(z okna mé pracovny)
Blog Gabky, kde popisuje roční léčbu rakoviny jejího syna, je pro mne praporem vítězství Jeho dobroty, záznamem ženské nezdolnosti, mateřské lásky, mužské statečnosti.
Tento týden ukončili léčbu.
Někdy se k blogu vracím, abych si připomněla, na čem v životě záleží.Její blog má daleko větší hodnotu než ten můj.Stydím se, na kolika nesmyslných věcech lpím a ty důležité přehlížím.
Už jsem odkaz na blog jednou vložila (se svolením Gabky)asi v půlce léčby ,ale druhý den jsem ho smazala. Řekla jsem si, že bude lepší počkat si na happy end.
Příběh začíná 10.9.2010
http://gabrielaplus4.blogspot.com/2010_09_01_archive.html
2 komentáře:
tyhle pribehy se snazim od doby, co jsem mama, necist, protoze se pak zacnu bat o mrnouska jednou tolik, prehravam si ty silene scenare a hledam priznaky, br. ale je super, ze je finale hepyendovske. drzim palce, at jim i zustane!
jj.hlavně ať se nic nevrátí.
Okomentovat