Vyrábí je náš kamarád pro celou Evropu.
pátek 30. března 2012
KENDAMA
Vyrábí je náš kamarád pro celou Evropu.
čtvrtek 29. března 2012
Skoro hotovo
Kdyby jsem tento týden přibrala ještě tři lidi, tak všichni mají co dělat.
Vzala jsem na zkoušku Petra na 3D a vypadá to, že to půjde.,, Králíkárna a úly."
(každý nábytek od malinadesign má někde schovaný textilní štítek.)
e-maily:
18:03 Petr
posli jeste ty stromy a sovu na tu stenu.
18:34 Jana
soni, preposilam, co napsala pani H.
A já si myslím, že bychom měli teď hned vypnout počítač a jít dělat jiné věci.
Vzala jsem na zkoušku Petra na 3D a vypadá to, že to půjde.,, Králíkárna a úly."
(každý nábytek od malinadesign má někde schovaný textilní štítek.)
e-maily:
18:03 Petr
posli jeste ty stromy a sovu na tu stenu.
18:34 Jana
dostane Janička připomínky k ložnici?
18:38 Alicesoni, preposilam, co napsala pani H.
A já si myslím, že bychom měli teď hned vypnout počítač a jít dělat jiné věci.
úterý 27. března 2012
pondělí 26. března 2012
Muzika na večer
Ahoj Soni.
Dlouho jsem nenapsal, tak to teď snad napravím. Dnes
jsem si pro Tebe nachystal naprosto profláknutého umělce, známého pod
pseudonymem MOBY. Richard Melville Hall je americký skladatel a
zpěvák.
Zajímavostí určitě je, jak přišel ke svému Nicku.
Přezdívku Moby mu po narození rodiče dali podle románu Bílá velryba (Moby Dick)
od Hermana Melvilla, jeho pra-pra-pra-pra
strýce.
Dlouho tvořil převážně taneční muziku, kterou nás
zásobuje již přes 15 let, ale jeho poslední jubilejní desáté album Destroyed je
výrazně jiné.
Destroyed je místy až scénickou muzikou, která příjemně
snoubí Mobyho muzikantský talent a zřejmě nějaké jeho životní uklidnění. Joo
hold všichni stárneme.
Posuď sama:
PS: Vybral jsem záměrně nejkontrastnější písničku z
tohoto alba. Pokud se ti bude líbit, z celého alba budeš
nadšená.
Viktor
Maglajz všech událostí
Nedávno jsem četla recenzi:,, Kdo nečetl Šabacha, tak je snad z jiné planety." To asi musel být nějaký hodně velký fanda, protože já tady žiju docela dost dlouho, přečetla jsem taky dost knížek a Šabacha jsem četla až teď ve vlaku. Šabach , Ivan Kraus, I. Dousková ...vtipné, oddechové čtení.
Ve vlaku vždycky člověk vypadá jak trotl, když se směje (popřípadě brečí) . Pán naproti mě se vůbec nesmál a kdyby ve vlaku nebyla fixní okna, tak by mi knihu určitě vytrhl a hodil z okna. A to jsem se jóó soustředila při objednávání místenky v regiojetu.(Andy jsem minule taky blbě vybrala.Sorry).
Vychytané mají v regiojetu stále čisté záchody, na kterých by si Landa mohl myslet, že už je v nebi. Ale stačilo by ho vrazit do záchodků na lince ČD Ostrava Svinov - Havířov a hned by mu bylo jasné, že v nebi ještě není. To člověk při východu váhá, jestli má vůbec sáhnout na kliku.
O víkendu jsme v rodinném centru pořádaly burzu oblečení.
Po obědě jsem byla propuštěna na rodinný výlet do Kravař
Kafe v Keep Cup. Nádherný den, sladkosti, slanosti, svařák a Velikonoce .
pátek 23. března 2012
Finišujem
Když už se vkládají knihy do knihovny a vybírají se fotografie na zeď (Vano nebo Saudek), dokupují se takové ,,drobnosti" jako socha anděla z barokního kostela, znamená to, že už za chvíli jsme hotovi. Bude se mi po nich stýskat. Skvělí lidé, krásná práce , velká důvěra.
Stůl snad váží tunu. Zespodu desky jsou vložené ocelové pruty, jako výztuž proti ohybu.
(tajný průchod)
Poslední tři dny byly trochu husté. Uzávěrka grantu na kraj, zadání nábytku ,,český venkov " do výroby , posílání návrhů , aby klienti věděli, že na ně myslíme. Už se zase budím v noci.
Dnes se mi zdál sen.
Poslouchala jsem hudbu ( měla jsem bílá sluchátka od applu :-) , jedno sluchátko jsem půjčila kamarádce , aby si poslechla nějakou fakt dobrou hudbu .Vložila si sluchátko do ucha a poslouchala. Jenže já jsem místo hudby najednou slyšela její myšlenky. Byly hrozně smutné. Zvláštní, že ve snu je člověk schopen vymodelovat hlas tak, že jste si stoprocentně jistí, že neslyšíte hlas, ale myšlenky. V tom snu mě taky napadlo, jak může poslouchat hudbu a zároveň myslet na tak šílený věci.Já vím, měla jsme jí říct, že to slyším.
Některé myšlenky k Vám doputují tak jako tak.
Zítra o knížce, cestování a čistých záchodech.
úterý 20. března 2012
Koberce
Co děláme dva dny? Hledáme koberce.
Pořád něco hledáme. Koberce , lampy, stoly, židle, barové, makové, kovové, přírodní. Hledáme ve slevách (třeba teď jsou v JICE slevy na WC), protože někdy jsou rozpočty tak malé, že to ani jinak nejde. Někdy mám pocit, že většinu dne jen surfujeme na netu.
Samozřejmě ty nejhezčí koberce se prodávají v Harrods nebo v podobných nedostupných obchodech. Tak jsem se aspoň pokochala a skoukla krásné video o výrobě koberců ( těžko říct, jestli je to fair trade... nic nepíšou ).
Nádherné vzorníky- štětinky
Kdyby jste věděli o nějakém obchodě s hezkými koberci, tak sem s nimi .
Ráno v truhlárně. Otec a syn. Skvělé hlášky, které jsem si zapsala na ruku prupiskou, ale pak jsem na to zapomněla a umyla si ji.
pondělí 19. března 2012
Nezávisle na sobě...
...mi několik lidí poslalo tento odkaz
Vůbec mi nedošlo, jak těžké musí být pro rodinu sledovat ohlas na Skleněný pokoj. Propojení faktických údajů se smyšleným příběhem asi nebyla nejšťastnější volba. Člověk se neubrání pocitu, že to to tak skutečně bylo, i když ví, že to je jen román.
Včera jsme s bratrem probírali (naše hodinové rozhovory přes telefon) nejen vilu Tugendhant, ale i Kaplického, touhy každého architekta postavit něco zásadního, pocity ukřivděnosti , o hnacích silách, která ničí než budují. Taky o lásce, ztrátách a nálezech.(bratr je architekt)
O víkendu jsem dočetla V zákulisí muzea .
Od začátku Vás kniha tak trochu šokuje. Na konci máte radost, že závěr je takový, jaký by jste ho chtěli mít. Nic nepovím. Přečtěte si ji. Jak vidíte, i městské knihovny jí mají.
Alice , na rozdíl ode mne, když si knihu vypůjčí, neplatí první, druhou, třetí upomínku.
Poctivě čteme podle seznamu knih od Ef, jako by nás za rok čekala zkouška z literatury.
Vůbec mi nedošlo, jak těžké musí být pro rodinu sledovat ohlas na Skleněný pokoj. Propojení faktických údajů se smyšleným příběhem asi nebyla nejšťastnější volba. Člověk se neubrání pocitu, že to to tak skutečně bylo, i když ví, že to je jen román.
Včera jsme s bratrem probírali (naše hodinové rozhovory přes telefon) nejen vilu Tugendhant, ale i Kaplického, touhy každého architekta postavit něco zásadního, pocity ukřivděnosti , o hnacích silách, která ničí než budují. Taky o lásce, ztrátách a nálezech.(bratr je architekt)
O víkendu jsem dočetla V zákulisí muzea .
Od začátku Vás kniha tak trochu šokuje. Na konci máte radost, že závěr je takový, jaký by jste ho chtěli mít. Nic nepovím. Přečtěte si ji. Jak vidíte, i městské knihovny jí mají.
Alice , na rozdíl ode mne, když si knihu vypůjčí, neplatí první, druhou, třetí upomínku.
Poctivě čteme podle seznamu knih od Ef, jako by nás za rok čekala zkouška z literatury.
neděle 18. března 2012
Třicátá léta
Když mi bylo 16 let, dostala jsem nabídku od kamaráda, že když si ho vezmu za muže , dostanu celou jeho sbírku desek Beatles. Bylo těžké odolat.
Kdyby mě někdo žádal o ruku dnes, musel by mi nabídnout dům z 30. let. Nic víc , nic míň. Protože právě tyto domy mají všechno, co mladší domy i starší domy nemají. Velkoryse řešené prostory, vysoké stropy, veliká okna, široké dřevěné obložky, dřevěné podlahy , atmosféru, kterou nikdy v novostavbě nevytvoříte.
Když k tomu přidáte včely, slepice, skleník , kompost a výhledy na všechny vrcholy Beskyd, připadáte si jak v ráji.
Zemský ráááááj to na pohled...
Ale já jim to přeju.
Během návštěvy jsme pomyslně probourali pár příček, dveří .
Vlastně. Žádná návštěva u přátel se neobejde bez toho, aniž by jsme řešili nějaké interiérové záležitosti. Ještě pořád mi to nevadí, pořád to beru jako hobby.
Co mi vadí, když někdo cizí volá v neděli ráno a ptá se, jestli neruší. Pak to dorazí tím, že se jedná o pracovní záležitost, že jinak by nevolal.
Slušně ho odkážu na pondělí, že se mu budu velice ráda věnovat. Neoblomný.
Musím trénovat být neoblomná taky.
(série fotek hands)
pátek 16. března 2012
Na dvakrát
Poslední dva dny jsem ale udělala výjimku. Ležím s iPadem , nalepená na silver-rocket
Včera jsem Alici předčítala úryvky . Přece jenom se směje lépe ve dvou. I když já se nahlas směju často i sama.
Pokud jsem to správně chytla, tak Silver Rocket je parta lidí, co sami hrajou v nějakých kapelách a zároveň pořádají koncerty i jiným kapelám.
Kromě výborných recenzí ( výborné jsou proto, že nejsou nikým placení , můžou si psát co chtějí a je to vtipné) stojí za čtení Nejchytřejší kecy a Inkvizice.U mě vede ve psaní jednoznačně ARAN.
Čtení není vhodné pro - děti (okamžitě to Davide a Mikuláši zavři!!!!)
- pro něžná stvoření, která nesnesou sprostá slova
( já to taky extra nemusím, ale v některých textech mi to nevadí )
- pro maminky, co si fotí sušiny na stole a u toho poslouchají folk
Ukázka z Inkvizice:
Jan Kraus
ÚV SRR, 5. 1. 2012Bojovník proti korupci, kterej se ale zamiloval do Babiše (kterej do boje proti korupci vytáhnul, až když ho nasralo, že už není u lizu). Nepřítel bulváru, kterýmu ale nevadí, když bulvár informuje o jeho aktivitách (pravidelný promo na jeho show na revue.idnes.cz). Odpůrce klientelismu, kterej ale debilní kapele svýho synátora zařídil v podstatě doživotní angažmá. Tazatel "nepříjemnejch" otázek, kterej ale z rozhovoru nasraně utíká, když se někdo "nepříjemně" ptá jeho. Češi se zamilovali do dalšího bojovníka za pravdu, kterej si tak trochu sere do huby. Kdyby byl aspoň vtipnej... Jenže Kraus? Ten - jak říkají Zutro - bude vtipnej, až my budeme trapný.
...............................................................................................................................................................
Nikdy se mi nechce vymýšlet oslí můstek, aby jsem mohla nenápadně přejít na úplně jiné téma.Tečky to vyřeší.
Nápadně přecházím na téma : Soňa za barem v rodinném centru na karnevale.
Po dlouhé době mezi kojícími, pečujícími a zdrobněle mluvícími matkami. Snědla jsem spoustu chlebíčků, prolila se dostatečně kávou a vesele švitořila na téma těhotenství. Mám prolitý i mozek. ( v tom dobrém slova smyslu) Báječná akce. Příští týden pořádáme burzu oblečení.
A Borek do třetice všeho dobrého.
Paní učitelka včera prohlásila, že budou děti psát tak dlouho test, až budou mít všichni jedničky. (špatné známky se nezapisují). Borka zřejmě představa psaní každou hodinu test. tak vyděsila, že pro jistotu dnes napsal test na 1*.
Šťastný den.
čtvrtek 15. března 2012
V neděli
tady. Trochu se bojím. Protože jsem díl neviděla ve střižně , během natáčení jsem měla teplotu a brala antibiotika.Určitě budu mít oči jak skleněnky. Myslím, že v tomto díle bude úplně nejlepší pes Bertík. On je totiž zlatíčko a děsně prdlej.
Hrozně mě mrzí, že jsem na kameru nevychválila řemeslníky. Udělali krásný botník za neuvěřitelně krátkou dobu.
Některé rozhovory se točí i na pětkrát a to už si člověk nepamatuje, co vyzdvihl a co ne.
(podsedák a vodítko, který je na fotce, jsem dělala hodinu před dotočením dílu).
Platí na mě na 200% rčení ze Šťastného blogu :,, Nejjistější způsob, jak něco nestihnout? Je mít na to dostatek času".
Za 14 dní začínám točit a mám neblahý pocit, že opět budu dodělávat věci v noci, povezu si šicí stroj na místo činu a truhlář David se bude zlobit (aspoň na oko).
......................................................................................................................................................
Dovětek ke včerejšímu příspěvku.
Borek dnes dostal z písemky za 4. Brečel. Objali jsme se a řekli si, že oba děláme co můžeme a že VO TO DE.
A že je báječné, že je zdravý a rád chodí do školy. Na rozdíl ode mne, ač jsem byla premiantka třídy. Borek mi nastavil laťku k druhým. Chtít po druhých, aby překročili svůj stín, je hloupost. Snaha se počítá. Někdy víc než vlohy.
Hrozně mě mrzí, že jsem na kameru nevychválila řemeslníky. Udělali krásný botník za neuvěřitelně krátkou dobu.
Některé rozhovory se točí i na pětkrát a to už si člověk nepamatuje, co vyzdvihl a co ne.
(podsedák a vodítko, který je na fotce, jsem dělala hodinu před dotočením dílu).
Platí na mě na 200% rčení ze Šťastného blogu :,, Nejjistější způsob, jak něco nestihnout? Je mít na to dostatek času".
Za 14 dní začínám točit a mám neblahý pocit, že opět budu dodělávat věci v noci, povezu si šicí stroj na místo činu a truhlář David se bude zlobit (aspoň na oko).
......................................................................................................................................................
Dovětek ke včerejšímu příspěvku.
Borek dnes dostal z písemky za 4. Brečel. Objali jsme se a řekli si, že oba děláme co můžeme a že VO TO DE.
A že je báječné, že je zdravý a rád chodí do školy. Na rozdíl ode mne, ač jsem byla premiantka třídy. Borek mi nastavil laťku k druhým. Chtít po druhých, aby překročili svůj stín, je hloupost. Snaha se počítá. Někdy víc než vlohy.
středa 14. března 2012
Proces
Proces výroby nábytku .
1. Myslím ( obvykle tak 15 minut )
2. Čmrdliky, čmrdliky.
3. Alice moje čmrdliky překreslí do technického výkresu .
4. Koukáme na to, co jsem to zas za blbost vymyslela. Upravujeme rozměry a přemýšlíme, kolik centimetrů můžeme utopit knihu za rámem, aby se dala ještě snadno vyjmout. Smějeme se, protože nás napadají různé šílené varianty, jak vypodložit knihy. (nejlépe žákovskými knížkami).
5. Alice pošle podklady Janě.
6. Jana převede 2D do 3D.
7. Alice zadá do výroby.
8. A je to.
Odpoledne jsem odvezla staršího na angličtinu . Zaparkovala jsem u Kauflandu, koupila si chipsy, kafe, časopis a udělal asi veget hodinu v autě. Půl hodiny telefonát s mámou. Řekly jsme si všechny události za posledních 14 dní, vyřídila jsem pár mejlů ( být on-line je někdy báječné) + poslech hudby.
Po příjezdu domů jsem propadle lehké depresi. Borek zítra píše písemku z matematiky a jak se ukázalo, právě toto učivo se mu už dávno vykouřilo z hlavy. Nevypočítal nic a ještě se rozbrečel.
To já jsem se měla rozbrečet a ne on!!!! Skoro dvě hodiny výuky.
Jsem mrtvá.
On taky.
Chci červenec.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)























