Nedělní příloha- Bezpohlavní období

Drahý strýčku,
omlouvám se za zpoždění zpráv ode mne, ale rád bych se pochlubil, že jsem absolvoval dvoutýdenní kurz sebeovládání a determinace na oddělení Likvidace. Tomu říkám opravdové svátky!
A do toho samé dobré zprávy od mých svěřenců, no posuď sám.
Helena běhá po doktorech, jedny testy, druhé testy, neustálé měření tlaku a odběry krve, které jen posilují její hlubokou úzkost o bezpečí a správný vývoj dítěte. V této geografické oblasti dělají z prenatální péče opravdovou vědu a tím i past, z čehož jsem nadšen, protože o Helenu se skoro nemusím starat. Je v konstantním stresu i beze mne. Do toho všechny ty dostupné internetové diskuze, které hluboce rozrývají veškeré představy prvočekatelky o těhotenství, porodu i výchově těch ubohých spratků. Připadá si neschopná už teď a přitom na ní dítě ještě ani není vidět, pokud se tedy těhotenství nepozná podle zhoršené kvality pleti a neforemného rozkydnutí pasu.
Hlavně ji udržet v izolaci od těch drzých naturalistek, které razí hesla typu: mateřství je přirozené, kojením se hubne a těhotné ženy jsou sexy!
Což mě přivádí k té nejlepší zprávě.
Tady se žádné sex neprovozoval už strašně dlouho, aspoň podle Martinových propočtů a vnímání času, hehe. Opravdové peklo pro něj a můj podíl zásahů skoro nulový. Kdyby to pokaždé bylo tak jednoduché, nebál bych se přibrat si další lidi a začít se skupinovou terapií.
Kromě Martinovy frustrace z nenaplnění základní potřeb, v něm ještě narůstá pocit izolovanosti. Nedokáže se napojit na dítě – z filmových romantických scén, kdy budoucí otcové promlouvají ke zduřelému pupku, se mu dělá špatně. Nedávno psal e-mail kamarádovi, že odmítá komunikovat, natož se citově vázat se zygotou, načež nechal tuto zprávu otevřenou, odešel na záchod, a mou neblahou úlohou bylo jen zinscenovat to, aby Helena zrovna procházela „náhodou“ kolem a periferně zahlédla slova „zygota“ a „vázat se“. Periferní vidění je skvělý vynález! Ženská zvědavost, na kterou dojela už ne jedna z nich, i v tomto případě udělala své.
Helena zůstala jako opařená, ale k mému překvapení k žádné hádce nedošlo.
Možná se tady rozbíhá má oblíbená rošáda: Sbírej, sbírej a já ti to na konci osladím!
Pevně v to doufám, stejně jako v to, že kniha od S.C.Lewise, kterou Helena opravdu dostala od Elen, zůstane ještě dlouho netknuta v knihovně.

S nehynoucí záští
tvůj
Tasemník


Vysvětlivky(Zygota je buňka s kompletní sadou chromozómů (u člověka to znamená sestavu 2n - diploidní - to jest každý chromozóm ve dvou kopiích). Zygota vzniká oplozením - splynutím pohlavních buněk (u člověka to značí samčí gametu (spermie) a samičí gametu (vajíčko). Gamety mají každá poloviční sádku chromozómů (u člověka 1n - haploidní). Jako vajíčko se obvykle charakterizuje větší a méně pohyblivá z obou pohlavních buněk. Přirozeně lze takové rozdělení aplikovat pouze u těch druhů, kde jsou pohlavní buňky diferencované.)

Zmarchrob píše Tasemníkovi: Čas Vánoční

Drahý synovče.

Díky za Vánoční dar.
Upřímně, celé to tajtrlíkování kolem Vánoc mě nechává klidným. V posledním století je to přehlídka zářivých výloh, adventních věnců, které nikomu nic nepřipomínají, a adventní čas je bezezbytku zaplněný sháněním dárků a pečením cukroví.

A co teprve do omrzení omílané koledy! Já myslím, že můžeme být spokojeni. Oddělení mystifikace odvedlo skvělou práci. Pro romantické duše je připraven celý soubor pověr a tradic. Pro ty více materialistické typy jsou tu zlaté kreditní karty a když ne zlaté, tak aspoň ty debutové.
S chutí si zapěju 24.12 „Ježíšku, panáčku, nemá tě kdo kolébati...“

Ale konec srandy. Navzdory tomu všemu, co jsem doposud napsal, tak Elen má naprosto nevhodný plán. Objednala pro Helenu k Vánocům knihu ,,K jádru křesťanství“ od C.S.Lewise. . http://www.knihkupectvi.biz/product_info.php?products_id=855

To je, hochu, špatné. Moc špatné. Tenhle týpek o nás napsal kdysi velmi pravdivou knihu Nebylo by to zas až tak hrozné, kdyby k tomu nepřidal smysl pro humor. Rázem je to přijatelné i pro ty, co se o duchovní věci nezajímají. Výše uvedený titul mi nic neříká, ale tuším nějakou podpásovku.
Elen se poslední dobou často modlí za svou přítelkyni. Já myslím, že je jí to prd platný. Kamarádka leží v komatu a jestli jí něco pomůže, je to odpojení od přístrojů. Budiž jí duše těžká.

Add Helenino těhotenství. Obavy a úzkost je vhodný způsob, jak Heleně k těhotenství pogratulovat. Ty jsi vždycky věděl, co se sluší a patří. Pravý gentleman.


A nakonec jeden postřeh. Večer jsem šel vedle nějakého člověka.Všude kolem něho byl ten jiskřivý bílý bordel. To křupání pod nohama, čerstvý vzduch a ticho v něm navozovaly posvátný pocit. A v zápětí ho napadlo, že všechno to honění, práce a kariéra je marnost nad marnost, že vlastně nikdy nebude úplně šťastnej a že snad musí být něco víc…
Trochu zvolnil a udělal si sněhovou kouli. Pak tam stál jak trotl a v duchu si pohrával s myšlenkou, že by se zkusil modlit. Řeknu ti, málem mě trefil šlak. Okamžitě jsem mu řekl, že je jen hrozně přepracovanej a že to, co mu skutečně pomůže je, aby šel domů, dal si sklenku vína a nemyslel na blbosti. Žahnul celý litr. Ale bylo to o fous.

Tvůj strýc

Tasemník píše Zmarchrobovi

Drahý Strýčku,
hvězdo odpornosti, kníže lži a zpupnosti. Ani nevíš, jak jsem si oddechl, když jsem od tebe obdržel tvůj poslední dopis. Nedokázal jsem si představit, že bych bez tebe ve své misi mohl pokračovat. Ani trochu nelituji času, který mezitím uplynul, hlavní je, že jsme znovu napojeni a náš plán udržení Martina a Heleny v izolaci neupadl do zapomnění.
Snad tě potěší, že jsem na svých pozicích nezahálel. Ano, je pravda, že si připadám jako za 1.světové války, kdy jsme trávili spoustu času na jednom místě, v ublácených, smrdutých zákopech (dodnes nechápu remcání všech těch mužů – vždyť to koneckonců bylo příjemné prostředí), kde ani jeden z protivníků nechtěl udělat chybu a vyčkával. Tak i já. Rozehrál jsem bitvu, rozestavil postavy na šachovnici a udržuji je v nevědomí toho, že jimi někdo manipuluje.
Helena čeká dítě. Samotné rozmnožování mě znechucuje, přibývá nám práce a našinec si zase pro jednou musí odpočinek odpustit. Na kolik dalších stovek let? Lidé dokážou být tak odpudiví a Nepřítelovo: „Běžte a množte se!“ je nanejvýš odporné a zavrženíhodné. Na druhou stranu musím připustit, že s Helenou je teď lehké pořízení. Trpí celodenními nevolnostmi a neutuchajícím strachem, že o dítě přijde. Na tento „pocit“ jsem náležitě pyšný, protože je to můj plod, který přiživuji zrůdnou myšlenkou, že pokud by Helena o dítě přišla, byl by to konec i jejich vztahu s Martinem.
Musím se Ti, Strýčku, přiznat. Miluji strach. Je z mých nejoblíbenějších nástrojů! Jak paralyzuje, staví bariéry a ničí sny a ideály. Stále si opakuji, že nesmím zapomenout na hranici této strnulosti, která může velmi překotně přeskočit do horečného vyhledávání pomoci a nedopusťpekelnosti i touze po znovunalezení vnitřního pokoje, proto se snažím držet Helenu ve spirále vlastní fyzické únavy a stresu z budoucího. Snažil jsem se hledat v odborné literatuře, jak dlouho se dá člověk udržovat v takovém stavu úzkosti a musím poznamenat, že i naše největší kapacity se v této otázce nedokážou sjednotit. Dokonce ani Ontogeneze Strachu od Chtíčeho VII. mi nepomohla. Pokusím se v této pozici Helenu udržet aspoň po dobu jejího těhotenství a pak se uvidí, co dál.
Co se týče Elen, tam musím poděkovat tvé pekelné záludnosti. Elen má plno práce sama se sebou a s Helenou se neviděly už několik týdnů.
Martin stále touží po Lindě. Všechny jeho kroky vedou k tomu, aby jejich vztah přerostl z kolegiální náklonnosti do mileneckého vztahu, dokonce si nedávno zapsal (nechci se chlubit, ale bylo to za mého velkého přispění – naučil jsme se pár typografických triků, takže z dlouhého novinového článku viděl Martin jen následující) přísloví, které prý pochází z arabského světa: „Manželství je jako pevnost. Ti, co jsou vně, se snaží dostat dovnitř, a ti, co jsou uvnitř, se snaží dostat ven.! Geniálně chorobné! Nemůže na to přestat myslet. A mně nezbývá než mu našeptávat, že jeho manželství se pro něj stává vězením. Od pevnosti k vězení je jen krůček.
Cítím ve svých prohnilých kostech, že ačkoliv se blíží svátky narození Nepřítele, my se můžeme radovat, protože Martin a Helena Jeho oslavovat nebudou. Co lepšího ti můžu v tento odporný čas dát, než takovýto dar?

Snad jím nepohrdneš.

Se zběsilou touhou po dokonání zla
Tvůj

Nedělní příloha po pěti měsících

(černý mohérový svetr, neomítnuté kraje kolem dveří, červený ručník a můj vráščitý krk - brzy začnu fotit věci radši ve složeném stavu)

Víte , co jsem dneska dělala ? Nic. Naprosto nic.Vlastně jsem napsala příspěvek na blog, naplnila sušičku a pračku.Na workoholika dobré skóre.

Aha. Ještě jsem si koupila svetr v sekáči. Je krásný.Přesně takový , jaký jsem chtěla. Jak jinak - černý.

Vzpomněla jsem si na Tasemníka. Co asi dělá ? Jak se mu vede ? A co Martin a ta jeho slečna z práce ?

(Ti co nečtou můj blog od začátku a chtějí být v obraze , musí se prokousat ,,Nedělními přílohami" od začátku).

Za poslední čas jsem natrefila na pekelné vlastnosti docela často. Jak u druhých, tak u sebe.

Doufám, že se do psaní zase dostanu.Líbí se mi jen poslední věta, ale pokud budu tak sebekritická, neuveřejním nikdy nic. Spoléhám, jak jinak, na Hanele, že dopisy udrží na literární úrovni.

Drahý Tasemníku,

potkala mě velmi nepříjemná událost.
V rámci rozpočtových škrtů mi byl přiřazen jeden resort navíc. Trvalo mi několik měsíců než jsem tu bandu idiotů naučil základním dovednostem, které nám dvěma jdou jako po másle. Jak přivést člověka k falešné skromnosti, sebelítosti, k pohrdání druhými, to všechno jako by se nikdy neučili!
S láskou jsem na tebe vzpomínal, s jakou obratností sis počínal na služební cestě s Martinem. Pevně doufám, že se vše vyvíjí slibně a již brzy od tebe obdržím dobré zprávy.

Jediné, co jsem měl na paměti, byla Elen. Z vnějšího pohledu možná ještě nedoznáš změn, ale pod povrchem jsem již zaháknul pár háčků.
Původní plán - odtrhnou Elen od Heleny byl těžko proveditelný. Proto jsem zvolil taktiku, kterou jsme probírali v druhém semestru. K dobrým základům se vždy rád vracím.
Připomněl jsem si, že největší hloupostí je tvrdit křesťanovi, že Bůh není. Daleko účinnější bude nalomit jeho víru v „dobrotivého“ Boha.
Využil jsem tedy sled posledních událostí ke svému záměru.
Jako na zavolanou její kamarádka křesťanka měla vážnou autonehodu. Fakt, že v Elenině církvi o těžkých věcech nemluví a kladou spíše důraz na konstantní radost, která plyne ze života s Bohem, jen podpořil moji vizi. Všiml jsem si, že v myšlenkách se vyrojily otázky, jak se to mohlo stát. Hned jsem je přiživil myšlenkou, že lidem nevěřícím se v mnohých ohledech daří lépe. Samozřejmě jsem vypíchl vnější věci. Prosperita, zdraví, kariéra.
Bingo.
Konečně jsme našel cestu k Eleninu soucitnému srdci.Byla celý večer tak zmatená.
Jednak proto, že se nikdy nesnažila odpovědět na otázky tohoto typu, ale hlavně proto, že se to najednou stalo někomu, koho znala léta a na kom jí záleží.
A já si říkám, jak jsem jen mohl zapomenou na náš fenomén: „Nemilosrdný Bůh, který dopouští tolik zla.“ Tohle snad odradí každého druhého nebo dokonce i toho prvního?!
Všechnu tu krutost a bolest hoďme na toho, kdo si říká SPRAVEDLIVÝ A DOBROTIVÝ.

Kamaráde, už jsem zase na koni. Starý, dobrý Zmarchrob, nejlepší z nejlepších, hvězda pekla, posel špatných zpráv!

Tvůj Zmarchrob

Stepfordské paničky a dopis od Tasemníka

Narozeninová párty ve stylu Stepforských paniček byla poměrně náročná na přípravu. Myslela jsem, že mé šaty jsou pro paničku téměř dokonalé, ale to by jste museli vidět ty úbory, v kterých dorazily mé kamarádky ! Naprosto dokonalé , jak šaty a doplńky, tak i natupírované vlasy. Shodly jsme se na tom, že ústup lodiček a sukní ke kolenům je pro mužskou populaci veliká ztráta.

Milé překvapení bylo, že dorazil dopis od Tasemníka. To čekání stálo za to a i tentokrát jsem četla s napětím, kam se příběh bude ubírat. Hanele přešla do popisného až románového stylu. Mám co dělat abych udržela stejnou linii. Každá máme možnost stočit příběh úplně jinam - což je na tom nejzábavnější.

Drahý strýčku Zmarchrobe,
omlouvám se, že jsem tě zanechal dva týdny v nevědomosti, ale samotná cesta se nám trochu protáhla díky nekonečným odkladům na letišti, které zapříčinilo nějaké islandské smetí ve vzduchu. Konečně taky pořádný oheň, že? Kdybys věděl, jak je Ženeva plná důkazů o nepřítelově umění tvořit, nikdy bys tady nechtěl jet. Lidé chodící kolem jezera, koukající na hory obalené mechovou zelení, celí utetelení z té krásy? Jeden by zvracel. Člověk, který kouká na klidnou vodní plochu a zelené kopce, má podezřele mírumilovné myšlenky a snaží se vstřebávat okolní krásu (fuj), stejně jako vzduch co dýchá. Ta velikost a majestátnost nedělá našinci dobře a velmi nám znepříjemňuje práci. Konečně jsem ale pochopil, proč jsou do odlehlých přírodních končin nasazovány jen naše elitní jednotky.
Oddálení příjezdu nebylo jediným důvodem, proč jsem ti nepsal.
Během celé služební cesty se mezi Lindou a Martinem nic podstatného nestalo. Nebo jsem si to aspoň myslel a trápil jsem se nad tím, jak ti šetrně sdělit, že dalších 14 dní uplynulo a Martinův život se ubírá pro nás špatným směrem.
Již první den se mi podařilo zmanipulovat všechny obchodní partnery ke vstřícnému jednání a veškeré schůzky se odehrály během několika málo hodin, při kterých Martinovo profesní ego poporostlo o několik decimetrů. Pche, směšná lidská naivita a vztahovačnost. Hned si myslí, jaký není profesionál. Profesní ego se mi však hodilo do plánu s heslem – OHROMIT Lindu! Martin už při balení kufru myslel na to, že nemůže chodit před Lindou jen v jednom obleku a k mé velké radosti se rozmýšlel i při prohrabávání zásuvky se spodním prádlem. Vybavoval si její dlouhé vlnité blond vlasy a skoro si tak přivodil erekci při hledání ponožek. Helena mezitím u počítače pročítala svůj ovulační kalendář a hlásila, že je nutné, aby se Martin vrátil do 3 dnů, protože to je jediná možnost, jak nepropást šanci otěhotnět v červnu a zda ví, že takhle by se to dítě narodilo v únoru a to už je skoro jaro a příroda to přece takhle sama zařídila, jako nejvhodnější termín mít mláďata. Martin vzal klubka s ponožkami a blond vlasy se ztratily pod nátlakem myšlenky, že je jen nástrojem. Stejně jako když byl malý a šli s dědou na nádraží, kam přivezli semeno hřebce, kterého vybrali jako vhodného kandidáta pro dědovu klisnu. Těšil se, že uvidí lásku koní a zatím to bylo takhle. Můžu ti strýčku říct, že jsem se ze všech sil snažil udržet jeho uvažování v tomto směru a jen jsem mu napovídal slova jako „kastrace“, „zneužití“ a „konec“, protože jsem věděl, že kdyby začal uvažovat racionálně, tak by viděl jen ten všechen sex, kterého se mu dostane za tři dny a malou dětskou tvář, co k němu bude jednou vzhlížet a říkat mu táto.
Zpátky do Ženevy. Večer v baru jsem byl celý rozehřátý vlastní pílí, protože ti dva se velmi dobře bavili a vůbec si nevšímali toho, že skoro nic nesnědli, jen do sebe hážou jeden koktejl za druhým. Martin se dokázal před Lindou uvolnit, rozpovídal se, takže se smála jeho vtipům a občas ho přitom chytila za loket nebo se opřela o jeho rameno. Martin měl pocit, že se takhle dobře neměl už roky.
Nemusím říkat, že jeho vtipy byly trapné a že většinu dojmu obstaral náš dobrý služebník gin. Ten, co přišel na „pálenku“ prokázal naší temnosti velkou službu!
Na konci večera, kdy oba stáli v potemnělém koridoru chodby, Linda s vyzutými lodičkami opřená o dveře a Martin omámený jemným světlem, které se jakoby vznášelo nad jejími vlasy, jsem začal jásat, že mise dne je splněna. Věděl jsem, že Linda otevře své dveře a dlouze se podívá na Martina, kterému klíč do jeho pokoje nebude potřeba.
V následujícím okamžiku se však všechno zvrhlo. Martinovi zazvonil mobil (co to je za manželku, která kontroluje svého muže v jedenáct večer?) a na chodbě se objevil stárnoucí manželský pár, který něco hlasitě probíral v němčině. S nimi se na chodbě rozsvítila i světla, která jsem pracně vyřadil z provozu a Linda se na Martina usmála a zapadla do svého pokoje.
Ani dobrou noc mu nepopřála, věřil bys?
A teď mi strýčku řekni, byla to jen náhoda, že Helena se rozhodne Martinovi zavolat v momentě, kdy se má vše rozhodnout? Nebo si mám sypat popel na hlavu za to, že jsem mu nepomohl v tom, aby mobil nechal na pokoji? Byl to tak dobrý plán!
Na druhý den Linda dělala, jako kdyby se nic nestalo, jako kdyby žádná chemie mezi nimi neexistovala a stranila se Martinovi po zbytek služební cesty, dokonce se rozhodla odletět dřív díky tomu, že všechny pracovní schůzky pokryli během prvního dne.
Martinovi zrušili let, takže proseděl celý den v letištní hale a občas zavolal Heleně, která byla ovšem naštvaná, protože promrhala ovulaci uklízením bytu a prohlížením si diskuzí na téma nejlepší kočár na světě.
Snažil jsem se ho přinutit, aby se zapletl do smyčky vzpomínek na ten večer. Podařilo se mi dokonce vyreprodukovat vůni, kterou Linda používá. A potom, aniž bych se o cokoliv snažil, mu Linda napsala. Sama mu napsala a on ještě na terminálu vyťukal tolik zpráv, že mu nakonec bylo líto, když vyhlásili poslední výzvu k jeho letu.
Strýčku, ve Švýcarsku se možná nic moc nestalo, ale nevadí! Oba se chytili na háček. Martin dokonce v Ruzyni vymazal (s těžkým srdcem) všechny příchozí i odchozí zprávy. Má nakročeno ke lži, podvodům a já jásám. Konečně oblast, kde se cítím jako doma!

Tvůj
Tasemník

Nedělní příloha a poslední události

Kdybych sepsala, co všechno se za posledních 5 dní událo, mysleli by jste si, že si vymýšlím.
A i mě se v některých chvílích zdálo, že si mi to snad zdá.
V pátek jsme zdárně dorazili do Prahy. V sobotu se zřejmě celá Praha přesunula do Berouna na keramické trhy. Vznikly tam dva proudy lidí, tlačeni tam či zpět s nemožností se zastavit, i kdyby si něco chtěli koupit.
Zdravím mé čtenářky blogu, které mě přišly ke stánku pozdravit. Je to vážně milé vidět konkrétní tváře. Celkově lidé byli dobře naladěni, občas vyšvihli poklonu, co se týká interiérů atd. Můj muž hrozně rád prodává ( a taky nakupuje) , proto jsem ho nechala na pospas nákupu chtivých žen a celý den korzovala mezi stánky mých spolužaček, koštovala jejich úrodu švestek, jablek, hrušek + 50% lihu.
Před měsícem jsem měla ,,perfektní" nápad, že spojím Beroun se zařizováním bytu, na kterém jsem pracovala téměř rok. Do bytu se navezl kamión nábytku, výmalba, dekorace.
Nakonec jsem ještě stihla skouknou prostor,který teprve začnu zařizovat.
Při zařizování bytu mě vždycky odzbrojí důvěra majitelů.(velká zodpovědnot)
A druhou stranu mě úplně stejně dokáže odzbrojit nedůvěra majitelů ( žádný prostor pro vlastní invenci ).
A co mě dokáže úplně zmrtvit, je jednání s dodavateli. Člověk musí být drsnej a ať chci nebo nechci, pozoruji na sobě stav mírné tvrdosti . Stojí mi to za to ?
Hanele minulý týden sepisovala pro a proti , koupit či nekoupit dům.
Budu si muset taky něco sepsat.

Jak vidíte, pořád ještě mám čas na blbosti, jako je psaní dopisů pro Tasemníka.


Drahý Tasemníku,

minulý týden jsem Tvé řádky přečetl jen letmo. Pracovní vytížení mi nedovolilo zamyslet se více nad nějakou užitečnou radou. Ale i přes to všechno, cítil jsem od první zmínky o služební cestě Martina, že by se naše duše mohly nasytit příjemnou hnilobou.
Rozhodnutí vyrazit na služební cestu s Lindou je jako z učebnice o mužích a jejich touze cítit se aspoň na chvíli jako svobodný.
Rodinný život a plánování dítěte je na jednu stranu pro ně v určitém věku přijatelné a dokonce se chvílemi těší, na druhou stranu, dítě je další závazek, který vyvolává obavy a pouto, kterého se nedá jen tak zbavit. Slovo ,,DÍTĚ“ vyvolává tolik otázek a skoro žádné odpovědi.
Linda pro něj znamená jen rozptýlení. Chudák, má před sebou tolik závažných rozhodnutí a my bychom mu snad měli bránit v jedné příjemné chvilce za posledních x týdnů? Dopřejme mu vrchovatě!
Ale abych bych byl spravedlivý (jak směšné je spojovat tuto vlastnost s mou osobou ), najdou se i tací muži, kteří vidí v založení rodiny smysl. Pocit zodpovědnosti a věrnost necítí jako újmu, ale jako přirozenou součást k vytvoření důvěry a zázemí. Chce se mi z toho zvracet.
Na nás je, abychom tyto muže prezentovali jako blbce, podpantofláky a zoufalce, co nejsou schopni žít a užít si.
O takovou image Martin rozhodně nestojí.
Navíc pro nás hraje jedna důležitá věc. V určité chvíli muži přestávají MYSLET. Racionální úsudky a důsledky jdou stranou.
Ani nevíš, jak se těším! Zadupat všechno, co Martin s Helenou za ty roky vybudovali. Pro jedno chvění. Pro jednu noc. Jistě, předbíhám, ale proč se nepotěšit představou, kudy by se Tvé snažení mohlo ubírat.
Co se týká Elen a docílení toho, aby se s Helenou nestýkala, tak na to nemám radu. Elen evidentně zachází se zbraní, která nás paralyzuje. Její modlitby jsou příliš vroucí a upřímné. Nevím. Snad bys mohl Heleně nakukat do kebule, že křesťanství je pro slabochy. Je to taková otřepaná fráze, ale světe div se, lidi tomu pořád rádi věří.

Hodně štěstí a užij si Švýcarsko!
Zmarchrob

Nedělní příloha ...už kolikátá???

Na to, že první dopis byl jen z hecu, se nám příběh pěkně odvíjí. Dostala jsem od Hanele nejen dopis, ale tentokrát i předčasný dárek k narozeninám. Jestli si vzpomínáte na příspěvek z Pragointeriéru a následné ovace na mé lokny, tak takové lokny si dělám kulmou, kterou jsem dostala. Mám k tomu všelijaké nádstavce a proprietky, které musím ještě vyzkoušet.
Prý mít ještě mezeru mezi zuby a vypadám jak Madona. Ano podobu tam nacházím i já - jsem stejně šlachovitá. Nicméně díky všem, kteří sklání poklonu .




Strýčku Zmarchrobe,

tento dopis bude jen zkratkovitý, protože i přes mou schopnost vnímat více míst i časových linií najednou, děje se toho kolem Heleny a jejího muže dost a já jsem v jednom kole.

Tak za prvé. Pod náporem kolegyň v práci se Helena rozhodla, že je čas pořídit si dítě.

Helena je velmi zodpovědná a na tento „projekt“ si vytvořila něco, co bych přirovnal k excelovské tabulce. Návštěva lékařů, odhad plodných dnů, plán termínů k porodu (hlavně ne prosinec, aby dítě nebylo ochuzeno o narozeniny), vyhledávání vhodné destinace (léto u moře, nejlépe Karibik, – vychází z předpokladu, že dítě počaté v romantickém prostředí se bude ideálně vyvíjet a bude mít nejlepší startovní pozici k dokonalému životu, plus Helenina touha chlubit se před kolegyněmi – to si ale odmítá přiznat, nicméně její hlava je pro mě křišťálovou studánkou...). Vzhledem k tomu, že už máme polovinu dubna je to úkol nelehký a Helena se dostává do stresu pod tíhou zodpovědnosti, že by se vše mělo odehrát během dalších 3-4 měsíců.

Martin je na rozpacích. Helena ho zavalila informacemi, požadavky a možným finančním rozpočtem, na druhou stranu veškeré rozhovory na téma „děti“ vedla tak svůdným způsobem (nové spodní prádlo, svíčky a exotická večeře), že M. neměl sílu říct ne.

Muži jsou v některých ohledech velmi prostí.

Ženy jsou v mnoha ohledech elegantně manipulativní – mohl bych se od nich učit.

Martin celou situaci začal řešit po svém. Rozhodl se doma nevířit vody, vychází Heleně minimálně v reprodukčním snažení vstříc, ale naplánoval si i třídenní služební cestu do Švýcarska, kterou dříve odkládal díky tomu, že je mu jasné, že s ním pojede i jeho kolegyně Linda. Není žádným tajemstvím, že Linda je příjemnou společnicí, která nikdy nezkazí žádnou zábavu. Mnohým mužům z firmy vyplňuje jejich sny.

Ani sám Martin neví, proč vlastně najednou s touto cestou souhlasí. Já mám svůj tip.

Na služební cestu pojedu s Martinem a budu se snažit, aby se nenechali zavalit prací a povinnostmi.

Co se týče Elen. Jsem z ní trochu zmatený. Má v sobě hodně z toho, cos napsal v minulém dopise. Není to ten typ, co by klepal na dveře a vykládal o našem nepříteli, jak je dokonalý a spravedlivý a co já vím jaký. Ech, napadá mě, že kdyby o Něm lidi věděli aspoň z poloviny to, co my, tak by to na světě vypadalo, k našemu zármutku, naprosto jinak. Na druhou stranu, když se baví s Helenou, nikdy nezapomene zmínit nějakou „biblickou“ paralelu, která, k mému údivu, většinou na Helenu zabere – její duše je celá rozcitlivělá a vnímavá. Jsou to jen kratičké okamžiky, ale i já cítím jejich sílu, celý se i přes svou vysokou fyzickou teplotu orosím a mám mžitky před očima. Hrůza, je to jako kdyby tam byl On a víš, jak to s námi vypadá v jeho blízkosti. Snažím se, aby se ty dvě příliš nepotkávaly, ale nejsem v tom příliš úspěšný.

Nějaká rada?


Balím kufry do Švýcarska, vždycky jsem se chtěl podívat do Ženevy!


S pozdravem

Tasemník

Nedělní příloha č.7

K nedělní příloze patří neoddělitelně nedělní siesta u kávy a něčeho sladkého.Holandské vafle - to můžu.K tomu mi muž koupil knihu ,,K jádu ůspěchu" s podtitulem : Jak uspěšně podnikat a neztratit svůj vlastní život. Chtěl tím něco naznačit ??:-)))

Synovče,

v minulém dopise jsem tě zřejmě přechválil. Celý týden se užírám úzkostí, jak to vypadá s Elen a ty se rozepisuješ o petrželi a touze mít schpnosti žen.
Jsem napjatý jako pacient čekající na výsledky biopsie, jako když neplodná hypnoticky zírá na těhotenský test, jako podnikatel na schůzce s berním úřadem.
Ujisti mě, prosím, že vše je v pořádku. Že Elen patří k těm liberálním křesťanům, co ve snaze nevypadat dogmaticky mluví spíše o ,,Něco je nad námi" a ,,Všechny cesty vedou vlastně k Bohu", než o skutečném duchovním světě. Rád bych zase spal klidným spánkem nespravedlivého, ale tato nejistá záležitost mě stále rozrušuje.

Na druhou stranu musím přiznat, že jsem se zaujetím četl analýzu dětství Heleny. Máš pravdu, že Helen je příliš svázána pocitem nezklamat. Nechme ji aspoň , aby kolem sebe vytvářela obraz ženy intelektuálky, která je zároveň schopná dělat doma superservis.. Zkrátka, aby muži kolem ní nabyli dojmu, že se oženili zcela nevhodně a že Helena je ta pravá, která by měla stát po jejich boku. I přes to, že Helenu nikdo z nich nezíská, do jejich života se dostanou pocity zklamání a nejistoty v manželtví, které uzavřeli. Možná, že i Martin by mohl být ochromen představou, že se upsal jen jedné ženě na celý život.

Zmínil jsi téma skutečné odpuštění. Je mi nemilé o tom psát, ale jediný, kdo je schopen skutečně odpustit, je náš Nepřítel. Kdokoliv ho požádá o odpuštění , on odpuští a už nikdy ani slovem ani myšlenkou minulost nepřipomíná.
Mám pocit, že se s spravedlností ohání, jen když se mu to hodí. Na místo toho, aby lidského červa zámačkl, ON mu ještě naslouchá ! To je vrchol nespravedlnosti !
A to všechno pro misi ,kterou vykonal JEHO SYN.
My idioti ho ženeme na kříž a nakonec se ukázalo, že to bylo v Nepřítelově plánu. Vzpomínáš na ty dva dny opojného vítězství, které jsme slavili, když byl Syn v hrobě ? A pak taková podpásovka ! Když si jen vzpomenu na ty dvě slepice Marii a Marii z Magdaly, jak hned za tepla vyžvanily vzkříšení Syna. Ach, škoda mluvit.
Proslýchá se , že našemu Pánu z toho šoku ochrnula pravá část obličeje. Časem se to sice zpravilo, ale schválně si všimni na příští poradě, jak má převislé víčko .Od té doby není nic jako dřív.
Doufám, že ti nemusím připomínat, že toto jsou interní informace. Oficiální verze je, že náš Pán má vše pevně pod kontrolou a jeho sláva ještě přijde.

Na závěr připomínám- hlavně ať Helena nezkouší prosit Nepřítele o odpuštění. Ani kdyby to z její strany byl spíše pokus než skutečná víra.
Bacha na Něho! Využívá jakékoliv příležitosti, aby se člověku dal poznat.

Strýc Zmarchrob

Nedělní příloha část 6.

Nedělní přílohy jsou pro mě skutečnou řeholí. Respektive vepsání dopisu do blogu. Budu ráda,když mě blogerky poučí o tom, jak dopis psaný ve wordu překopírovat do blogu. Každý týden otrocky přepisuji slovo od slova. Má to jednu výhodu. To , co mi při prvním čtení dopisu od Hanele uniklo, při přepisu skutečně ,, trávím".
V pátek, když jsem vyrazila na otočku do Prahy , jsem měla předsevzetí odepsat, ale nakonec čtení knihy ,,Nikdy nekončící milost" mě natolik vtáhla, že mi nezbyl čas.
Díky pražskému metru jsem si dvakrát Prahu projela křížem krážem, aby jsem si mohla prohlédnou všechny byty a domy, které zařizuji. Nevím, kdo je víc napjatý z první schůzky. Klient nebo já :-)))



Drahý strýčku,
tvůj poslední dopis byl opravdu podnětný a komplexnost, se kterou objímáš celý vztah Martina a Heleny a naší strategii, jak ochránit jejich duše , mne nutila číst si dopis znovu a znovu.
Někdy je mi líto, že mě náš Otec nevytvořil více jako ženu, ty se zdají , že zvládají více věcí najednou . Helena dokáže krájet petržel do polívky, telefonovat a promýšlet, co si oblékne na poradu vše v jednom . Pokud bych mohl žádat o nějaký dar, chtěl bych tuto obratnost. K našemu štěstí a ke klidu mužského pokolení musím zcela nezištně podoktnout, že si tuto vlastnost ženy málokdy uvědomí a jen v mizivém procentu jí dokáží využít ke svému nebo světovému prospěchu. Zatím marní čas svou supersílou na vytvoření obrazu skvělé hospodyně, ženy a kamarádky pro svého vyvoleného prince, který je ovšen geneticky předurčen k tomu, aby tento model předpokládal a nevykládal si jej jako něco extra.Všechny očekávají ocenění a místo toho mají :,, Dneska není teplá večeře?" a ,,Kde jsou mé ponožky? ".
Já určitě nebu tím, kdo bude Heleně objasňovat , co vše by mohla dokázat, kdyby se nad svými možnostmi skutečně zamyslela, nicméně, možná by nevadilo, kdybych ji občas ponoukl k tomu, že ona je ta chudinka, která se snaží ze všech stran a její Martin dělá na kariéře a spokojený domov pokládá za samozřejmost. K uraženosti a pocitům zkroušenosti mi pomůže pár kolegyň, které se scházejí v práci kolem kávovaru během dopolední přestávky a během 15 minut proberou své muže , ať už minulé, přítomné nebo budoucí. Není nic lehčího, než podporovat tento ,,gang".
Co se týče Heleny a jejího flirtování s kolegy , musím přiznat, že mi toto chování uniklo.. Popravdě, jsem se nesetkal s ženou, která by takto k mužům nepřistupovala. Co se týče důvodů, zatím nemám žádné průkazné důvody, ale předpokládám , že dětství a výchova s tím budou mít něco dočinění.
Když jsem se prohrabával v Heleniných vzpomínkách na dětství , velmi často na mě vyskočily obrazy , kdy Helena čeká pochvalu , ale té se jí nedostává. Úspěchy ve škole, v atletickém klubu, ve hře na flétnu, ale i v osobním životě byly předpokládány . Její rodiče jsou úspěšní lidé, kteří mají pocit, že svírají svůj život pevně ve svých rukách , což zahrnuje i jejich jedinou dceru -Helenu. ta neudělal nikdy nic , co by mohlo její rodiče zranit. Vždycky byla vzorná dcera. Častokrát nechtěla taková být, ale pocity zodpovědnosti ji vždycky udolaly. Ačkoliv je dospělá a mohla by se rozhodovat naprosto dle svého svědomí, obraz nespokojených rodičů jí odradí od čehokoliv neočekávaného nebo svérázného.
Nejsem si jistý, jak s tím pracovat.
Mám ji podporovat ve flirtu, nad kterým přestane mít kontrolu ? Je to úkol silného kalibru, vždyť do toho zainteresováváme další jedince, nezapomeňme na její přesvědčení, že nikdy nesmí zklamat její rodiče...Mám takové schopnosti?
Vím, že nás na škole učili, že mimomanželské svazky jsou jednou z cest, jak nabourat nejen intergritu manželství, ale i samotných jedinců, jenže , co když se rozhodneme jít touto cestou a ona se ukáže jako kontaproduktivní ? Co když si Helena užije , potom se její vztah s XY provalí, ona se zhroutí, uvědomí si, že udělala chybu, Martin se zhroutí, ale nakonec jí odpustí (a tím myslím , opravdu ODPUSTIT ) a jejich vztah bude silnější než teď?
Bez tebe bych to strýčku určitě nezvládl.
Budu trpělivě očekávat tvůj další dopis.

S pozdravem
tvůj Tasemník

Pomalý návrat do normálního života aneb Nedělní příloha 5.

Vyšťávená z Pragointeriéru jsem tvrdě začala pracovat na zvýšení své váhy.Každý večer, ještě před spaním, zakysaná smetana s cukrem a piškoty.
K tomu noviny - jak ten můj chachar bude za 9 let maturovat nepíšou.
Káva -když se jí prolíváte od rána do večera, přestane mít jakékoliv povzbuzující účinky , jen co dvě hodiny máte neodbytný pocit, že vám něco chybí.
Mobil- volám kamarádkám a rodině, aby věděli, že jsem na ně nezapomněla.

Dokonce i na Zmarchroba došlo. Asi tak jako každá národnost momentálně má pocit, že film Avatar je o nich, tak možná už teď se někteří zlobí, proč právě je si bereme do......úst.
Není to o Vás drazí blízcí, ale pokud se v tom necházíte, taky dobře.

Od posledního dopisu od Tasemníka jsem zkusila párkrát vypnout na odpoledne počítač. Bylo to těžké. Jak jsem bez něj mohla žít 33 let? !!

Drahý synovče,

strategie povrchnosti se mi velice zamlouvá. Ač se oba v korespondenci obratně vyhýbáme jménům tvých svěřenců, je třeba je začít nazývat jménem. Oba víme, že Helena a Martin jsou jména, která mají stovky jiných lidí a kdyby bylo na nás, dali bychom jim přiléhavější jména - třeba Koketa a Chciúspěch - ale pro pořádek zůstaneme u jejich nudných , nicneříkajících jmen.

Tak Helena by chtěla dítě?! To jsem zvědavý , s kým ho nakonec bude mít:-)) Všiml sis toho jejího věčného koketování s kolegy? I když je to zatím nevinný flirt, je to slabina , s kterou se dá pracovat. Tak za prvé, je nutné ji přesvědčit, že na tom nic není. Že ona má vše pod kontrolou a pevně miluje svého Martina. Co na tom, že její objekty laškování mají nasazeného brouka do hlavy a jsou mírně vyvedeni z míry .Evidentně jí to dělá dobře. Zjisti, jaký to má původ. Zda je to výchovou , komplexem, či dokazováním si toho, že je stále žádoucí .Zdroje původu pak vyživuj všemožnými způsoby. Vždyť si na to studoval!

Zaměř se , prosím , i na její kolegyni Elen. Něco mi na ní nehraje. Hlásí se k víře, ale nemá potřebu to hned někomu vytrubovat. Buď patří ke skupině křesťanů, co berou víru , jako životní flozofii, ale ve skutečnosti to nemá dopad na její život a nebo , a to by bylo nemilé, patří k těm, co berou víru velice vážně, ale více než slovy přesvědčují skutky. Taková osoba pak , pro nás v absolutně nevhodný okamžit, řekne jen pár slov a slova zapadají hluboko do těch jejich překrvených svalů s aortou. Pamatuj si, že TIHLE jsou jednou z nejhrozivějších zbraní Nepřítele. Je to hnus, hnus, hnus.
Miluji křesťany , co mají plnou hubu žvástů a skutek utek. Kéž by k nim Elen taky patřila!

A Martin? Bodejť by dítě chtěl ! Je tak posedlý svou prací, že dítě by se do jeho plánu na cestě za úspěchem nevešlo. Bylo od tebe mazané naservírovat mu několik děsivých historek kamaráda o bezesných nocích, o ztrátě zájmu o sex ze strany partnerky a rozkydlých tvarech po porodu. Líbí se mi, že nic neponecháš náhodě a své plány vždy jistíš ze dvou stran. Jsem na tebe pyšný.

Nakonec přidám jen doplňující poznámky týkající se úspěchu. Mít touhu být úspěšný, kupodivu nemusí mít zkázonosný výsledek. Znám dokonce několik lidí, co mají vysoké ambice ,ale bohužel to není jejich smysl života. Nechtějí být nejlepší, ale dělat věci nejlépe jak umí.
Můžem si pogratulovat, že Martin tento princit nepochopil a úspěch má silně propojený s vědomím vlastní hodnoty a identity. Cokoliv ohrožuje jeho úspěch, ohrožuje to i jeho samotného.Pro úspěch udělá cokoliv, jen aby měl pevnou půdu pod nohama.
Bylo by pěkné, kdyby jsi ho ještě přesvědčil, že i láska jeho ženy závisí na tom, zda bude úspěšný nebo ne. To by bylo bezesných nocí! :-)))
Jen ať se nikdy nedozví, že na něj myslí náš Nepřítel, jako na vzácného a milovaného syna , nehledě na výsledky či zásluhy!

Tvůj strýc
Zmarchrob

Nedělní příloha část 4.

Drahý strýčku,

ve chvíli, kdy jsem byl stažen z pracovní mise a kdy mi byl přečten rozsudek o mém dočasném exilu, rozhodl jsme se , že nechci být zařazen do lázní, kde je prý našinec léčen a povzbuzován elixíry jako je pomsta, hněv a zášť. Naopak, chtěl jsem být přeškolen, protože jsem si uvědomil, že není čas na vykrmování se, ale poučení se z vlastních chyb.

Nevím, možná si to jen namlouvám, ale zdá se mi, že v naší strategii chybí právě tato položka. Pokud bychom byli schopni se poučit z vlastních nezdarů, nebyla by země již naše? Jedinou útěchou nám snad může být, že lidé jsou v tomto ještě nepoučitelnější než jsme my sami. Jak jinak. Nikdy jsem nepochopil, proč jim Nepřítel dal do hlavy stroj, který běží jen na deset procent. Co tím zamýšlel?

Správně jsi mě upozornil, abych nezapomínal na VIZI. Máš naprostou pravdu a já znovu musím přiznat, že nejsem ještě dostatečně připraven, abych mohl celý úkol zvládnout sám.

Cíl je tedy jasný- muž a žena nesmí poznat našeho Nepřítele (pokud máš však specifičtější charakteristiku, prosím, abys mne na to upozornil).
Celý týden jsem promýšlel strategii a došel jsem k tomuto:

Nemá smysl rozvracet zásadním způsobem jejich manželství. Ponechme jim iluzi štěstí a společného projektu-žena začíná zásadním způsobem vnímat tikot svých biologických hodin a má tendenci podsouvat muži otázku rozmnožení se. Muž se tomuto tématu s úspěchem vyhýbá. Co se mne týče, nechal bych i tuto věc zatím stranou. Děti jsou odporné a dokáží s našimi terči udělat podivné změny, ale také jsem se v přeškolovacím středisku dozvěděl, že jsou jedním z nejlepších prostředků, jak dosáhnout rozpadu manželství a lidské psychické integrity. Nechal bych si tuto možnost do zálohy.
Zatím jsem spokojen s tím , jak muž se ženou komunikují. Nejde o kvalitu, ale o kvantitu. Lidé se zdají být v dnešním světě zavaleni komunikačním šumem. Ani jeden z mých klientů nevypíná svůj mobil, to znamená, že mohou být vyrušeni kdykoliv a kýmkoliv. Pro nás je ideální fakt, že toto funguje i bez našeho přičinění. Pokud jim dá volnou chvíli telefon, mají e-maily, které každou chvíli kontrolují. Oba jsou účastníky několika sociálních sítí, protože mají pocit, že sdílením se s osobními zkušenostmi udržují ,,přátelství" s jinými podobně závislými lidmi.
Můžeš namítnout, že svět internetu je velmi nebezpečný v tom , že informace , které poskytuje, vedou přímo k našemu Nepříteli. Tady tě , drahý strýčku, musím ubezpečit, že právě informace skrývající se v tomto virtuálním světě mohou být použity jako jedna z našich největších zbraní. Informací je totiž příliš. A toho musíme využít. Ano, lidé si dělají názory skoro na všechno, ale je to názor povrchní.
Nemají čas přemýšlet. Nemají čas pohlédnout na problém komplexněji. Přijímají takový názor, který se jim hodí k jejich světonázoru.
A tímto směrem chci jít.
Budu svědomitě pracovat na jejich povrchnosti.
Nedat jim příležitost a čas, aby se na ,,něj"(už nemám ani chuť zmiňovat jeho další přezdívku) mohli zaměřit.

Co myslíš?

Oddaně tvůj
Tasemník

Nedělní příloha část 3.

Další vyrovnání skluzu jsou dopisy Zmarchroba a Tasemníka. Ti, co je už našli u Hanele, správně zachytili Zmarchrobovské vlastnosti v pracovním prostředí, které někteří zakouší na vlastní kůži.I když jsem nikdy nepracovala ve firmě, pracovní rivalita je cítit všude.

Drahý Tasemníku,

ne , že bych se bál o svou pozici, ale jsem mírně zaskočen znalostmi, kterých dosahuješ i přes to, že jsi byl profesně degradován. Jiní zaháleli nebo se užírali touhou být v blízkosti zloby,strachu a jiných pocitů, které jsou schopné v lidech bujet , ale ty ne !
Popravdě, zprvu jsem si myslel, když jsi tak dlouho neodepisoval, že jsi uražen. Jistě , mohl jsem se za ta léta aspoň pozeptat, jak se máš, ale být nasazený v akci, vyžaduje naprosté soustředění a žádný odpočinek. A když my neodpočíváme, tak proč by měly odpočívat ty lidské kreatury. Ani vlastně nechápu, proč náš Nepřítel tak bazíruje na dni odpočinku.Není to přece vznešené upracovat se až k smrti ?! Pokud tedy u svých pacientů zaznamenáváš lásku a zalíbení v práci, přidej jim ještě více práce.
To mi připomíná. Který žvanil ti vlastně podal informace o koho konkrétně jde! Neměl jsem to být JÁ, který tě zpraví kdo a jak se jmenuje? Toto jsou manýry našeho Nepřítele, že posílá se zprávami koho chce a kdy se mu zamane. Ale v našem odboru to nesnesu.
Nesystémová práce by se nám mohla vymknout z rukou. Budiž, není to tvá vina , proto se vraťme k tématu.
Dovol, abych ti připomenul, že jako supervizor mám povinnost udržovat VIZI. Zmínil ses , že rozklad manželství se ti jevil na počátku skoro na dosah. Copak rozklad manželství je náš cíl?! Toto můžeš zařadit jako střednědobý plán, ale udržuj VIZI. Klidně ať si zemřou ve šťastném manželství, když to prospěje naší VIZI, jen ať nedojde ke spojení s naším Nepřitelem.
Chválím tě, že kladeš důraz na každodenní zvyklosti, korespondenci a drobné události, které mohou být pro nás vodítkem, kudy se ubírat dál. Po shromáždění dostatku informací, zvol strategii. Pokud se ti zdá , že rozklad vztahu napomůžu našemu cíli, tak jdi do toho.
Je nepříjemné, že Nepřítel využívá i děsivé zkušenosti ve svůj prospěch. Ale naši lidé nemají páru o Něm, tudíž předpokládejme, že to spíše jednoho z nich (alespoň na chvíli) srazí do hluboké deprese. Ale nebudu předbíhat.

Těším se na nové zprávy.

Docela mě zajímá , z čeho usuzuješ, že jejich komunikace není až tak špatná. Budu rád, když mi pošleš záznam z nějakého rozhovoru,abych i já posoudil, zda je tomu skutečně tak.

Tvůj strýc
Zmarchrob

Nedělní příloha blogu - část II.

Jak jsem minule avizovala, dopis od Tasemníka dorazil. Záměrně jsme si s Hanele neřekly, kam se tento příběh bude ubírat. O to mě to více baví.


Drahý Zmarchrobe,

doufal jsem celá desetiletí, že mi bude navrácena důvěra a nyní jsem se konečně dočkal. Jsem nadšen, že supervizi máš na starost ty, můj neoblíbenější příbuzný, ze všech z nás nejproklatěji neústupný a úskočný.
Snažil jsem se léta suspenze naplnit plnohodnotým studiem, prošel jsem, v kontextu svého jména, několika prestižními univerzitami jako parazit zoufalých duší, které byly získány pro naše účely a které jsou pevně zabezpečeny, aby nedohlédly za brány svého egoismu a narcismu. A musím přiznat, cítím se pln! Věnoval jsem se historii filozofie, přečetl jsem Homéra, Tolstoje, Prouda a jiné ,, velikány" , kteří dle mého nebyli zrovna mistři zkratky. Neopoměl jsem projít sekcí andragogiky, sexuologie ( byl jsem pobaven přívalem informací a kolotočářských obrázků), ale také informační technologie, neboť se zdá , že bez nich si sami komplikujeme svou misi.
Děkuji Ti za vstupní přednášku z tohoto oboru, věřím, že teorii mám zvládnutou a budu rád , když mě zasvětíš do praktického využití virtuálních sfér, protože se zdá, že partnerský pár, který mi byl svěřen, žije polovinu svého času s prsty přilepenými na klávesnici nebo s mobilním telefonem u ucha.
V seznamovacím týdnu jsem propadl představě, že tahle dvojice se musí zákonitě rozejít po mém jednoduchém zásahu, protože i bez mého přičinění se zdáli být odloučeni a rozděleni poklopy svých notebooků. Po několika dnech bedlivého sledování, pročítání korespondence ( e- mailů) a rozhovorů na skype či icq jsem s nelibostí musel konstatovat, že tato dvojice nemá v komunikaci takové slabiny , v jaké jsem doufal. Jsem však konsternovaný možnostmi, které tyto moderní technologie skýtají.
Pevně věřím, že naplním Tvá očekávání a nebudu příčinou dalekosáhlých ztrát jako minule. Byl jsem mladý , nadutý a opovrhnul jsem radami starších.
Budu bedlivě vyhlížet dalších zpráv.
V mezičase se pokusím blíže seznámit se zvyklostmi mého páru.

V úctě
Tvůj Tasemník

Nedělní příloha blogu část 1.

Nedělní přílohu bych ráda zaměřila na téma duchovní. Doufám, že to bude pro Vás náhled neotřelý (stejně jako toto pojetí kostela) a vtipný (protože humoru nikdy není dost).
V mém pofilu je uvedená oblíbená kniha Rady zkušeného ďábla. C.S.Lewis, dobrý přítel autora Pána prstenů , během druhé světové války psal sloupky do novin The Quardian . Sám autor o sloupcích píše. ,,Recence byly buď pochvalné, nebo plné toho druhu hněvu, který autorovi říká,že se trefil do černého".
Už dlouhou dobu myslím na pokračování. Což je troufalost nehorázná. Za prvé jsem schopná v jedné jediné větě udělat 4 pravopisné chyby a za druhé , má slovní zásoba se s věkem spíše zúžuje než rozšiřuje. Proto pevně doufám, že můj první dopis bude hozená rukavice pro Hanele. Já, coby Zmarchrob píšu Tasemníkovi a jsem napjatá, co mi odepíše.
Je docela možné, že nedělní příloha rychle zanikne, jak rychle vznikla. Uvidíme...


Drahý Tasemníku.

už to vypadalo , že jsi na věčnost upadl do zapomnění , ale díky mé přímluvě ti byla po letech přidělena lidská duše. Respektive, abych byl přesný, jde o manželský pár. Po té, co jsi posledně zvoral všechno, co se dá, budeme raději v častějším kontaktu a mé rady si skutečně vezmeš k srdci. Nedělej nic , co by se v danou chvíli mohlo zdát jako výborný nápad , bez konzultace se mnou.
Dříve než tě zpravím o podrobnostech, je třaba tě zasvětit do tajů 21 století.
Tak především, doba se natolik změnila, že metody a nástroje, které kdysi fungovaly , vzaly za své, za to přišly nové technologie (ano ,i toto slovo je nové), které s oblibou využíváme ve svůj prospěch. Tak například mobilní telefony . Slouží lidem k rychlejší komunikaci. S politováním musím říci , že díky nim bylo zachráněno nemalé množství lidí, kteří by jinak byli už v našem pevném sepětí. Na druhou stranu se nám podařilo lidem vnutit nutkání telefonovat téměř celý den. Díky telefonování se jim krátí čas na skutečný život, odpočinek a přemýšlení. Také jsme zaznamenali několik mylně odeslaných SMS (rozuměj - něco jako turbo telegram), které původně patřily milenkám, ale díky naší dovednosti, byly odeslány manželkám.Tuto zvláštní schopnost mírně zmást odesilatele,těsně před odesláním, je třeba trénovat. Jen pár kolegů ovládá tento um. Výsledky jsou famózní a velmi destruktivní. Což nás samozřejmě těší. Je to krásná třešnička na dortu za dobře odvedenou prací.

Promiň,ale budu muset končit. Můj pacient si vypnul televizi a nudí se. Nerad bych , aby jeho myšlenky měly prostor se zamyslet nad smyslem tohoto dne, natož života.

Ozvi se
Líbá tě tvůj strýc
Zmarchrob