Všechno, co napíšu, berte jako postřeh, ne radu do života.
Až po čase jsem zjistila, že o způsobu naší výchovy byla napsána kniha Líný rodič . Nejsem líná, ale pohled na výchovu asi mám stejný jako rodič líný.
Mám totiž pocit, že se rodiče příliš angažují ve věcech, ve kterých by nemuseli. V konečném důsledku to má neblahý vliv na rozvoj osobnosti a na přípravu do života.
Co se nám osvědčilo:
- vaření s dětmi. Tady bych chtěla poděkovat především tchýni, která běžně kluky zapojovala do vaření. Je to součást programu během hlídání. Zapomeňte na to, že chcete mít pracovní stůl čistý a oběd rychle uvařený.
Po několikátém vaření nechte děti vařit samotné. My jsme usoudili, že 11 let je tak akorát, aby David moc dobře věděl, jak je nebezpečný oheň, a že u sporáku se musí dávat vážně pozor. To ale neznamená, že nezůstanete stále ve střehu. Posledně hořela utěrka, když chtěli s kamarádem udělat míchaná vejce pro celou rodinu.
Seznam jídel, která umí uvařit sám.
- míchaná vejce
- řízky
- krupičná kaše
- experimenty. Jahodový koktejl byl dost divný. Těžko říct, co všechno do toho dal.
Občas zaúkolujeme děti, aby udělali večeři, snídani, svačinu, cokoliv ...
Pro představu. 7 leté dítě je schopné si ohřát pečivo v mikrovlnce ( všechno máme v mrazáku) , rozkrojit rohlík příborovým nožem s pilkou , namazat a udělat si čaj.
Po čase zjistíte, že když nestíháte , jste unavení a nebo třeba i líní, tak děti Vaši indispozici klidně přežijí a obslouží se sami.
Tou největší odměnou pak je Vám to, že aniž něco svému dítěti řeknete, ohřeje oběd a donese Vám ho do pracovny. Děkuji Davide.
Jsem měkota. Když David vrtá vrtačkou s mým mužem, odcházím. Bojím se.
Na Vánoce jsem od D. dostala šperkovnici na prsten. Dojatá.
- přesun z místa A do bodu B
všichni si vzpomínáme na své dětství. Jezdili jsme autobusem od první třídy a odpoledne přecházeli temný park. V dnešní době nemyslitelné a i já se řadím mezi rodiče v tomto směru úzkostné. Přesto je dobré nesetrvávat v tomto stavu do dospělosti dítěte.
První jízdy jsem trnula. Stále na telefonu. Stokrát radši bych ho zavezla autem.
V 7 letech jsem nasedla cestou z výtvarky na autobus, který jel opačným směrem. Už byla skoro tma. Vystoupila jsem na další zastávce na nádraží. A nenapadlo mě nic lepšího, než se vydat domů pěšky. U nádraží je obrovský rondl a když jsem už ho obešla po třetí, tak mi došlo, že chodím pořád dokola. To už byla děsná tma. Nakonec jsem se zorientovala a došla domů asi v deset večer.( 4 km ). Máma mrtvá strachy , policie v akci.
Dát dětem prostor je někdy nebezpečné. Stojí nás to více námahy a nervů, takže o lenosti a lehkovážnosti vážně není řeč. Je to ale to nejlepší, co můžete pro své děti udělat. Jednou Vám budou snachy líbat ruce.
Líný rodič: Anotace
Také máte pocit, že jste se stali otroky svých dětí? Z přehnaně zaníceného rodičovství však vede cesta ven. Existuje jednoduché řešení, které váš život učiní snazším a finančně méně náročným, život vašich dětí učiní radostnějším a navíc vám pomůže vychovat děti šťastné a soběstačné. Toto řešení autor knihy nazývá „líné rodičovství“ a jeho mantra zní jednoduše: „Nechte je být.“ Líný rodič je totiž dobrý rodič.Taková filozofie pravděpodobně může jít modernímu, zaneprázdněnému rodiči proti srsti, protože je nám neustále předkládáno, abychom dělali více, a ne méně. Všichni rodiče bloumají kudy chodí, sžíráni hlodavým pocitem, že to všechno dělají nějak špatně a že je potřeba víc pracovat. Nikoliv. Problém není v tom, že do rodičovství vkládáme příliš málo práce, nýbrž že jí vkládáme příliš mnoho. Tím, jak přehnaně zasahujeme do života svých dětí, jim bráníme, aby vyrostly a postaraly se samy o sebe. Stáhněte se. Nechte je žít. Vítejte ve škole líného rodičovství. Jde o zaručený úspěch pro obě strany - vy budete mít méně práce a dítě tím jen získá, vy i vaše děti se naučíte užívat každodenního života a také samostatnosti a nezávislosti. A jak na to se dozvíte v humorné a láskyplné knize Toma Hodgkinsona, líného rodiče tří dětí, která se stane nepostradatelnou součástí vaší domácnosti.
