Zajímavý postřeh. Otcové, pokud se svými dětmi tráví čas, jsou lepší rodiče než matky.
Ta přirozená lenost je brzdí v tom, aby děti obskakovali. Něco dítěti upadne, oni se nesehnou. Potřebuješ zavázat boty ?, to tě to radši naučím, než abych to dělal pořád dokola. Trochu pláče a vzteku je taky jen tak nerozhodí. Děti potřebují cítit velkou lásku, ale i vedení k samostatnosti a zodpovědnosti.
Stokrát jsem měla chuť jít do Borkova pokoje a sesbírat špinavé prádlo, ale pravidlo je : Není prádlo v prádelním koši - neperu. Nakonec to dopadlo tak, že si Borek od 16 pere sám. Poskládá , pověsí. A je úplně v pohodě.
Mimochodem D. si taky pere, ale protože je na to zvyklý. Ze začátku pro mě divné, ale člověk si rychle zvykne :)
Borek vaří oběd. (došla strouhanka ... tak z rohlíků pro Gabčiny slepice)
14 komentářů:
Po roce společného soužití zkouším různé taktiky. On byl zvyklý, že má vypráno, poskládané a vyžehlené prádlo. Že nemusí nakupovat, protože je lednička samonaplňovací, nádobí se myje a uklízí samo, podlaha se vysává a vytírá taky sama. O tom, že se mu osuška vymění v koupelně sama, až uzná za vhodné, vedeme dlouhé debaty. Pokud mu ji nevyměním, tak spolu oslaví obvykle měsíční výročí a pak už to nevydržím...
Když za něj nebudu nic dělat, třeba týden nenakoupím, nevyperu, neuklidím nic... tak se to naučí udělat sám? Už jsem se naučila neumývat občas nádobí, aktuálně už nemáme třetí týden vysáto.
V psychologii jsme se "učili", že chlap předpokládá, že se všechno v domáctnosti udělá samo, nechce být otravován ani pracemi ani tím procesem úklidu (účastnit se ani sledovat). Ale už nepsali, co se s tím dá dělat.
Můj starší syn taky nebyl zvyklý uklízet, ale po sestěhování s přítelkyní( to mu tehdy bylo 18) se domluvili na rozdělení prací. On pravidelně vařil, nákupy, nádobí a jeho přítelkyně zbytek. Je to všechno o domluvě. Jak domluva nefunguje, není to moc k žití. Tím spíš, když pak přijdou děti. To je teprve mazec.
Je to fakt těžký, protože mi jako matce docela dost vadí dětský pláč a řev, a zjistila jsem, ze úplně nevědomě dělám ústupky, abych se mu vyhla. Což je ale cesta do pekla, takže trenuju.
U nás těžké boje. Můj muž je bordelař a chaotik, já perfekcionista na pořádek. Navíc máme malý byt. Takže buď se dívám celé léto na jeho zimní výbavu, nebo ji uklidim sama. Stejně tak děti. Nějakou dobu vydržím, pak uklidim za ně. Ale funguje na ně: co nebude uklizene, uklidim já do popelnice. A nutim je, aby vždycky uznali, že uklizene je lepší 😁
Pravda! Po shlednuti videa jsem certsve triletacce dala CAS. Od prvniho dne se sama obleka a obouva (predtim vubec nechtela) a odchazime z domu zcela v klidu. Po trech letech ochodoveho stresu to povazuji za zazrak.
S muzem je to horsi. Take si pere. Zehli, ale spis je to dusledkem - vse jsem delala spatne. Pradlo na susaku a ne na balkone. Vyzehlene 3 kosile a ne rovnou 6. Tak jsem mu nechala prostor pro realizaci.
Krásnej rozhovor, paní doktorka je výborná! A taky znám pár "super matek" a "super hospodyň". Kamarádka dokonce řeže a skládá dřevo. Přitom má plnej barák dospělých dětí a jejich partnerů. Ale oni by to neudělali tak dobře jak ona...jednou to udělali a ona to musela jít přeskládat. No to když jsem slyšela, tak mě omývali... A doma jsem měla svoji práci, byla jsem zvyklá pomáhat a moje děti taky pomáhaly, měli svoje úkoly...nádobí, myčka, vysávání... Pravda, s chlapcem to byl většinou boj. Vadilo mě, že ho víc nezapojil muž do práce, protože fakt musel furt poslouchat ty "matčiny kecy" pořád dokola. Teď už jsou z domu a zbyli jsme tu muž a já, takže jde pěkně vidět, kdo co :-). Pěkný dny všem. Petra
Ještě bych přidala špatné vaření a jste z obliga:))Gratuluji ke klidným odchodům z domu!
Grétko, úplně chápu.
Ivo, naši kluci měli v pokojích vždycky mega bordel a jedině pod nátlakem, vždycky uklidili. Ale kupodivu se to s věkem zlepšilo. Už i sami mají tendenci.( ale to už jsou skoro dospělí). Já taky nejsem úplně uklízecí typ, takže jsem asi v tomto ohledu nebyla ideálním vzorem. Kdybych byla perfekcionista, tak by mi to víc rvalo žíly. Vzpomněla jsem si ještě na jeden pár, kde muž nedělá vůbec nic, ale jeho žena to dělá ráda, nic v tomto ohledu od něj neočekává, tudíž žádná hořkost. Muž je ale v jiných ohledech moc fajn. O všechno praktické se postará, věnuje se hodně dětem, finančně to táhne a není škrt.Tichá dohoda, která taky funguje.
Mňa by zaujímalo, keď sa snažím syna od mala zapájať do domácich prác, či to v ňom ostane. Bude mať 4 roky, zatiaľ najradšej robí všetko s nami, dospelými, rodičmi aj starými rodičmi.
Nevím jestli mu zůstane nadšení pomáhat, ale rozhodně v něm vybudujete pochopení, že každý má něco na starost a všichni se podílí na chodu domácnosti.Ten přechod od pomáhání k povinnostem bude přirozený. Super, že ho tak zapojujete.
Díky za tip, Lidmilu Pekařovou mám moc ráda, byla jsem i na pár přednáškách a fakt to dává smysl.) Zatím vlastní děti nemám, ale manžel ano a je to teda děs běs, když dítě nemá žádné povinnosti, je mu zatěžko si i nachystat věci do školy:( Do pokoje už jsme se naučili zavírat dveře, aby nám ten bordel nevadil a nevířil prach všude po baráku, ale je mi z toho smutno, ty děti, které nemají doma žádné povinnosti a neovládají domácí práce, nemají pak ani žádné sebevědomí, myslí si, že jsou nanic, že nic neumí..tohle matkám služkám vůbec nedochází, vím, že to asi dělají z nejlepšího svědomí, ale pro děti to je spíš peklo, když nic nemusí. A asi je to i větší problém u kluků, mě to tak teda přijde. Kolegyně třeba má dvě holky a ty mají už dávno stanovené povinnosti a nějak nevím, co vlastně dělá ona sama, holky už umí doma fakt všechno:D
Jinak já i manžel jsme oba na pořádek, on umí doma všechno, i žehlit, ale to dělá nerad = nedělá to vůbec, co jsme spolu, když vidí, že to udělá někdo jinej.) Je zvylký na domácí práce, sám se o sebe umí postarat, i jako dítě doma musel pomáhat a nenapadlo ho, že u dětí je potřeba asi začít fakt odmala..taky jako problém vidím to, že doma s dětmi jsou první tři roky právě mámy a co nenaučí děti ony, tak pak už se to těžko zlomí..a když 3 roky za ně všechno uklidí, navíc jen, když děti spí, že to ani nevidí, pak radši taky všechno dělají, aby stíhaly do školky, do práce a tak, tak v šesti letech je pozdě a už to dítě nechce spolupracovat.
The History of the Casino - One of the Most Popular Casinos
A relative newcomer to the world of online gambling, Wynn https://tricktactoe.com/ Las herzamanindir.com/ Vegas opened its doors to a casino-roll.com new audience https://octcasino.com/ of over 600,000 in 2017. This was casinosites.one the first casino
Okomentovat