Už delší dobu myslím na to, že bych ráda vydala katalog výrobků. Mám spoustu prototypů nábytku, které jsem ani nestihla nafotit, takže i když to bude trochu časově náročné, vydáme se za klienty a budeme fotit.
Rozhodla jsem se pro novinový recyklovaný papír. Pár takových novin se mi poslední dobou dostalo do rukou a nadchlo mě to .Nad ránem jsem vytvořila část jedné strany .Můj ufoun mi dělá radost, proto na oplátku jsem udělala radost já jemu a zmínila ho v textu. Neměla jsem ten správný font , ale jinak myslím, že už mám jasno. Hraniční kámen se uzavřel. Je nový den.
V několika slokách shrnuto pár dobrých rad do života. Poslouchejte, prosím, pozorně.
Rozhovor s Midi Lidi jsem zastihla na Českém rozhlase 3 v půl osmé večer v autě. A pak zahráli tenhle song a jen co jsem dojela domů, musela jsem si to pustit znova.
Zajímavé je, že i když půlka písničky má koncovky veršů -át(-ád) a druhá půlka písně na -ou, tak mi to vůbec nevadí.
Vážně se mi líbí.
Už je skoro půlnoc.Tak dobrou.
Co k tomu dodat ? Vločky mi hezky ladí k laku na nehty a doufám, že mě smích nepřejde.Neslibuju, že to bude nějak extra zábavné, ale ráda Vás uvidím, dáme kafe a řeč.(je to v Havířově)
Akce, kde Vás to určitě bavit bude, jsou nekonvenční trhy v Cooltour (posledně jsme tam byli na TRABAND a moc se nám prostor líbil.
Více na facebooku. Dozvíte se tam , kdo vystavuje a najdete pár fotek vystavujících. Cooltour
Tolik k víkendovému vyžití.
Musím jít balit balíky.čáááu
Prvních 200 vidělo video, jak točím na kruhu a je to opět smazáno. Natočím lepší, detailnější záběry a budu se chovat seriózně.
Včera jsem se byla podívat na výsledek po totální rekonstrukci bytu. Původní dispozici jsme překopaly úplně do mrtě, aby v bytě bylo aspoň trochu k žití. Co mě nadchlo, jak majitelé na vlastní pěst vymysleli skříňku na wc . Montážník prý to komentoval tak , že v životě neviděl skříňku na wc z dubu. Ale uznejte, kdyby byla celá bílá,byla by to nuda. Snímatelné poličky umožňují snadný přístup ke stupačkám.
My jsme zase pro ně vykoumaly úschovnu televize, na kterou se stejně nedívají. Volně stojící pult mezi kuchyní a sedačkou k tomu jen vybízel.
V koupelně bílá , šedá, dub a tahle krásná dekorace.Už jste někdy viděli větve v koupelně? Já ne,ale tohle se mi vážně líbí.
To nejsou hrníčky pro panenky, ale na presso. Dnes jsme si s Rijou říkaly, proč my je vlastně nevyrábíme.
Asi proto, že teprve dnes jsem odeslala objednávky z března. A stal se zázrak. Už jen všechno doglazujeme a posíláme. Hotovo.Hotovo! Do nového roku bez restů.
Né, že bychom neměly co dělat, ale jen tak z legrace jsme natočily video na iPhone. Téma: točení na kruhu.Chovám se tam jak trotl, protože jsem z toho byla lehce nervózní a vůbec jsem si dopředu nepromyslela, co chci říct, ale postup výroby je celkem srozumitelný. Ještě na to kouknu v PC a zhodnotím, jestli je to publikovatelné. Víte o tom, že když něco natočíte na iPhone , tak to rovnou můžete poslat z telefonu na youtube? Až Vás budu iPhonem moc otravovat ,tak řekněte:-))
Segrasegra - Don't Walk: Ride!:
Jezdit na kole začíná být móda. Hity jako bio, eko a cyklo doufám nebudou jen trendy, ale zakoření se pevně do naší společnosti. Nedávno jsem zmiňovala, že s chválihodnou aktivitou, ať je to bio či eko, je dobré jít ruku v ruce s designem a módou, aby povrchní lidé, jako jsem třeba já, tomu přišli na chuť. Proč, když už se člověk dře na kole, by neměl vypadat aspoň dobře.( I když já se skoro za každým cyklistou ohlédnu, pokud má dobrou figuru :-))
Módní značka Segrasegra představuje na letošním Design supermarketu (DS) kolekci pro cyklisty. Můj bratr je cyklista a pár mých známých taky, takže vím, jak moc by je potěšilo třeba triko Zahejbám.
Pokud Vám náhodou unikla informace, že Designsupermarket (DS) začíná právě v této době , je dobré zaškrtnou do diáře červeným fixem .
Úplně malá odbočka. Včera mi kamarád sesynchronizoval mého Ufouna s počítačem.Co si zapíšu do diáře v telefonu , objeví se taky v PC a naopak. Báječné.
Segrasegra asi taky jezdí na kole, protože oblečení má přesně ty vychytávky, které cyklista potřebuje. Jeho hlavní potřeba je, aby se nestal dárcem orgánů.Tedy - být viděn. Ačkoli oblečení je tmavé, vždy tam najdete nějaké reflexní pásky a nebo je na písmo použita reflexní barva.
Nad bundami a tričky s nápisy,, Zahejbám" se usmívám. Doufejme , že cyklista zahýbá jen vpravo a vlevo a svou ženu miluje nade všechno na světě.
IPhone jsem během včerejška přejmenovala na ufouna. Je se mnou všude. Spíme spolu .Trilká mi nové příchozí emailové zprávy. Ne vždy je to výhoda. Ráno čtu mejl, že kuchyňská linka , která se tento týden instalovala za nepřítomnosti majitelů , je blankytně modrá a ne bílá ve vysokém lesku.(cena linky astronomická) Majitelé zděšení.
Já taky.V sedm ráno už volám do firmy, kde je problém.(pokud nevíte, tak většina podnikatelů před Vánocemi pracuje soboty i neděle) .
Vysvětlení. Firma nechala ještě na dvířkách ochrannou fólii , protože se bude ještě v kuchyni malovat :))
Jsem dokonale probuzená a už se na ufouna nezlobím.Ufoun umí krásné fotky a když si ještě stáhnete Instagram, tak Vám udělá skvělé filtry. Však víte jaké. Už půl roku je obdivujeme u Hanele na blogu.
Propojení ufouna, gmail a google je úplně nejlepší věc na světě.
Podléhám mediálnímu vlivu . Koupila jsem na základě reportáže ČT knihu Václava Cílka ,, Kameny domova ". Šestačtyřicet kamenů svázaných s českou a moravskou kotlinou nám ve své knize představuje a komentuje jeden z nejvýznamnějších českých geologů, popularizátorů vědy a věcných básníků českého jazyka, muž sedmi řemesel a mág českých médií Václav Cílek. Jeho kniha přesahuje rámec geologie a vstupuje s chutí do netušených souvislostí. Kniha je krásná s velkými písmeny jako ve Slabikáři.
Úplně nejhorší je vymyslet dárek pro babičky, které už k životu nic nepotřebují, jak s oblibou prohlašují. Ale nad obtiskem nožičky 4 týdenního novorozeněte budou slzet dojetím. Kamarádka akčně vyrazila na obtisk v době, kdy jiné matky sotva stíhají vyčistit si zuby. Vypadala, jako by si odskočila pro nákup, jen v tašce nebylo mléko a chleba, ale úúúplně malililinkaté miminko.
Knihu mám doma nejmíň 14 dní, ale poslední dny byly sec mazec abraka dabraka a ne a ne se k ní dostat. Abych náhodou nebyla nařčena z toho, že si hraju na intelektuálku, protože to vážně nejsem, tak jen napíšu, že kniha se čte skvěle. Zbytek viz odkaz nahoře.
Včera jsem četla a četla, až byly dvě ráno .Ke konci knihy se mi chtělo trochu brečet, ale zvládla jsem to :-)) Komu je záhadou, jak můžu ve dvě ráno číst, tak je to tím, že jedu na japonský režim.
30 minut spánku v poledne.
Borek dnes zůstal doma. Má vymknutý kotník.
Je tichý společník.Chvíli si prohlíží knihu, pak rozbaluje balíky, které jsem ještě nestihla rozbalit, pak hup do houpacího křesla a pak zas něco šotkuje s Rozálií (naše morče) .Trochu mi připomíná sestru hlavního hrdiny knihy. První čtyři roky jsem ho pořád zkoumala, co s ním vlastně je. Mírné náznaky autismu. To narovnávání věcí do řad a komínků. U večerního čtení po třetí větě odcházel někam úplně jinam, jako bych tam nebyla, do svého světa. Dlouho jsme na něj museli mluvit v jednoduchých větách. Jakmile věta obsahovala víc než 5 slov, přestával rozumět.V šesti letech mi bylo jasné, že ho do školy nedáme. Celý rok odkladu jsem s ním dřela abecedu. Možná jsem matka bohémka a spoustu věcí neřeším, ale za ten rok i ten následující, bych si zasloužila metál.
Borek pořád žije tak trochu ve svém světě a když dorazí kamarádi toho staršího, ptají se, jestli náhodou není krapet blázen.
Ale má samé jedničky. Do školy se těší. Je oblíbený. Šťastný. Já taky.
Borek se mě zrovna ptá, co to je za legrační křeslo, co vypadá jako sportovní rukavice.
A já se ptám Vás.
Je to zahřívací otázka, než vyhlásím kvíz.
Mám hrozně hodného bratra, který si myslí, že jeho mladší sestra je trdlo, ale vždycky když jsem nemocná, volá dvakrát denně. Taky mi kupuje dárky, které přesahují běžný standard. Máme se rádi, i když si to neříkáme.Víme to.
Těším se na focení s iphonem jako blázen.
Telefon má tolik funkcí, že mám na měsíc vystaráno.
Poslední měsíc se v Ostravě vyrojilo několik marketů s designem.Nedávno zmiňovaný Fashion crossroad, kde jsme si s Hanele pořídily prsteny z porcelánu a obdivovaly šálu s rukavicemi.To víte- stáří. Už myslíme jen na to, aby nám bylo teplo.
Fashion Cross měl dobré výstavní prostory a pejsky s brožemi. Psa bych brala hned. V našem domě by měl velký výběh.
Tak trochu se mi ulevilo, že jsem před časem odmítla nabídku vystavovat na Design marketu. Ambice mají vysoké - konkurovat Designbloku, ale zatím to vypadá, že ještě musí ujít velký kus cesty. Tím ovšem nechci hanit dopředu něco, kde jsem nebyla a nic neviděla. Jen jsem si projela seznam vystavovatelů http://www.leggydesign.com/program.html a zdála se mi skladba lidí dost nesourodá. Pro takovou akci je třeba velký tým lidí, jasně stanovit laťku pro to, co design je a co už je kutilství. Možná by byla pro mne přijatelnější verze:,, Na nic si nehrajeme, chceme dát prostor těm, co rádi něco dělají" , než mluvit o designu.
Na co bych ráda upozornila, je jejich páteční workshop. Zní to zajímavě a i kdyby z toho nic extra designového nevylezlo, může to být hezky strávené odpoledne s dětmi. 16:30 - Zvířatkový workshop - pro všechny co se chtějí pobavit a vytvořit si originální hračku
(ak máte doma pokazené, zničené nebo staré hračky, přineste jsi je sebou dáme jim společně novou duši).
Nedočkaví vyhlíželi na blogu, kdy už budou trika ,,NO A" k prodeji a já úplně zapomněla na slib, že o tom napíšu. Napravuji. Naštěstí Pavla (slečna, žena??) mě dokopala k tomu, aby jsem tričko nafotila a poslala fotku. Původně jsem myslela, že bych si zase najala Jardu na focení, ale ještě pořád mám v živé paměti, jak to posledně dopadlo. ( ne jeho vinou) Zde pozůstatek po demoličním focení.
Takových ,,dírek" tam bylo asi 6. Stříbrná fólie je z autolékárničky a kdyby jste to nevěděli, balí se do ní zranění, aby neprochladli. A nebo.... tím můžete zalepit díry . Sekundové lepidlo se jmenuje sekundové, protože je schopné do sekundy zcela znecitlivět prsty na rukou a do druhé sekundy se vytočíte, protože to, co lepíte , nedrží..
Dnes Jana dorazila na pracovní poradu a hádejte, co jsme dělaly ? Co fotka, to Jana krásná. Už po druhé se mi stalo, že při focení jsem zapomněla, že fotím produkt a spíš jsem myslela na to, aby lidé byli krásní. Pak se stane, že není vyfocená sedačka, kvůli které jsme pronajímali studio a nebo že triko není vidět celé. Za to krásné oči Jany ano:-))
Výsledek můžete vidět zde http://www.malinadesign.com/katalog.php?pmi=99
Nechala jsem natisknout taky pár pánských triček Beating for design.Tak mě napadlo, že by to mohla být hezká cena pro vítěze dalšího kvízu na téma design. Promyslím otázky a brzy soutěž vyhlásím.
