úterý 20. listopadu 2018

Jak se to stane, že jeden den...

...vylezete z porodnice , je vám 27 a držíte své první dítě. A jen o chvíli později to samé dítě posílá fotku z bytu svojí holky, jak jí opravuje pračku a peče brownies.


11 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

:)
:(
andrea

Anonymní řekl(a)...

...říká se tomu život :-)

Anonymní řekl(a)...

Ach jo, Soňo, potácim se v těchto úvahách poslední půlrok a to mám děti teprve na začátku povinné školní docházky. Zmítám se mezi tím, jak je to skvělé a mezi pocitem, že mi ujíždí vlak. Nebudu tu vypisovat své pocity, jen bych byla litostivá. Raději půjdu vzbudit ta dvě éra tak plná energie a nadšení, že jim závidím :-). Snad je to jen fáze krátce po čtyřicítce a zas se to usadí a zpomalí :-). Hezký den! Lea

Anonymní řekl(a)...

Jé, to je krásná úvaha. Čas od času tohle pociťují všechny matky. Ale na takového syna mžete být, Soni, pyšná. Zdravím Peťula

Soňa Malinová řekl(a)...

Pétulo, snad i doleze k maturitě:))) Ale jinak jsou oba zlatí.

Soňa Malinová řekl(a)...

Leo, mě to přepadlo po čtyřicítce. Ta občasná lítost. A moc se to nelepší.Možná, kdyby nám lezli na nervy, víc bychom se těšily, až se osamostatní:)

Anonymní řekl(a)...

...jooo, letí to jako blázen! :-))))) Petra

Anonymní řekl(a)...

Tak to si na lítost počkejte na padesátku! Cha! To vás holky klepne z toho jak vám ten vlak nenávratně ujel....
Bojuju s tím každý den, s puberťáky po boku. Chjo.
Katka z Km.

Anonymní řekl(a)...

Katkooo... to jsem nechtěla číst :-).

Soňo, ano, po čtyřicítce si mi to sedlo na záda jak Káča čertovi a ne a ne to setřást.

Lea

Anonymní řekl(a)...

Ja to mam uz tak dva roky a je mi 35 a detem 5 a 8��

Unknown řekl(a)...

e0n41v4t37 u3m63j8t71 s7g83a0g81 h3w37y0w75 j2r62u9i04 i0s62i1c86