jsem  nerada nosila tílko ,  kraťasy ,  krátké šaty  .

Klidně jste mě mohli potkat v třicetistupňovém vedru v dlouhých džínách.

Dnes jsem si koupila v sekáči svoje první minišaty a rovnou s odhalenými ramety.

A aby toho nebylo málo. Sama jsem se vyfotila. 

Jsem sama se sebou v pohodě.

A tip na film Jsem Božská. 

Trailer jsem si pustila třikrát, jak mě to bavilo.

Cílová rovinka

D. odjel ve středu do školy dělat zkoušky. Pro jistotu si nechal doma index.

Vypadá to, že i letos proleze. 

Borek se na závěr roku vyhecoval a pár známek zlepšil. Sláva.

Jsem skoro celý týden sama . Snažím se pracovat až do večera. Doháním resty.

Na keramikamalina  jsem vložila vlasovou kosmetiku, na které jedu poslední rok. Kondicioner používám někdy i jako sprchové mýdlo.

Není to voľajaký business, spíš je to jak s dobrou knihou, kterou nabídnete dál.

Mají krásné jednoduché obaly, motivují kadařnické salóny k ekologii, zmenšují množství plastu v obalech a celkově se dost snaží, aby po nich nezbyl moc velký bordel. Víc na jejich stránkách.

Praha krásná....

...ale  Havířov miluju. Respektive ty lidi, klid, obyčejnost.
Neměla jsem v Praze stání. Jela jsem skoro na otočku.


Včera jsem cestou ze sousední vesnice  trhala třešně, šla nejpomaleji jak jen to šlo ( ono to s dvěmi skleničkami vína v sobě ani rychleji vlastně nešlo), všude pole a zahrádky plné listové zeleniny.
U vína jsme se Silvou probraly její výlet do Barcelóny a můj třídní sraz.

Čtyři moje spolužačky dobrovolně nemají děti.( jsme ročník 73)
Jsou ale lidé, kteří mají pocit, že přece KAŽDÝ dřív nebo později dítě chtít bude. Pokud nechce, je sobec, divný a kdo ví co ještě.
 Chápu, že pro někoho mít děti je absolutní štěstí, ale nechápu, proč si myslí, že tak to mají všichni lidé na světě a ještě mají potřebu to probírat.

( večer mi píše D. ....že kouká v televizi na Dyka a Vilhemovou...jak jim to spolu sluší...vím, co mi tím chce říct)

A jak tak jdu tou třešňovou alejí, říkám si, že ještě trochu víc a z toho blaha se mi rozskočí srdce.

V noci se s D. něčemu smějeme.

Good Year

                                                                  foto:  D

O víkendu..

...u nás  děda od D. 

Chci mít v osmdesáti taky tak bystrý mozek a ještě k tomu být tak pozitivní. A ta figura!

Jeli jsme kolem Lenky a Kamila.

S Lenkou běhám. Ehm. Běhala. Teď běhá s Kamilem a já hniju doma.

I když zabalit padesát hrnků do dárkových krabiček a vložit do balíků, je taky slušný výkon.

DÚ

Všichni tři dělají úkoly, dopisují sešity, učí se na zkoušky, jak jinak než na poslední chvíli.

Jsem TAK ráda, že už do žádné školy nechodím. 

D. nafotil tento týden tolik úkolů do školy ( dálkové studium), jako jindy za celý půl rok. 

Borek má aspoň hezké fotky. 

Z vernisáže

Všichni jsme si tu užili.

Úvodní slovo měl Tomáš Koudela ( učí dějiny umění na Ostravské univerzitě)

Směju se jak tele. 

Paní Marcela chodí za mnou od galerie od  založení galerie. Překladatelka s úžasným přehledem o umění  a módě.

Jo a těch mých vlasů se neděste. To mi kadeřnice den před vernisáží  natočila vlasy a já to psychicky nevydržela a stáhla do gumky.

Dostala jsem nádherný banánovník od Jany 

Princezna mě fascinuje.