Na workshopu keramiky čtyři z pěti co cvičí jógu. Všechny se shodly na tom, že největší problém je najít cvičitelku, která by jim sedla. Některé to vzdaly a cvičí doma.
Vybrala jsem si cvičitelku racionálně. Vystudovaná fyzioterapeutka. Tak snad ví, co dělá a nedovolí, abych se hned na prvním cvičení zlomila.
Cestou tam jsem byla rozhodnutá lekci zaplatit a jít domů.
Kdybych se řídila svojí povahou, tak nikdy nikam nejdu. Celoživotně se trochu lámu ( tak přece jen) nebo mě k tomu nutí okolnosti, ale nakonec je to vždycky ( nebo skoro vždycky) fajn.
Cvičitelka nad moje očekávání. Příští neděli jdu znovu.
....
Nová pračka ždíme mnohem poctivěji. Můj alpakový svetr se scvrknul na velikost 34. Trochu smutněnka. Byl to jeden z mála svetrů, co jsem si koupila v obchodě. ( dva nejoblíbenější mám ze second handu)
Večer snaha zaplácnout smutek nákupem nového. Projela jsem všechny možné obchody. Nic. Buď svetry z ropy nebo z recyklovaných pet lahví. Mělo by mě hřát vědomí, že zachraňuju planetu, ale svetr z polyesteru opravdu nehřeje. Svetry z bio, eko obchodů od šesti tisíc nahoru by mi svědomí nahlodávaly.
Druhý den za Bárou do galerie ( zapomněla si klíče), uklidit po workshopu. Na skok do sekáče.
Byl tam. Přesně takový, jaký jsem si přála. Béžový, kulatý výstřih, z vlny, trochu oversize, ale ne tak, že máte rukávy ke kolenům. Pánský L, který někdo vypral a stal se z něho S - M.
K tomu kalhoty do gumy v pase i dole. Rybí vzor, který na fotce není vidět.
