Do vzdělávání Borka je zapojena už celá rodina. Dokonce i David se občas nabídne sám od sebe, že napíše s Borkem úkol. Muž má na starost čtení a prvouku.
Já matematiku, JČ a angličtinu.
Napsat s Borkem úkol a pak se doučit všechno, co ten den ve škole probírali, protože vůbec nerozumí tomu, co paní učitelka říká, je ,,zábava" na celé odpoledne.
Jestli mi někdo říká, že moc pracuju, tak mě tím může jen dokonale nasrat. (ano, někdy mluvím sprostě). Poslední 3 roky nedělám odpoledne nic jiného, než se učím s Borkem. Tohle je moje druhá práce na poloviční úvazek. Úplně jiná, než je z blogu patrné.
Dnes Borek donesl z třetího opravného testu opět za 4. Paní učitelka má snahu dostat z Borka lepší známku, ale bohužel teoretické otázky:,, Co je zdvojená souhláska nebo hláska", je pro Borka španělská vesnice přesto, že v diktátech svoje znalosti využívá.
Mohla bych dát ruku do ohně, že to doma uměl a skvěle. Nevím, kde je problém a v poradně si evidentně s tím taky neví rady, ale napsat pitomé lejstro, že vážně potřebuje individuální přístup, to je jim zatěžko.
Zuřím.
Davidova třída psala už třetí opravný test z fyziky. Koulema se to je hemží, jen náš David už má potřetí za jedna.(jak moc dobře chápu rodiče těch dětí!)
Nešlo by Davida a Borka promixovat?
Nešlo. Oba jsou dar právě v tom, jak jsou jiní.
Borek mě učí neuvěřitelné trpělivosti, shovívavosti a kreativitě.
Oba děláme co můžeme. Jen někdy mám pocit, že už nemůžu. Jako dnes. Ale zítra už to bude zase dobrý.