(černý mohérový svetr, neomítnuté kraje kolem dveří, červený ručník a můj vráščitý krk - brzy začnu fotit věci radši ve složeném stavu)Víte , co jsem dneska dělala ? Nic. Naprosto nic.Vlastně jsem napsala příspěvek na blog, naplnila sušičku a pračku.Na workoholika dobré skóre.
Aha. Ještě jsem si koupila svetr v sekáči. Je krásný.Přesně takový , jaký jsem chtěla. Jak jinak - černý.
Vzpomněla jsem si na Tasemníka. Co asi dělá ? Jak se mu vede ? A co Martin a ta jeho slečna z práce ?
(Ti co nečtou můj blog od začátku a chtějí být v obraze , musí se prokousat ,,Nedělními přílohami" od začátku).
Za poslední čas jsem natrefila na pekelné vlastnosti docela často. Jak u druhých, tak u sebe.
Doufám, že se do psaní zase dostanu.Líbí se mi jen poslední věta, ale pokud budu tak sebekritická, neuveřejním nikdy nic. Spoléhám, jak jinak, na Hanele, že dopisy udrží na literární úrovni.
Drahý Tasemníku,
potkala mě velmi nepříjemná událost.
V rámci rozpočtových škrtů mi byl přiřazen jeden resort navíc. Trvalo mi několik měsíců než jsem tu bandu idiotů naučil základním dovednostem, které nám dvěma jdou jako po másle. Jak přivést člověka k falešné skromnosti, sebelítosti, k pohrdání druhými, to všechno jako by se nikdy neučili!
S láskou jsem na tebe vzpomínal, s jakou obratností sis počínal na služební cestě s Martinem. Pevně doufám, že se vše vyvíjí slibně a již brzy od tebe obdržím dobré zprávy.
Jediné, co jsem měl na paměti, byla Elen. Z vnějšího pohledu možná ještě nedoznáš změn, ale pod povrchem jsem již zaháknul pár háčků.
Původní plán - odtrhnou Elen od Heleny byl těžko proveditelný. Proto jsem zvolil taktiku, kterou jsme probírali v druhém semestru. K dobrým základům se vždy rád vracím.
Připomněl jsem si, že největší hloupostí je tvrdit křesťanovi, že Bůh není. Daleko účinnější bude nalomit jeho víru v „dobrotivého“ Boha.
Využil jsem tedy sled posledních událostí ke svému záměru.
Jako na zavolanou její kamarádka křesťanka měla vážnou autonehodu. Fakt, že v Elenině církvi o těžkých věcech nemluví a kladou spíše důraz na konstantní radost, která plyne ze života s Bohem, jen podpořil moji vizi. Všiml jsem si, že v myšlenkách se vyrojily otázky, jak se to mohlo stát. Hned jsem je přiživil myšlenkou, že lidem nevěřícím se v mnohých ohledech daří lépe. Samozřejmě jsem vypíchl vnější věci. Prosperita, zdraví, kariéra.
Bingo.
Konečně jsme našel cestu k Eleninu soucitnému srdci.Byla celý večer tak zmatená.
Jednak proto, že se nikdy nesnažila odpovědět na otázky tohoto typu, ale hlavně proto, že se to najednou stalo někomu, koho znala léta a na kom jí záleží.
A já si říkám, jak jsem jen mohl zapomenou na náš fenomén: „Nemilosrdný Bůh, který dopouští tolik zla.“ Tohle snad odradí každého druhého nebo dokonce i toho prvního?!
Všechnu tu krutost a bolest hoďme na toho, kdo si říká SPRAVEDLIVÝ A DOBROTIVÝ.
Kamaráde, už jsem zase na koni. Starý, dobrý Zmarchrob, nejlepší z nejlepších, hvězda pekla, posel špatných zpráv!
Tvůj Zmarchrob
potkala mě velmi nepříjemná událost.
V rámci rozpočtových škrtů mi byl přiřazen jeden resort navíc. Trvalo mi několik měsíců než jsem tu bandu idiotů naučil základním dovednostem, které nám dvěma jdou jako po másle. Jak přivést člověka k falešné skromnosti, sebelítosti, k pohrdání druhými, to všechno jako by se nikdy neučili!
S láskou jsem na tebe vzpomínal, s jakou obratností sis počínal na služební cestě s Martinem. Pevně doufám, že se vše vyvíjí slibně a již brzy od tebe obdržím dobré zprávy.
Jediné, co jsem měl na paměti, byla Elen. Z vnějšího pohledu možná ještě nedoznáš změn, ale pod povrchem jsem již zaháknul pár háčků.
Původní plán - odtrhnou Elen od Heleny byl těžko proveditelný. Proto jsem zvolil taktiku, kterou jsme probírali v druhém semestru. K dobrým základům se vždy rád vracím.
Připomněl jsem si, že největší hloupostí je tvrdit křesťanovi, že Bůh není. Daleko účinnější bude nalomit jeho víru v „dobrotivého“ Boha.
Využil jsem tedy sled posledních událostí ke svému záměru.
Jako na zavolanou její kamarádka křesťanka měla vážnou autonehodu. Fakt, že v Elenině církvi o těžkých věcech nemluví a kladou spíše důraz na konstantní radost, která plyne ze života s Bohem, jen podpořil moji vizi. Všiml jsem si, že v myšlenkách se vyrojily otázky, jak se to mohlo stát. Hned jsem je přiživil myšlenkou, že lidem nevěřícím se v mnohých ohledech daří lépe. Samozřejmě jsem vypíchl vnější věci. Prosperita, zdraví, kariéra.
Bingo.
Konečně jsme našel cestu k Eleninu soucitnému srdci.Byla celý večer tak zmatená.
Jednak proto, že se nikdy nesnažila odpovědět na otázky tohoto typu, ale hlavně proto, že se to najednou stalo někomu, koho znala léta a na kom jí záleží.
A já si říkám, jak jsem jen mohl zapomenou na náš fenomén: „Nemilosrdný Bůh, který dopouští tolik zla.“ Tohle snad odradí každého druhého nebo dokonce i toho prvního?!
Všechnu tu krutost a bolest hoďme na toho, kdo si říká SPRAVEDLIVÝ A DOBROTIVÝ.
Kamaráde, už jsem zase na koni. Starý, dobrý Zmarchrob, nejlepší z nejlepších, hvězda pekla, posel špatných zpráv!
Tvůj Zmarchrob
Žádné komentáře:
Okomentovat