Už jsou sehraní...

( Marek a Dan)

Pokud přijde celá rodina od Mirka Hodečky( má 9 sourozenců), bude galerie plná. 

Lněné utěrky na zakázku

Postupně přidáváme na e-shop  věci, které samy chceme mít doma.

Vůbec by mě nenapadlo, že mě ten len tak chytne. 

Hrozně se těším, až si ušiju něco na sebe, ale teď zákaz, protože se mi  šíleně kupí objednávky na keramiku, díl pro televizi mám připravený tak z poloviny, všichni mí klienti dělají buď rekonstrukci nebo rovnou staví a vůbec všechno se na mě valí díky tomu, že jsem víc než týden marodila s chřipkou.

Borkova škola má celý příští týden chřipkové prázdniny. B. má opět vymknutý kotník. Pajdá o berlích. Aspoň nám odpadne na týden taxikaření.

Miroslav Hodeček

Konečně jsme rozsekli co s fotkami, které se vytiskly na jiný formát než máme rámy. V neděli kluci instalují. Vernisáž 2.2.  ve čtvrtek v 17 hod. Kdyby jste jeli kolem, ráda vás uvidím, seznámím se, uvařím kafe.

Úplněk...

 ...tak se jmenuje obraz ze sbírky exekutora Roberta Runtáka.
V úterý na vernisáži výstavy  Narušená imaginace  v Domě umění Ostrava. Výstava rozhodně stojí za vidění. 26 světových umělců vystavuje 36 pláten.
Na vernisáži přes 800 lidí.

( Úplněk)

Souběžně s výstavou  Narušená imaginace je část Domu umění vyhrazena výstavě Album 76.

Tolik krásy najednou. Vedle v sále 800 lidí,  sama vedle s grafikami A.Šimotové, Aleše Lamra. Kolíbala + desítky jmen , které jsem nikdy neslyšela.

Po půl roce jsem šla vrátit knihu do knihovny s tím...

 ...že zaplatím pokutu 240,- ká čé a už si opravdu nic nebudu půjčovat.
Nakonec jsem si koupila průkazku na další rok a půjčila si dopisy Fridy.

Jsou výborné, upřímné, nic netušíc, že se někdy zveřejní, píše o přátelích, o svém muži Diegovi..nebere si servítky.

Celé úterý s řemeslníky...

Všichni už ví, co mají dělat . Mám tři dny  pro navrhování. Sláva.
Poptávám milion věcí pro tři realizace. Opět zírám, jaké jsou cenové rozdíly.

První schůzka se svářečem a myslím, že to klapne. V dílnách chrochtám blahem. Všechny ty stroje, lisy a vůně materiálu.

Kam se na mě hrabe ...

...MARIE KONDO a její uklízecí metoda KonMari.


Když vám přistaví kontejner kousek od domu...řádí černá ruka.
Vypadala jsem před sousedy jako magor. Ve sněhu s kolečkem, ale mám nesmírně dobrý pocit. Evidentně se po chřipce  cítím lépe, protože jsem odsmýkala i velkou pružinovou matraci.
David vytřídil železo do sběru. Ať už je jaro!

Překlad nám leží na zahradě 10 let. Hned jak přijdou zase Davidovi kamarádi, budou mít možnost porovnat svaly.

      Ten 

Chlebíčky ve sprše

Večer před natáčením jsem odvolala Markétu kadeřnici. Strašně se mi nechtělo ještě někam ve tmě a zimě štrachat.
 Ráno jsem vyměkla a zaskočila na vyfoukání a žehlení do prvního kadeřnictví, kde měli volno. Zjistila jsem, že nesnáším, když mi někdo cizí sahá na hlavu. Kadeřnice v dobré víře ještě přidala masáž a to už jsem myslela, že vyskočím z křesla. Ale vydržela jsem.

Natáčení s Viktorem bylo  legrační. 

U scény ( vítání ve dveřích) mě totálně vykolejil, protože místo podání ruky mě objal a zvedl do výšky.

Buď jsou studenti gymnázia tak uvědomělí ...

...nebo byl   dokument o Davidovi  tak poutavý - seděli jak přikovaní. Nikdo nevytahoval telefon. Na konci se ptali.

Šárka, jejich učitelka výtvarky a dějin umění, je neuvěřitelný nadšenec.

Další nadšenec je paní z Přerova, která zahlédla v televizi upoutávku na výstavu a udělala si do galerie výlet. Její muž chodil do stejného fotoklubu jako J.Palas , osobně se znali.

Zubař a džíny ze sekáče

Vzala jsem to při jednom, protože nemám jediné slušné kalhoty, kromě modrých džínů, které by se barevně hodily na obraz. Černými slim džíny  nic nepokazím. Navíc stály jen stopade. Sekáč kousek od zubaře. Samé výhody.

Zbytek dne úřadování z postele. 

Dobrou noc.

Přípravy

Poprvé v životě jsem si poctivě přečetla scénář i natáčecí plán. 

Projela  na pinterestu všechny možné pokojové rostliny a budu doufat, že některé z nich seženu.

Našla dekorace, a tím pádem můžu jít klidně spát. Ještě pořád polehávám, ale už mnohem lepší. Prý letošní chřipky jsou echt výživné.

......

Moderovat mode Roman Zach a Jana Stryková.

V pořadu budou i hrané scénky proto ti herci.  Janu Strykovou jsem  sice musela vyhledat na počítači, ale působí na mě mile. Ve čtvrtek spolu poprvé točíme.

Vůbec není jednoduché se dobrat skutečných pohnutek.

Ten týden jsem nad sebou přemýšlela, jak dlouho ne.

Co když mám galerii jen kvůli image? A pokud ne, proč se galerii víc nevěnuju?

Stál v koutě v bazaru a říkal...

 :,,Soňo , vem si mě."
Za 149,- káčé, proč ne.

Ještě pořád lidi vyhazují ( a vyhazovat budou) věci, z kterých jiní poskakují radostí. Takový regál na nějakém vintage eshopu by stál majlant.

...............
Chytla jsem asi nějaký echt silný klon chřipky. Pořád ležím s teplotou.
Ve čtvrtek točíme. Pořad by se mohl přejmenovat (podle toho jak teď vypadám) na Zombie se vrací.
Moderovat bude strašně krásná herečka a stejně krásný herec. (Martičko, můžu říct kdo, nebo je to tajné?)
Režie - výborná Gabka Pavlovská. Její muž je architekt . Ono se to hned  pozná, když režisérka je nejen dobrá ve svém oboru, ale má i k točené látce vztah, má vkus a ještě je perfekcionista.
Prý budou i lepší kamery.
Scénář mi přijde cajk.
Produkce Martička. Říká mi, že jsem jejich sluníčko, ale jestli já jsem sluníčko, tak ona je celá sluneční soustava. Neustále milá. A ten servis!
Dramaturg pořadu Kamila Teslíková a Jana Strýčková. Ony jsou ty mozky a hybná síla, aby vůbec něco vzniklo.

Mám jedno velké předsevzetí.Všechnu přípravu budu dělat s předstihem. Ne, že budu došívat věci hodinu před natáčením.
Dokonce jsem si sepsala seznam úkolů. To je posun!

Film Domácí péče

....je tak reálný, až je z toho člověku hrozně smutno. Mají ho teď taky na ivysílání.

Po týdnu jsou kluci doma. Staví na zahradě s kamarády  snowskate rampu nebo co to je . Normální lidi jezdi , když je sníh, na snowboardu, ale jim se zdá, že skate  je větší zábava.

Spím, koukám na filmy, píšu si s produkční televize ( už se ty termíny valí) a doufám, že všichni moji klienti vydrží, než se dám dokupy a začnu znovu navrhovat.

Mocná Afrodité

V noci jsem myslela, že shořím.
Svět se mi rozpixeloval na pidi části, pořád se na mě valila nějaká hmota.To jsem mívala při horečce i jako malá .

Večer , světe div se, dávali v bedně Woodyho Allena a to se mi hned lépe leželo.
Mocná Afrodité mi přišla jako intelektuálně pojatá Pretty Woman. Skvělé dialogy, kvůli kterým Allena mají všichni rádi.

Krásná a vtipná pohádka s happy endem. Mají ho na ivysílání ČT  TADY

V kině, než jsem definitivně...

...padla s virózou.
Stálo to za to. Od Jima Jarmusche jsem dřív viděla Kafe a cigáro . To můžu vidět i vícekrát.
Jeho poslední film Paterson mě úplně rozložil.

 Paterson je velmi nedramatický, což mu může být vyčítáno, ačkoli je to samozřejmě tvůrčí záměr. Jeho hrdiny jsou dva lidé, co se mají rádi, jsou spolu spokojení a jejich skromný život jim vyhovuje. On chodí do práce a píše si do notýsku básničky, ona se zas umělecky realizuje na domácích dekoracích a v kuchyni. Film ono nevzrušivé pohodlí nijak nenapadá a nesnaží se do něj zavádět mnoho konfliktů, ani není v žádném ohledu sociálně kritický, nedělá ze sebe psychologickou ani žádnou jinou studii a prostě jen příjemně a poeticky plyne. Ví totiž, že je to právě ono zobrazování úplné obyčejnosti, co ho činí neobyčejným. Je nenáročný, divácký a plný nadhledu a jemného humoru. Je poctou básníkům a umělcům, ale zároveň sám sebe do pozice vysokého filmového umění nestaví, naopak je pyšný na svou nenápadnost a neokázalost.

U Patersona na ději ostatně ani tolik nezáleží. Jeho těžiště totiž leží ve schopnosti vybudovat specifickou oddychovou atmosféru nasáklou pozitivní energií a tu pak pozvolna přenášet na diváky. V umění vytvářet variováním specifických obrazů a jejich významů v divácích harmonické pocity a příjemně snové, poetické prožitky. A to se mu daří výborně, jak díky hercům, tak díky velmi přesné režii. Jiné filmy obvykle ztvárňují každodennost jako něco unavujícího, nekreativního, pesimistického. Paterson nachází v každodennosti radost. Těžko hledat na poli současného amerického nezávislého filmu lepšího zástupce.

( filserver.cz)

............

V tomhle stavu nejsem schopná navrhnout ani kliku od dveří.
Už jsem se stopadesátkrát podívala na instagram, FB, přečetla blogy,  rozhovor se Zygmuntem Baumanem, přečetla článek o škodlivosti žvýkaček, proč Madona vypadá jako by spadla do vosího hnízda ( je to botoxem....takže ten si fakt nedám), projela e-shop od Nily ( čím bych si tak udělala radost, když jsem tak moc nemocná:), napsala Monice, že miminko s virozou hlídat nemůžu, neb by mě pak zabila. Hned jak mi zabral brufen, jsem naplnila pračku. A ted jdu kouknout , co je v bedně. jakože tam asi žádný kloudný film nebude, ale je tam aspoň u ní krb.

hezký večer

Do divadla...

...v šatech ze sekáče. Sice o dvě čísla větší, ale aspoň nejsou vidět následky pojídání cukroví.

Divadlo nic moc.

Ale!

Před divadlem ještě vernisáž bakalářských prací studentů Institutu tvůrčí fotografie a z toho jsem byla nadšená.

Nejvíc z fotek od Zuzky a Daniela Laurinc. 10 let po katastrofickém zásahu vlny tsunami na Srí Lance  se vypravili na ostrov pátrat po obrazu neštěstí ve vzpomínkách lidí. Nedávno jsem měla v ruce jejich katalog fotek a vůbec mě to nebralo. Ale na živo fotky táhly. Zvlášní na nich je, že vypadají jako obrazy. Fotky jsou vytištěné na matném papíře, rámy jsou bez skla. Paní sklánějící se nad květinou má kouzlo.

Hezký soubor jsou  i Sokolové. 

Ve foyer plastika od Kolíbala, na kterou měli všichni tendenci si odkládat kabáty a posedávat. A proč ne.

Tak ještě ten plakát.

Miluju dárky po Vánocích...

...obvzláště ty, po kterých jsem toužila, pak na ně zapomněla  a  při rozbalování si zase vzpomněla. Že mi někdo do komentáře nechával na knihu odkaz?

No, tak už ji mám doma. Přečtenou. Všichni, co se motáme kolem Krystalu, máme nejméně tři funkce a ono to kupodivu jde. Vlastně lépe , než jsem čekala. Momentálně připravujeme výstavu fotek od  Miroslava Hodečka. Marek udělal krásný plakát. 

Být šéfem sama sobě( po svátcích) je hrozně těžké. Ráno jsem si řekla, že nevstanu od stolu, dokud nevymodeluju celý byt. Jela jsem 8 hodin v kuse...trochu se zasekla u krásných plakátů.

Večer běh s Lenkou. Mnohem lepší než běhat ve vedru.