Jdeme do kina...

...ale nevím na co.
Prý překvapení. Doufám, že to nebude žádný válečný, historický nebo k posr... strachy film.
Ale těším se. Pořád se na něco těším.
Hemingway by žasl, jak i dnes si člověk umí užívat.
.......
Vím, že se budu opakovat, ale mám hrozně fajn a milé klienty. Prostě takové, s kterými bych šla klidně slavila Silvestr.

S tím se pojí, že kudy chodím, myslím na to, co by se ke komu hodilo a co bych ještě mohla vyrobit nebo vymyslet... aspoň nějakou finesu.
Dnes se mi podařilo vpašovat toaletku do koupelny a už teď slečně závidím. Protože zrovna u žehlení vlasů bych si klidně taky sedla.
Zajímalo by mě, jestli muži designéři při navrhování myslí na : kde se zapojí fén, kam se uskladní všechny proprietky, jak se bude koupelna vytírat, kam s prádlem, kde se prádlo složí ...
....
Film splňoval třetí kritérium. Naštěstí bylo na co koukat . Hezká krajina. Hezká teda jen z polstrované sedačky kina a popcornem v ruce , protože tam kde je -20 C,  by mě nikdo nedostal, ani v tom novém péřovém kabátě.

Suším a peču

My už doma máme skoro Vánoce. Borek mi průběžně posílá seznam bot, které by chtěl od všech možných příbuzných jako dárek :

sálovky

kopačky s kolíkama

boty na skate

brusle na led

Kromě toho mi chodí objednávky na keramiku s dotazem, jestli to stihnu do Vánoc. He, tady mě už někdo zná.

A aby toho nebylo málo, vyrábím pro Lucčin eshop pomněnkovou keramiku. Za měsíc u ní v prodeji.
Člověk by neřekl, kdo všechno v Havířově bydlí.

Dostala jsem od ní krásnou kuchařku. Evidentně nás to pečení baví.

Spacák

Se někdo ptal, kde jsem si koupila spacák. ( tak tomu říká D.)

Obchod se jmenuje  BLACKOUT 

To docela sedí, protože jakmile vidíte tolik hezkých věcí, máte v mozku výpadek přenosu neuronů. Hodně italské módy. Na facebooku mají daleko víc fotek.

Krásné věci mají od TRANSIT  a taky boty a brejle. No nic. Tam prostě už raději nejdu.

Mno. Pro lepší představu, protože to moje samofocení stojí za prd. 

Permakulturní zahrada a směnný obchod

Až když jsem si přečetla rozhovor se spisovatelkou ( vystudovanou bioložkou) Evou Hauserovou, zjistila jsem, že mám permakulturní zahradu. Velmi vydařený článek . Probrali v něm kde co...i směnný obchod. V tom jedu taky. Naposledy jsem vyměnila keramickou sadu za hrnec hřibů.

Naše zahrada je téměř bezúdržbová. Kdyby bylo na mě, i trávu bych nechala růst co to jde.
Chápu ale, že sousedi mají o naší zahradě jinou představu, takže jednou za čas se sekačky někdo chopí.

Naštěstí aspoň jedna strana s nikým nesousedí a tam je to permakulturní na 100%, hlavně proto, že jsem líná.

Zásady permakultury jsou

-         Respektování přírodních zákonů

-         Etické zacházení s přírodními zdroji

-         Využití zdrojů místně dostupných

-         Péče o planetu

-         Péče o lidi

-         Spojování více prvků ve fungující celek

-         Maximální efektivita při minimální vložené energii

-         Rozmanitost a originalita

-         Kladný a tvořivý přístup k řešení problémů

-         Dělení se o nadbytečné zdroje

-         Produkování jen recyklovatelného odpadu

-         Snaha učinit život radostnějším a  jednodušším  

Vůbec nevím, co s tím kompostem budu dělat, když nic nepěstuju kromě rybízu.

Volný výběh pro krtky. 

Taky nic nezalévám, ale vodu zachytáváme.

Už se plazí i po zemi.

                                  A pozor! Naše pódium nabírá vzhled terasy.



Ještě k tomu směnnému obchodu. V Praze si vytvořili komunitu , ,, platí" se pražcemi . Už to někdo z vás vyzkoušel?

V pondělí do práce v papučích

Každá nadace má svůj význam. Kdybychom podporovali každou z nich, jsme na mizině. Ale tak jako každý znás je jiný , tak je i ta či ona nadace nám bližší víc nebo míň.

V pondělí začíná kampaň mobilního hospice Ondrášek . Nemůžu si pomoct, ale vždycky si vzpomenu na fotku, kdy Svatka leží v posteli a kousek od ní svítí vánoční stromeček. Obklopená svými blízkými. A i když jsem sledovala její práci a život a boj s rakovinou na dálku, sejmulo mě to víc, než jsem čekala.

Dle výzkumů 78 procent Čechů by si, přálo zemřít doma. Děje se téměř pravý opak: nejčastěji umíráme v nemocnici (60 %) nebo v ústavech dlouhodobé péče (9 %).

Mnoho lidí neví, že je možné strávit poslední dny v životě doma a že existují odborné služby, které umožňují dožít v domácím prostředí nemocným, kteří si to přejí a mají v tomto podporu svých blízkých. A protože víme, že to jde, rozhodli jsme se pro velkou informační kampaň. Pořádáme ji u příležitosti Světového dne hospiců letos poprvé.

Kampaň proběhne od 9. do 15. října v Ostravě a okolí a v rámci médií po celé ČR. Zapojily se firmy, obchůdky i restaurace. Ve Forum Nová Karolina a ostravské pobočce IKEA budou instalovány simulace pokojů s polohovacím lůžkem a pomůckami, které běžně používáme. Chceme tak lidem ukázat, že dožít doma je opravdu možné. V ostravské MHD jsou umístěny letáčky. Kampaň odstartuje 9.10. Papučovým dnem, kdy lidé, kteří se chtějí zapojit a podpořit hospice a myšlenku umírání doma, přijdou do práce v papučích.

Nejjednodušší způsob jak projekt podpořit je TADY 

D.: ,, Ty zas budeš brečet..... No jo. Vždyť to říkám."

Ještě foto z vernisáže

Borek má nové brýle a z Davida už je vážně muž.

Večer jsem myslela na to...

...kolik skvělých lidí, jsem díky galerii už poznala.

Andrej je nesmírně příjemný a pokorný člověk. 

Přivezl i  svou  sestru Kamilu . Na svém blogu dělá rozhovory se zajímavými lidmi. Jeden rozhovor je i s jejím lékařem. V 18 ztratila kvůli nemoci sluch a teprve, až jí voperovali kochleární implantát, se vrátila plně do společnosti. 

Na Českém  rozhlase uslyšíte příští týden. foto Daniel Livečka

                         Dnes v 18 hod bude Andrej v regionálních Událostech.( foto Daniel Livečka) 

D. co by kurátor galerie taky opravuje, maluje, převáží, instaluje, dokumentuje a sponzoruje. Nevím, jestli tušil, co všechno tahle funkce bude obnášet.