pondělí 17. září 2012

Proč ráda cestuju se Silvou




V pátek Silva dorazila se svým mega devítimístným rodinným vozem na čas. Samozřejmě jsem nebyla sbalená, protože jsem celý den balila s Alicí keramiku. Silva zahlásila, že si tedy dá ještě kafe.
Žádný stres. Pak mě napadlo se ještě podívat, v kterém městě vlastně spíme a vyhledat telefon kamarádky, která nám nabídla azyl.

(vsuvka: před rokem jsem se seznámila s klukem, co jel do Prahy na pohovor. Nejenom, že měl vypsaná místa schůzky, ale i vytištěné mapy, přestupy na metro a vypočítané, za jak dlouho tam dojede.
Tohle se mi prostě nemůže stát. VŽDYCKY hledám adresu a telefon 10 minut před odjezdem).

Moc mě potěšilo, že Silva, co by řidič, si nevzala automapu ani navigaci, za to podrobný popis, jak se dostat z Havířova do Ostrova u Macochy.(viz foto)

Díky tomu jsme viděly spoustu krásných míst a měst, které sice na trase být neměly, ale my jsme se tam nedopatřením dostaly.
Zjistily jsme během dvou dnů, že z Ostrova  do Kunštátu se dá dojet čtyřmi možnými způsoby:-))
Během cesty jsme probraly všechny vztahové záležitosti, nekonečné téma pro ženy.

Je mi se Silvou moc dobře. Hodně se smějem a zároveň jsme schopné mluvit i o velmi niterných záležitostech.
Kdo jsem. Co chci . Co nechci. Co nezměním. Co změnit můžu. Co já a Bůh...Věci, které by už člověk by měl mít už dávno zodpovězené, ale nakonec zjistí, že je musí znova přehodnotit, ujasnit si, upevnit se v rozhodnutí.

Díky Silvi za báječnou společnost, skvělý prodej a bezpečnou jízdu.pusu Soňa





9 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Jak bych to tak napsala a nevypadala přitom jako úchyl. Chtěla bych být Silva a přitom jsem jenom anonymní čtenářka... Je to stresující. Joo, někdy je to čtení blogů svým způsobem stresující.... Tak proč radši nedělám něco pořádného?!Přitom jsem taky taková Silva pro svoje kamarádky, tak proč mám touhu nabírat ještě další, když je stejně moje kapacita už naplněna, ne-li přeplněna. Asi protože mám pocit, že Vás znám!! I když Vy neznáte mne. A jste mi děsně sympatická. Moc Vám fandím a strašně ráda Vás čtu. Hezký den přeje Vaše anonymní virtuální kamarádka, chacha Chrpa

mrozkulka řekl(a)...

Ještě teď se směju, jako vždy, bylo moc fajn....díky, S.

Anonymní řekl(a)...

Soni, tak jestli hledáte telefony 10 min před odjezdem, tak já po cestě volám bratrovi, ať najde na netu telefon. A vždy si říkám, že kdy zvládneme odjet, aniž bychom mu po cestě z nějakého důvodu nevolala.:-)
Jinak ta cesta musela být fajn. Iveta

Soňa Malinová řekl(a)...

Tak to je ještě vyšší úroveň freestylu:-)))

Anonymní řekl(a)...

Díval jsem se na mapu, jak se jede z Havířova do Ostrova. Ten popis je myslím naprosto vyčerpávající :-)

Tereza Pernicová řekl(a)...

jé, bydlím kousek od Ostrova a jeli jsme taky do Kunštátu (už jste hrníčky neměla:-( a levandule máme půlku zahrady) a taky na Pernštejn (jakože je to "po cestě") a i navigace nás vedla po takových cestách, že jsme se divila, že jsou vůbec v mapě. Cestování v těchto končinách je vždycky vtipné:-)

Anonymní řekl(a)...

Nedávno jsem volala manželovi z auta, že jsem se asi ztratila! Viděla jsem pole se lnem, které cestou TAM na trase určitě nebylo ( to bych si všimla). Manžel mi poradil, ať jedu chvíli rovně až uvidím ukazatel na Kutnou Horu, tam já ale nepojedu, mám se prý dát opačným směrem a dojedu do Hradce Králové a pak už cestu domů znám...Jezdím podle kytek, stromů, barevných fasád na domě...Zatím jsem se vždycky našla!

Soňa Malinová řekl(a)...

Výborné!:-)

mrozkulka řekl(a)...

Jsem se zase článku po letech zasmála :)