čtvrtek 4. října 2018

Čtvrtek ( kdo má pořád vymýšlet nadpisy)

Probuzená ve čtyři. Tento týden už po třetí.
Těží z toho D. Dělám lepší svačiny. I vejce na tvrdo do obložených chlebů.

V osm ráno jsem měla upečené kuře na oběd .

Naložila jsem keramickou pec.
Tu kuchyňskou  jablkovým koláčem. Stephordská panička by mi mohla závidět.

Původně jsem chtěla napsat o tom, jak jsem dva dny sušila křížaly, až jsem je málem vzteky vyhodila do koše, ale to by mi image paničky dost pokazilo.

Dopoledne na stavbu ( teď jsem tam denně), nakoupit barvu a zpátky, ať je zítra čím vymalovat.

Ve dvě do galerie. Vzala jsem si s sebou sekyru. Poslední dobou na schodech galerie, směřujících do dvora,  vysedávají narkomani, vytáhnou nádobíčko a něco si šlehnou. 
Setla jsem keř, který schody kryl. 


Ale to vám ještě musím říct, co se mi stalo.

Jedu pro tu barvu a vzpomenu si v 11:10 (to vím přesně, protože jsem se bála, že mají polední pauzu od 11 hod ), že bych měla dodělat ten trubkový věšák pro jednu paní. Naposledy jsme byly v kontaktu před měsícem .
Přijdu domů. Stáhnu mejly a tam vzkaz 11: 15 jestli už náhodou nemám hotový věšák.

Jak je možné, že měsíc nic a pak si obě na sebe pomyslíme ve stejnou chvíli?

Jako nic světoborného to není, ale za zmínku to stálo.


Deset let jsem jezdila nakupovat barvy do stejné prodejny. Takový milý starší pár. Dnes prodejna úplně nová, větší a noví majitelé. Chci zpátky  paní v brejlích a jejího vyhublého manžela.















4 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

na narkomany se sekyrou :))))

Soňa Malinová řekl(a)...

To by možná jediné zabralo:))

Mode De Boulangerie řekl(a)...

A to je to kouzlo brzkého vstávání! :)

PS: Myslela jsem, že ses na ně opravdu vybavila sekyrou. :D

Soňa Malinová řekl(a)...

:))