Asi bych měla napsat, že největší zážitek v Krakowě byla historická část Krakowa a Wawel, což je královský hrad zanesený do seznamu světového dědictví UNESCO, ale naštěstí ani jedna z nás až zas tak do starých hradů a zámků fanda není, takže jsme celý druhý půl den věnovaly cestě přes Kazimierz do MOCAK. Muzeum umění nám doporučila sestra od Moniky.
Jasně - beton , jakoby už žádná moderní budova se nemohla bez tohoto materiálu obejít. Nicméně stále mám pocit, že tento materiál dává nejlépe vyniknout vystavovanému objektu ( letošní Designblok v Martinovském paláci dost dobře nechápu) .
Pingpongový stůl u mě jasně vítězí, stejně tak podchod, který s Mocak neměl nic společného, ale oba objekty mi znova připomněly, jak je krásné využívat světlo.
Díky And jsme v pátek prolézaly knihkupectví . Stejně jako u knížek, tak v jakémkoliv umění mám ráda, když 2D se mění na 3D.
( dnes jsem u And objevila CV a málem mi vypadly oči z důlku )
Skákací panák u mě dobrý.
Poslední měsíce si taky více všímám loga firem a institucí. MOCAK a zjednodušené siluety části budovy - jednoduché, krásné i v barevných variantách.
Heblátka, videa , to snad taky nemůže na žádné výstavě v poslední době chybět.
Zapomněla jsem říct, že výstava byla zaměřená na sport.
K plavcům se vrátím.
Včera v noci jsem myslela na všechen promrhaný čas za poslední rok. Asi to mrhání časem mělo svůj význam, protože jsem byla hrozně unavená. Ale už nejsem.
Jak dlouho už si říkám, že si vezmu dva měsíce volna a budu se znova věnovat produktovému designu?
Ne že bych si chtěla zopakovat minulý podzim, kdy jsem často spala jen 4 hodiny denně, ale přece jen bych ráda znova napnula síly tam, kde se mi to zdá smysluplné.
Děti nevyjímaje.









































