Sobota v Kamerliku

 Tak klasicky se mi děsně nechtělo. Mně se často nikam nechce. Jsem ráda doma a věnuju se svým věcem.

vsuvka:  Mně se nechce ani na vernisáž, workshop, dovolenou...to ale neznamená, že si to pak neužívám. 

Když už vylezu do společnosti, rozhodně se stranou nedržím. Přišlo tolik  lidí. Tereza s mámou a tetou , Olívka, Rožu, Kamila. Největší překvapení Ela Chmiel.  ( její muž Marek mi dlouho pomáhal s galerií  ). Přestěhovali se od nás ze Suché ( část Havířova) do Českého Těšína naproti Kamerliku .

V kavárně útulně, velmi srdeční majitelé, skvělý program ( v létě pořádají jazzové koncerty) . Je vidět, že už mají solidní základnu stálých klientů, protože se tam za večer protočilo spousta lidí.

Na kávu a zákusky jezdí i z polského Těšína.

Fotky Serfenta od Olívky

hotové umělecké dílo

D. jsem nechala doma. Stačí, že se mnou absolvoval pražský kávový festival.

...

Tak a máme tady advent. Jdu vyhrabat svícny. Svíčky mám letos krásné. Z polské manufaktury ze včelího vosku. Pár jsem jich nakoupila navíc. Mám TADY 

Zpátky do normálného režimu

 Trochu se to v garáži pohlo. Nové elektro, zaklopení sádrokartonem, obroušený strop. Světlá výška je už tak dost malá, takže nezbývá, než  strop přiznat a natřít. V barbershopu se to snese.

Ve zbývající části na stěny sanační omítky. Do budoucna z vnější části odkopat, zaizolovat, zateplit.  Nic nás nežene, Borek je v barbershopu spokojený.

Vernisáž za námi. V jednu ráno vzbuzená. Zase jsem si vzpomněla, jak jsem na zahájení kladla úplně trapné otázky a  komentáře. Příště s papírem v ruce. 

Vystavovat někoho z Fakulty umění je záruka velkého počtu návštěvníků. 

...

Dost se to ve mě bije. Často slyším,  jak je skvělé, že něco takového je v Havířově. Dokonce ani v Ostravě není takový hezký výstavní prostor, pokud nepočítám instituce jako Dům umění a Plato. Na druhou stranu je toho na mě opravdu moc.  Ale kdo tyhle pocity nemá ! U minulé ,,krize" jsem udělala skvělé rozhodnutí. Aktivně hledat  kustodky( hlídačky galerie) a ubrat jeden otevírací den. Díky tomu se do galerie opravdu těším a neříkám si  - už zase. ( pokud hledáte klid na svoji práci v krásném prostředí s rychlou wifi, pořád do týmu dobrovolníků  přibíráme)

Tahle krize mi nasadila brouka do hlavy, abych našla někoho, kdo se se mnou bude střídat s organizováním výstav. A už mě i někdo napadl. Uvidíme. 

Zdravím Danku a její kamarádku ( učitelku francouzštiny). Budu ráda za ten tip na film o Tour de France. 

Kam na první adventní neděli?

Třeba za mnou do kavárny Kamerlik! Pokud bydlíte v okolí Českého Těšína, stavte se na kafe. Budu tam od 15 - 18 hod spolu s SERFENTA a dalšími prodávat výrobky. Já to  vidím tak, že utratím víc než prodám, ale s tím se počítá. 

serfenta

 beru s sebou pár espresso hrnků a dripperové sady

....

Celý den rozdrbaný. Stihla jsem nabalit jen pár balíků a jinak kmitání mezi elektrikáři v garáži a pánem , co mi přišel vyměnit kliku v galerii. Středa instalace výstavy, úklid. 

Ve čtvrtek  VERNISÁŽ . 

....

Už máte nějaké dárky? Já jóó. 

 

Bába z ledu

  U Báby z ledu  se to všechno hezky sešlo. Námět, scénář, režije, kamera.  U filmu se dá toho tolik pokazit.   Fakt je vidět, jak si někdo dal záležet na každém záběru. Moc hezké barvy, světlo, scénografie. Herecké obsazení výborné.  Na CSFD docela nízké hodnocení. Ale v roce 2018 spousta nominací na Českého lva. Mimochodem. Bohdan Sláma nejen film režíroval, ale napsal i scénář.  

V jednom momentu mi i slza ukápla. 

Po setkání s otužilcem Broňou (Pavel Nový) začíná ovdovělá Hana (Zuzana Kronerová) pozvolna měnit svůj stereotypní život, který se doposud točil výhradně kolem jejích synů (Marek Daniel, Václav Neužil), snach (Petra Špalková, Tatiana Vilhelmová) a vnoučat. Zatímco šedesátnice Hana prožívá love story, tradiční víkendové obědy v rodinné vile ztrácejí na idyličnosti a postupně vyplouvá na povrch, že každý z hrdinů má nějaké tajemství. Haniným nečekaným spojencem se stává vnuk Ivánek, který si zamiloval nejen svérázného Broňu, ale i jeho slepici Adélu a otužileckou komunitu na břehu Vltavy. Příběh rozkrývající nelehké vztahy mezi třemi generacemi přináší naději, že život lze vzít do vlastních rukou v jakémkoli věku. (Falcon)

....

Sobotní tříhodinové vaření padesáti bramborových knedlíků s moravským zelím.  Ti dva to sní za dva dny. V pondělí to vidím na nějakou rychlovku. V mojí sociálně bublině  vaříme skoro denně. Chodit na menu je finančně neúnosné.  A klasika. Není až takový problém si k té plotně stoupnout, ale co pořád vařit.  Borek občas přijde s něčím novým a hned na první dobrou se mu to povede.

Vychytávka od sousedky. Namleté uzené jsem nechala na chvíli zamrazit ve tvaru kuliček. Krásně se to pak do těsta balilo.

Sníh, tma. Na ovále. 

D. trénoval sprinty v různých intervalech. Já klasicky svoje  tempo na pohodu.

Jak dohledat své příbuzné na internetu

Na vzdělávacím portálu o historii ,,Tohle jsme prožili" jsou skvělá instruktážní videa, jak si dohledat v matrice ( které jsou už všechny digitalizované) své příbuzné. Videa točí vtipně Eva Holubová.

TADY odkaz. 

Webové stránky vznikly za účelem vzdělávání seniorů, ale myslím že docení úplně každý.

Na dalším videu  ,,Noviny nejsou jen o novinkách" vás nesměrují na Ústav pro českou literaturu . Najdete tam zdigitalizované časopisy třeba až po rok 1927. 

Na tu naši svobodu! ( letošní mošt je narůžovělý)

Gravitační stárnutí.

 Poslední rok sleduju  na instagramu Evu Holubovou. Dávka optimismu, správného nasměrování i ve chvílích, kdy jí vážně není dobře. I fyzicky. 

Mimo jiné má PODCAST věnovaný menopauze .  Host -  dermatoložka s praktickými radami, jak o sebe pečovat, V TOMTO je  Vanda Hybnerová a ta zas mluví velmi otevřeně o všech negativních projevech.

Ne že by se mě to aktuálně týkalo, ale přece jen na sobě pozoruju  změny. Člověk toho sní polovinu a stejně nabírá. Na obličeji viditelné gravitační stárnutí( o tom mluví dermatoložka). Špatně spím. 

Na druhou stranu v tomto období mám víc času na sebe. Víc o sebe pečuju. Už i ten krém si  dám na obličej. Každý den drobné radosti. Zapaluju svíčky, krb. Chodím pravidelně běhat. Kupodivu mě to letos baví a doufám, že vydržím i přes zimu. 

O víkendu na Pustevny naší boční trasou. Nahoru svižné tempo, dolů běh.

V Libušíně poprvé od té doby, co byl nově postaven ( 2014 shořel) . Jurkovič se barev rozhodně nebál.

Co nového

Původně článek, ve kterých jsem si vylévala srdíčko, jak mě někteří lidi nakrkli, ale už mě to přešlo.

Nedávno mi poslala máma od D. úsloví a myslím, že je dost trefné.

,,Naučte se rozlišovat, kdo si  zaslouží vysvětlení, kdo pouhou odpověď a kdo absolutně nic." Dřív jsem měla tendenci vysvětlovat za každou cenou. Někdy  neodpovědět, neřešit je to nejrozumnější řešení.

....

Trochu panika. Onebit migroval na Webglobe a přesun způsobil pár zádrhelů. Přestala se stahovat pošta od dvou e-shopových e-mailů, takže jsem dva týdny nevěděla o žádných objednávkách. Ještě jsem to nespravila, ale aspoň jsem se dostala ke všem hostingům a k mejlům přes server. 

Potřebuju nutně ,,rodinného ajťáka" v místě bydliště. Začíná to být stejně důležité jako zubař nebo obvoďák. Do teď mě zachraňoval na dálku Filip, ale mám z toho špatné svědomí, že ho pořád s něčím otravuju.

Tento týden Filip  přidal na web galerie AKTUALITY . Docela zásadní věc, která mi tam chyběla, ale klasicky jsem to neřešila. Hned jsem přidala další termín pletení a kutím, co jiného ještě před Vánocemi udělat. 

Jo a s tím grantem jsem trochu popojela. Zřídila jsem si datovou schránku, bez které se nedalo dostat ke grantu.  S Anetou prostudovaly. (A. dělá v galerii praxi v rámci magisterského studia Management v kultuře.) Tak snad to nějak splácám. Raději nemám žádné očekávání. Kdyby to ale vyšlo, nakoupila bych  tkací rámy na tapisérie a dataprojektor. Filmové večery...co?

....

Pracovně moc fajn. Dodělala jsem jeden projekt, další tři začala. Dvě rekonstrukce panelových bytů a studii na rekonstrukci chalupy. Dotahuju dva dětské pokoje, novostavbu a x dalších věcí. Dotahovačky jsou nejhorší. Holt některé fáze navrhování jsou méně záživné.

....

Za šest neděl Vánoce.

Máte už nějaký dárek? 

Crumble z rybízu a ořechů ze zahrady. Vytočila jsem si jednu hlubší baculatější misku . To je tak fajn  vyrobit si vlastní nádobí.

Sobotní pletení

Za mě spokojenost. Zajímavě se to se to sešlo. Tři z Třince, jedna z Kroměříže, Jindřiška z Ludgeřovic, Olívka z Karviné a jediná já se Silvou z Havířova. Jestli se někdy rozhoupu napsat grant na Moravskoslezský kraj, můžu s klidným svědomím napsat , že pořádáme akce pro celý region.

vsuvka: Nemáte zkušenosti se psaním grantů? Zrovna tento vypadá jednoduše, šance na úspěch veliká, jen mě se z takových věcí už předem svírá žaludek a tak to roky odkládám. Termín odevzdání je 30.11.

Ale zpátky k pletení. Přespolní zkušené pletařky. Moc fajn. Skvělé, že jste přišly!

Můj rozpletený svetr vypadal jako ubožák. Měla jsem snahu ho dodělat, ale doma jsem usoudila, že ho vypárám a zkusím nějaký menší projekt. Ale přínos to mělo! Jindřiška mě naučila nový způsob lemování kolem krku. O dost hezčí než ten klasický. 

svetr širší než delší

Olívka

 Jindřiška s labutí na paži.

S Jindřiškou jsem si řekly, že vždycky první sobotu v měsíci bude v galerii pletení . Dobré na zapamatování.  Můžete přijít jen na kafe. Třeba Olívka s Rozu to celé prožvanily a neupletly ani oko.

.....

Během dvou dnů jsem sjela seriál Normální lidi ( HBO) Spadá do mých guilty pleasure.

vsuvka pro mámu  : Spojení quilty pleasure označuje něco, co máte rádi, ale víte, že to není považováno za příliš kvalitní nebo je na to obecně nahlíženo s nevolí. Proto byste se za něco takového možná měli spíše stydět. Dokonce si to často necháváte pro sebe, a pokud se někdo o takovém vašem “potěšení” dozví, můžete si cítit až trapně (ale není to vždy pravidlem).

Většinou jde o nějaký film, televizní pořad, písničku, videohru, ale také jídlo či mnohé jiné aktivity. Je to samozřejmě věc subjektivní – třeba sledování nějakého televizního seriálu je pro někoho vrchol večera a všude o něm mluví, pro jiného je to jeho “sladké tajemství”.

Přece jen sledovat  seriál s hlavními hrdiny ve věku mých dětí  je trochu divné, ale herci byli tak skvělí, že jsem dokoukala. Hezky natočená intimita a nejen ta duševní.  Snad poprvé v životě mě sexuální scény dojímaly. 

Zimní čas..

...nesnáším!

Vylazuju krbem, svíčkami, filmy. 

Do Vánoc to ještě jde, protože práce jak na kostele a do toho těšení se na Štědrý den.  Pak by správně měla zafungovat radost ze zimního slunovratu, ale stejně se to do března vleče. Jak je asi lidem, co doma nemají spřízněnou duši...

Tak pár tipů, jak se trochu rozptýlit. Pondělky s Případy 1.oddělení jsou bezkonkurenční. To je prostě jedna scenáristická, režijní, herecká báseň.

Tady odkaz na všechny tři řady. Do jara máte co dělat.

Komentované prohlídky, vernisáže  a workshopy v galeriích. V létě na to nemáme čas, ale v zimě jako když najdeš. Znovu srdečně zvu každého/ každou na sobotní pletení , i když se nakonec rozhodnete jen pít čaj a jíst můj štrůdl. Třeba Vás to k něčemu inspiruje.

Zítra v Domě umění v Ostravě je komentovaná prohlídka.  Není to úplně místo na seznamování, ale zas lepší než sedět doma. Projeďte si místní galerie, budete překvapení, co všechno se v nich děje.

Zima a tma je ideální na kurzy. Já se na jeden přihlásila. Bohužel volný termín je až na jaře, ale už teď se těším. 

To nejlepší na konec. Být dobrovolníkem.  Přináší to do života spoustu radosti, setkání s novými lidmi, vnitřní uspokojení.  Vím o čem mluvím. Sedm let jsem vedla rodinné centrum ( souběžně s mojí prací)  a i když jsem si říkala, že si dám pár let voraz, rok na to jsem otevřela galerii. Ke mně se připojily čtyři dobrovolnice. Na hlídání galerie, tvorbu plakátů a kurátorství. Bez nich si to dost dobře neumím představit.

 Na portále dobrovolnik.cz jsou možnosti dobrovolnictví ve všech možných oborech. Práce se zvířaty, životní prostředí, kultura, benefiční akce...

A ještě něco. Kromě toho, že to jsou bohulibé činnosti, bude váš život zajímavější nejen pro vás, ale i pro vaše okolí. 

Pletení s Jindřiškou v Galerii Krystal

 Jindřiška vytahuje pletení kdekoliv je to možné. Příští sobotu 5.11. v galerii v 15 hod ( Dělnická 18, Havířov) bude první pletení s Jindřiškou. Může přijít ten, kdo už nějaké základy má, ale i úplný začátečník. Pokud se věnujete háčkování, drhání nebo jiné rukodělné práci, přijďte taky.  Není to kurz, spíš prostor pro  výměnu zkušeností, seznámení, hezky strávené odpoledne. Vstupné dobrovolné.  Hlavně se, prosím, neostýchejte přijít. Atmosféra v galerii je vždycky velmi přátelská. Jindřišku najdete na instagramu pod @cokolatee

Za vším hledej Jožku

,,K pletení jsem se dostala už jako malé dítě. Školství kreativitu podporuje snad jen na prvním stupni a my měli kroužek, kde jsme holky pletly, vyšívaly, háčkovaly, drhaly...

Já však měla babi Jožku, která odjakživa pletla a já jsem tak díky ní měla upletený každý týden jiný svetr, který kuchařky ve školní jídelně obdivovaly. Pár dětských Vánoc jsem rozdávala vlastnoručně upletené  ponožky, kdy složitější část paty vždy upletla mamka :) 

Bohužel jak roky plynuly a já se vzdalovala dětství, vzdalovaly se mi i ruční práce...

V tomto okamžiku je opravdu třeba poděkovat Covidu, který mě vrátil zpět. Vrátil mi tu lásku k ručním pracím a dal mi možnost využít čas pro sebe. V době, kdy člověk nemohl ven, žít naplno, jsem doma v obývacím pokoji začala zase tvořit a překonávat své schopnosti. S každým upleteným kouskem jsem se učila jak na nový vzor, zkoušela svou vlastní trpělivosti a posouvala hranice klidu. 

Zpátky ke kořenům, ukázat babi Jožce, že co mě naučila žije dál. 

Motto: pletení není pro babičky a v žádném případě není jen pro holky!"

Zpátky v e-shopu

 V roce 2018 jsem neprozřetelně vychválila kabelky ONAONA . Dřív než jsem si pro sebe nakoupila, vy jste je komplet vykoupily:)

Po čtyřech letech kabelky opět na skladě. Tentokrát chytřejší. Hned jsem si jednu objednala. Mám cuky objednat si kromě mini i tu mom, protože tyhle kabelky už se šít nebudou a mě přijdou dokonalé tvarem, zpracováním i kvalitou kůže. (moje máma má jednu v barvě nude a je to držák).

Jen pro jistotu píšu. Není to placená reklama. Kabelku jsem poctivě zaplatila a dostanu ji pod strom od mámy. Protože se občas Petře stalo, že si kabelku někdo objednal, ale pak nevyzvedl, je teď platba předem. Chvíli si počkáte, ale stojí to za to. Z každého vzoru vyrábí jen 20 kusů a tím bude kolekce uzavřena.

...

Včera jsem se stavila za jednou paní ( v důchodovém věku) a zjistila jsem, že i když má chytrý telefon, nevyužívá internet v mobilu, protože neví jak. 

 Nakreslila jsem pár obrázků, které ji budou sloužit jako manuál, kde kam kliknout. Pak jsme na zkoušku projely některé úkony vyhledávání na googlu, nakupování na e-shopu, jak platit, aby to bylo bezpečné, co jaké symboly znamenají, co je bezpečné potvrdit ( cookies) a čemu se vyhnout.... a ejhle, ono to šlo.  Myslím, že je spousta žen si s chytrým telefonem neví rady. Kdybych neměla co dělat, dělám kurzy. To by mě bavilo.  

Fotky z výstavy

Ve Veletržním paláci poprvé. Možná se tam nevystavovalo nic, co bych nutně chtěla vidět. Teď to bylo taky trochu z důvodu zabít čas, ale ukázalo se, že výstava je krásná a čas dobře investovaný. Prostory rozměrem impozantní.  

                                                                   foto D.
 

foto D.

Prodejny s knihami v galeriích můžeme. Vždycky něco koupíme. Tentokrát Chvála stínů.

Odkud začít?

 Dostala jsem pozvání od Prague coffee festival  do panelové diskuse na téma káva a design.

Hned jsem odepsala, že vůbec. Pak jsem šla do sebe a řekla si, že bych neměla být takový ignorant. Navíc obrovská cílová skupina pro moje drippery. 

Takže tedy jo. S tím, že vezmu keramiku s sebou a bude se prodávat na merch stánku, ať to není takový finanční i časový propal.

Tři dny před odjezdem jsem vytáhla věci z pece a většina pokažená. Ne mojí vinou. Výrobce hlíny přimíchal nějaký bordel do hlíny, který vylezl až po druhém výpalu.

Pokažené zboží dobrá výmluva nepřijet a taky ZNAMENÍ že!

Ale i tak jsme jeli. Autem. D. to celé odřídil. 

Na skok do Veletržního paláce na výstavu ,,V kroužcích dýmu: Portrét moderního umělce ".  Nechyběli slavní kubisté Picasso, Kubišta, Filla.  Stojí za návštěvu. ( v dalším příspěvku dám fotky z výstavy) 

Diskuse o designu a kávě musela posluchače nudit. Umím být vtipnější a mluvit zajímavěji, ale nějak to nešlo. Mluvčí jsme byli tři, což je vždycky dobré, když někdo neví, co říct, ale zároveň diskuse není plynulá.  

 Dorazila jsem to tím, že jsem řekla, že si lidi výrobu keramiky idealizují. Že to je práce jako každý jiná, někdy monotónní. Že za mojí keramikou nestojí žádná myšlenka nebo příběh. Já jak slyším udržitelný, lokální s příběhem, berou mě mory. Mám potřebu se proti tomu vymezovat, i když zrovna všechno toto moje keramika splňuje.

Samotný festival byl skvělý. Perfektně zorganizované, nesmírně milí  a pečliví organizátoři.  Velký výběr káv, samotných pražíren. Rozhodně si příští rok nenechte ujít. Vstupenky byly  do týdne vyprodané od vyhlášení prodeje. Jo a taky vydali knihu kaváren, kterou si můžete příští týden objednat na jejich e-shopu.

Zpátky doma.

Neděle.

5:50 ...napsala jsem tento článek, jdu zatopit v krbu. 

Chci jít běhat. Odpoledne dohánět pracovní resty. 

D. se chystá na kolový trenažér a taky pracovat.  My si vyhovujeme. Stačí nám vedle sebe být.