čtvrtek 29. listopadu 2012

Borek je náš rodinný PROJEKT

Do vzdělávání Borka je zapojena už celá rodina. Dokonce i David se občas nabídne sám od sebe, že napíše s Borkem úkol. Muž má na starost čtení a prvouku.
Já matematiku, JČ a angličtinu.

Napsat s Borkem úkol a pak se doučit všechno, co ten den ve škole probírali, protože  vůbec nerozumí tomu, co paní učitelka říká, je ,,zábava" na celé odpoledne.
Jestli mi někdo říká, že moc pracuju, tak mě tím může jen dokonale nasrat. (ano,  někdy mluvím sprostě). Poslední 3 roky nedělám odpoledne nic jiného, než se učím s Borkem. Tohle je moje druhá práce na poloviční úvazek. Úplně jiná, než je z blogu patrné.

Dnes Borek donesl z třetího opravného testu opět za 4. Paní učitelka má snahu dostat z Borka lepší známku, ale bohužel teoretické otázky:,, Co je zdvojená souhláska nebo  hláska",  je pro Borka španělská vesnice přesto, že  v diktátech svoje znalosti využívá.
Mohla bych dát ruku do ohně, že to doma uměl a skvěle. Nevím, kde je problém a v poradně si evidentně s tím taky neví rady, ale napsat pitomé lejstro, že vážně potřebuje individuální přístup, to je jim zatěžko.
Zuřím.

Davidova třída psala už třetí opravný test z fyziky. Koulema se to je hemží, jen náš David už má potřetí za jedna.(jak moc dobře chápu rodiče těch dětí!)

Nešlo by Davida a Borka  promixovat?

Nešlo. Oba jsou dar právě v tom, jak jsou jiní.
Borek mě učí neuvěřitelné trpělivosti,  shovívavosti a kreativitě.

Oba děláme co můžeme. Jen někdy mám pocit, že už nemůžu. Jako dnes. Ale zítra už to bude zase dobrý.



















24 komentářů:

Janka řekl(a)...

Hodně síly:)

Jana řekl(a)...

Držím pěsti, bude líp. Něco podobnýho jsem si dneska potřebovala přečíst. Jsou prostě dny, kdy se nedaří. Tak hodně trpělivosti...

Markéta řekl(a)...

Soňo, jako bych četla o naší Sáře...VUBEC jsem nečekala, že už v druhé třídě se s ní budeme muset tolik učit!!! Z matiky donesla první pětku a o trojky rozhodně nouze není. Přitom doma to pochopí, spočítá, vše o.k.,ale ve škole to nejde. Pak zas donese z velkého opakování za jedna, tak nevím...:((?? Hledám chybu v nás s manželem...jestli na to nejdem blbě. Fakt nevím... První třídu zvládla levou zadní a pak najednou z ničeho nic. ROZUMÍM TI!

Soňa Malinová řekl(a)...

U sebe rozhodně chybu nehledejte!Myslím, že velkou roli hraje to, že doma se dítě cítí bezpečně, kdežto ve škole je to stres. Rodiče přesně ví, jak položit otázku,aby dítě porozumělo zadání, ale na tohle ve škole opravdu není prostor.

Markéta řekl(a)...

Tak stres má Sára ve škole určitě...je smutné, že ho má už ve druhé třídě...

Jitka Oherová, Czech Repubic řekl(a)...

Něco podobného prožíváme s dcerou v 5.třídě v matematice. Už chodí na doučování (k babičce), doma umí a donese za 3. Do 3. třídy samé jedničky, ve čtvrté změna třídní (nenávidí ji) a nyní v páté má na matiku opět jinou učitelku, ale averzi k počtům stejnou. A to jsme skoro všichni v rodině technici, inženýři a matfyzáci. Takže vydržet a smířit se i s horší známkou. Pokud je to jen jeden předmět, je to OK.

...as I told you řekl(a)...

Jé, tak z tohoto je mi smutno... má vůbec smysl, aby do té školy chodil? Řekla bych, že je to jenom ztráta času a rozhodně to nebude chybou na vaší straně. Hodně štěstí a sil přeji...

Anonymní řekl(a)...

Doporučovala bych za prvé vyměnit poradnu a za druhé koupit lístky a jít do divadla na Duška: Čtyři dohody. Tam jsem dospěla k závěru, že jediný člověk, který potřebuje do poradny jsem já :) Zdraví Chrpa

Lucie řekl(a)...

Mám úplně stejný problém - s oběma dětmi. S jedním jsem už "vychodila" obchodku, s druhou lámeme pátou třídu ZŠ. Naštěstí u toho staršího je vidět, jak mu školy byly k ničemu a musí se prát se životem sám a úplně jinak. Řekla bych, že celkem úspěšně. To mě dobíjí. Jinak už bych ležela v křoví.
Ještě otázka: co za jméno je Borek? Bořek? Dalibor? Fakt netuším ... :-)

Mirjanka řekl(a)...

Jako bych četla o našich dětech...starší syn skoro bez problémů...s mladším mám někdy pocit, že je zbytečné, aby chodil do školy, když máme poté doma ještě "domácí školu"...myslím, že příčina není jedna..starší syn měl skvělou učitelku, která učila systematicky, dostatečně "prakticky" a hlavně veškerou látku s dětmi procvičila tak, že uměly až na výjimky všechny...také klima ve třídě bylo lepší...na učení byl prostě klid...u mladšího syna je p. uč. mladá, bezdětná...učí systémem cukr a bič, trest a odměna, černá - bílá...nic mezi tím..a třída je seskládaná z dost divokých a problémových dětí, takže málokdy je ve třídě opravdu klid...takže držím palce...nám všem ;-)

Anonymní řekl(a)...

Možná bych byla bývala posílila řady vystresovaných matek, ale můj syn absolvoval waldorfskou ZŠ i SŠ a přestože je matematický antitalent, (na střední už měl sice trojku s odřenýma ušima), ale stres ani u něj ani u mě nehrozil. Sice se pak musel trochu víc "aklimatizovat" na VŠ, ale tam už neřeší matiku a ostatní už se srovnalo. Navíc ve dvaceti už to jde lépe než v deseti!

Soňa Malinová řekl(a)...

Smysl to má, ale ideální by bylo, kdyby jsem ho učila doma.

Soňa Malinová řekl(a)...

V lednu jdeme do jiné poradny. Dovedu si představit ideální způsob výuky(ten starší měl skvělou p.u.) ale taky jsme zažili supl a to bylo tak děsivé, že jsme šťastní za stav jaký je.
Lucie: Borek je skutečně Borek. Je to státem povolené jméno. V porodnici ho sice nechtěli zapsat:-)
add Waldorfská škola: hádejte, co jsem dnes hledala na internetu:-)

Anonymní řekl(a)...

Borek je krásné české jméno, původem zkrácenina Bořivoj, Bořislav, výklad je "bojovník, bojující vojín" (bořiti znamenalo bojovati, přemáhati)...dle naší přední odbornice na jména M. Knappové. Takže přeji boj se štastným koncem...k hledání waldorfské školy bych přibrala ještě hledání ZŠ alespoň s prvky montessori (nebude-li v okolí 100%). Moji chlapci jsou v jedné takové bez stresu a v pohodě, až mám z toho nervy já :)... Jana

Simsalabim řekl(a)...

soni drzim pesti a se zvedavosti sleduji a snazim se pamatovat do budoucna.. na instagramu a blozich sleduju hodne maminek z usa, co uci deti doma, je to taky strasne zajimave.. ale samozrejme velmi narocne pro rodice. drzim pesti, at najdete skolu, ktera borkovi da vse, co od skoly potrebuje.

Ceranna řekl(a)...

Hlavně ho podporujte ve věcech, které mu JDOu a BAVÍ! Podporujte a hledejte jeho skryté talenty.. všichni nejsou stejní, ale každý je v něčem dobrý!

Soňa Malinová řekl(a)...

Ceranno, krásně fotíš.

Soňa Malinová řekl(a)...

Výklad jména Borek mě potěšil.

Anonymní řekl(a)...

Tohle jsem řešila pět let, kdy byl syn na prvním stupni. Celou dobu mě paní učitelka utvrzovala v tom, že nic moc. každý náš rozhovor začínal "No vždyť víte...". Teď přešel na druhý a na rodičáku ho dokonce chválili. To jsem předtím nikdy neslyšela. S angličtinou a češtinou budeme bojovat pořád (myslím, že tam právě není základ z prvního stupně), ale ostatní je v pohodě. V matematice dokonce vyniká :-).
Takže plně chápu, jak se cítíte. Držím pěsti ať se z toho nezblázníte. Z vlastní zkušenosti vím, že občas jsem k tomu neměla daleko. Pěkný pátek. Renča

Miša Tomišková řekl(a)...

Milá Soňo,moc mě mrzí,že musíte mít k práci,kterou máte,ještě dom školu :-(. Ach jo.Doufám,že nové poradně už budou vstřícnější.Držím palce!

Pondělí řekl(a)...

Už je zítra. A už je líp? Držte se...

Anonymní řekl(a)...

Sice ještě nemám děti, ale víc jak deset let se pohybuji ve skautském hnutí a dlouho jsem vedla skautský oddíl, tak mi pod rukami prošlo mnoho nejrůznějších dětí, všechny byly úžasné, i ty "se zvláštními potřebami". Hlavní rozdíl byl ale v rodičích, od těch, co si odmítli připustit, že jejich dítě není v některých oblastech dokonalé a neúměrně zvyšovali své nároky, až po ty, co sice přijali své dítě takové jaké je, ale zároveň nad ním zlomili hůl, ztratili ambice a nechali dítě na stávající úrovni bez zájmu o zlepšení......proto všem vám, kteří se stále snažíte a věnujete čas a hlavně zájem svým dětem, ať už je jakékoliv, moc děkuji a věřte mi, vrátí se to! ne hned, ne za rok a možná ani za pět let..ale jednou se to projeví...dáváte vašim dětem do života tolik..děkuji vám za to, jako člověk co s dětmi pracuje ve volném čase a vidí, kolik zmůže správný přístup...Hodně sil, má to smysl....

Soňa Malinová řekl(a)...

Díky.

Anonymní řekl(a)...

Mám úplně stejnou reakci na to, když mi někdo řekne, že moc pracuju. Nepochopil problém a nabízí instatní řešení...