Pro jedno kvítí, reflektor nesvítí

     (Valčík na rozloučenou)

Zjistila jsem, že poměrně dost knih jsem na blogu nezmínila. Nebo jo, ale nedala jsem štítek"knihy" , tudíž zpětně nedohledatelné. Asi 50% příspěvků píšu na blog přes aplikaci v telefonu, která neměla do nedávna funkci štítky. 

Pár jich tedy v odkazech Stojí za čtení nebude. Kdo si to má všechno pamatovat.

Lucie mě naťukla, že by po rozkliknutí knihy mohl být odkaz na moji ,,recenzi". Pro mě zvláštní zpětně pročítat, jak myslím, jak píšu ( chvílemi primitiv prvního stupně).

Blondýna mi vložila do vzkazu naproto úchvatný tip na Molesine, do kterého si člověk  zapisuje přečtené kniny.Úuuáááá. To si musím koupit.

Jana přidala odkaz na Databáze knih.Díky.

Nedávno jsem dočetla knihu Valčík na rozloučenou od Kundery. Dobře, že to byla jedna z posledních, která se mi dostala do ruky. Příjemné oddechové čtení. Nicméně ,,Nesnesitelná lehkost bytí" je nedostižná.

Úvahy postav, jejich vnitřní polemiky, snahy najít různá řešení a skutečné motivy , to je to, co mě pořád ke Kunderovi táhne. 

hezkou neděli