čtvrtek 10. ledna 2013

Mami, hele, Bílkova vila


Ani nevím, jak jsem došla na webovky eateliér. V rychlosti jsem rolovala a najednou D. vykřikl:,, Jé, Bílkova vila!".

O Bílkovi jsme mluvili před rokem a to jen v té souvislosti, že svou víru v Boha promítal do tvorby.
Člověk si myslí, že většinu věcí děti nevnímají, ale asi jde opravdu o to, jak se o tom s nimi mluví.

Včera  jsem Borka postavila do středu jako slunce a obíhala kolem něho a ještě se točila kolem svojí vlastní osy(jen si to někdy zkuste). Ve chvíli, kdy jsme byli tvářemi k sobě jsme si řekli: ,,A je den " a zády ,,A je noc".
Pak jsme shazovali ze stolu věci a zjišťovali, jestli to jádro vážně funguje a nakonec jsme jako kosmonauti překonali zemskou přitažlivost.

Jen aby Borek nenapsal v písemce, že den je tehdy, když se na něho mamka dívá:-)


7 komentářů:

Pondělí řekl(a)...

Já jsem minulý týden taky názorně předváděla rotaci Země kolem Slunce a ještě kolem vlastní osy zároveň - byla jsem na sebe pyšná, jak to všechno pěkně vím (můj tatínek už od mého útlého dětství nečte skoro žádné jiné knížky, než o vesmíru, takže mám v záloze ještě obsáhlou přednášku o černých dírách) - jen nevím, proč si Mařenka musí vzpomenout na takhle didakticky náročná témata zrovna ve vlaku... :-)

Pondělí řekl(a)...

Jo, málem bych zapomněla na Měsíc! Ještě jsem k tomu obíhala kolem sebe-Země Měsícem. Mařenku totiž původně zajímalo, jak je možné, že je Měsíc vidět i ve dne...

Soňa Malinová řekl(a)...

o černých dírách vím jen to, že jsou u nás doma- kluci pořád něco hledají:-)
no jo, my jsme neměli měsíc, který by kolem mě poskakoval,ale je dost důležitý...musíme lekci zopakovat

Bag Me řekl(a)...

Vy mate krasny blog. Jednou bych chtela zazit to co vas syn u hrncirskeho kruhu!

Soňa Malinová řekl(a)...

Bag Me má taky fajn blog. Už pročítám zpětně!

petka řekl(a)...

Také mám za sebou podobnou vesmírnou zkušenost. Jen objektem mého didaktického snažení byla jedna manželova hluchoněmá teta, které soudruzi ve škole pro hluchoněmé na konci padesátých let nějak zatajili, že se Země točí a není plochá jako lívanec, zato ji naučili celkem obstojně vyslovovat čest-práci-soudruhu. Teta byla naprosto konsternovaná velkolepostí stvoření (navzdory mému dost šílenému rotování) a nadšeně poznamenala, že konečně chápe, proč v Austrálii nechodí lidé po hlavě. Dojatá jsem ještě teď, po letech :-)

Soňa Malinová řekl(a)...

Tak to je síla!