středa 21. prosince 2011

Tady bych žila


                                                   (foto Jaroslav Hejzlar)
V únoru minulého roku vyšel článek na IDNES.
Jasně. Beton, část domu obložená dřevem, známe, známe....ale  červená branka naznačuje, že přece jen ten dům něčím vybočovat bude. Architekt Vladimír Nikiforov vymyslel jednoduché funkční bydlení, rozdělené na klidovou část a část běžného dění. Zbytek si můžete přečíst přímo na idnesu, nerada bych se opakovala.
Kdybych se znova rozhodovala pro dům, tak tento. Jen bychom potřebovali jeden pokoj navíc pro hosty.

Z čeho jsem úplně uchvácená, je materiálová různost , barevnost a hravost s jakou to pojal uvnitř v prostoru mladý architekt Lukáš Holub. Znova  a znova si uvědomuju, jak mě ta česká zaprděnost, uhlazenost, ,,materiálová čistota " nezdravě ovlivňuje a  že se vlastně u většiny interiérů, které jsou nám prezentovány jako ,,moderní", ukrutně nudím. Jako třeba ZDE a ani ta židle od Eamesových to nezachrání.
Popravdě, dvě realizace jsem v podobném duchu dělala (než jsem se rozkoukala) a vždycky, když si na to vzpomenu, je mi na blití.(já tak normálně mluvím, jen jsem se do teď před Vámi trochu  přetvařovala)




.

Jediné, co už je na mě moc, je dřevo uložené v dřevu...ale je to vtipné a já já humor miluju a získá si mě každý, kdo ho umí v životě užívat .
Klíďo píďo si tam dají stůl z bazaru v naprosto jiném stylu a je to skvělé.

Posuvné dveře.
100% ano. V každém francouzském časopise najdete a dokonce i u nás na oknech v bowlingové místnosti v hospodě  Na Zaguří.






Tak pozor. To, co vidíte na skříňkách , je překližka. Stejný materiál, z kterého jsem dělala nábytek SYSAL. Velmi levný materiál zkombinovaný s červenou digestoří a opět - minimalistické, ale zároveň útulné.


Je to jako by jste překlikli na THE SELBY. Vítejte ve světě.



Co dodat na závěr. Je jisté, že stěhovat se nebudeme, ale stejně tak je jisté, že už nikdy neudělám hezký, ,,vkusný" obývací pokoj, i kdyby  mě na kolenou prosili. 

Ať žije eklektický styl!!!

PS: Tématu úmrtí V.H. se záměrně vyhýbám. Z toho je mi taky na nic, kdo všechno a jak se k tomu vyjadřuje. Snad jen jeden moment dne. Už jsem dlouho neviděla mého muže brečet. Já nebrečím, protože jsem se za poslední rok nabrečela docela dost a už ve mě není ani jedna kapka slané vody. 

Žít v souladu s vnitřním přesvědčením, je to nejhezčí, co člověk může dát sám sobě. Potom i to odcházení je lehčí.

8 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

tolik pěkných realizaci během roku a k tomu slzy ??? to nejde k sobě.

Hana Carlton řekl(a)...

Preju krasne Vanoce a pridavam tenhle odkaz
http://www.thisiscolossal.com/
jen tak pro radost a inspiraci
h.

Soňa Malinová řekl(a)...

Díky za odkaz. Píše,že bydlel v Praze:-)

QualityDesign řekl(a)...

Nevím, jak to vnímáš ty (zda,jako designér můžeš při natáčení něco ovlivnit), ale to co předvádí české televize (speciálně Prima)v pořadech o bydlení je hrůza. Nemá to švih, nemá to styl, je to hloupé, bez nápadu, nudné a jak říkáš-zaprděné. Někdy je to až směšné-středobodem všeho snažení je čas. To,že to musí stihnout zopakují snad stokrát. Vždyť tím ovlivňují tolik lidí! Neustále se s tím setkávám, většina lidí televizi bohužel věří a po dalších informacích nepátrá...
Přeju ti pokojné vánoční svátky, hodně inspirace a dobré práce. Pavlína

Soňa Malinová řekl(a)...

to s tím časem mě rozesmálo...je to převzaté z Ameriky...dramaturgie má ráda tyhle ,,dramata" ,ale jak je vidět, diváci ne...

veru řekl(a)...

Díky za Tvůj "komentář" k tomuhle domečku... podepisuju. Komplet! Pamatuju si, že mě na něm tenkrát zaujalo, že to někdo i u nás (!) umí. ;)

Paráda, sen, meta.

Anonymní řekl(a)...

Odkaz na článek o tomto domu mám uložený dlouho. Z čerstvé vlastní zkušenosti musím říct, že není snadné takhle zařídit novostavbu. Při rekonstrukci je vždycky něco, na co lze navázat. U nového domu je to mnohem těžší. Vytvořit kvalitní základ a pak ho dokázat "shodit" humorem a hravostí, jako to dokázali v odkazovaném domě.

Soňa Malinová řekl(a)...

anonym: moc dobře napsané