čtvrtek 20. února 2020

Já se omlouvám..

...ale ještě chvíli budu otravovat s Buchtami/ pořad o všem a o ničem....alespoň do té doby, než si poslechnu všech stopadesát dílů nebo až nastane  jaro a já si nebudu muset zlepšovat náladu.

Tentokrát na téma minimalismus .

Když se máma s mým tátou rozhodovali, co po kom  geneticky zdědím, tak táta ohledně schraňování věcí vyhrál. Co si pamatuju, nosil z hospody spoustu prapodivných věcí a ne malých. Varhany, lesní rohy, ale třeba i zámecký kočár...a tak podobně.
Kdyby se s geny šábli na půl, měla bych doma věcí tak akorát, protože máma ...ta vyhazuje téměř vše i to, co se opravdu hodí.
Ale evidentně jsem se potatila. Asi to syslení trochu souvisí i s tím, že jsem po tátovi tvůrčí, ale spíš to je jen výmluva.

Letmý pohled do šuplíků.

Ato pera ze střední školy. Leží v krabičče 30 let.  Kdybych měla ambice dělat kurzy krasopísma, tak prosímpěkně, bych to zvládla levou zadní, páč my měli na škole dva roky  výuky psaní ...žádné lážoplážohipster font..to muselo být jak střelí.
(krásně jsem se vychválila)

Barevné kulaté sklo, které mi bylo líto vyhodit, i když netuším, k čemu ta věc slouží. Kdyby vám doma přesně tohle sklo chybělo, tak věnuju.

Fotoaparát na film. Původně jsem měla dva foťáky. Digitální zrcadlovku jsem věnovala kamarádce. Ale jen co se mi uvolnilo místo v šuplíku, koupila jsem si pidi dataprojektor hand made China, který se dá připojit k iphonu a můžete si přehrávat na zdi svá nepovedená videa.
Černé sluchátko taktéž s možností připojení k iphonu.
Obojí jsem použila cca dvakrát. I když sluchátko asi víc.

Dva staré telefony. Nefunkční, bez nabíječek. Dvoje černé brýle. Taky k ničemu.
Černé moleskine diáře z posledních sedmi let. Nic zásadního v nich nemám.


Když se D. před třemi lety ke mě stěhoval, dovezl si jen několik beden knih.
K takovému minimalismu bych se ráda dopracovala, ale jde to ztuha.








16 komentářů:

Jana řekl(a)...

Příspěvky o minimalismus jsou skvělé. Také bych se chtěla dopracovat k pár bednám. U nás je tedy hlavní skladník Adélka, ta hrabe i v koši, zda by se jí něco nehodilo. Takže kdo je tvůrčí, je pro něj přirozené schraňovat.

Soňa Malinová řekl(a)...

Jani, o tvoje Adélka je výjimečně talentovaná a kreativní.

Ivet řekl(a)...

Taťka jednou dotáhl pouliční lampu... co kdyby... ale legálně. :D

Soňa Malinová řekl(a)...

Tak to je ještě vyšší level:)

Anonymní řekl(a)...

Do hromadění věcí vs. minimalismus hodně mluví to, jestli člověk bydlí ve svém nebo v nájmu. Moje přítelkyně se za rok a půl musela pětkrát stěhovat, takže pak se člověk k japonskému minimalismu dopracuje, že ani neví jak :) Pavel

Soňa Malinová řekl(a)...

Jo, to Ivana Veselková z Buchet taky říkala, že jí stěhování hodně pomohlo zredukovat věci.

Kotaska řekl(a)...

Milá Soňo, ona ta měřítka, co už je málo a co už je moc, budou asi relativní...dle mých měřítek máte ty šuplíky rozhodně krásně srovnané :-) zdravím Vás, Vaše věrná čtenářka Lenka

Anonymní řekl(a)...

Se syslením se člověk rodí, to je marný boj. Ale krásný a celoživotní, i když to občas člověka až štve. No, sysysla ani tak ne, jako jeho okolí. A díky Vám teď aspoň definitivně vím, že jsem kreativní ������

Aja - Ruce v hlíně řekl(a)...

Soni, jak píše Kotaska, je to relativní. Mně se nelíbí japonský minimalismus teď profláklý díky Mariy Kondo, ale obecné myšlenky minimalismu a to, že kromě těch věcí, které opravdu potřebujete si máte nechat jen věci, ke kterým máte vztah a těší Vás. Mně hodně pomohla kniha Joshuy Beckera Méně je více, která téma minimalismu uchopuje s praktickým ale i filozofickým a psychologickým záběrem, je úžasně čtivá a útlá:-).
Případně můžu poradit jeden tip - zřiďte si jeden kout nebo krabici, kam dáte věci, které už nepotřebujete nebo nechcete, ale které nechcete jen vyhodit. Po čase se k nim vraťte a snadno uvidíte, zda je ještě někdy budete potřebovat. Já si na většinu ani nevzpomenu a tak pak rozdám, nebo věnuju charitě. Knihy prodávám na Trhu knih, nebo věnuju knihovně, pokud je zájem.
Minimalismu zdar!:-)

Soňa Malinová řekl(a)...

Blbý je, že mám k většině věcí citový vztah, nebo se mi jen líbí, takže i když je nepoužívám, nechci je vyhodit. Ale už se to lepší.

Soňa Malinová řekl(a)...

Zdravím věrnou čtenářku Kolaska

Barbora F řekl(a)...

Minimalismus je skvělý, když se přenese i na nakupování a předejdeme pak právě těm zbytečným nákupům, co nám pak doma leží v šuplíku :)).

tualkraplak řekl(a)...

trochu odjinud .... myslíte, že venku není jaro ? :D
je tam božsky ! miluju to. Příchod léta mě děsí

Soňa Malinová řekl(a)...

jaro a podzim je nejlepší

Anonymní řekl(a)...

Soňo, děkuji za článek, díky kterému jsem objevila pořad Buchty. Jedu od konce a zatím je to super poslech.
Minimalismus - co to vlastně je.
Naše babičky někoho už prababičky ho dodržovaly celý život. Neměly moc peněz, byl nedostatek všeho a tak kupovaly jen to, co potřebovaly. Na zbytečnosti neměly peníze.
Dnešní doba je doba konzumní - všeho je všude dost a prostředky vynaložené na nákup nového zboží jsou daleko menší než dříve a proto lidé neustále nakupují. Chtějí mít všechno. Jak někdo říká hamty hamnty hamty, ať mám více než tamty. Přece, když to má soused, tak to budu mít taky a ještě větší. Větší procento lidí ve společnosti přemýšlí takto.
Pak jsou lidé, kteří o nákupech přemýšlí a mají věcí tak akorát, ale co je mít věcí tak akorát. Pro někoho je to 30 ks oblečení, pro jiného 50ks. Někdo má rád knihy a někdo má rád poloprázdný byt. Nelze říct, co je ještě minimalistické a co né. Každý to má nastavené jinak. No a když Vám ty věci dělají radost, tak proč si je nenechat. Neříkám mít doma skladiště, ale upřímě... Mě se třeba na obrázku minimalistické byty s pár kousky nábytku líbí, ale žít bych v nich nechtěla. Připadají mi hodně neosobní. Nedávno jsem na instagramu vyděla pár fotek bytu, kde žije rodina s malým dítětem. Připadalo mi to tam tak strašně sterilní, jako v nějakém katalogu/krámu/Ikee. Bez kytek, takového toho malého nepořádku. Nevím, ale poslední dobou jsou fotky na instagramu jak přes kopírák. Minimum nábytku, vše šedo/bílé, bez všech osobních věcí. Jako by tam ani lidé nežili, ale měli to jen na prezentování.
Tereza

Soňa Malinová řekl(a)...

Taky nemám ráda sterilní prostředí, ale občas i na mě těch věcí je moc. Včera jsem věnovala papiňák, vytřídila špajz od zavařenin z pravěku a hned se mi ulevilo.