Měření přístrojem in body

Tento příspěvek bude úplně mimo design, umění a jak jsme trávili čas.

Ale možná se to někomu bude hodit. Objednala jsem se na měření těla. Změří vám nejen množství tuku a svalů ( dokonce na jednotlivých místech těla), ale i množství vody, bílkoviny, minerály, viscelární tuk. Cena měření je mezi 200,- - 300,-, podle toho kam jdete. Cena mi přijde úžasná na to, že se člověk dozví, jak na tom skutečně je a na čem může zapracovat.

Já jsem byla u Katky Dronské v Havířově. Katka je zároveň výživový poradce, takže může poradit, jak co vyladit.

Jediné, co mi vyšlo pod normou, je tuk. 

Kromě výsledků mi napsala i krátké shrnutí. Asi si to vytisknu na povzbuzení.

... Výsledky jsou opravdu výborné. Svalovou hmotu udržuješ stále v dobrém rozmezí, což je pro zdraví naprosto klíčové. Procento tělesného tuku je sice lehce pod normálem, což znamená, že se není třeba omezovat v množství jídla, jako výživový poradce nikdy nedoporučím čokoládičky a dortíčky ;)  Na optimální úrovni je i viscerální tuk, což znamená minimální riziko pro srdce a metabolismus. Po stránce metabolismu je tělo v dobré kondici, myslím, že jsi očekávala horší stav. Tvé výsledky dokazují, že tělo umí být silné, i když má překážky.

 Pravidelný pohyb, který bude bezpečný a přizpůsobený tvým současným možnostem, je  klíčem k tomu, aby se svalová hmota udržela i nadále. Každý krok, každé cvičení – i malé – má význam. Aktivní život není o extrémech, ale o pravidelnosti a radosti z pohybu.“ (... a to ty u míš mít!)

Ve stravě se zaměř krom ovoce a zeleniny také na dostatečné množství zdravých komplexních sacharidů (pečivo, obiloviny typu rýže, pohanka, bulgur, quinoa, brambory) a na dostatek kvalitních bílkovin, aby svalová hmota zůstala zachována. A doplňovala bych i omega 3 MK. 

 

Výrobní hala s kancelářemi

Firma WHS mě oslovila, jestli bych nenavrhla interiéry kanceláří. Naštěstí jsem mohla zasáhnout i do dispozice. Úplně nesmyslně pracovní stoly ve středu místnosti, daleko od denního světla, naopak zasedačka, která je využívaná jen příležitostně, byla v rohu u oken. Kanceláře rozhozené, takže by museli pořád pendlovat. 

Zasedačku jsem dala do středu a k tomu 4 malé místnosti. Pidi místnost na telekomunikaci. Malá kuchyňka, kterou budou využívat jednak pro zasedačku a jednak zaměstanci na rychlé kafe , malá odpočinková místnost a šatna.

Okolo oken stoly.

Původně měly být odhalené betonové stropy, ale firma špatně seskládala panely, takže se to muselo zakrýt. WHS vyrobili krásné dřevěné kazety místo těch hnusných bílých čtverců. Rastr nastříkali na černo. Jdou do mých návrhů, i když je to pro ně komplikovanější a časově náročnější. Měsíc jsem strávila vybíráním světel, protože osvětlovací firmy chtěly za to totálně nesmyslné peníze. Ta zodpovědnost, aby bylo všude dostatek světla mě trochu drtí, tak až se to navěsí, bude to snad ok. Můj problém je, že všechno moc prožívám. Budím se v noci a přemýšlím, jestli bude všechno pasovat. Vždyť když nebude, tak se to opraví! Ale to si můžu říkat stokrát a stejně se nervuju.

Všechny kuchyně jsme pořídili v IKEA. Zuzka ( účetní, všeho schopná nákupčí) zajistila montáž. Ještěže ji mám. Na kuchyních jsme ušetřili balík. 

Na zástěny, desky na míru a úchytky ještě čekáme.

Betonové podlahy dělala firma poprvé a taky je to vidět. Nejdřív mě braly mory, ale už se sžívám.

 

Krakow - Iron man

 Pro diváky skvělá volba. Pro samotné závodící těžký závod. Kopce nahoru dolů. Jezero krásné, ale spoustu zákrut a tím pádem plavec musel pořád dávat pozor, jestli obeplul bójku. Pár jich plavalo úplně zmateně doprostřed jezera.

 Během závodu několik míst, kde jsme mohli Dana  potkat a fandit. Prý jsem ho mým fanděním dojala.

D. už má takovou tradici. Ze stresu ho před závodem švihne v zádech. Nechápu, že v tomto stavu závodí.

Krakow samozřejmě nádherný. Stejně tak naše ubytování. Ale každý den od 4:45 do 17 hod bušení hnětacího stroje z pekárny, která byla pod námi. Fakt psycho.

Samotný hotel apartmánového typu krásně a ekologicky vybavený. Na zemi marmoleum. Zajímavé lustry, dekorace, barevné kombinace. I místo bylo fajn. 30 minut chůze do centra na náměstí. Hned vedle malá pizzerie, do které byste neřekli, že dělá tak výtečnou neapolskou pizzu. Dokonce i nealkoholické prosecco mi chutnalo.

Galerii jsme s Borkem zvládli jen jednu, ale stálo to za to. Borek už tradičně jezdí na závody s námi. S Danem běhá, se mnou do galerie. Ideální. Našla jsem si  jeden zajímavý second hand, ale nic jsem si nevybrala. Za to jsem si koupila sluneční brejle a ty jsou teda hot. Už jsem si trochu připadala zaprděná, ale v nich když vyrazím ven, tak fakt všichni zírají. Tak ono to není zas tak těžké v Havířově ohromit.

Borek vybíral kavárny.

                     

Období

 Skoro všechny moje kamarádky prožívají různé symptomy perimenopauzy. U mě o to víc zrádnější, že žádné fyzické příznaky nemám . Cyklus pravidelný, žádné návaly, spím dobře.  Přesto v té fázi určitě jsem. Jen jsem trvalé stavy úzkosti brala jako důsledek neuropatických bolestí než přechodu. Čím dál víc si myslím, že jsem v začarovaném kruhu. V pondělí jsem byla u mojí kamarádky psychiatričky.  ( měly jsme od dvou letech společnou chůvu) 

vsuvka

Už jsem to asi kdysi psala, ale tenhle příběh stojí za zopakování. Máma často potkávala v obchodě kousek od našeho domu paní v důchodovém věku, která bydlela naproti našemu domu přes dvorek. Tak jí jednou oslovila, jestli by mě nechtěla hlídat, že nastupuje do práce. Nic o ní nevěděla, ale měla dobrý instinkt, protože paní Čepčurová byla báječná. Naučila mě háčkovat, tancovat pata, špička, celá noha, pouštěla mi ze skříňového  gramofonu Spejbla a Hurvínka, chodily jsme na písek, na nákupy. Mohla jsem jsem si dělat z jejich peřin bunkry. Později přibrala na hlídání i Peťku.

Peťka mi navýšila léky na úzkost. Věřím, že se ten kruh rozsekne. Musela jsem odříct pár větších projektů, které by mě stresovaly. Taky mi došlo, že poslední rok jsem dělala víc projektů, kde jsem se musela věnovat hlavně technické části a té tvůrčí bylo mnohem méně. 

Vím, že blog čtou i mí klienti, tak snad jsem je nevystrašila:) Naopak bych řekla, že tohle období je pozitivní v tom, že na každý návrh mám vyhrazeno spoustu času. 

Od začátku psaní blogu jsem  velmi otevřená. Napráskám na sebe kde co a nikdy jsem neměla pocit, že by mi to profesně uškodilo nebo obrátilo proti mě. Pravidelní čtenáři se mnou prošli všechny úskalí, co jsem měla se vzděláváním synů, nástupem do televize, rozvodem, novým vztahem. Chtěla bych všem poděkovat za vaši přízeň. Každý komentář mě moc těší. 

Příště o Krakowu  a  kam se pohly všechny stavby a rekonstrukce. A že toho je !