Víkend

Nedávno jsem nadhodila, že bychom měli vymalovat. Borek s D. mě hned přehlasovali, že je to ještě dobré. DOBRÉ je pro muže většina věcí v domácnosti. Jim se zdá každá domácí činnost ( vrtání, malování) jako obrovský projekt, na který je třeba si vyčlenit dostatek času, který samozřejmě postrádají a nebo ho chtějí využít jinak .

Máme vymalovanou chodbu až do prvního patra, koupelnu a část Borkového pokoje. Ti dva mezi sebou provozují zvláštní humor, díky tomu to nebyla taková hrůza.

V neděli výlet směr Vodní náhon v Žimrovicích  Hladina zasypaná listím, co vypadá jako cesta. Počasí dokonalé a ta  domácí bábovka, co se prodávala za 8,- kč v mini bufetu, taky.

A ještě tip na rozhlasový program o Jack Kerouac . Skvělý pořad.

Mini výlet

Včera vlakem do Ostravy na vernisáž.

Vernisáže byly vlastně dvě, ale ta druhá byla úplně o ničem. Galerie Fiducie nezklamala. Překvapená, že si mě majitel pamatuje. Dokonce mám pocit, že mi fandí a to  mezi galeristy nebývá. 
Mně to přijde směšný a smutný, že o sobě galerie nedávají vědět. Každý na svém písečku.


IBRA IBRAHIMOVIČ — STŘEPY SEVERNÍCH ČECH

Krásná instalace ( samozřejmě fotky)   a k tomu velmi efektní video, nejen obsahem, ale i zvukem, který se přenášel přes prkennou podlahu tak, že jste to dunění strojů cítili v sobě.

víc fotek ZDE .

Výhoda malých galerií je, že při počtu dvaceti, je na vernisáži narváno.
To si musím pamatovat, až zas budu smutná, že přišlo ,,jen" třicet lidí.

Večer jsme si zašli na jídlo. U Kellera se zastavil čas. Káva jen granulovaná, ale jídlo moc dobré. Máme to tam rádi.

Co dělá vděčnost s naším mozkem

Úryvek z rozhovoru s Václavem Cílkem v časopisu ECHO. 

Dřív mě jeho rozhovory a knihy lehce děsily. Po dočtení knihy Tři svícny za budoucnost jsem chtěla naplnit sklep pitnou vodou a zavařeninami. Ale postupem času ke svým prognózám přidal i optimističtějští nótu. 

Co v práci

Už několik týdnů za sebou  sedím u počítače a řeším technické věci. Mám pocit, že studuju jen  výkresy, měřím, propočítávám, kreslím podklady pro řemeslníky a na samotný design mi zbývá minimum času. Většina staveb je na několik měsíců, takže dělám na několika souběžně.

Dům v Malenovicích. 

Shodou okolností o pár set metrů od tohoto domu předělávám kuchyň a koupelnu v jiném domě.

                                                              střešní byt v Hradci Králové

rekonstrukce bytu v Ostravě 

pracovna pro pastora Církev Bratrské 

A  nový projekt -  kanceláře v Kofole.

Poprvé v životě mě začaly bolet záda. Trochu cvičím, ale stejně mi nejvíce pomáhá chůze.
Nechápu, jak můžou lidi celý život jen sedět v kanceláři.

...........

V pátek jsem si udělala volno a jela s Danem rozvážet pneumatiky směr Zlín. Cestou zpátky jsme to vzali přes Přerov, dali si oběd  (i s jeho dědou)  a rychle zpátky.
Odpoledne D. odjel do školy. Nakonec se rozhodl, že bakalářku přece jen napíše a připraví se na  státnice. Vzal si s sebou i kolo. Myslím, že těm přednáškám moc nedá.


Borek v sobotu na zápas do Příbrami. V jednu ráno zpátky. Dnes hraje doma.

A já budu vařit. Večer se všichni slezeme včetně Davida a jeho přítelkyně. Moc se těším.

...

Čím jsou starší, tím se mění témata rozhovorů i jak spolu trávíme čas.
Je to daleko zábavnější než chodit na písek a slabikovat AU-TO.

S Borkem často večeříme a probíráme co ve škole. Dřív mě tohle téma dost rozrušovalo, teď poslouchám, jak se učí pěšinky, holení břitvou, žehlení vlasů.To je taková úleva !

Minulý týden jsme byli po dlouhé době hrát badminton. Už nevím, ve kterém věku jsem kluky badminton učila, ale rozhodně si pamatuju, že to chtělo trochu sebezapření. Pak fáze, kdy už sice hrajete, ale tak na půl, aby i oni uhráli bod a pak se najednou stane, že vás v jakémkoliv sportu drtí.
Dost jsme se u toho nasmáli.

David se osamostatnil dřív, než jsme mohli začít mluvit o tématech, které zajímají nás oba.
Tak si aspoň posíláme odkazy na různé rozhovory, hudbu, umělce.
Náš společný oblíbenec, ke kterému mě vlastně dovedl Dan, je Vladimír 518.
Já miluju jeho knihu OBSESE . David poslouchá s ním rozhovory, kde je řeč nejen o hudbě, ale o životě v Praze, bydlení, architektuře.

 D. si nedávno koupil CD od Vladimíra  PSH. Je to docela vtipné . Nikdy by mě nenapadlo, že rap může být poslouchatelný.

Tip na dárek

U nás v Havířově se prodávají ručně vyráběné kožené boty pro děti i dospělé PEGRES . 

Nejen krásné, ale i levné. Od roku 1993 vyrábí domácí papuče .( ty jsou teda ultra retro, ale pořád hit)  Všechnu dětskou obuv zasílají na dobrovolnou certifikaci u ITC ZL9N a ČOA 

Mají i kolekci Bosé capačky ( neplést si s barefoot) , které jsou velmi komfortní na dětské prsty , jsou velmi ohebné a z ortopedického hlediska zdravé. 

Druhý obchod otevřeli v Jesenici u Prahy. 

Pro jistotu píšu, že je to neplacená reklama, jako ostatně vždycky.

korkáče za 800,- 

modré kožené nazouváky za 1200,- 

bosé boty pro dospělé

V pondělí papučový den

V mém případě by papuče doma neměly efekt, tak aspoň krátké připomenutí   přes blog.  Psala jsem  loni a budu psát i příští rok.  Peněz v oblasti hospicové péče  nikdy není  dost.

Již 3. ročník kampaně "DOMA. Týden pro mobilní hospice" proběhne opět druhý říjnový týden, a to 7. - 13. října 2019. Zapojí se do něj 21 mobilních hospiců po celé ČR. Cílem nás všech je šířit myšlenku umírání doma. Chceme, aby lidé věděli, že mají možnost vybrat si, kde chtějí strávit závěr svého života. Že existují organizace, které pomůžou i nevyléčitelně nemocným dospělým a dětem zemřít důstojně a doma. Pomozte nám šířit tuto informaci, aby i ostatní věděli.

Pokud jste letos nic nepodpořili a máte pocit, že bez nějaké té stovky přežijete, věřte, že to budou dobře využité peníze.
Darovanou částkou si můžete snížit základ daně. 

.....