Pouzdrové šaty

Čas od času mám cuky koupit si na sebe něco jiného než džíny. Většinou, když se v jednom období mé kamarádky smluví a hučí do mě , proč nechodím v šatech a sukních, když mám tak konfekční postavu.
Ale kam bych tak v tom chodila? Na pracovní schůzky? Obávám se, že pro některé klienty by to bylo smrtonosné.

Přesto jsem dnes měla snahu a vyrazila do obchodu. Vize: klasické pouzdrové šaty.
Ukázalo se, že moje postava není vůbec konfekční. Velikost 34 mi sice byla jak ulitá, ale šíře mých ramen se k této velikosti nehodí.

Koupila jsem nakonec spoustu ponožek  pro všechny muže v domě.
Tak to bychom měli.

Tak na půl...

... jede můj web. (odkaz vpravo na blogu)
Zatím nemám  přístup k redakčnímu systému. To znamená, že nemůžu změnit ani přidat texty, fotky. Vlastně nemůžu nic. Programátor odjel do Kanady a má plno práce se sháněním podnájmu a práce.
Přesto jsem web spustila, protože jsem se přihlásila do soutěže a bylo by trapné mít své webové stránky ve formě e-shopu.

Poprvé v životě jsem usebrala odvahu a někam se přihlásila. Odeslání přihlášky se nezdařilo:-)
Si říkám:,,To bude asi nějaké znamení, kašli na to".

Taky míváte ten pocit, že to bude děsný trapas?

Pidi koupelna

............a orosené zrcadlo:-)

Jak to ta Alice dělá?

Medvídek a zajíc

KAFTI v rámci projektu Malá řeč vytvořili dětské lampy BUXY a MISHKA.

Lampa je bílá s jedním zaměnitelným komponentem. Můžete si vybrat z barev: růžová, limetka, vínová, bílá a červená.

Design navrhla sestra Moniky - Sonia Slaboň.

Koupit můžete , jak jinak, než ZDE

Už vím, s čím přijdu příště pod paží, až se narodí mým známým miminko.

Dnes odpoledne jsem našla k pronájmu prostory a trochu kutím , jestli si neotevřít  v Havířově studio s obchodem. Vstupní kapitál bych sice potřebovala ztrojnásobit, ale i tak mi to vrtá hlavou.

Ráno moudřejší večera.

........................................................................................................................................................

dovětek: 

Už jsem moudrá teď. 

Baví mě celé dopoledne sedět v džínách, nenamalovaná. Během práce se můžu zastavovat u chackpointů- myčka, sušička, pračka .

A když se vracejí děti domů, jsem tady. 

Feeling good

Dvě věci, které mě zaujaly.

Rčení a slovo MOKET.

Něžnost

Kniha Něžnost je tak romantická, že s každou přečtenou stranou máte pocit, že se barva listu začne měnit dorůžova. Přes to přese všechno a nebo právě proto, jsem se od ní nemohla odtrhnout.
Kniha má tři hlavní postavy a u všech třech autor bravurně popsal  pocity.

Pocity člověka, který zažil ztrátu někoho blízkého.
Pocity člověka, který platonicky miluje, až se chová skoro jako blázen.
Pocity člověka, který získá srdce ženy, i když by za ,,normálních" okolností neměl šanci.

Kniha je víc ze života, než se na první pohled zdá.

dovětek: Čím si jí získal? Čistotou srdce a humorem. Chybí - li jedno z toho, šance se prudce snižují.

Karkulka

Ve slabé chvilce jsem slíbila, že pomůžu s Pohádkovým odpolednem.
Jdu za Karkulku.Kostým šiju na poslední chvíli. Vypadám spíš jako selka po znárodnění.

Na cestě XX

Tentokrát za sebe majitel poslal vůz a řidiče. Poprvé v životě jsem jela v autě s periskopem:-)

Auta jsou snad jediná oblast, co mě v mužském světě nebaví. Málokdy si všimnu, do čeho sedám a už vůbec nerozpoznám, jestli auto je drahé nebo levné. Hlavně že jedeme. 

Řidič byl fajn. Většina témat se točila kolem jídla:-)

Nejdříve jsme se stavili za kamarádem, který sestrojil  více než 50 letadel. Specializuje se sice na plechová letadla, ale i tak to bylo pro nás důležité .

Vlákna, která vidíte u přístroje  jsou ještě trochu vyšší level než jsou klasická karbonová vlákna. Po dopadu letadla se netříští na nebezpečné jehly.... Jen jsme si říkaly s Alicí, že pokud letadlo spadne, už je to asi jedno.

Není úplně příjemné, když mužský tým trvá na určitých věcech, které by se mohly udělat jinak. 

Cestou zpět nás řidič vysadil na vlak v Zábřehu.

Víte jaká je výhoda, když je Vám  už skoro čtyřicet?

 - Jste sama sebou a chováte se svobodně, nehledě na to, co si o Vás  lidé pomyslí. Ano, přiznávám,    smály jsme se s Alicí ve vlaku trochu víc nahlas než se sluší, ale co už.

- Obvykle už víte, co Vám sluší. (když si prohlížím fotky pár let zpátky, nevěřím vlastním očím)

- Konec experimentů s vlasy.(už jsem měla 3x extra dlouhé, taky rezavé, tmavě hnědé, krátké bílé)

- Oblbovací řečičky Vás  jen tak nerozhodí. (ale je to milé:-)

A když Vám konstruktér dá přednášku o tom, jak by měl vypadat interiér, v klidu si ho vyslechnete, ale pak uděláte rozhodnutí, za kterým si stojíte vy sama.

Líbí se mi můj věk.

Víte o nějakých dalších výhodách?

Fragile - křehký(á)

                                                                               
Až se tělo a ocel spojí, poteče krev                                                                                
Barva vybledne ve večerním slunci
Skvrny smyje zítřejší déšť
Ale něco v naší mysli zůstane navždy

A déšť bude padat a padat 
A déšť bude padat a padat

Možná, že tento závěrečný čin měl
potvrdit argument života
že nic nevzešlo z násilí
a nikdy nevzejde
Pro všechny, kteří se narodili pod rozzlobenou hvězdou
Nezapomeňme, jak jsme křehcí


A déšť bude padat a padat
Jako slzy z hvězdy
Jako slzy z hvězdy
A déšť nám bude připomínat
Jak křehcí jsme
Jak křehcí jsme

A déšť bude padat a padat
Jako slzy z hvězdy
Jako slzy z hvězdy
A déšť nám bude připomínat
Jak křehcí jsme
Jak křehcí jsme
Jak křehcí jsme
Jak křehcí jsme

Šindele nejen na střeše

                                                                Kolekce wood-oo

Čím  dál více architektů a designérů nakupuje na malinadesign. Zvědavost mi nikdy nedá, aby jsem aspoň v rychlosti nesjela, co jsou zač.
Vždycky mě potěší studio, co se neuvrtá jen do interiérů z dostupného nábytku, ale vymýšlí prototypy. Za kolekcí WOOD-OO stojí  Jan Vacek a Martin Šmíd. Dále jen přetiskuju, protože bych to stejně lépe nenapsala.

Šindele byly dříve běžným materiálem, používaly se jako střešní krytina na venkovských staveních, gotických hradech, měly svou tradici, byl to přirozený prvek v prostředí. „Nápad použít tento materiál i způsob využití bylo takové vnuknutí, které mě napadlo při pohledu právě na jednu takovou „perníkovou chaloupku“ s dekorativním šindelem na štítu,“ pokračuje Jan Vacek. Autoři prezentují Wood-oo jako ucelený komplet, fantazírují a dávají dřevěnému šindeli nový rozměr - vytvářejí funkční nábytek použitelný do bytového nebo komerčního interiéru, ale i interiérové objekty a předměty s důrazem na výtvarnou či obecně dekorativní funkci. Ve své kreativitě ale pokračují ještě dále - motiv šindele je přenesen i do grafiky či grafických vzorů. Nechybí ani propojení stromu jako základního prvku až po dřevo v různých formách výtvarného zpracování.  

   Šindel se objevuje jako svítidlo, věšák nebo náhrdelník, v aplikacích na bytové textilie, polštáře, textilní panely na okna…

Pokud se vydáte na letošní designblok, můžete nábytek vidět na živo. My už máme zarezervované lístky na Regiojet.

Trochu z nostalgie jsem si dnes pustila jeden díl Chalupa je hra, kde jsem předělávala podkroví. U nás na Moravě a hlavně na Valašsku takové střechy stále ještě můžete spatřit.

 Chalupa, kde jsme natáčeli,  měla taky původní šindelovou střechu. Majitelé byli velmi příjemní lidé a vůbec...bylo to jedno z nejhezčích natáčení , které jsem v tomto pořadu zažila. Po roce jsem přešla do Bydlení a po mně nastoupila Pavla - skvělá výtvarnice.
Hrozná škoda, že pořad skončil.

Tak. A to by bylo pro dnešek všechno. Dobrou noc.

Čmrdliky čmrdliky

                                   Já čmárám, Alice modeluje. Společně dolazujeme.

Proč ráda cestuju se Silvou

V pátek Silva dorazila se svým mega devítimístným rodinným vozem na čas. Samozřejmě jsem nebyla sbalená, protože jsem celý den balila s Alicí keramiku. Silva zahlásila, že si tedy dá ještě kafe.
Žádný stres. Pak mě napadlo se ještě podívat, v kterém městě vlastně spíme a vyhledat telefon kamarádky, která nám nabídla azyl.

(vsuvka: před rokem jsem se seznámila s klukem, co jel do Prahy na pohovor. Nejenom, že měl vypsaná místa schůzky, ale i vytištěné mapy, přestupy na metro a vypočítané, za jak dlouho tam dojede.
Tohle se mi prostě nemůže stát. VŽDYCKY hledám adresu a telefon 10 minut před odjezdem).

Moc mě potěšilo, že Silva, co by řidič, si nevzala automapu ani navigaci, za to podrobný popis, jak se dostat z Havířova do Ostrova u Macochy.(viz foto)

Díky tomu jsme viděly spoustu krásných míst a měst, které sice na trase být neměly, ale my jsme se tam nedopatřením dostaly.
Zjistily jsme během dvou dnů, že z Ostrova  do Kunštátu se dá dojet čtyřmi možnými způsoby:-))
Během cesty jsme probraly všechny vztahové záležitosti, nekonečné téma pro ženy.

Je mi se Silvou moc dobře. Hodně se smějem a zároveň jsme schopné mluvit i o velmi niterných záležitostech.
Kdo jsem. Co chci . Co nechci. Co nezměním. Co změnit můžu. Co já a Bůh...Věci, které by už člověk by měl mít už dávno zodpovězené, ale nakonec zjistí, že je musí znova přehodnotit, ujasnit si, upevnit se v rozhodnutí.

Díky Silvi za báječnou společnost, skvělý prodej a bezpečnou jízdu.pusu Soňa