Retro křeslo a aranžmá

http://www.fler.cz/zbozi/retro-zidle-1556541

Lucie Loo prodává na fléru svá očalouněná křesílka.Třeba hned to první stojí jen 1600,- kč. K tomu stolek z OSB desky , zelená jablka, časopisy...děvče šikovný. Hned bych ho koupila, ale uvalila jsem tolik peněz do rekonstrukce půdy, že si zakazuju cokoliv z designu.

Aby takový kousek vynikl, chce to dobrý základ . Nejlépe podlahu neutrální.V mé pracovně bude každé křeslo jiné, aby každý kdo přijde, vybral si to svoje.A když se mu bude moc líbit, může si ho i koupit.Křesla můžou být výborný test klienta.Sedne si do seriózního křesla z IKEA.....aha...konzervativní typ.Retro.Funky. Hravé.Veselé.Neutrální.

Lískové bedýnky jsou vděčná záležitost.Stejně jako OSB desky -  za málo peněz udělají hodně muziky.

Za 14 dní - kolaudace pracovny !!!

Poslední týden přemýšlím nad jednou prodejnou v Praze , která by zároveň měla občas sloužit  jako pánský klub.Zašívárna od rodiny, únik od práce, trochu nebe na zemi, spojeni stejnou zálibou - hodinkami.Až bude slavnostní otevření, dám vědět. Najdete tam něco i z malinadesign.

http://www.fler.cz/zbozi/mini-pomoc-japonsku-1566493

Dnešní den je pro mě trochu divné psát o tom, co si koupit a kde. Boje v Libii, neštěstí v Japonsku....co můžeme dělat ? Vyslat modlitbu, poslat   peníze, skloubit nákupy s charitou.

Přeji Vám pokojnou neděli.

Perforované plechy

Až někdy seberu odvahu, ostříhám se takhle. Zatím dělám změny jinde než na své fazóně.

Muž s tchánem finišují a mě včera došlo, že za týden natáčím a nemám asi polovinu věcí domyšlenou.Například, jaké posuvné dveře budou v šikmině a kdo mi je vlastně vyrobí. Rozsekla jsem to včera na bowlingu s Alicí.Kromě metání koulí (podařilo se mi jednu kouli hodit za sebe, místo na dráhu) jsme slintaly nad nerezovými plechy v interiéru. Alice mi večer poslala odkaz na perforované plechy, ráno jsem je objednala a za dva dny budou u mě doma.Včera si přijela firma, která  vyrábí nábytek pro mé klienty , zaměřit skříně a světe div se , za týden to bude hotové.Totálně jsem propadla plechům a napadá mě milión věcí, co by se z toho dalo udělat.Posuvné dveře původně měly být jen okrajová záležitost, ale nakonec to bude krásná dominanta pracovny.

Tento týden mám pevné rozhodnutí dotáhnout daňové přiznámí moje, muže i neziskovky, abych  příští týden  měla čistou hlavu.Skoro celý den jsem překlepávala účetnictví neziskovky z wordu do excelu.Jsem lehce za  polovinou u položky 185.Položky jako ,,materiál na tvořivot 28 kč ,, mě doháněnjí k šílenství. Když mám ale čas a klid na práci, tak vlastně to papírování mám ráda.Fólie a složky, barevné samolepící papírky a propisovací faktury, razítka a sešívačky.Čísla krásně do sebe zapadají, všechno je jasné, výsledek jistý.Konec v dohlednu.U navrhování to někdy nebere konce.

Potěmkinova vesnice,aneb jak se u nás uklízelo než přijelo MB

Mám dilema. Jít spát nebo koukat na film nebo psát blog nebo si umýt hlavu.Volba padla na četbu dětem Bořík a spol.Teď blog, pak vlasy, na film kašlu, spát.

S Katkou jsme se smály, že u nás to vypadalo minulý týden  jako Potěmkinova vesnice. Tři roky visící žárovky konečně dostaly stínidla. Z ateliérů jsem vyklidila všechno, co nemělo společného s keramikou.V pracovně jsem urovnala regál. Pověsila si nástěnky. Převěsila obrazy. Chtělo by to častěji focení. Muž vyslovil přání, jestli by to takhle uklizené nemohlo zůstat o něco déle. Jestli ze mě máte pocit dokonalé ženy, tak tady je jeden z důkazů, že pro muže je žití se mnou učiněné neštěstí. Další fakt je, že veškerý volný čas večer věnuji práci.Po vážném rozhovoru se snažím polepšit.Odpoledne mám záškuby mrknout na mejl.Klienti se asi diví mé nepružné komunikaci.

Konečně se po třech týdnech cítím dobře.Nic mě nebolí. Jím, spím.Snažím se dohonit pracovní skluz. Naštěstí mám Alici a Janu.

Každý den myslím na to, jak si udělat radost. Za odměnu, že jsem byla statečná při vyšetření žaludku, jsem si koupila v sekáči rolák a tuniku (vyvětrám při natáčení na konci března), trhací kalendář ( už mám čtyři na letošní rok).Dostala jsem od M. kytku .Děti zblblé ze školy mi chtěly taky něco dát.Uklidili celou vrchní koupelnu.

Borek pro mě  namaloval k šelmě sovu, podle vzoru staršího bratra (viz obraz na stěně).Překvapilo mě, že si zachoval svůj styl.U sovy jsem mu jen poradila, aby vybarvoval sovu krátkými tahy.Asi ho dám taky do výtvarky.21:50 - je čas na umytí hlavy.Dobrou noc a kupte si něco hezkého.

Stínidlo Berga se mi zdá hezký kontrast ke staré cihle.

Nové židle z výprodeje.

Pomalu, ale jistě

Od září jsme na půdě docela pokročili  na to , že jsme mezi tím ještě zateplovali fasádu.Podle normy Zelená úsporám jsme museli dát na půdu 30 cm vaty a schovat trámy.Prostor se tím samozřejmě dost zmenšil, ale na půdě je opravdu teplo, i přes to, že ještě tam nemáme topení.Abychom nemuseli nadstavovat trámy do hloubky 30 cm, použili sádrokartonáři krátké nadstavce, které se z jedné strany ukotvily do trámů a z druhé strany se na nich vytvořil rošt.Vložit vatu šlo celkem rychle a sádrokarton vrtali tak rychle,že během dvou dnů bylo na hrubo vše hotové.Pak tmelení, broušení do hladka a mohl nastoupit zedník.Cihly ve štítu vypadaly na první pohled efektně, ale na druhý pohled to byl totální šrot, který se drolil.Jedinou přiznanou cihlu, kterou jsme nechali na komíně, muž vyčistil .

A dostávám se k bodu, kdy jsem se naposledy radovala, že muž vytrhal podlahu a vyčistil od plev.Staré trány prolezlé dřevomorkou se musely rozřezat a dát pryč.Nové trámy ( muž a klučina co stěhuje nábytek pro IKEA) nanosili minulý týden.V životě jsme neviděla někoho, kdo má takovou páru a nosí trámy jako sirky. Jak se s čtyřmetrovými trámy vytočili na schodišti mi není doteď jasné.Na fotce jsou trochu vidět pod novými trámy křížové klenby.Elektrikář dorazil. Moc díky ! Takže vše je vedené pod podlahou.Zlatý tchán doomítal kolem zásuvek a pomáhá s čím se dá. Poslední nátěry Bochemitem a trámy se rozhodí 60 cm od sebe.My jsme koupili trámy 22 cm x 22  cm.Sichr je sichr .Nemám ráda houpací podlahy.
Finance docházejí, nezbývá než položit na trámy zatím pouze OSB desky.A až jednou budu strašně moc vydělávat, tak si tam dáme dřevěnou podlahu..Ale pracovna to bude dobrá, né?

Coffee time

                           

Pokud zrovna nejedu do truhlárny, stolárny a nebo na schůzku s klinenty , tak můj den má určité stereotypy. - Ráno zatopit v krbu a celý den přihazovat dřevo.Po třech letech mě to pořád baví a asi nepřestane.Udržuji teplo domova to doslova a do písmene.

- zapnu pračku

- zapnu počítač

-snažím se zapnout mozek

- uvařím si kafe ...a pak začnu pracovat.

Papa stour a zákoutí

Kdykoliv  k nám má někdo přijít, moje oko zbystří a rázem všechno, co mi do té chvíle nevadilo, jako třeba zmuchlaná špinavá utěrka na topení, plná taška sklenic na zavařeniny, o kterou zakopáváme pokaždé, když jdeme z kuchyně (mohla bych Vám vyjmenovat tisíc věcí), najednou vidím zcela jasně a vrhám se do zmateného úklidu.Příští týden se má u nás fotit a to mému zánětu žlučníku nepřidává.Protože tady už nejde o úklid, ale o x nedodělků, na které jsem si zvykla, ale teď na mě vyplazují jazyk.
Na druhou stranu, je to dost dobrý důvod něco dodělat. R. dnes vygruntovala ateliér, spolu jsme přimontovaly dvířka ke skříňce a objevily tolik věcí, které se zdály ztracené.Mimo jiné výplatní pásky z roku 1926.Typněte si , kolik si v té době dělnická třída vydělala.

Fotky by měly bý hlavně o zákoutích.Ráda bych se vyhla fotkám ve stylu ,,svíčky na parapetu " a podobným, ničím neinspirujícím záběrům.Sama jako čtenář se u těhle fotek nudím .Já tuším.To bude ostuda.

Rosie Brown to má ve všech koutech promakané. Ještě k tomu založila papastour, kde shromáždila několik výtvarníků ze Skotska . Je zajímavé sledovat vývoj některých e-shopů.Před rokem to byl malý obchůdek a dnes už je opravdu z čeho vybírat.

http://www.papastour.com/

Staré - vzácné

Úlovek číslo 1:

Minulý týden muž donesl  svazek novin od popelnice.Kupujeme noviny dost často,ale né tolik,abychom mohli každý den  s nimi po přečtení zatopit. Tak muchlám papír, štípu třísky a narazím na tohle..

Úlovek číslo 2:

Včera jsem vyrazila s kamarádkou R. za kamarádkou G. Cestou jsme se stavily v sekáči. To se rozumí, že teď potřebuju ke kabelce nové šaty a boty .

Úlovek číslo 3:

Je pan restaurátor Marek Jopek z Bruntálu.Poslal mi pár fotek. Fakt nádhera.

                       mjop@seznam.cz

Repliky

Věřím, že se najde ještě dost domácností, co mají židle v garáži. Křesílka hloubí důlky do kobece našich babiček. Těžko by pochopili, že přesně po něčem takovém prahne někdo jiný.A až tak, že si nechá vyrobit repliku, protože originál není k mání. Modernista http://www.modernista.cz/ Vám vykouzlí krásné kusy od art deca po funkcionalismus nebo český kubismus.Shodou okolností jsem během posledních dvou návštěv v Praze  vždycky narazila na  jejich prodejnu v Celetné....

..Já už to dneska snad nedopíšu. Jsem unavená jak brok.Na stole se mi hromadí kupa nevyřízených dokumentů, korespondence,stohy náčrtů, účetnictví...zítra, opravdu zítra, si zakážu navrhovat a vyřídím všechnu administrativu, odepíšu na začernělé mejly...
Mimo jiné mi dnes přišel mejl od J. ,že se uvidíme v Akordu.Žádný Akord neznám, kde, proč, zač???? Po chvíli mě napadlo, že to bude asi ten kulturák, kde budu s Kamilou Teslíkovou příští týden. http://www.dk-akord.cz/cz/page-akce/damy-na-kaficko-aneb-bydleni-je-hra/?akce=532  Netřeba psát, že všechny zvu. Tak trochu doufám, že já budu jen to křoví, co bude Kamile přizvukovat.Teď zrovna mě ani nenapadá ,,veselá příhoda z natáčení", kterou bych tam přidala k dobru.. Jak na potvoru mě napadají jen ty neveselé.Jak jsem vezla 5 litrů zelené barvy na předním sedadle a paní mi skočila do vozovky, dupla jsem na brzdu a barva byla totálně všude.Jak jsem jela na natáčení ,  ztratila se v mlze a rozbrečela se . Taky jsem se rozbrečela jednou během natáčaní a hodinu jsem nemohla ze sebe dostat slovo.Vlasně se divím, že mě ještě nevyhodili.Nic není ,jak se zdá.Všichni jsme obyčejní, křehcí, chybující. Jen někdo sedí v hledišti a druhý na pódiu.

Zpátky z Prahy

        Třídenní pobyt v Praze by vyšel na několik záznamů. Nicméně většina událostí je provázána se soukromím jiných lidí, takže se budu snažit být obecná.Celé tři dny jsem okupovala domácnost mých klientů.Není to mým zvykem navazovat během realizace natolik důvěrné vztahy, ale jim se nedalo odolat.V pondělí jsme vyrazili do bazaru nábytku ve Spomyšli.První, co mě napadlo, bylo, že snad vykradli všechny skanzeny ve střední Evropě , protože takové množství keramiky, lamp,porcelánu a nábytku  jsem v životě neviděla . Klidně bych tam jezdila na výlet každý víkend.Koupili jsme 4 židle za 2.000,-.Šikovná čalounice z nich udělá posezení, na kterém každá zadnice s radostí spočine.
Večer jsme šli do divadla. Proč nechodím častěji?!
V úterý proběhla velmi příjemná schůzka v redakci MB a pak nečekaně jsem byla unesena až do Krkonoš. Prý -  byt za  za Prahou. :-)))  Pak zpátky a prohlídka domu v Praze, který mám taky navrhovat. Večer pozvání na večeři do Břevnovského kláštera. Poměrně nabitý den. V noci jsem dostala žlučníkový záchvat,ale to jsem si diagnostikovala až dnes po 4 dnech, protože ukrutné bolesti břicha  a teplota mě dostávají do komatu po každém jídle.
Tady odbočka na téma dieta.
Obdivuju všechny, kteří se z nějakého důvodu rozhodnou pro dietu. I když je mi hrozně špatně, pořád šmejdím kolem lednice.A den bez kávy je jako den bez slunce.

 Ve středu jsme vyrazily do http://www.snel.cz./
Tolik omýlané v časopisech, kamarádky už tam taky byly a my jsme doufaly, že najdem vysněný jídelní stůl.
Po pár minutách jsme viděla, jak M. tuhne v obličeji a že ač je nábytek docela hezký, vůbec jí prodejna neoslovila.Nebo spíše způsob obchodování. Skoro se stydím, že jsem do této chvíle vůbec neuvažovala nad fairtrade nábytkem.Samozřejmě , většina věcí, které nakupujeme levně v obchodech, je na úkor nějakého člověka v Asii. A dokud se osobně nesetkáte s někým, kdo o obchodování ví více , tak Vás to ani netrápí.Takže jsme nakonec usoudily, že zkusíme kontaktovat http://www.manumade.cz/
Stojí za to si pročíst i rozhovory se zakladateli manumade  s Janem Vyškovským http://www.manumade.cz/cs/blogujeme/o-spravedlivem-obchode a Soňou Čermákovou http://www.manumade.cz/cs/blogujeme/muj-druhy-domov-indonesie.

                                 
(stolička manumade /design LLEV)

(snel furniture - moc hezké lampy)
Ještě něco mě napadá.Někdy jako zákazníci se u nás v Čechám chováme jako vykořisťovatelé.Chceme, aby výrobce nábytku dal slevu a nechceme platit za dobře odvedenou práci.Chceme českou Čínu.Hlavně levně (co na tom, že výrobce má minimální zisk).Poslední rok jsem nechala vyrobit více nábytku než jsem nakoupila v obchodě. Vidím to dnes a denně, kolik je na tom práce a úsilí, aby nakonec výsledek byl kvalitní.Mám takovou radu pro výrobce .Až Vás zase někdo bude ohýbat na ceně, řekněte:,,Ano, slevu Vám dáme,ale na úkor kvality a nebo zdraví našich zaměstnaců ".

Mezistavy

Mezistav. Doma, ale už duchem v Praze. Nemám ráda přípravy na cestu.Nejenom, že se musím sama sbalit,ale aby všichni měli čisté ponožky a komínky věcí.Sušička  to jistí. Za hodinu vypráno , vysušeno, ve skříni.Díky manželově mamince za navařené obědy. Díky Hanele za knihy do vlaku. Na pondělí večer jsem pozvaná klienty do divadla. Není to krásné zaměstnání?!

Mezistav skříňky do koupelny .Stav klížení. Přestala jsem ztrácet čas tím, že hledám něco, co by se hodilo do koupelen a nechávám to rovnou vyrobit. Dub je jednička.

Mezistav pracovny.Už je i vytrhaná podlaha,vymetené plevy a trámy na podlahu na skladě.Luboši, vyhlížíme tě, protože bez elektřiny podlahu nepoložíme. A my už se tak těšíme, až si rozložíme notebooky na gauče a stoly.

DOLCE VITA

Jako reakci na můj poslední příspěvek, že budu v MB,  mi Jana P.poslala odpoledne přes SKYP  fotky.Sice vůbec nemám páru, co je DOLCE VITA a titulní strana vypadá spíše jako nějaký šampóňácký časopis, ale pokud to není časopis ve stylu Rytmus života, tak mi to vůbec nevadí.Tímto neznámé redaktorce děkuji.Děkuji i za Moniku Brountsch.Hned jsem jí to poslala a má taky radost.

Boogie,boogie

Neříkej hop, dokud nepřeskočíš.Do půlnoci korespondence s Irskem a nakonec ráno koukám do mejlu a termín nestihneme.Ajajajaj.David včera skončil s teplotami.Borek začal. Myslela jsem , že tento týden bude klidnější. Musím se jít projít  a nadýchat se našeho Mital smogu.

Ve schránce pár pozvánek na výstavy.Kromě jiného taky  od http://www.boogie-design.pl/, .Šikovné to děvy, co plstí o dušu.

Pořád se něco děje

Do výroby 3 kuchyně, 3 ložnice v jednom týdnu.To nemohlo vyjít bez nějakého zápichu. Naštěstí se na to přišlo ještě dřív než se začalo vyrábět . Chyba byla na mé  straně.To se mi stalo poprvé a doufám,že i naposled.To si pak říkám, proč já nenavrhuju nábytek z obchodů .Tak třeba  kontejner k pracovnímu stolu mi trval týden (protože jsem chtěla, aby byl vtipný, překlápěcí, s tajnou schránkou) .Pak další hodiny na tom maká Alice, aby  ten můj nesmysl zkreslila do technického výkresu a vymyslela, jak vlastně ty panty s otáčivostí 270°  připevníme.Vymyslela to báječně, panty už jsou na cestě a kontejner s klidným svědomím můžu přihlásit někdy do soutěže. Další prototyp je zrovna ve výrobě a to koupelnová skříňka. Trochu komplikované na logistiku, ale zatím všechno klape .Těším, těším až uvidím hotové. Mám trochu úchylku na úchytky,takže výřezy jsou u mě momentálně na první příčce. Jako u této kuchyně.Moc hezký web.

http://www.dodsondesign.com/

Dneska jsem si objednala židli.Kde a za kolik napíšu , až ji uvidím na vlastní oči.Natrefila jsem na ní po několika pokusech ji koupit přes jiné obchody, ale všechny se jevily jako velmi neseriózní.Platba předem, žádný telefonní kontakt atd. Dokonce jsem jednu firmu nechala prolustrovat mým bratránkem, který žije v Německu. No a nakonec jsem se s jednou firmou spojila. Platba po převzetí. Poštovné rozumné. No.Uvidíme.Mám pocit, že si věci někdy strašně moc komlikuju a v určité fázi si říkám, že se na to vykašlu.Pak se hecnu a nakonec to stojí za to a to hrozné úsilí se časem někde vrátí.

Ještě pořád mám v živé paměti DESIGBLOG. Už si nepamatuju, kdy jsem měla tak hroznou krizi.Doma jsem prohlásila,že kdyby jsem měla zase nějaký takový šílený nápad , tak ať mi to vytlučou z hlavy.Po půl roce vidím,že to byl určitý zlom  a všimli si mě i ti, ke kterým zbožně vzhlížím. To mi připomíná, že březnové číslo MB by mělo mít titulní stranu s mým interiérem kavárny Zahrada.A když né titulní,tak aspoň celostrana uvnitř časopisu.V designguide jsem zařazana mezi designéry.To mě taky těší.

Fotka bude uložena jako památeční.Po 17 letech mi dorostly nehty, protože netočím na kruhu.Vzala jsem to rovnou do ruda.Aspoň chvíli si to chci užít.