neděle 27. září 2020

Za uměním

D. mě vytáhl do Domu umění v Ostravě na výstavu Dělník je smrtelný, práce je živá. 

Jeli jsme se podívat hlavně na jeden obraz, který tam byl od Zbyňka Sedleckého. ( ten bude vystavovat u nás v březnu). Vůbec jsem netušila, že bude výstava tak rozsáhlá a skvělá. Šimotová, Kolíbal, John, Rittstein, Špála, Reynek...





( zkoumám plátno od Zbyňka Sedleckého )






A víte co? Dan tam potkal fotografa Viktora Koláře. Hned si domluvil podpis knihy. 

Jak tak vycházíme z galerie plní euforie, upadl před námi nějaký starší pán kolem osmdesátky. Dan se nabídl, že ho odvezeme domů.  Asi se trochu bál, co jsme to za lidi. Nechtěl doprovodit až přímo ke dveřím. Tak snad je v pořádku.

Hned odtud jsme to vzali smahem do Olomouce na výstavu Ivana Pinkavy. Krása střídá nádheru. 


                                                        
                                             ( Ivan Pinkava  )





Oběd v Potrefené huse a kafe v Konviktu . 

S Adélou a Jakubem do jejich malířského studia ASO






Dlouho jsme rozebírali malíře Neo Rauch, který je teď  absolutní špička v Evropě. Adéla s Jakubem a všichni kurátoři napříč zeměmi nadšení, my s Danem úplně zděšení . Jako opravdu nic tak šíleného už jsme dlouho neviděli.  Jsem nalomená, jestli vůbec můžu vést galerii, když nerozpoznám skvělou malbu.

Krásný den to byl a za chvíli začíná detektivka. Pivo, dobroty. Ou jééé.





středa 23. září 2020

Jablečné galeje

Ráno dilema, jestli rezervaci na moštování nezrušit. Jednak jsem byla po rušné noci  dost unavená ( někdo se chtěl ve dvě ráno podívat do naší garáže) a za druhé špatný pocit, že v ,,pracovní  době" budu moštovat. 

Tak jo. Umyla jsem čtyři přepravky jablek a vyrazila . 24 litrů moštu. Odhaduju, že ještě tak 60 litrů nám visí na stromech. V neděli jsem domluvená se Silvou na zavařování . 

Odpověděla jsem na pár mejlů. Retuš keramiky a naložení pece. Vyžehlit košili Borkovi do tanečních.

Kam se ztratily zbývající hodiny fakt nevím. 

Dneska jsem natrefila díky Andrei  na instagramový profil @jaknareklamuasite  a jeden z nadpisů byl: ,,Jak pracovat z domu a nezbláznit se z toho?" Docela mě to pobavilo, protože jsem doma hrozně ráda sama. Blázním z toho, když mám víc než jednu schůzku týdně. Občas mě ruší i rádio . Jinak ale  cenné rady. Hlavně pro ty, co chtějí ve svém podnikání prorazit.








pondělí 21. září 2020

Sobota svatební

Romantika jak bič.
Ze starého mlýna vytvořili místo na rodinné oslavy. Někteří spali ve stanech, někdo v autě...my jeli domů, ale i tak jsem si stihla pořádně zatancovat a značně ovínit.
Pokud chystáte vdavky, tak adresa je Zástřizly 87 ( u Kroměříže). Neboli prdel světa. Ale krásná.





Ženil se Danův spolužák z vysoké školy. Kterou mimochodem všichni dodělali, jen Dan to před bakalářkou vzdal. Nicméně účel to splnilo. Našel tam skvělé kamarády.



Josef a Eliška. Byli i na naší svatbě. Díky nim, to mělo slušné grády.




 

neděle 20. září 2020

Z hnízda...

 Nevím, o čem mám psát dřív. Pořád se něco děje.

V pátek večer odjel David s kamarádem Alešem do Holandska. ( pracovat) Půjčila jsem jim svoji starou Hondu. Tak ještě rychle do servisu. Asi mě osvítilo, protože jsem dokoupila i trojúhelník, který mi v autě chyběl a dvě oranžové vesty. Ráno telefon, že měli nehodu. Z kamionu před nimi vypadl velký plast. Duchapřítomně nenajeli do vedlejšího pruhu, kde jelo auto a raději to riskli a do plastu najeli. Utržený výfuk. Naštěstí to se to stalo dvě hodiny před místem, kde budou bydlet. Policie s nimi sepsala protokol a pokračovali pomalu do cíle. ( Aleš je vyučený automechanik a ten zhodnotil, že dojet můžou) David jako vždy úplně v klidu. To na něm obdivuju. Mně samozřejmě už bylo smutno, než vyjeli. Uvidíme se až na Vánoce.



Aleš


středa 16. září 2020

Další etapa za námi...

 ...kolik jich už bylo? Školka, základka, střední...

David a jeho střední stavební, nervy skoro celých pět let. Zázrakem odmaturoval. V pondělí jsem se raději zašla zeptat do školy osobně. Opravné zkoušky s odřenýma ušima. Ale je to!

V pátek slavíme, grilujeme. Jídlo chystá David. Vaření mu jde o dost lépe než mě. Od firmy TRENDHIM  dostal dárky. ( e-shop se šperky a doplňky pro muže). Vybral si prsten a řetízek. Moc děkujeme! 

Mně se teda dost líbí nabídka úzkých KRAVAT  a čepic .

                                                                     vlněná






tahle je vtipná 



no jo ... šedý kašmír, to můžu vždycky


kosmetika na vousy
( Gabko, to by se Matějovi mohlo líbit



Vlevo Borek, vpravo David. Oba jsou spíš na motýlky.



vlevo můj bratr Ivo


Dan se svojí sestrou a neteří.
Jemu sluší úzké šlajfky.


















neděle 13. září 2020

Původní plán byl...

 ...vyjet v pět ráno a vyjít na Praděd, dokud tam nejsou lidi.

Vyjeli jsme po osmé. V Karlově Studánce plná parkoviště. Na prvním kilometru procesí. Houfy jsme svižným krokem předbíhali. Slušné kardio hned na úvod . Cestu kolem Bílého potoka jsme přehodnotili .( šla tím směrem většina lidí) Vzali jsme to na Ovčárnu jinudy. 

Pivo, párek s hořčicí a velký borůvkový koláč. Bez těhle radostí to není ono.

Nakonec jsme se rozhodli pro větší okruh 23 km. ( bez Pradědu) Některé úseky jsme běželi. Skoro žádní turisté. Moc jsme si to užili.  Podrobně trasa  TADY . 












( pózuju na fotku )






úterý 8. září 2020

pondělí 7. září 2020

Projekty

Některé dělám i rok.

U Viktora a Veroniky jsme se konečně z hrubé stavby přesunuli do fáze zařizování.Ve sprchovém koutě odvážní. Chtěli dřevěnou niku. Sama jsem zvědavá, jak dlouho to vydrží. Baterie namontované. Linka a skříně na místě . Ladíme barvu repasovaných křesel. Rozhodujeme se mezi odstíny  hořčice , kari a žluté. Na stěně s televizí budou dvoje tajné dveře. Ubozí truhláři.





V Brně se rozsekla barva kuchyně. Bude lahvově zelená. Ve hře byla i růžová.

Kdo mě zná, ví, že jsem vystoupila z komfortní zóny, co se týká barevnosti.



......

V Malenovicích jsme půl roku stavěli . Místo abych řešila interiér, tak jsem navrhovala fasádu, okna, střechu, střešní okna) . Konečně máme podlahy, obklady a dveře.

.....

Jeden velký projekt. Dům od A do Z. Nejraději bych si vzala 14 dní dovolenou a věnovala se jen tomu.

Ale nemůžu. Protože Lukáš ( Danův spolužák)  potřebuje za 5 týdnů přestěhovat do novostavby svoji rodinu, kde není udělaná koupelna, podlahy, dveře, kuchyně a schodiště. Jedem neuvěřitelnou rychlostí. Mám dobrý pocit, že jsem mohla ovlivnit základní materiály. 

......

Rekonstrukce koupelny a podlah za Ostravou. Ti jedou úplně beze mě. Až jsem z toho celá nesvá, že nevolají

.....

Rekonstrukce 1.patra  v rodinném domě u Havířova. Oříšek, ale vypadá to, že jsme ho rozlouskli.

....

A pak resty, které dotáhnu tento týden, i kdyby se dělo nevím co.

A tak já žiju. Radostně, protože mě to moc baví. Někdy hodně svižně.  

Mimochodem dnes David dělal reparát ze dvou maturitních předmětů. Zítra ještě jeden předmět. Z kterého sice dostal dvojku, ale musí ho dělat znovu. České školství je pro mě velká záhada.

sobota 5. září 2020

Pátky v galerii výtvarné

( každá má své místo v arboru

To bylo tak fajn.
Pokud byste se chtěli ještě připojit, tak info TADY
Máme 3 volná místa.












 

středa 2. září 2020

Srdečně zvu na vernisáž

Těžké  rozhodování, který ze souborů od Dana vystavit, když už konečně na výstavu kývl. 
Pak dilema, kdo mu napíše text k výstavě. Napadlo ho oslovit Daniela Rause, kterého občas slyší v Ranních úvahách  na ČR Vltava. Text se nám moc líbí.



 Fotograf v zemi Liliput


Tu touhu má člověk odnepaměti. Nahlédnout do mysli tvůrce. Stojíte před kopií Praxitelovy Afrodity nebo před obrazem Hieronyma Bosche a napadne vás otázka: jaký asi byl člověk, který tohle stvořil? Jak se dá nahlédnout do jeho vnitřního světa?


Autoři to často nemají rádi. Chtějí, aby za ně mluvil jejich výtvor. Sám Bůh tady přece nechal jednou svoje velkolepé dílo a přehršel otázek. Proč by to mělo být s pozemskými stvořiteli jinak? Lepší je zůstat v "nebeské" vzdálenosti vlastního ateliéru nebo dílny.


Modeláři vláčků, nástupišť, šraňků, tunelů, mostů, letadýlek, lodí nebo autíček to mívají podobně. Tvoří svět, který funguje, semafory svítí, vlaky jedou, věci jsou na chvíli, jak mají být. Fotograf má fotit onen fungující minisvět, ne komplikovanou mysl jeho tvůrce.


Jenomže Daniel Livečka má onu prastarou touhu. Chce nahlédnout do tajemného světa autora. Stvořitel ho totiž zajímá víc než celý ten veliký (jakkoli úžasný) vesmír. Proč? Protože tam vidí sám sebe. Když mačká spoušť, má v hledáčku člověka jako takového. Možná právě díky tomu najdete na jeho fotkách kousek vlastní duše.


V každém z nás totiž dřímá tvůrce. Každý z nás má ve vlastní představivosti model světa, který funguje. Jsme jako chlapík na jedné z fotografií, co stanul uprostřed krajiny svého modelu, bezmála jako Gulliver v zemi jménem Liliput. Modelář je na svoje liliputány příliš veliký, a v tom spočívá pointa. Život je totiž jedno velké dobrodružství.


A že my sami jsme liliputány jakéhosi jiného, obřího světa? To přece jasně vyplývá z logiky věci...


Daniel Raus





úterý 1. září 2020

Co kdybychom žili společně

 Na doporučení  Magdy film ,,Co kdybychom žili společně"



Annie, Jean, Claude, Albert a Jeanne jsou nerozlučnými přáteli více než čtyřicet let. Když jim paměť i srdce začínají pomalu vypovídat službu a na obzoru je přízrak domova důchodců, vzepřou se a rozhodnou se žít společně. Nápad je to přinejmenším bláznivý. Avšak i přesto, že občasné neshody probouzí staré a zasuté vzpomínky, začíná se tu nádherné dobrodružství – společný život v komunitě. V sedmdesáti pěti letech!

pondělí 31. srpna 2020

Za pět týdnů...

 ...krajské a senátní volby. Už máte svého koně? Klisnu?

Pokud je to jen trochu možné, jděte a povzbuďte i své přátele v okolí.

Já to mám tak, že do parlamentu a městského zastupitelstva volím konkrétní lidi z KDU-ČSL, ale v kraji a senátu víc sleduji jednotlivce napříč stranami a je dost možné, že to bude někdo z jiné strany. 

Přeji moudrost ve volbě.












Nalezenec

O víkendu zalezlá s knihou. DĚJINY LÁSKY  od Nicole Krauss. Přišla mi poštou spolu s dopisem od A.( čtenářky blogu). Moc děkuju. Jsem dojatá. Z dárku, dopisu ...

Nechápu, jak může někdo ve třiceti letech napsat tak skvělou knihu.

......

Dan našel kotě. Samozřejmě je nadšené z křesla Halabaly, závěsů, kytek, kabelů. Vůbec se jí nechce ven. Tak nevím, jak jí přesuneme na zahradu. Je to mazel.