Nedá mi to

Dělám na repasu několika věcí najednou a to mám pak tendenci některé věci seškrtávat, aby jsem pak nebyla ve stresu. Vymyslet nohu 5 minut před odjezdem není  úplně optimální  pro navrhování.
Skoro jsem to vzdala. Ale teď večer se mi zdá všechno jasnější, překresluju , ohýbám a hlavně se snažím myslet jinak.
Na to je dobrý klást si otázky. Musí mít opravdu tři nohy? Nedá se udělat kotvení  jinak a opravdu chci masiv?
Problém je totiž často v tom, že jsme zasekaní v určité představě a nechceme jí ani za nic opustit. Je to  vložená investice do času, kterého nám je líto.

Je-li ti to líto, jsi jelito. Říká můj kamarád.