úterý 15. května 2012

Dotáhnout věci do konce


(foto: Adéla Smutková)


Minulou neděli jsme seděli u mámy a prohlíželi si fotky mého táty. Našli jsme pár fotek prototypů, které si nechal zapatentovat. Taky přívěs , který po rozložení se rozložil s nábytkem  uvnitř jako skládanka z papíru .Jako děti jsme dovolenou v přívěsu milovaly.Je možné, že se může člověku stýskat po někom 26 let pořád stejně?
Bohém, architekt, lamač ženských srdcí, bordelář a můj táta.
Problém mého otce byl, že přibližně jen třetinu svých nápadů dotáhl do konce. Něco mi to připomíná.
80% nábytku, který nechám vyrobit, si ani nevyfotím, natož aby jsem ho vložila na webové stránky.

Ale tentokrát jsem šla do sebe a zorganizovala hurá akci. Nejjednodušší bylo fotit  v garáži v truhlárně.Někam ji převážet by byl masakr.(knihovna váží 200 kg)





Garáž byla ,,ideální" na focení. Nízké stropy, tma, a venku déšť.

Co bylo ale ještě šílenější, že jsem zavolala jedné fotografce , jestli by mi nábytek nevyfotila. Nikdy nefotila interiér, nábytek nebo něco podobného. Na jejím portfóliu vidíte desítky těhotných maminek a roztomilých rodinek. ALE!. Jednou jsem ji zahlédla v rodinném centru. Stála tam s foťákem a měla neskutečně zajímavý výraz ve tváři. Něco z ní zářilo. Už se mi několikrát vyplatilo nehledět na dosažené úspěchy, ale na to, jestli člověk má touhu se v něčem rozvíjet.




Takže jsme sbalily fidlátka, které jsme ani nakonec nevybalily, protože  Adéla fotila jen s denním světlem + blesk.
Na to, že jsme měly na focení hodinu čistého času a z toho ještě půl hodiny jsme blbly se psem a slepicí, fotky dopadly moc dobře. Jasně, jsou tam stíny atd, ale když se podívám hned na první fotku samostatné knihovny, vypadá opravdu reálně.
Kdyby jsem věděla, že se budu fotit i já, určitě bych se převlékla a umyla si hlavu. (kapuce na hlavě měla  tedy svůj význam). Na druhou stranu i díky tomu  je fotka reálná. Ostré rysy, strhaný výraz workoholičky a outfit ve stylu - co první vytáhnu ze skříně.
Zajímavé byly reakce na fotky.
Několik lidí si nevšimlo, že držím v ruce živou slepici:-))
Dva tábory. Proč jsme vyfotili i ten nepořádek okolo(bundy a hasící přístroj, hadice atd)?
A nebo. Ten čurbes okolo je super!
Naštěstí existují programy, které dokáží smazat práh na zemi a jiné rušící elementy.






7 komentářů:

zd řekl(a)...

Knihovna je krásná, jen by mi asi jedna nestačila. Tý slepice jsem si taky vůbec nevšiml :-)

Anonymní řekl(a)...

Zase jsem to "zhltla",někdo jinej by se do takový pozice stylizoval hodiny.Ani nevím,co bych dala zato,občas vypadat jen tak "mimochodem",protože to je krásně přirozené.Jo a nábytek v kombinace dub-bílá mi dává připomenout,že něco takového jsedm strašně potřebovala,když jsem si zařizovala první bydlení.Připomínalo mi to domov.Docela jsem rezignovala asi:(( zůstala mi z toho pouze ta bílá:))))
Všechno je na fotkách krásné....včetně zachyceného okamžiku. Tailor

Anonymní řekl(a)...

Knihovna i fotky se mi moc líbí.

Slepice jsem si všimla, ale neměla bych odvahu ji držet. :-)
Iveta

Anonymní řekl(a)...

Fotky super, škoda, že knihovna vyzní takhle dobře jen dokud je prázdná. Pak to zahltí barvy hřbetů. Pokud se tedy používá na knihy.

Soňa Malinová řekl(a)...

Díky všem.add zd: knihovna je pro čtenáře začátečníky:-))už jsme vyrobili dvě a obě jsou do dětských pokojů.
add Iveta: slepice byla dost v klidu
add: hřbety knih: ano, podmínkou je, že se MUSÍ kupovat knihy s hezkými hřbety:-)

Anonymní řekl(a)...

kde jste takhle narychlo vzali tu slepici? a ci to byl napad? fakt super! ;-)

Anonymní řekl(a)...

Nádherná skříň, budu si muset taky nějakou vyrobit. Těší mě poznámka k váze, mé výrobky z reciklátů jsou taky těžkotonážní.