Včera jsem musela potáhnout šuplíky látkou. Nejzazší termín na odevzdání. Včera byly celkově nejzazší termíny pro cokoliv. Třeba příprava věcí na natáčení, které vypadaly, jakože budou ruk cuk a nebyly. Poslední rok dělám všechno proto, aby jsem si činnosti, do kterých se mi zrovna nechce , zpříjemnila.
Po hodině potahování překližky, jsem usoudila, že si nutně musím zajet koupit čalounickou sešívačku. (nakonec jel do OBI muž) Další důležitá věc je, uvařit si kávu a pustit si muziku. A nakonec. Vymyslet si odměnu. Vana. Zákusek. Večerní film. Cokoliv.. Potahování mě nakonec vážně bavilo . Kdyby moje kamarádky potřebovaly potáhnout židle, pistoli ráda zapůjčím. Skoro je na ní třeba zbrojní pas. Není radno mít v blízkosti prsty.
V pondělí mají všichni těžké rozjezdy. Myslete na to, čím si činnost ulehčíte a nezapomeňte na odměnu!
2 komentáře:
...je fajn obcas zjistit, ze nejsem jedina, komu se obcas nechce, bez ohledu na den (nejen pondelky maji tezky rozjezd :))...a nad temi odmenami se asi budu muset zamyslet - treba to pomuze...
...krasne pondeli...
to vážně pomáhá...během práce ,myslím na odměnu a nebo naopak si říkám, dokud neudělám to a to, nesmím nic napsat na blog...a to se pak snažím ještě víc:-)))
Okomentovat