http://www.cocici.com/gallery.php
Pavla Šarounová patří do příběhu - design z lásky ke zvířatům. Když někoho milujete, chcete pro něj to nejlepší. Ať to stojí , co to stojí (teď myslím vynaloženou námahu a ne peníze). Moc dobře vím, kolik úsilí člověk musí vynaložit, aby se nápad proměnil v profesionálně vytvořený prototyp. A už vůbec není jednoduché pro designéra, uvést výrobek na trh, protože obvykle marketingovými schopnostmi designéři nedisponují.
S Pavlou jsem se seznámila na Designbloku. Přistoupila ke mně a zeptala se, jestli nejsem Malina:-)
Když už píšu o tom seznamování, zdravím paní z Prahy z tramvaje č. 24.
Značka COCICI [kočiči] vznikla především z lásky ke kočkám. Později se oblast našeho zájmu rozšířila o pejsky a nakonec i o jejich majitele. Mohlo by se zdát, že lidé jsou až na posledním místě, ale právě oni ocení netradiční design COCICI škrabadel a pelíšků, kočky a psi pak jejich funkčnost a pohodlí.
Vývoj modelů je pod přísným dohledem čtyřnohých expertů. Jsou neúplatní, aby se jim škrabadlo nebo pelíšek zalíbil, žádný pamlsek nepomůže.
Péče o domácí mazlíčky někdy přináší i starosti o jejich zdraví. Proto vespolupráci se zvěrolékařem vyvíjíme produkty, které pomáhají předejít některým zdravotním problémům (jako například otlakům kloubů nebo poškození páteře) nebo slouží při rekonvalescenci po operaci. Vznikly tak například ortopedické schůdky nebo matrace z paměťové pěny pro psy.
Věřím, že COCICI výrobky budou oceněny vzhledem k jejich dlouhé životnosti a funkčnímu designu, díky němuž se i škrabadlo pro kočky může státplnohodnotným prvkem Vašeho interiéru.
Vše ruční práce. Vyrobeno v ČR.
úterý 13. března 2012
neděle 11. března 2012
Nakonec David změnil téma a vrhl se taky na les. Posed 3D.
Musím se vždycky hrozně držet, aby jsem do toho nezasahovala. Večer dodělal křížení na stojnách a žebřík , ale už se mi to nechtělo fotit. Zítra ještě vyfotím papírovou šablonu na posed, kdyby se někomu z Vás chtělo taky vyrábět.
U Borka přibyl krmelec.
Chybí ještě ptáci zavěšení na stromech a jelen.
Zítra škola.
Chjo.
sobota 10. března 2012
V lese
Víkendový tvořivý projekt, má tak trochu souvislost s výletem po okolí. Zcela nová trasa a neskutečně otrávený obličej staršího, protože tentokrát jsme nepřibrali žádné kamarády.
Můj muž, který vyrostl ve sportovní a horalské rodině, má utkvělou představu, že pokud nevyrazíme na výlet nejpozději do devíti hodin, je to naprosté selhání.Ten, kdo vymyslel pravidlo, vstát v sobotu v sedm, sbalit svačinu a už v devět stát na turistické značce v pozoru, by měl dostat nejméně dva roky na tvrdo.
A už vůbec M. nerozumí tomu, že procházky s rodiči, jsou pro děti od určitého věku děsná otrava.
Naopak u mne převládá postoj, hlavně v klídečku, takže jsme vyrazili o půl dvanácté, jen co jsem dovařila oběd (muž lehce nervózní).
.....................................................
vsuvka: Letos jsem se pro jistotu ani jednou nezúčastnila lyžování z obavy, že by mohla být zima, zataženo a sněhové vločky by mi bodaly rychlostí 30 km/hod do obličeje. V tom je muž báječný. Počasí ho jen tak neodradí. Klidně sbalí děti s veškerou lyžařskou výbavou a řekne:,,Miláčku, odpočiň si".
............................................................
Cestou jsme narazili na dva a půl metru vysoké klasy, vlnící se u stěny z dřevěných vyšisovaných desek.
A když jsme došli domů, řekli jsme si, že si kus přírody uděláme i doma.
(Muž vyrazil cvičit do tělocvičny. Večer jsme se mu pochlubili.)
Největší chyba rodičů je, že děti nezapojují do procesu hned od začátku. Je třeba využít i fázi přípravy. Protáhnete tak ,,zábavu "o dobrou hodinu a děti získají nové dovednosti.
Pokud rádi s nimi vaříte a nebo- potřebujete uvařit oběd a děti se hrozně nudí, nechte dětem nejdříve vyhledat recept na internetu (umí-li číst) a pak je pošlete na průzkum do spíže hledat suroviny.
Chybějící nechte sepsat.(opravte chyby v seznamu a zopakujte jim základní jednotky - gramy, litry atd) . A tak dále a tak dále.
My jsme se vydali do hobby marketu. Hra ,,najdi vrtáky do aku vrtačky" se ukázala jako příliš jednoduchá. Starší miluje kaktusy, proto jen co jsme nakoupili kolíky, vrtáky a nechali rozřezat desku na menší díly, zamířili jsme do zahradního oddělení.
Cestou k autu se mě Borek ptal, jestli až bude velký, budou ještě pořád hobby markety a jestli bude umět vyrobit věci ze dřeva sám.Ujistila jsem ho v obou bodech, ale jedním dechem jsem poznamenala, že až on bude velký, bude mnohem méně tatínků, kteří budou umět zatlouct hřebík, stejně jako bude méně maminek, které budou umět dobře vařit (v pátek jsem poprvé viděla řapíkatý celér).
I když blog Made by Joel je plný skvělých nápadů na tvořivost, pro starší toho tam zas tak moc není.
Vybrali jsme si tohle, ale v trochu náročnější verzi. Desky jsme k sobě nestloukli hřebíky, ale poctivě jsme je skolíkovali. Přesně zaměřit, vyvrtat a sklížit byl proces na hodinu.
(Borkovi jsem připomněla, že právě pro tyto příležitosti je dobré umět násobení a dělení čtyř, jinak si čtyřiceticentimetrovou desku na půlku nerozdělí. Borek propadl chvilkové depresi, že zas musí něco počítat. Ale zvládl to.)
Oba šťastní, že mají svou vrtačku. U aku vrtačky nezapomeňte nabít aspoň jednu baterku předem!!!Vždycky na to zapomenu .
Borek vyrábí les, David pokoj.
(V každém lese by neměl chybět posed a hnízdo.)
Zítra pokračujeme.
Hezkou neděli.
čtvrtek 8. března 2012
Pracovní obědy a kávy.
Plánovat je fajn, ale jen do chvíle, než se obě děti rozhodnou od pondělí marodit. Všechny pracovní schůzky jsem si průběžně s klienty prohazovala na jiné časy i dny, s některými se uvidím až příští týden. Pracovní schůzky v hezkých kavárnách a dobrých restauracích jsou úplně ty nejlepší. Ne. Vlastně ne. Úplně nejlepší je to, že klienti jsou hrozně milí lidé. Pokaždé si říkám, že už určitě musím narazit na nějakého magora nebo nějaké lidi s příšerným vkusem, ale zatím (díky Bohu!) jsou to lidé s andělskou povahou a vkusem vytříbeným.
Dnes na obhlídce jednoho bytu.
Z fleku bych sbalila celé své rodině kufry a nastěhovala se tam. Byt je TAK krásný, že máte pocit, že v něm musíte být zákonitě šťastní. Kdybych se neovládala, začala bych pištět radostí, že právě tento byt můžu zabydlovat.
Odpoledne na obhlídce starého domu a opět: překrásná futra , vitráže a původní odkryté cihlové stěny.
Dnes jen tak rychle neusnu.
Dnes na obhlídce jednoho bytu.
Z fleku bych sbalila celé své rodině kufry a nastěhovala se tam. Byt je TAK krásný, že máte pocit, že v něm musíte být zákonitě šťastní. Kdybych se neovládala, začala bych pištět radostí, že právě tento byt můžu zabydlovat.
Odpoledne na obhlídce starého domu a opět: překrásná futra , vitráže a původní odkryté cihlové stěny.
Dnes jen tak rychle neusnu.
středa 7. března 2012
Včelky a králíci
Tématika zahrady a domácího chovatelství mě stále drží.
V interiérech, ne doma:-)
Proč by nemohla být králíkárna jako úložná skříňka?
Pokud se mi ještě zítra bude zdát tento nápad dobrý, příští pokojíček udělám v tomto duchu.
Ráno moudřejší večera.
Fotka tapety je z dnešního výletu do Leroy Merlin. S Gabkou cesta báječně ubíhala a nákupy dekorací pro klienty byly taky úspěšné. Utratila jsem hromadu peněz, ale ne těch svých.
Na tapetu mne upozornila G se slovy:,, ...no to je příšerné" , čemuž jsem se musela upřímně zasmát, protože tapeta se mi líbila moc, ale bez jejího zvolání, bych si jí nevšimla.
Tapeta je plastická a papír je přírodní, matný.
Ale já Gabku chápu. Retro je pomatení smyslů designérů a jak módní vlna přišla, tak zase odejde.
Oběma nám ukápla slza dojetím nad plastovou lampou koně:-))) Designový masakr.
Během hledání fotek králíkáren a včelích úlů, jsem natrefila na fotku účesu ala ,, vosí hnízdo" . Škoda, že už se to nenosí. Účes skryje mnohé, i placatou hlavu.
Bílkova vila
pokračování
MÍSTO:
Už jsem kolem ní prošla nejmíň desetkrát, ale nikdy jsem neměla čas vstoupit dovnitř.(je to co by kamenem dohodil do okna And.)
Napříště už opravdu musím.O Bílkově vile a Františku Bílkovi se můžete dozvědět na internetu. Je zbytečné přetiskovat.
Zmíním jen jednu věc. F.Bílek byl hluboce věřící člověk a jeho víra se výrazně projevila v jeho dílech. Dokonce i samotná stavba vily má v sobě křesťanskou symboliku. Půdorys domu je ve tvaru oblouku, jako by jste kosili kosou obilí.
Více například v reportáži ČT.
Najít vilu je velmi jednoduché.Vystoupíte na stanici metra Hradčanská a :
ženy se zeptají a každý Vám vilu ukáže
muži si vytisknou předem plánek a vydají se po směru.
Je to vážně kousek.
Bílkova vila aneb Když výtvarník promluví skrze zdi — Kultura — ČT24 — Česká televize:
MÍSTO:
Už jsem kolem ní prošla nejmíň desetkrát, ale nikdy jsem neměla čas vstoupit dovnitř.(je to co by kamenem dohodil do okna And.)
Napříště už opravdu musím.O Bílkově vile a Františku Bílkovi se můžete dozvědět na internetu. Je zbytečné přetiskovat.
Zmíním jen jednu věc. F.Bílek byl hluboce věřící člověk a jeho víra se výrazně projevila v jeho dílech. Dokonce i samotná stavba vily má v sobě křesťanskou symboliku. Půdorys domu je ve tvaru oblouku, jako by jste kosili kosou obilí.
Více například v reportáži ČT.
Najít vilu je velmi jednoduché.Vystoupíte na stanici metra Hradčanská a :
ženy se zeptají a každý Vám vilu ukáže
muži si vytisknou předem plánek a vydají se po směru.
Je to vážně kousek.
Bílkova vila aneb Když výtvarník promluví skrze zdi — Kultura — ČT24 — Česká televize:
úterý 6. března 2012
Kulturní mix
Komentář na youtube: She means give up the shit we are doing that is bringing us down and that is
making us miserable. She IS NOT! telling us to end our lives or commit suicide
you Dumbwits!. We can be abused as a child or the world might have been freaking
cruel to us but we still have choices and we can take charge of our lives
instead of sinking in depression and jus live with it. She is telling us to turn
things around. You either wake up and do something now or never do it...either
ways Its Not Going To Stop.
Díky za krásné odkazy na hudbu, knihy, blogy a kulturní akce. Těžké vybírat. Obzvláště, když přesně víte, co by se mohlo líbit mně i čtenářům blogu.
Dnes tedy mix Vašich tipů a mix mých.
Na hudbu obvykle narazím tak, že mi někdo něco pošle a já si ještě projedu pravý list. SAVE ME mě upoutala svým názvem. Všichni potřebujeme v určitém období zachránit ( z hlediska věčnosti nejenom v určitém období). Přikládám i komentář, který vložil neznámý posluchač.
(za série fotek hand, tentokrát autorky)
KNIHA:Autorky projektu Andrea Tachezy a Petra L. Staňková se nechaly inspirovat dobou kolem roku 1930, kdy pánové ještě chodívali do práce v klouboucích, a dámy po kavárnách popíjely horkou vodu s citrónem. "Nečekáme, že se ze všech malých čtenářů našich omalovánek stanou historici umění nebo přímo umělci, jen si skromně přejeme inspirovat krásou a hledat oduševnělost světa v jednoduchosti," vyznávají se autorky v předmluvě netradičně elegantních omalovánek.
omalovánky
BLOG:
Na Šťastný blog mě upozorňovali z vícero stran, ale až minulý týden jsem začala číst. Novinářka Barbora Štastná se narodila s vlohami formulovat to, co všichni známe , ale neumíme to sepsat do bodů . Usmívám se nad článkem
Nejjistější způsob, jak něco nestihnout? Mít na to spoustu času.
(to mi připomíná, že za měsíc točím dva díly a nevím zatím vůbec nic)
nebo
Jasně, jít za svým snem je prima. Ale někdy se prostě musíme naučit mít rádi tu práci, kterou právě děláme.
S chutí pročítám články zpětně.
MÍSTO:
(dopíšu večer, protože už za 5 minut mě vyzvedne kamarádka a jdeme do hospody)
pondělí 5. března 2012
Festival na kolech
Festival na kolech se Student agency
Do konce března proběhne unikátní festival
studentských animovaných filmů pod názvem „Festival na kolech se Student
agency“. Nabídne několik desítek kvalitních animovaných filmů od začínajících
tvůrců čtyř evropských škol animace: Les Gobelins (Francie), Univerzita Tomáše
Bati ve Zlíně (Česká republika), The Animation Workshop (Dánsko) a MOME
(Maďarsko). Filmy byly postupně nasazovány na všechny autobusové linky.
K dnešnímu datu (5.3.2012) jsou na všech linkách.
Festival realizuje hnutí Anomalia s PR agenturou
Honza Škraňka,za podpory společnosti STUDENT AGENCY přímo na palubách žlutých
autobusů. Cestující mají možnost během jízdy sledovat náhodně zvolené animované
filmy a na internetových stránkách hlasovat pro ty nejlepší.
neděle 4. března 2012
Majka z Gurunu
Několik závěsů už putuje do domácností . S několika měsíčním zpožděním vkládám závěsy VRSTEVNICE na e-shop až dnes. Se závěsy je hrozná piplačka a jsem ráda, že to nešiju já, ale Majka. Ona je hrozně precizní. Na rozdíl ode mne.
sobota 3. března 2012
O focení a něco ještě k tomu
FOTOAPLIKACE – iPhonefoto.CZ:
Instagram je jedna z nejoblíbenějších aplikací uživatelů iPhone. Čím ale déle sledujete fotografie druhých, dojde Vám, že aplikací je mnohem více a pokud chcete docílit větších efektů, je třeba dohledat i jiné způsoby úpravy fotografií, než nabízí instagram ve své základní nabídce filtrů. Moc hezky je využívají majitelé Fléru.V odkazu nahoře se dozvíte více.
Naopak musím říct, že někteří úpravami doslova hýří, až oči přecházejí .
Pro mne asi pořád bude zajímavější, CO lidé fotí , než to, JAKÝ filtr, či úpravu zvolí (většinu svých fotek jsem vložila tak, jak jsem vyfotila ). A to je to, o čem chci napsat.
Co mne zajímá.
Zajímá mě tolik věcí, že se někdy bojím, že mi z toho hlava praskne. V noci jsem ležela a poslouchala hlas. Svůj. Co chci a co nechci. A vzpomněla jsme si na dobu, kdy jsem měsíc fotila v nevědomosti, že druzí mé fotky vidí. A že vlastně tehdy mě to nejvíce bavilo. Žádná vnitřní cenzura, co na to řeknou druzí.
Ještě v noci jsem zablokovala přístup, zrušila i sledování druhých (ne že by to nebylo zajímavé, ale můj mozek má omezenu kapacitu vnímání) a dnes fotila s euforií, že opět fotím sama pro sebe.
Ale jen do chvíle, než mi zase někdo olajkoval (like) fotky:-)) Nevím, kde je problém, ale přijdu na to:-)
Když už je to tedy veřejné - komentář k fotografiím( s filtrem)
První fotka je z dnešního výletu. Plán byl jednoduchý. Vezmu oba kluky, zajedu autem 4 km ke známým, vezmu jejich dva kluky (věk staršího syna) , nechám své auto u jejich domu a dojdeme domů pěšky.
Krásné počasí, bezva plán.
Po třech kilometrech můj starší syn zahlásil , že ztratil telefon.
.........................................................................................................................................................
vsuvka 1: Je to jeho nejoblíbenější způsob jak zmobilizovat široké okolí. Ztrácí všechno, i to, o čem si myslíte, že se ztratit nedá. Spoustu času trávíme hledáním. Kdybychom mu pokaždé strhli z jeho vlastních úspor hodnotu ztracené věci, dostal by se na částku přibližně - 5000,-
..........................................................................................................................................................
Výlet se proměnil v hledání ,,kešky" bez souřadnic. Rozdělili jsme se na dva tábory. Já jsem došla s nejmladším domů. Ti starší se vydali zpátky po stopách zpět.
Nevím, jestli je to pozitivní nebo negativní zjištění, ale můj stav flegmatismu dosáhl asi nejvyššího stupně, protože jsem nehla ani brvou , jen jsem přemýšlela, jak se blokuje telefon. Než jsme došli domů, úplně jsem na blokaci zapomněla. Myslela jsem na to, že jdu pěšky. PĚŠKY!!! A svítí slunce ..... .telefon se za půl hodiny našel..
........................................................................................................................................................
vsuvka 2: Flegmatismus se u mě vyvinul za poslední tři roky díky projektům za sta tisíce. Taky vážná nemoc syna mé kamarádky mi nasadila vysokou laťku, kdy je povoleno něco hrozně řešit. Flegmatismus má i své stinné stránky , ale to zas někdy příště.
...........................................................................................................................................................
Druhá fotografie je z podvečera. Mohla by se jmenovat.
,, Dělejte s dětmi jen to, co Vás baví. "
Objednala jsem na šestou bowling, nechala na pospas dráhu čtyřem klukům (chovejte se slušně , objednávky nápojů jen přese mne) a zasunula se do kóje s knihou a kávou. Krásná sobota.
Doufám, že jste se měli taky dobře.
Instagram je jedna z nejoblíbenějších aplikací uživatelů iPhone. Čím ale déle sledujete fotografie druhých, dojde Vám, že aplikací je mnohem více a pokud chcete docílit větších efektů, je třeba dohledat i jiné způsoby úpravy fotografií, než nabízí instagram ve své základní nabídce filtrů. Moc hezky je využívají majitelé Fléru.V odkazu nahoře se dozvíte více.
Naopak musím říct, že někteří úpravami doslova hýří, až oči přecházejí .
Pro mne asi pořád bude zajímavější, CO lidé fotí , než to, JAKÝ filtr, či úpravu zvolí (většinu svých fotek jsem vložila tak, jak jsem vyfotila ). A to je to, o čem chci napsat.
Co mne zajímá.
Zajímá mě tolik věcí, že se někdy bojím, že mi z toho hlava praskne. V noci jsem ležela a poslouchala hlas. Svůj. Co chci a co nechci. A vzpomněla jsme si na dobu, kdy jsem měsíc fotila v nevědomosti, že druzí mé fotky vidí. A že vlastně tehdy mě to nejvíce bavilo. Žádná vnitřní cenzura, co na to řeknou druzí.
Ještě v noci jsem zablokovala přístup, zrušila i sledování druhých (ne že by to nebylo zajímavé, ale můj mozek má omezenu kapacitu vnímání) a dnes fotila s euforií, že opět fotím sama pro sebe.
Ale jen do chvíle, než mi zase někdo olajkoval (like) fotky:-)) Nevím, kde je problém, ale přijdu na to:-)
Když už je to tedy veřejné - komentář k fotografiím( s filtrem)
První fotka je z dnešního výletu. Plán byl jednoduchý. Vezmu oba kluky, zajedu autem 4 km ke známým, vezmu jejich dva kluky (věk staršího syna) , nechám své auto u jejich domu a dojdeme domů pěšky.
Krásné počasí, bezva plán.
Po třech kilometrech můj starší syn zahlásil , že ztratil telefon.
.........................................................................................................................................................
vsuvka 1: Je to jeho nejoblíbenější způsob jak zmobilizovat široké okolí. Ztrácí všechno, i to, o čem si myslíte, že se ztratit nedá. Spoustu času trávíme hledáním. Kdybychom mu pokaždé strhli z jeho vlastních úspor hodnotu ztracené věci, dostal by se na částku přibližně - 5000,-
..........................................................................................................................................................
Výlet se proměnil v hledání ,,kešky" bez souřadnic. Rozdělili jsme se na dva tábory. Já jsem došla s nejmladším domů. Ti starší se vydali zpátky po stopách zpět.
Nevím, jestli je to pozitivní nebo negativní zjištění, ale můj stav flegmatismu dosáhl asi nejvyššího stupně, protože jsem nehla ani brvou , jen jsem přemýšlela, jak se blokuje telefon. Než jsme došli domů, úplně jsem na blokaci zapomněla. Myslela jsem na to, že jdu pěšky. PĚŠKY!!! A svítí slunce ..... .telefon se za půl hodiny našel..
........................................................................................................................................................
vsuvka 2: Flegmatismus se u mě vyvinul za poslední tři roky díky projektům za sta tisíce. Taky vážná nemoc syna mé kamarádky mi nasadila vysokou laťku, kdy je povoleno něco hrozně řešit. Flegmatismus má i své stinné stránky , ale to zas někdy příště.
...........................................................................................................................................................
Druhá fotografie je z podvečera. Mohla by se jmenovat.
,, Dělejte s dětmi jen to, co Vás baví. "
Objednala jsem na šestou bowling, nechala na pospas dráhu čtyřem klukům (chovejte se slušně , objednávky nápojů jen přese mne) a zasunula se do kóje s knihou a kávou. Krásná sobota.
Doufám, že jste se měli taky dobře.
pátek 2. března 2012
Pozvánka na loď
Dost šílený projekt, ale ne dost šílený pro mého kamaráda, který se rozhodl mít Kostel na lodi na Vltavě. Koupili starý vrak , sháněli peníze , rekonstruovali a v sobotu 3.3. je slavnostní otevření.
Pracovní název „Kostel na lodi“ je potřeba brát
s mírnou nadsázkou. O „kostel“
se v žádném případě nejedná. Drtivou většinu týdne bude plavidlo patřit
nejrůznějším volnočasovým aktivitám. Počítá se s koncerty, hudebními a
divadelními představeními.
Rekonstrukce původně učňovské lodi z roku 1925 trvala necelé
tři roky. Zúčastnilo se jí několik desítek dobrovolníků. Na trupu lodi se vyměnilo
330 m2 plechu
a úplně se změnil interiér.
Včera jsme si s Alicí pouštěli video a celkem nás to sebralo.
čtvrtek 1. března 2012
Muzika pro pošmourné odpoledne
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)






























