Pozdrav z dovolené

 Až když jsme dojeli do Bzí ( železný Brod), zjistili jsme, jak strategické místo to je. Půl hodiny do Turnova. Hodinu do Prachovských skal. Hodinu do Krkonoš a půl hodiny do Liberce.

Důležité hned na začátek napsat, že je celkem těžké udržet mého muže na dovolené. Jezdit na nová místa je úplná pohroma. Naštěstí nové místo udělalo velký dojem.

Ubytování přesně podle fotek. Někdo velmi osvícený opravil bývalou barokní kaplanku . Nová dřevěná kastlová okna s lehkým zeleným nádechem. Dlažba a obklad v dekoru břidlice, zafrézovaná skla do stěny u wc a sprchy. 

 V neděli  po pětihodinové cestě  jsem  přemluvila muže na koupaliště v Železném Brodě. Zkušenost do budoucna. Nutné se dívat, jestli u koupaliště proběhla rekonstrukce. Do téhle vody prostě splývat nechceš.  Ale zas za 40 kč člověk nemůže čekat křišťálovou studánku.

Kraj nádherný. Kamkoliv vyjdeme, kocháme se krajinou a to jsme zvyklí mít hory za humny.

V pondělí vyhrožovali deštěm a blesky. Usoudili jsme, že v Prachovských skalách to bude méně nebezpečné, než na Ještědu. Nespadla ani kapka.  K večeru ještě běh. Že já mu to vždycky věřím. Prý 5 km jenom z kopce dolů a pak si to vyšlapeš nahoru. Jasně. První kilometr prudce nahoru. Nohy mě bolí do teď.

V úterý do Liberce. 

D. vymyslel, že necháme auto na okraji Liberce a tramvají dojedeme k lanovce. Tramvají jezdíme i v Praze. Víc člověk z města vidí.

 Lanovkou nahoru + 2 km chůze k vysílači. Nádhera. Včetně jídla a obsluhy v restauraci. Dejte si makový koláč! Do centra Liberce do Galerie Lázně taky tramvají. Přebudované lázně na galerii je skvělý počin. Jen jsem se v tom klimatizovaném prostředí děsně nachladila a od té doby trochu marod.

Pokračování zítra.

Uklizeno...

 ...jak už dlouho nebylo. Přijela k nám fotit Lina pro časopis Magazín Nila . V posledním čísle je Andrea Tachezy a spousta dalších zajímavých lidí. 

Uklízela jsem průběžně tři dny, vymalovala kuchyň, odnesla běžky od vchodových dveří. Do toho jsem zavařovala červený rybíz. Ve čtvrtek osm hodin focení. Náročné, ale myslím, že z toho budou  hezké fotky.

V pátek na otočku do Brna s M. vybrat sedačku  a odvézt hrnky na Levandulovou farmu . Odpoledne s D. do hotelu  MIURA . Na poslední chvíli využít voucher ( dárek od Borka) . Nejhezčí na hotelu jsou výhledy a umělecká díla . 

Večer pěšky do pivovaru Ogar. Zpátky v bouřce a dešti. 

 Od pondělí  zpátky můj  režim. Celý den v tichu u navrhování. Trochu se trápím s návrhem pro  Církev Bratrskou. Zásadní jsou okna, která vyměnit nemůžu. Vymyslet něco, co je zamaskuje, odpoutá pozornost od hnědých plastových oken...no nevím, nevím. Obvykle bych za těchto podmínek zakázku nevzala, ale už jsem jim předělala dvě patra uvnitř, navíc jsou to vážně moc milí lidi. Tak snad mě něco nebo někdo osvítí.

Na chatě

Po naší babičce.

Klasická sestava, jen chyběla Monika ( její humor taky).  Za to se k nám nově přidala švagrová. Dost nám snížila věkový průměr.

Témata taky klasická.  Plastiky, diety, muži, děti, politika. Přibylo nové téma -  choroby. Naštěstí nic vážného. 

Koupání v řece,  na domácí zmrzlinu, na oběd do hospody, večerní grilování.

O půlnoci v posteli. Už nic nevydržíme.  

Kuchyň je totálně pidi a retro. Popírá všechny ergonomické zásady, ale i tak jsem ráda, že se nevyměnila za moderní.

Každý den něco

Nestíhám zaznamenávat a bohužel si to ani nepamatuju. Byli jsme letos poprvé plavat. Opavské funkcionalistické koupaliště je záruka pohody, čistoty a prostoru. 

Vsunula jsem do nasmlouvaných zakázek ještě dva projekty, tím pádem pracuju šest dní v týdnu. Ale nedřu, abyste si nemyslili. Jen si potřebuju věci  promyslet, uležet a pak se k tomu v klidu vrátit.  Mezi tím věším prádlo, vařím, obskakuju zasazené kytky. ( odhazuju v dáli slimáky) 

Byla jsem na laminaci řas. Bála jsem se, že budu vypadat jak mrkací panna, ale vypadá to přirozeně. 

V neděli za Josefem a Denisou. Denisa navrhuje  interiéry veřejných staveb.

Josef studoval s mým mužem fotografii na vysoké. 

Na základě jejich excelentních jídel, kterými nás hostili, jsem si objednala kuchařku.

fotky z návštěvy

a já mám novou knihovnu v pracovně

Ještě bych chtěla pozdravit čtenářku Báru z Berlína.