Jestli se něco jednomu politikovi povedlo, tak to je rozeštvat zaměstnance s živnostníky. OSVČ pohrdají lidmi, co soutěží s účtenkami EET, závidí jim dovolenou , nemocenskou, důchod na stáří. Zaměstnanci nemají rádi živnostníky, protože jsou pány svého času, nemusí se otravovat s protivným šéfem, dělají, co je baví, mají se dobře.
A přitom ve skutečnosti se navzájem moc potřebujeme. Já potřebuju učitelky, zdravotníky, paní, co mi vyřídí novou občanku, prodavačku. Zaměstnanci potřebují kadeřníky, restaurace, prodejce aut, večerky. Bylo by hezké nejenom vědět, že se potřebujeme, ale kdybychom si jednotlivých profesí vážili, nehledě na to, jestli jsem zaměstnaná nebo zaměstnávám sebe. Přejme si navzájem jen to dobré, držme při sobě. Protože každá profese má svůj rub a líc. Ne každý živnostník se má dobře a má našetřeno na období nemoci nebo dovolené, ne každý zaměstnanec si může vzít jen tak mírnix dýrnix nemocenskou, i když jí má placenou. Každý máme své výhody i nevýhody, stresy i radosti.
....
Od vernisáže ležím a snažím se zdolat chřipku. Celý víkend doháním handicap z mládí - poprvé koukám na seriál Sex ve městě. Výborná léčebná procedura, při které zapomínám, že mě bolí celé tělo.
Pokud jsem někoho na vernisáži políbila na uvítanou nebo na rozloučenou a leží už taky, moc se omlouvám. Na zimní období bych vyhlásila zákaz podávání ruky a polibky.
btw: Být nemocný a sledovat Sex ve městě je trochu masochismus.
