Včerejší ráno začalo nepříjemným telefonátem.Holt.Na business člověk musí mít žaludek.Ten mám, ale pomalu a jistě , mi z nervů odchází žlučník. Na druhou stranu, když mi kamarádka přeposlala jen tak z legrace nabídku práce z jedné střední umělecké školy ( a šance na přijetí vysoké,plat slušný, žádné nervy) , bylo mi jasné, že bych svou práci neměnila. Nebo mě ještě lidi dostatečně nesošrotovali. Ještě pořád jsem ráda za to, že si můžu dovolit ranní pomalý nájezd, jedno oko zalepené , druhé vyřizuje mejly, abych pak v poledne trhala rekordy v počtu vytočených hrnků za hodinu a kolem půlnoci dokreslila návrhy .
Ale abych se vrátila ke špatnému startu dne. Celé dopoledne jsem strávila korespondencí v angličtině i češtině na téma Volná hospodářská soutěž, abych se ubezpečila, že EU je nám skutečně na ....Odpoledne jsme ,celá rodina ¨včetně babičky, vyrazili na dlouho očekávanou akademii předškoláků.
Nejsem matka,která muchlá v ruce posmrkaný kapesník a zdá se jí , že její dítě je nejlepší a nejhezčí ze všech. Nicméně včera mě Borek úplně dojal. I slzu jsem ukápla.
Žádný úspěch v práci (třeba, že o mě vyšel článek v časopise) se nevyrovná radosti z úspěchu vlastního dítěte.
Byl to hezký den, i když začal trochu divoce.
...Lepší je maličko se spravedlností než mnoho výtěžků s bezprávím....
(Bible ,Přísloví)
Dobrou noc
Žádné komentáře:
Okomentovat