Poslední dopis z cesty.

Díky teleobjektivu se David stal  solidní paparazzy. Tolik fotek z dovolené jsem v životě neměla. Je zvláštní vidět se v nestřežených okamžicích.
A vůbec. Byla by zajímavá analýza, kdo a co fotil nejvíc.
Tím myslím, že kdyby si někdo zcela neznámý prohlížel všechny naše fotky, mohl by zahlédnout věci, které na fotkách vůbec nejsou, ale jasně ukazují vztahy mezi námi.

Během dovolené jsme všichni dospělí zjistili, že David je mistr Jacka Norrise.(všechno ví, všechno zná, vždycky má pravdu). Naše ironické poznámky na jeho adresu snášel statečně, nakonec to bylo zábavné i pro něho.
 Kromě toho Michal s Ivošem rozvinuli českou angličtinu, prokládanou slovenštinou( seznámili jsme se na pláži se sloveskou rodinou ) , ruštinou ( tu jste mohli slyšet na ulici hojně) a italštinou. Škoda, že jsem některé věty nezapsala.

Davida bavilo mluvit anglicky. Poprvé v životě pochopil, proč se ve škole učí jazyk.
V restauraci si chtěl objednávat sám .... pořád se ptal, jak se co řekne a hned to zkoušel. Možná dobře, že jeho první zkušenost nebyla v anglicky mluvící zemi. Italové mluví pomalu, často špatně a nikdo se nad angličtinou nepozastavuje. Člověk si pak nepřipadá jako trotl.
...............................................
Je sedm ráno. Pondělí. Plná pošta. Alice i Ria dorazí za chvíli. Těším se na ně.