středa 25. února 2009

Kurz keramiky 2.(ouško)

První tři roky na škole jsme všichni zápasili s tím,jak udělat ucho na hrnek.Vlastně jsme si pomáhali,jak jsme mohli.Každého první napadne uválet váleček a pak ho nahoře i dole připevnit.
Špatně,špatně.I když si vybavuji jednu keramičku, která to tak dělá dodnes.
Ucho se TAHÁ.
Na místě, kde chceme ucho připevnit,naškrábeme,aby hlína dobře přilnula(viz minulá lekce)
Vytvarujeme si z hlíny mírně zúžující se váleček, namočíme jeho konec a přitlačíme na zdrsněný povrch.

Protože zrovna nebyl nikdo na blízku, kdo by vyfotil další postup a já k tomu potřebuji obě ruce, zkusím to popsat.Namočím si ruku a to vždycky po každém tahu . Podložím si prostředníček pod váleček.Ukazováčkem a palcem sevřu váleček z obou stran, a táhnu. Jemně . A hlavně stále držím zúžující se tvar.Namočím,táhnu .Ouško mám hotové asi na 6 tahů.


Chce to cvik.tak 100 ,200 oušek a pak Vám to půjde.Trénovala jsem to na sádrové desce.Pěkně se váleček k ní přisál a nemusela jsem hned ničit pracně vytočený hrnek.
Nehty jsem měla jen jednou a to,když jsem byla těhotná:-)))
Našla jsem svůj snubní prsten .Byl zatlačený do dna květináče.

6 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Tvar těchto uch vypadá mnohem lépe, než váleček. Lépe se i pak za něj drží.
Snubák je ještě použitelný? :-)...
cimi

Soňa řekl(a)...

Naštěstí to neprošlo výpalem(1100°C)

Pavla řekl(a)...

Soňo, děkuji za praktickou ukázku - mé první ucho jsem fakt dělala z válečku :o).... děkuji za Váš blog, je mým každodenním šálkem kávy a pohlazením.

Soňa řekl(a)...

Díky Pavli.
Až přijede můj muž z hor,požádám ho,aby mi udělal pár fotek.

mrozkulka řekl(a)...

Tak teď vidím, že každý hrnek je opravdu umělecké dílo...to je naprosto nad moje chápání, jak je možné něco takového vytvořit...obdiv!

Anonymní řekl(a)...

Tak to je sranda s tím snubákem:)Ještě že jsi ho našla!!Pa Gabka