....jsem měla hodně času na přemýšlení, protože jsem většinu dne ležela a odpočívala. Bohužel to nebylo dobrovolné, ale protože mě začaly strašně bolet nohy. Toto zastavení mě skutečně zastavilo. Měla jsem dny, kdy jsem si říkala, že z toho obchodu asi nedojdu domů a to je jen kilometr od nás. Do toho chronická bolest hlavy.
S odstupem času začínám vidět, že to bylo i v něčem přínosné. Doufám, že jsem se dostatečně poučila.
Na co jsem přišla:
1. Moje hypersenzitivita mi přináší do života pozitiva, ale přináší i omezení. Je třeba se tím řídit. Pokud se v tom vidíte, doporučuji přečíst celý článek.
Hypersenzitivní lidé mají citlivější nervový systém, což znamená, že jejich mozek zpracovává podněty hlubším a podrobnějším způsobem.1 Koncept Highly Sensitive Person (HSP), který označuje osoby s touto vlastností, se zaměřuje na jedince, u nichž se hypersenzitivita projevuje nejen emocionálně, ale také fyzicky a kognitivně. Tato vlastnost výrazně ovlivňuje, jak jedinec reaguje na podněty a jak zpracovává informace z okolního světa.
Například hypersenzitivní lidé často vykazují vyšší míru aktivity v oblastech mozku spojených s empatií a zpracováním informací. To jim umožňuje lépe číst jemné nuance ve výrazech tváře nebo tónu hlasu druhých. Na druhou stranu tato schopnost může vést k přetížení, zejména v prostředích plných ruchu nebo negativních emocí.
Ačkoli hypersenzitivita přináší výzvy, nese v sobě také mnoho výhod. Vysoce citliví lidé mají hluboké porozumění pro druhé, což z nich činí výborné lídry, poradce nebo umělce. Jejich schopnost vnímat detaily a hluboké souvislosti jim umožňuje přicházet s kreativními nápady a řešeními.
Hypersenzitivní lidé mají také silnou schopnost obohacovat svět kolem sebe. Jejich empatie, intuice a schopnost naslouchat mohou být neocenitelným přínosem ve vztazích, pracovním prostředí, někdy i ve společnosti jako celku.
2. Naslouchat nekompromisně svojí intuici. Tu mají hypersenzitivní lidé silně vyvinutou. I kdyby byla příležitost pracovní nebo osobní super zajímavá, ale něco by mě uvnitř varovalo, musím se toho vzdát.
3. Jestli ..náhodou" nemají moje zdravotní problémy něco společného s perimenopauzou. Až když jsem si pročetla a poslechla několik podcastů, přišla jsem na to, že spoustu žen se potýká se svalovou slabostí a bolestí hlavy stejně jako já. Hodně jsem se uklidnila.
Nejvíc komplexní mi přijde web mo-ja. Najdete tam nejen informace, ale i příběhy. K tomu zajímavý instagram. Příběhy mě zajímají nejvíce. Je fajn vědět, že v tom člověk není sám.
Moc mě bavil podcast s Evou Holubovou a její dcerou + odborník Menopauza není pauza . Odkaz na díl s Tomášem Faitem skvělý.
4. Být realista. Jestli před sto lety byl průměrný věk dožití u žen 50 let, tak nemůžu chtít, aby jsem se ve svých 52 pořád cítila fit a výkonná.
5. Ne všechno doženu stravou a pohybem. Potřebuju doplňovat minerály a vitamíny. Moje osvícená obvodní doktorka po tom, co jsem absolvovala x vyšetření na neurologii, nasadila třikrát denně vysokodávkové magnesium. ( magnosolv a a magne B6 ). Po dvou měsících jsou bolesti pryč. U někoho se výsledek může projevit mnohem dříve. Přidala jsem i další suplementy.
Žádné komentáře:
Okomentovat