sobota 1. září 2012

Napsat knihu - jeden ze způsobů, jak se vyrovnat s minulostí

Dřív mi bylo během cestování trochu smutno. Hlavně to čekání na vlak a prostoje mezi jednotlivými schůzkami. Včera mi došlo, že tyhle pocity už dávno nemám. Kniha, wifi a káva je moje svatá trojce, která ve mě udržuje stav blaženosti. Navíc, pořád mi ještě zůstalo odbavování cestujících na Hlaváku.
Nevím, jestli je to tou modrou košilí, která připomíná uniformu českých drah  nebo je to můj zevlující výraz.... tak jako tak, vždycky, a to fakt nekecám, mě někdo požádá o radu.
Tentokrát americký pár, co cestuje po východní Evropě. V každé zemi tráví 3 dny. Mluvili krásně srozumitelně anglicky. Já samozřejmě  děsné pako, protože jsem si nemohla vzpomenout na slovo perón.
A teď bacha. V tu chvíli se přitočil jeden pán(bez zavazadel, dost ležérně oblečený, trochu pomačkaný) a s brilantní angličtinou se jich zeptal, jestli potřebují pomoct. Oni že né, že už mají mě a že čekají , kdy se zobrazí perón, kam přijede vlak.
Nějakým zázrakem věděl, na který perón vlak  přijede  a jak se tam mají dostat. Pak si stoupl opodál a vyhlížel další zoufalce.( zmínil se, že je na nádraží každý den)
Moje teorie je, že je to nějaký chytrý blázen, co nemá co dělat a přišel na to, jak být užitečný.
Samozřejmě mě napadá i mnoho jiných teorii, ale tahle se mi líbí nejvíc.



Ok. Tak která že to byla kniha v obálce?
Ostrov Sukkwan od amerického spisovatele Davida Vanna.

Podle anotace by si člověk mohl myslet, že to bude dobrodružná knížka na motivy Jacka Londona. Do půlky se to tak tak trochu čte. Kniha je tenká a dramatické zápletky rozhodně nechybí. Ale jestli si myslíte, že jde o zápas s medvědem , tak to jste na omylu. Je to především zápas  o vlastní duši.O vztahu mezi otcem a synem.
Přesně v půlce dojde ke zvratu a vy si říkáte: Bože můj, to snad ne! Bylo to tak šílené, že jsem musela na chvíli knihu zavřít.

Dřív než začnete knihu číst, doporučuji si přečíst rozhovor s autorem. Pak pochopíte, proč právě tento námět.

Americkému spisovateli Davidu Vannovi se zastřelil otec, když bylo chlapci třináct let. S takovou zkušeností se člověk v životě vyrovnává těžko. David Vann svěřil papíru hypotetický příběh, který se mohl odehrát, kdyby si tehdy jeho otec zbraň k hlavě nepřiložil. 


5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Myslím, že se pro Váš knižní tip stavím v knihovně : )
Zároveň bych se ráda podělila o svoje čtecí zkušenosti:Yann Martel - Pí a jeho život,kniha,v níž si člověk může vybrat, čemu chce věřit.. a pak ráda sáhnu po Josefu Formánkovi, je mi jedno, že jeho knihy čtu už poněkolikáté: Josef Formánek - Prsatý muž a zloděj příběhů. Mluviti pravdu, Umřel jsem v sobotu.

Hezký víkend.
K.

Soňa Malinová řekl(a)...

Moc děkuji.Taky zajdu do knihovny:-)

hanele řekl(a)...

Martela mám, půjčím ;)

hanele řekl(a)...

a Formánka vlastně taky ;)

Unknown řekl(a)...

oakley sunglasses
coach outlet online
mulberry handbags
hermes belt
cheap snapbacks
ralph lauren outlet
toms sko
michael kors outlet online
coach handbags
fred perry polo shirts
20171219caihuali