Tento týden mám za sebou dvě Vánoční párty + jednu pracovní cestu do Pardubic + kontrola na endokrinologii.
Jeden večírek ještě v neděli. V sobotu Pecha Kucha Night v Gongu.
Borek je pořád doma. S výukou se střídáme s Alicí. Záleží, která z nás zrovna něco vyřizuje složitého.
Uf . Uf. Snažím se nepodlehnout stresu. Zatím se držím.
Štítná žláza se mi opět přehoupla do nefunkce. Vyfasovala jsem příbalový leták, aby jsem věděla , co mi vlastně je. Tedy: únava, zpomalené myšlení, nevýkonnost atd.
Jsem zvědavá na to, až se mi myšlení po lécích zrychlí:-). Výkonnost bych už radši nezvyšovala.
Během pracovní cesty jsem dočetla Sputnik, má láska. Kolem Murakamiho se vytvořila nějaká posvátná aura.Hlavně nekritizovat! Asi tomu vážně nerozumím, takže můj názor neberte vůbec vážně.
Podle mě první půlka je dost vleklá. Pokud se snaží být chvílemi vtipný, tak to tak nevyznívá. Víc mu jdou dramatické zápletky. Duchovní zápletka opět nechyběla, ale mám z toho smíšené pocity.
Nějak mu to celé nevěřím. Když si vzpomenu na knihu Jeden den, kde je stejné téma - nenaplněná láska, hned bych si jí přečetla znova. U Murakamiho stačilo jednou.
Nicméně. Některé pasáže jsou moc hezké a snad kvůli nim nelituju, že jsem knihu dočetla.
(foto z pracovní cesty)
(Skákací origami žabky měly na Vánočním večírku velký ohlas. Všichni měli radost.)