Tři dny jsem chodila ,,hlídat" bazén sousedům. Odjeli na dovolenou . Na rozdíl od nás mají na zahradě opravdu soukromí. K tomu bazén a spoustu kytek. Mezi jinými i Oleandr. Včera jsem v OBI neodolala. Připomíná mi přímořské pobřeží.
Až když jsme dojeli do Bzí ( železný Brod), zjistili jsme, jak strategické místo to je. Půl hodiny do Turnova. Hodinu do Prachovských skal. Hodinu do Krkonoš a půl hodiny do Liberce.
Důležité hned na začátek napsat, že je celkem těžké udržet mého muže na dovolené. Jezdit na nová místa je úplná pohroma. Naštěstí nové místo udělalo velký dojem.
Ubytování přesně podle fotek. Někdo velmi osvícený opravil bývalou barokní kaplanku . Nová dřevěná kastlová okna s lehkým zeleným nádechem. Dlažba a obklad v dekoru břidlice, zafrézovaná skla do stěny u wc a sprchy.
V neděli po pětihodinové cestě jsem přemluvila muže na koupaliště v Železném Brodě. Zkušenost do budoucna. Nutné se dívat, jestli u koupaliště proběhla rekonstrukce. Do téhle vody prostě splývat nechceš. Ale zas za 40 kč člověk nemůže čekat křišťálovou studánku.
Kraj nádherný. Kamkoliv vyjdeme, kocháme se krajinou a to jsme zvyklí mít hory za humny.
V pondělí vyhrožovali deštěm a blesky. Usoudili jsme, že v Prachovských skalách to bude méně nebezpečné, než na Ještědu. Nespadla ani kapka. K večeru ještě běh. Že já mu to vždycky věřím. Prý 5 km jenom z kopce dolů a pak si to vyšlapeš nahoru. Jasně. První kilometr prudce nahoru. Nohy mě bolí do teď.
V úterý do Liberce.
D. vymyslel, že necháme auto na okraji Liberce a tramvají dojedeme k lanovce. Tramvají jezdíme i v Praze. Víc člověk z města vidí.
Lanovkou nahoru + 2 km chůze k vysílači. Nádhera. Včetně jídla a obsluhy v restauraci. Dejte si makový koláč! Do centra Liberce do Galerie Lázně taky tramvají. Přebudované lázně na galerii je skvělý počin. Jen jsem se v tom klimatizovaném prostředí děsně nachladila a od té doby trochu marod.
Pokračování zítra.
...jak už dlouho nebylo. Přijela k nám fotit Lina pro časopis Magazín Nila . V posledním čísle je Andrea Tachezy a spousta dalších zajímavých lidí.
Uklízela jsem průběžně tři dny, vymalovala kuchyň, odnesla běžky od vchodových dveří. Do toho jsem zavařovala červený rybíz. Ve čtvrtek osm hodin focení. Náročné, ale myslím, že z toho budou hezké fotky.
V pátek na otočku do Brna s M. vybrat sedačku a odvézt hrnky na Levandulovou farmu . Odpoledne s D. do hotelu MIURA . Na poslední chvíli využít voucher ( dárek od Borka) . Nejhezčí na hotelu jsou výhledy a umělecká díla .
Večer pěšky do pivovaru Ogar. Zpátky v bouřce a dešti.
Od pondělí zpátky můj režim. Celý den v tichu u navrhování. Trochu se trápím s návrhem pro Církev Bratrskou. Zásadní jsou okna, která vyměnit nemůžu. Vymyslet něco, co je zamaskuje, odpoutá pozornost od hnědých plastových oken...no nevím, nevím. Obvykle bych za těchto podmínek zakázku nevzala, ale už jsem jim předělala dvě patra uvnitř, navíc jsou to vážně moc milí lidi. Tak snad mě něco nebo někdo osvítí.
Po naší babičce.
Klasická sestava, jen chyběla Monika ( její humor taky). Za to se k nám nově přidala švagrová. Dost nám snížila věkový průměr.
Témata taky klasická. Plastiky, diety, muži, děti, politika. Přibylo nové téma - choroby. Naštěstí nic vážného.
Koupání v řece, na domácí zmrzlinu, na oběd do hospody, večerní grilování.
O půlnoci v posteli. Už nic nevydržíme.
Nestíhám zaznamenávat a bohužel si to ani nepamatuju. Byli jsme letos poprvé plavat. Opavské funkcionalistické koupaliště je záruka pohody, čistoty a prostoru.
Vsunula jsem do nasmlouvaných zakázek ještě dva projekty, tím pádem pracuju šest dní v týdnu. Ale nedřu, abyste si nemyslili. Jen si potřebuju věci promyslet, uležet a pak se k tomu v klidu vrátit. Mezi tím věším prádlo, vařím, obskakuju zasazené kytky. ( odhazuju v dáli slimáky)
Byla jsem na laminaci řas. Bála jsem se, že budu vypadat jak mrkací panna, ale vypadá to přirozeně.
V neděli za Josefem a Denisou. Denisa navrhuje interiéry veřejných staveb.
Josef studoval s mým mužem fotografii na vysoké.
Na základě jejich excelentních jídel, kterými nás hostili, jsem si objednala kuchařku.
To je úkaz. Nejdřív jsem našla její instagram a pak rozhovor, který s ní vedl Robert Vlach ( zakladatel na volné noze ) . Celé povídání ZDE . Nikdy bych nevěřila, že vydržím zaujatě sledovat 3 hodiny 47 minut. Iva je přesný opak mě. Miluje kontakt s lidmi, ráda zabředává do rozhovoru, handluje, prodává. Její vášeň pro vintage věci je nakažlivá.
Kromě svého obchodu pořádá blešáky. Sem tam přednášky. Nedávno dohromady s Moje poezie.
My, co to máme do Prahy daleko, se můžeme dovzdělat na jejím BLOGU . Skvělý článek ,, Kam s nimi ", na téma jak naložit s přebytečnými věci, které jsme nashromáždili a už je chceme dát pryč.
...autora díla nebo jen hodnotit dílo samotné?
Poslední díl Doby složité na téma umění mě hodně zklamal. Samé definice. Aneb jak složité věci říct ještě složitěji.
Ale čistě náhodou jsem natrefila na rozhovor s Petrem Vizinou a to bylo rozhodně srozumitelné a inspirativní. Na konkrétních příkladech - Nohavica, jeho tvorba a přijetí ocenění od Putina, Kundera a jeho udání, odstranění sochy maršála Koněva, sponzorování festivalů ,,nečistými" penězi atd se může člověk zamyslet, kde jsou jeho hranice přijetí nebo nepřijetí .
....
D. hlídá týden psa rodičům. Zítra se vrací. Snažím se využít čas, pracuju až do večera. Přes den pauzy jen na nákupy a běhání. Ve čtvrtek jsem měla schůzku u shopping parku . Čekání mě vyšlo sakra draho. Koupila jsem si šaty, tričko a kosmetiku od Rituals.
...tak se jmenuje pořad na Vltavě . Dnešní svět očima filozofie. Velmi jednoduše diskutované složité věci.
Za mě nejlepší díl na téma Za čím jít . Příští týden bude téma Zbyla nám tvořivost?
Za čím jít? Podle čeho se lidé orientují, když chtějí prožít dobrý život? Může se současná seberozvojová literatura minout cílem a spíše než k seberozvoji přispět k vyčerpání? O tom debatují v šesté epizodě filozofického podcastu Doba složitá Alice Koubová, Tomáš Koblížek a Anna Beata Háblová.
O víkendu jsme koukali na seriál RÉDL . Skvěle natočené, ale pro slabší povahy, jako jsem já, nedoporučuju. Z poloviny jsem byla otočená zády k obrazovce.
....
Dostala jsem nabídku zaměstnání. Jako opravdického zaměstnání. Dovolená, nemocenská, dva měsíce prázdnin. Učit na střední škole design.
Svoji práci bych neměnila ani za nic, ale potěšilo to. Domluvili jsme se na externí spolupráci.
Večer na józe. Poprvé jsem cítila, jak mi tělo dovolí udělat cokoliv. Po osmi měsících cvičení.
....
Minulý týden za mnou přijela z Brna Lenka Pelc . Nejsem jediná v ČR ( a hlavně blázen), kterého bolí po covidu kořen nosu. Probraly jsme design, krášlení a tipy, jak se dostat zpátky do formy. Na oběd a ještě k nám domů. Ukázala mi, co všechno mámena zahradě prořezat a jak.
....
Dva týdny jsem se radovala z výhonků zasazených hlíz ( Dahlia) , než začala invaze slimáků. Ty svině výhonky vyžraly až do hlíny. Myslíte, že ještě z toho něco vyroste?
...
Miluju, když mi klienti posílají fotky z postupu prací . (Je to ten bílý dům s červenou střechou, který jsme nedávno dávala na blog. ).
Cihly se dají očistit buď ručně nebo vodní tryskou, pískováním , vysokým tlakem.
