středa 18. října 2017

Jdeme do kina...

...ale nevím na co.
Prý překvapení. Doufám, že to nebude žádný válečný, historický nebo k posr... strachy film.
Ale těším se. Pořád se na něco těším.
Hemingway by žasl, jak i dnes si člověk umí užívat.
.......
Vím, že se budu opakovat, ale mám hrozně fajn a milé klienty. Prostě takové, s kterými bych šla klidně slavila Silvestr.

S tím se pojí, že kudy chodím, myslím na to, co by se ke komu hodilo a co bych ještě mohla vyrobit nebo vymyslet... aspoň nějakou finesu.
Dnes se mi podařilo vpašovat toaletku do koupelny a už teď slečně závidím. Protože zrovna u žehlení vlasů bych si klidně taky sedla.
Zajímalo by mě, jestli muži designéři při navrhování myslí na : kde se zapojí fén, kam se uskladní všechny proprietky, jak se bude koupelna vytírat, kam s prádlem, kde se prádlo složí ...
....
Film splňoval třetí kritérium. Naštěstí bylo na co koukat . Hezká krajina. Hezká teda jen z polstrované sedačky kina a popcornem v ruce , protože tam kde je -20 C,  by mě nikdo nedostal, ani v tom novém péřovém kabátě.





4 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Že by Wind river? :-) Jestli ano, tak za mě nejlepší film tohoto roku.
Lenka

Soňa Malinová řekl(a)...

Teda.Trefa!

eva řekl(a)...

jo a ta dlažba, je to ta cementová Papillion? Na tu mám taky zálusk, ale v modrém, jen kde ji sehnat...
Eva

Anonymní řekl(a)...

Jj, jak Soňa zmínila péřovku, věděla jsem :-). Lea