neděle 10. července 2016

Děti pryč, rychle scuk.


Zleva Silva , její sestra Gábi, Gabka farmářka, pode mnou  fena Kora, Monika , její Viktorka a kotě v náručí. 
Sešly jsme se na nádraží při odevzdávání dětí na tábor a hned jsme si řekly, že je to  třeba oslavit.
Monika usoudila, že by  ve svých čytřiceti chtěla ke svým dvěma dětem ještě  jedno. Sedí nám to k ní nejvíc. My ostatní jsme šťastné, že to máme za sebou.

Tři hodiny jsme se smály. Už nevím čemu, ale Monika opět perlila. Po dvaceti letech přátelství už víme o svých chybách dokonale, ale s léty ty chyby mě jen uklidňují, že se nic nemění... ani ta láska.Vím, že ani jedna nesouhlasí s mým životním rozhodnutím, ale tiše tolerují.

7 komentářů:

gabriela řekl(a)...

Jaké chyby? My přece s věkem zrajeme k dokonalosti!!!!!! Úžasné odpoledne. Díky

Andrea Tachezy řekl(a)...

To je na kamaradkach nejlepší!

Andrea Tachezy řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Soňa Malinová řekl(a)...

Se směju.Čekala jsem, kdo první se s touhle reakcí ozve:))

Andrea Tachezy řekl(a)...

co bysme si bez nich počaly? s kým bysme se tak nasmály?

ghabi řekl(a)...

Gabi,máš pravdu!Vůbec nevím,o čem to tady ta Soňa mluví..:D

Anonymní řekl(a)...

životní rozhodnutí, se kterým VŠECHNY kamarádky nesouhlasí?
No, z toho trochu husí kůže...
Petra B.