středa 16. ledna 2013

Když se názor stane atributem našeho já

Minulé Vánoce jsem poprvé četla Kunderu: ,,Nesnesitelná lehkost bytí". Bylo to jako číst encyklopedii o životě čtyřicátníků, průřez osobnostmi, odhalování skutečných motivů, do morku kostí, do středu srdce. Vlastně jsem ráda, že jsem knihu nečetla dřív.
Letošní Vánoce jsem dostala Nesmrtelnost (začíná to být tradice:-) a s opatrností ( není možné, aby to bylo taky tak dobré) čtu. Čtu pomalu s pozorností čtenáře Bible - co si z toho mám odnést?









Je to víc než dobré.










6 komentářů:

MaličkýJanek řekl(a)...

Přečetl jsem prvně zmiňovanou knihu ještě kousek později než píšeš a také si myslím, že v pravý čas. Mám v ní hodně vět podtržených tužkou a bez mučení se přiznám, že jsem si musel sem tam zahnout rožek. Děkuji pane Kundero... Líbila se mi tak, že jsem neměl dlouho odvahu otevřít žádnou jinou. Teď tedy asi zkusím další...

Soňa Malinová řekl(a)...

To jsem ráda, že nejsem jediný,,barbar", co si v knize podtrhuje.

hanele řekl(a)...

Kundera je chytrý, ale přesto si troufám tvrdit, že dost manipulativní, tím, jak je to s noblesou a trefně napsáno by mohl člověk nakonec propadnout dojmu, že je to snad pravda :)

Soňa Malinová řekl(a)...

Zmanipulovat se nechá jen ten, kdo přistupuje ke knize ( jakékoliv) jako k pravdě a ne k názoru.

Ofelie řekl(a)...

Nesmrtelnost je jedna z mých top5 knih. Je pomalá a důkladná a krásná, užij si ji!

Soňa Malinová řekl(a)...

Důkladná je dost přesné slovo. Přemýšlela jsem jak dlouho psal jednu stránku.Dal si vážně záležet.